|
|
Why the Czech Republic postponed adoption of the euro currency?
Vošková, Martina ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce se věnuje odkládání termínu vstupu ČR do eurozóny a je konstruována jako případová studie. Pozorované období vymezuje léta 2004-2020, přičemž vysvětlení oficiálních stanovisek vlády hledá i v širším historickém kontextu. Hlavním cílem práce je odpovedět, proč česká vláda oddaluje přijetí eura a ozřejmit poměry, které jí to umožňují. Práce aplikuje materiální aspekt teorie liberálního intergovernmentalismu do českého kontextu, přičemž přibližuje ekonomické zájmy ČR na makro a mikro úrovni. Následně popisuje pozice významných zájmových skupin, primárně exportérů, a jejich vliv na vládní stanovisko. V rámci teorie konstruktivismu odmítá exkluzivní charakter české národní identity, kterou dává do kontextu s vývojem veřejného mínění v otázce přijetí eura. Na problematiku nahlíží pohledem ideologie a osvětluje chování politických aktérů v otázce měnové integrace. Perspektiva ideologie nejlépe vysvětluje českou zdrženlivost, především dominantní euroskepticismus ODS přesahující do ČNB a populismus dominující u nových politických aktérů. Nicméně ekonomické zájmy a národní identita poskytují parciální objasnění okolností, které umožnily zdrženlivost vlády a ozřejmují, proč euro optimistické strany (ČSSD) více nenaléhali na přijetí eura. Práce nabízí komplexní analýzu českého stanoviska k evropské...
|
|
|
Deflation and monetary policy
Vošková, Martina ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Kaimova, Nadira (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na přiblížení různých perspektiv vnímání deflace, její dělení, pozitivní a negativní konotace, definování role monetární politiky ve vztahu k deflaci a měnových nástrojů s důrazem na nekonvenčních. Poslední část aplikuje teoretické poznatky na vývoj ve Švýcarsku, popisuje kroky SNB v období 2008-2016, přibližuje nejdříve předikované a následně jejich reálné dopady, dokumentuje vývojem dat a hodnotí jednotlivé monetární kroky. Teoretická část se přiklání k převažujícímu ekonomickému proudu, považuje deflaci za negativní jev a dožaduje se její eliminace. Každý z kroků SNB byl kontroverzním, práce otevírá otázku nutnosti intervencí z roku 2009, vysvětluje důvody zásahů 2011 a strategie exitu z 2015, neopomíjí ani negativní konsekvence a nastiňuje témata odborných diskusí, které intervence ve Švýcarsku spustili. V závěru se dotýká tématu negativní úrokové sazby jako nekonvenčního monetárního nástroje.
|
host ::
RSS.