Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Význam společenstev arbuskulárně mykorhizních hub pro růst vybraných rostlinných druhů na opuštěném poli
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem arbuskulárně mykorhizní (AM) symbiózy na růst vybraných rostlin na lokalitě v Českém středohoří zajímavé těsným sousedstvím polopřirozeného suchého trávníku a pole opuštěného v 90. letech 20. století. Toto uspořádání je charakteristické pro mozaiku biotopů v regionu. Práce vychází z předchozích poznatků, že některé druhy rostlin, které se běžně vyskytují na polopřirozených suchých trávnících, nekolonizují opuštěná pole. Vhledem k významu AM symbiózy pro diverzitu a produktivitu rostlinných společenstev byla vznesena hypotéza, že by za tento jev mohly být zodpovědné změny ve společenstvu AM hub opuštěného pole. Tato hypotéza byla testována ve skleníkovém nádobovém experimentu s třemi taxonomicky příbuznými páry rostlin, kde vždy jeden rostlinný druh nebyl schopen kolonizovat opuštěné pole a druhý tento biotop kolonizoval. Byl sledován růst a příjem fosforu rostlinami v půdě z obou biotopů při křížové inokulaci společenstvy AM hub z těchto biotopů. Experiment byl doplněn o popis společenstev AM hub v kořenech šesti párů rostlin z lokality pomocí analýzy polymorfismu délek terminálních restrikčních fragmentů (T-RFLP). Skleníkový experiment ukázal, že ač všechny testované rostliny vykazovaly pozitivní odpověď na mykorhizu, původ inokula neměl na růst rostlin podstatný...
Specifické vztahy mezi partnery v arbuskulárně mykorhizní symbióze
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Arbuskulární mykorhiza (AM) je symbiotické soužití mezi cévnatými rostlinami a arbuskulárními mykorhizními houbami ze skupiny Glomeromycota. AM symbióza je považována za nespecifickou interakci, jelikož AM houby jsou schopny kolonizovat kořeny téměř všech druhů rostlin, které jsou pro tento typ symbiózy hostitelské, nicméně se jistá specifita mezi partnery projevuje. Specifita se může projevit na úrovni formace mykorhizy, což znamená, že různé druhy rostlin se mohou lišit ve složení společenstva hub ve svých kořenech či odlišnou schopností kolonizace a sporulace AM hub v závislosti na hostiteli. Specifita může být také patrná v rozdílné funkčnosti symbiózy v závislosti na konkrétních partnerech a tudíž v odpovědi rostlin na mykorhizu. Zároveň specifita v AM symbióze může mít dopad i na koexistenci rostlin ve společenstvu a diverzitu rostlinných společenstev.
Functioning of arbuscular mycorrhiza in relation to fungal community composition and environmental conditions
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Šmilauerová, Marie (oponent) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Arbuskulárně mykorhizní (AM) symbióza, velmi rozšířený vztah mezi rostlinami a houbami, je založena na vzájemném výměnném obchodu. Tento křehký vztah funguje na široké škále od mutualismu po parazitismus v závislosti na konkrétních podmínkách. Disertační práce si klade za cíl propojit fungování AM symbiózy se složením společenstev AM hub v kořenech rostlin a s podmínkami prostředí. Práce je rozdělena na metodickou a faktickou část a je složena ze tří publikací a jednoho manuskriptu. Všechny čtyři experimenty byly založeny ve skleníkových podmínkách s vybranou hostitelskou rostlinou (Medicago sp.). Hostitelské rostliny byly inokulována jediným druhem AM houby v článcích I a II, a syntetickým společenstvem složeným z pěti druhů AM hub ve článcích III a IV. Druh hostitelské rostliny, množství fosforu v substrátu a typ substrátu hrály důležitou roli pro dosažení mutualistické symbiózy v článku I. Výsledky z článku II ukázaly, že mitochondriální a jaderné qPCR markery mohou být použity alternativně pro kvantifikaci konkrétních druhů AM hub, avšak vnitrokořenová biomasa AM hub lépe souvisela s počtem kopií jaderné DNA než mitochondriální DNA. Fungování AM symbiózy bylo výrazně modulováno dostupností fosforu, zastíněním a nedostatkem vody, nicméně tyto rozdílné abiotické podmínky měly jen velmi omezený...
Význam společenstev arbuskulárně mykorhizních hub pro růst vybraných rostlinných druhů na opuštěném poli
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem arbuskulárně mykorhizní (AM) symbiózy na růst vybraných rostlin na lokalitě v Českém středohoří zajímavé těsným sousedstvím polopřirozeného suchého trávníku a pole opuštěného v 90. letech 20. století. Toto uspořádání je charakteristické pro mozaiku biotopů v regionu. Práce vychází z předchozích poznatků, že některé druhy rostlin, které se běžně vyskytují na polopřirozených suchých trávnících, nekolonizují opuštěná pole. Vhledem k významu AM symbiózy pro diverzitu a produktivitu rostlinných společenstev byla vznesena hypotéza, že by za tento jev mohly být zodpovědné změny ve společenstvu AM hub opuštěného pole. Tato hypotéza byla testována ve skleníkovém nádobovém experimentu s třemi taxonomicky příbuznými páry rostlin, kde vždy jeden rostlinný druh nebyl schopen kolonizovat opuštěné pole a druhý tento biotop kolonizoval. Byl sledován růst a příjem fosforu rostlinami v půdě z obou biotopů při křížové inokulaci společenstvy AM hub z těchto biotopů. Experiment byl doplněn o popis společenstev AM hub v kořenech šesti párů rostlin z lokality pomocí analýzy polymorfismu délek terminálních restrikčních fragmentů (T-RFLP). Skleníkový experiment ukázal, že ač všechny testované rostliny vykazovaly pozitivní odpověď na mykorhizu, původ inokula neměl na růst rostlin podstatný...
Specifické vztahy mezi partnery v arbuskulárně mykorhizní symbióze
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Arbuskulární mykorhiza (AM) je symbiotické soužití mezi cévnatými rostlinami a arbuskulárními mykorhizními houbami ze skupiny Glomeromycota. AM symbióza je považována za nespecifickou interakci, jelikož AM houby jsou schopny kolonizovat kořeny téměř všech druhů rostlin, které jsou pro tento typ symbiózy hostitelské, nicméně se jistá specifita mezi partnery projevuje. Specifita se může projevit na úrovni formace mykorhizy, což znamená, že různé druhy rostlin se mohou lišit ve složení společenstva hub ve svých kořenech či odlišnou schopností kolonizace a sporulace AM hub v závislosti na hostiteli. Specifita může být také patrná v rozdílné funkčnosti symbiózy v závislosti na konkrétních partnerech a tudíž v odpovědi rostlin na mykorhizu. Zároveň specifita v AM symbióze může mít dopad i na koexistenci rostlin ve společenstvu a diverzitu rostlinných společenstev.
Hodnota vybraného přírodního zdroje a jeho vliv na vývoj regionu
VOŘÍŠKOVÁ, Alena
Tématem této diplomové práce je Hodnota vybraného přírodního zdroje a jeho vliv na vývoj regionu. Předloženou diplomovou práci jsem rozdělila do dvou částí. První část je teoretická a zabývá se definováním přírodních zdrojů a jejich oceňováním. Teoretická část je zakončena informacemi o regionální politice a regionálním rozvoji. Praktickou část předložené práce tvoří 2 oblasti. V první charakterizuji jihočeský region a Lipenskou nádrž. Ve druhé se zabývám cenami pozemků v lipenské oblasti a jejich porovnáním s cenami pozemků v oblasti přehradní nádrže Orlík. Výše cen vypovídá o rozdílné rekreační hodnotě vodních nádrží a jejich přínosu pro rozvoj regionu. Hlavním cílem práce je na základě ocenění přírodních zdrojů analyzovat vztah hodnoty přírodního zdroje a hospodářského vývoje vybrané lokality jihočeského regionu. Dalším významným cílem je získání přehledu o způsobech oceňování přírodních zdrojů jak z hlediska oceňování netržních zdrojů, tak z hlediska oceňování jakéhokoliv nemovitého předmětu uspokojujícího lidskou potřebu. Důležitým cílem praktické části diplomové práce je vytvoření cenové analýzy pozemků v oblasti lipenské přehrady. Posledním cílem, který jsem si stanovila, bylo porovnání cen pozemků v okolí vodní nádrže Lipno a vodní nádrže Orlík. Hodnota přírodního zdroje se dá vyjádřit různými způsoby. Například z toho, jak si ho cení lidé, kteří tento zdroj využívají k rekreaci. Já jsem ale vzhledem k tématu diplomové práce zvolila určení hodnoty přes ceny pozemků. Pokud je přírodní zdroj hodnotný, odrazí se to i v ochotě lidí zaplatit za možnost žít nebo fungovat v jeho blízkosti. To je zřejmé i u vodní nádrže Lipno, kde ceny pozemků několikrát převyšují ceny pozemků v jiných turistických centrech v blízkosti vodních nádrží. I zde se však najdou ještě oblasti, které nejsou zcela rozvinuté a nabízejí možnosti využití. Vzhledem k výše uvedeným zjištěním a příkladům je zřejmé, že vodní nádrž Lipno přináší Jihočeskému kraji nejen příjmy z cestovního ruchu, ale má také pohyblivou hodnotu s rostoucím trendem. Přesto že má Lipno již mnoho let stejný potenciál využití, rekreační funkce v poslední době způsobila, že lidé si Lipenska cení čím dál víc. Tento trend se odráží v rostoucích cenách parcel v blízkosti přehrady, což ukazuje jejich ochotu zaplatit čím dál víc za hodnotný rekreační zdroj.

Viz též: podobná jména autorů
6 VOŘÍŠKOVÁ, Alena
2 VOŘÍŠKOVÁ, Andrea
2 VOŘÍŠKOVÁ, Anna
1 Voříšková, Aneta
2 Voříšková, Anna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.