|
|
Morfologická variabilita a určování terestrických forem středoevropských druhů lakušníků \kur{(Ranunculus} sect. \kur{Batrachium)}
VLČKOVÁ, Linda
Lakušníky (Ranunculus sect. Batrachium) jsou značně komplikovanou skupinou vodních rostlin. Některé druhy jsou schopny růst v terestrickém prostředí na bahnitém substrátu, kde tvoří specifické terestrické formy. Tato práce se zabývá středoevropskými druhy lakušníků, které jsou schopny růst terestricky, konkrétně Ranunculus aquatilis, R. baudotii, R. peltatus, R. rionii, R. trichophyllus A a R. trichophyllus B (dva různé cytotypy R. trichophyllus). Cílem této práce je zjistit, zda se od sebe terestrické formy zmíněných taxonů morfologicky liší. Vzorky byly určeny do druhu pomocí metody průtokové cytometrie a poté na nich byly měřeny morfologické znaky. Následně byla data analyzována vícerozměrnými statistickými metodami, a bylo stanoveno, zda lze od sebe terestrické formy jednotlivých druhů lakušníků odlišit.
|
|
|
Určování terestrických forem lakušníků (\kur{Ranunculus} sect. \kur{Batrachium})
VLČKOVÁ, Linda
Lakušníky (Ranunculus sect. Batrachium) jsou jednou z nejkomplikovanějších skupin vodních rostlin. Kromě typických vodních forem mohou tvořit i formy terestrické. Determinace jedinců rostoucích na suchu je velmi náročná. Cílem této práce bylo zjistit, zda lze od sebe terestrické formy druhů Ranunculus trichophyllus a Ranunculus peltatus odlišit. Druhy byly určeny pomocí průtokové cytometrie a následně byly změřeny a analyzovány morfologické znaky.
|
|
| |
|
|
Interakce vajíček a miracidií Trichobilharzia regenti s nosní sliznicí kachen
Vlčková, Linda ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Trichobilharzia regenti je ptačí nazální schistosoma, která má v prvních dnech života v definitivním hostiteli afinitu k nervové soustavě. Larvální stadia migrují centrální nervovou soustavou a dostávají se až do nosní sliznice nakažených vrubozobých ptáků, kde dospívají a množí se. Této fázi infekce byla zatím věnována menší pozornost. Dospělé motolice se nacházejí v nosní sliznici zhruba od 13. do 24. dne po infekci. Během této životní fáze prolézají oblastí bohatě prokrvené pojivové tkáně a kladou vajíčka, jejichž přítomnost byla zatím zaznamenána pouze ve tkáni. Ve tkáni dochází také k vývoji a (na rozdíl lidských schistosom) líhnutí miracidia. Přítomnost parazita vyvolává zánět a tkáň je infiltrována imunitními buňkami. Pomocí základních histologických barvení byly popsány lymfocyty, granulocyty, makrofágy, plasmatické buňky a obří vícejaderné buňky. Tato práce je zaměřená na detailnější popis buněčné imunitní odpovědi a histopatologických změn tkáně, což bylo prováděno pomocí histologických barvení a za použití protilátkových a lektinových sond. Pomocí histologických barvení byli dospělí červi pozorováni častěji v lumenu cév, který obsahoval také zvýšená množství imunitních buněk oproti zdravým jedincům. Ve tkáni došlo k infiltraci velkého množství lymfocytů, kolem vajíček se ve shlucích...
|
|
| |
host ::
RSS.