|
| |
|
|
Association between louse abundance and MHC II supertypes in Galápagos mockingbirds
VLČEK, Jakub
In this thesis I describe association between abundance of ectoparasitic lice and supertypes of major histocompatibility complex in mockingbirds of Galápagos islands. I report a significant association between several supertypes and the lice abundance. Lice abundance was correlated also with heterocyte to lymphocyte ratio, an immunogenetic index reflecting rate of immune stress. This scientific contribution is valuable, because ectoparasite abundance in birds was rarely contrasted to MHC and other immune indices.
|
|
|
Conservation genetics of Galápagos mockingbirds: from immune genes to genomes
VLČEK, Jakub
In this thesis I have dealt with the population genetic processes of mockingbirds in the Galápagos Islands ( Mimus ) in relation to the limited island area, from the perspective of two types of immune genes and the genome-wide approach. The thesis starts with an introduction to population genetic concepts relevant to conservation genetics followed by description of immune genes: the major histocompatibility complex (MHC) and the Toll-like receptors (TLR). In the final part of the introduction, I address how genetic drift, selection and inbreeding shape genome-wide genetic patterns in small populations. The introduction is followed by four chapters, beginning with an examination of MHCII polymorphism in populations of mockingbirds in the Galápagos Islands. The study of the relationship between MHCII and the abundance of ectoparasites is the content of the second chapter. The third chapter shows how polymorphism of TLRs is shaped by interaction of genetic drift and natural selection. The last chapter deals with the effects of limited island size on inbreeding and genetic load, supported by inferences of the past demography of mockingbirds. The thesis concludes with a summary of the results and their potential implications in the field of conservation genetics.
|
|
|
Rozpoznávání a filtrace nežádoucích video-sekvencí
Vlček, Jakub ; Surynek, Pavel (vedoucí práce) ; Kolomazník, Jan (oponent)
V bakalářské práci se zabývámmožnostmirozpoznávánívideo-sekvencía možnostístrojovéhoučení na základě předešlýchznalostí.K učenívyužívámneuronovýchsítí,kterýmpředávámcharakteristiky vytvořené zobrázků.Obrázkycharakterizuji pomocíobrazovýchfunkcía statistickýchveličinjakoje napříkladstředníhodnota,ale i korelace k detekci střihuve video-sekvenci.Všechnytytopoznatky jsemvyužil kimplementaci demonstračníhoprogramu.Programumípřehrávatvideo,zobrazovat statistické informace o sekvenci nebo jednotlivýchsnímcích,detekovatsekvence podobné reklamám na základě statistickýchvlastnostía zareagovatnaně definovanouakcí.
|
|
| |
|
|
Využití ozónu v intenzivním chovu vybraných druhů ryb
VLČEK, Jakub
Tato práce se zabývá ozonizací vody, jakožto jednou z možných metod zvýšení a udržení kvality odchovného prostředí intenzivních chovů ryb typu RAS (recirkulační akvakulturní systém). Při tomto experimentu byl kladen důraz především na zjištění vlivů ozonu na zdravotní stav ryb, a také na míru ovlivnění a činnost celého recirkulačního systému. Použity byly dva recirkulační systémy, přičemž do jednoho byl aplikován ozon a druhý sloužil jako kontrola. Experimentální druhy ryb, candát obecný (Sander luciperca) a sumce velký (Silurus glanis), byly zvoleny jako referenční, protože právě tyto dva druhy patří dnes k perspektivním rybám pro chov v RAS. V systému s ozonizací vody byly otestovány dva odlišné způsoby aplikace ozonu, a to periodický a kontinuální. V pravidelných intervalech byly odebírány vzorky ryb pro podrobnou analýzu jejich zdravotního stavu, a také byl detailně sledován vliv ozonizace na chemické parametry vody. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že ozonizace vody v uskutečněném pokusu ovlivnila například míru přežití odchovávaných candátů, a to tak, že candáti z ozonizované vody vykazovali přežití 77,0 %, zatímco candáti z neozonizovaného systému vykazovali kumulativní přežití 67,2 %. Odchovávaní sumci vykazovali přežití na úrovni 93,1 % při ozonizaci vody a bez ozonizace vody 91,5 %. Výraznější rozdíl byl zjištěn při podrobné chemické analýze vody z obou systémů. Ozonizovaná voda vykazovala vždy přijatelnější chemické parametry, přičemž největší rozdíl byl pozorován při stanovení CHSKMn, kdy byly zjištěny následující hodnoty: CHSKMn v systému bez ozonu = 10,7?1,6 mg.l; CHSKMn v systému s ozonem = 6,4?1,2 mg.l. Podobný trend byl zjištěn i při stanovení nerozpuštěných látek (zákal vody), kde se také ukázalo, že ozonizace vody významně snižuje množství nerozpuštěných látek. Voda z odchovné nádrže bez ozonu obsahovala 8,17?6,2 mg.l a v systému s ozonem pouze 4,3?2,8 mg.l. Při stanovování dalších ukazatelů jako je například rozsah infekce způsobená kožovcem rybím (Ichthyophthirius multifiliis), nebo množství bakterií vyskytujících se v odchovné vodě nebyly tyto ozonizací vody zpravidla významně ovlivněny. Hlavním zjištěním této práce je, že způsob ozonizace vody v podmínkách intenzivního chovu RAS, testovaný v tomto experimentu měl pozitivní přínos především na chemické vlastnosti vody, avšak nedokázal spolehlivě eliminovat rybí patogeny.
|
|
|
Nájem domu
Vlček, Jakub ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo přiblížit právní úpravu nájmu domu, který slouží nájemci k zajištění bytových potřeb. Vzhledem k tomu, že pod ochranu nájemního bydlení spadá od 1. 1. 2014 také nájem domu, jedná se téma nanejvýš aktuální. Diplomová práce je rozdělena do Úvodu, Závěru a pěti hlavních kapitol, které se dále dělí na další podkapitoly. Práce vychází ze zákonné právní úpravy a je, tam, kde je to nutné, doplněna o soudní judikaturu. V první kapitole se zabývám historickým vývojem nájemního bydlení počínaje obdobím římské říše přes středověk do období účinnosti ABGB až do období po roce 1989. V počátku druhé kapitoly je vysvětlen rozdíl mezi nájmem a pachtem, avšak stěžejním tématem je nájem domu a jeho vznik s důrazem na vznik nájmu domu na základě smlouvy. Ve třetí kapitole rozebírám nájemné včetně detailního zpracování problematiky zvyšování nájemného a dále pak jiné platby spojené s nájmem domu, jakými jsou plnění spojená s užíváním domu a jistota. Čtvrtá kapitola je nejobsáhlejší a sestává z práv a povinností nájemce a pronajímatele plynoucích z nájemního vztahu. Jedná se především o ta nejpodstatnější a nejzásadnější práva a povinnosti v podkapitole nazvané Práva a povinnosti v užším smyslu a dále pak další práva a povinnosti, která občanský zákoník v případě nájmu domu zakládá. A...
|
|
|
Rozpoznávání a filtrace nežádoucích video-sekvencí
Vlček, Jakub ; Surynek, Pavel (vedoucí práce) ; Kolomazník, Jan (oponent)
V bakalářské práci se zabývámmožnostmirozpoznávánívideo-sekvencía možnostístrojovéhoučení na základě předešlýchznalostí.K učenívyužívámneuronovýchsítí,kterýmpředávámcharakteristiky vytvořené zobrázků.Obrázkycharakterizuji pomocíobrazovýchfunkcía statistickýchveličinjakoje napříkladstředníhodnota,ale i korelace k detekci střihuve video-sekvenci.Všechnytytopoznatky jsemvyužil kimplementaci demonstračníhoprogramu.Programumípřehrávatvideo,zobrazovat statistické informace o sekvenci nebo jednotlivýchsnímcích,detekovatsekvence podobné reklamám na základě statistickýchvlastnostía zareagovatnaně definovanouakcí.
|
|
|
Analýza logistického řetězce FrostFood a.s.
Vlček, Jakub ; Vinš, Marek (vedoucí práce) ; Machová, Jana (oponent)
Diplomová práce popisuje analýzu logistického řetězce ve společnosti FrostFood a.s..Cílem práce je popsat logistický řetězec, vyjma výroby, a navrhnout řešení stávající situace. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části popisuji základní pojmy jako je logistika, skladování, distribuce atd. V praktické části představuji společnost a její působení na různých trzích. Nejdůležitější částí je potom analýza samotného logistické řetězce, najití slabých míst a navrhnutí jejich řešení.
|
|
|
Indukce a optimalizace mimosezónního výtěru generačních ryb candáta obecného (Sander lucioperca)
VLČEK, Jakub
V průběhu dvou mimosezonních a jednoho sezonního výtěru candáta obecného bylo celkem použito 21 párů generačních ryb, které byly rozděleny do třech skupin odlišujících se pouze délkou studené periody (SP) a datem výtěru. Skupina časného výtěru (A) SP = 122 dnů, Skupina běžného výtěru (B) SP = 149 dnů, Skupina pozdního výtěru (C) SP = 223 dnů. Termíny výtěrů byly: A 11.3., B 26.4., C 13.6). U jednotlivých skupin generačních ryb byly sledovány základní produkční ukazatele (délka latence, úspěšnost výtěru, oplozenost jiker, líhnivost larev atd.) a kvalita spermatu mlíčáků, kteří byly vzorkováni jeden den po pozorovaném poloumělém výtěru. U skupiny A a B bylo dosaženo 100 % úspěšnosti výtěru, oplozenost jiker se pohybovala na úrovni 59,4 % (Skupina A) a 80,3 % (Skupina B). Horších výsledků bylo dosaženo u Skupiny C, kde se vytřelo pouze 42,9 % ryb s nulovou oplozeností jiker. Z analýzy kvality spermatu bylo zjištěno, že délka SP neměla vliv na kvalitativní ukazatele spermatu u jednotlivých skupin a za nulovou oplozeností jiker ve Skupině C tedy zřejmě stála nízká kvalita jiker. Hlavním zjištěním této práce je, že candáta obecného lze úspěšně polouměle mimosezonně vytřít v časném jarním období s výsledkem výtěru srovnatelným s obdobím normálního sezonního výtěru. Ovšem pro dosažení kvalitního pozdního výtěru je nutné generační jikernačky stimulovat jiným způsobem, který by vedl k zlepšené kvalitě jiker a následně pak i vyšší oplozenosti.
|
host ::
RSS.