|
|
From deposition to caldera resurgence: pyroclastic density current dynamics as revealed by magnetic anisotropy of the Teplice rhyolite, Bohemian Massif
Vitouš, Petr ; Tomek, Filip (vedoucí práce) ; Mlčoch, Bedřich (oponent)
Porozumění dynamice pyroklastických hustotních proudů (PDC) je jednou z klíčových otázek moderní vulkanologie, jelikož PDC jsou jedním z nejvíce život ohrožujících vulkanických rizik. PDC jsou často spojovány se silně explozivními kolapsovými kalderami, avšak pro jejich nebezpečnou povahu se nedají studovat přímo. Výzkumy vnitřních struktur kalder a PDC se tudíž soustředí na vyhaslé a erozí odhalené horniny kalder. Jedním z příkladů je svrchně karbonská altenbersko-teplická kaldera situovaná v severozápadní části Českého masívu, uvnitř které se zachovaly relikty intrakalderové výplně souhrnně nazývané teplický ryolit. Na jižních svazích Krušných hor vystupují jednotlivé členy teplického ryolitu: Teichweg, Lugstein-Pramenáč, Vlčí kámen-Medvědí vrch a Přední Cínovec, které jsou složené téměř výhradně z ignimbritů, uloženin PDC. Jelikož se tyto horniny jeví makroskopicky izotropní, použil jsem metodu Anisotropie magnetické susceptibility (AMS) ke kvantifikaci jejich vnitřních staveb. Celkem bylo odebráno 1232 AMS válečků ze 63 lokalit na analýzu AMS struktur, která byla doplněna měřením závislosti susceptibility na měnící se teplotě a petrografickým popisem. Získaná AMS data, jejichž susceptibilita je dominována paramagnetickými ferosilikáty a titanomagnetitem s nízkým obsahem Ti, zaznamenávají různorodé...
|
|
|
From deposition to caldera resurgence: pyroclastic density current dynamics as revealed by magnetic anisotropy of the Teplice rhyolite, Bohemian Massif
Vitouš, Petr ; Tomek, Filip (vedoucí práce) ; Mlčoch, Bedřich (oponent)
Porozumění dynamice pyroklastických hustotních proudů (PDC) je jednou z klíčových otázek moderní vulkanologie, jelikož PDC jsou jedním z nejvíce život ohrožujících vulkanických rizik. PDC jsou často spojovány se silně explozivními kolapsovými kalderami, avšak pro jejich nebezpečnou povahu se nedají studovat přímo. Výzkumy vnitřních struktur kalder a PDC se tudíž soustředí na vyhaslé a erozí odhalené horniny kalder. Jedním z příkladů je svrchně karbonská altenbersko-teplická kaldera situovaná v severozápadní části Českého masívu, uvnitř které se zachovaly relikty intrakalderové výplně souhrnně nazývané teplický ryolit. Na jižních svazích Krušných hor vystupují jednotlivé členy teplického ryolitu: Teichweg, Lugstein-Pramenáč, Vlčí kámen-Medvědí vrch a Přední Cínovec, které jsou složené téměř výhradně z ignimbritů, uloženin PDC. Jelikož se tyto horniny jeví makroskopicky izotropní, použil jsem metodu Anisotropie magnetické susceptibility (AMS) ke kvantifikaci jejich vnitřních staveb. Celkem bylo odebráno 1232 AMS válečků ze 63 lokalit na analýzu AMS struktur, která byla doplněna měřením závislosti susceptibility na měnící se teplotě a petrografickým popisem. Získaná AMS data, jejichž susceptibilita je dominována paramagnetickými ferosilikáty a titanomagnetitem s nízkým obsahem Ti, zaznamenávají různorodé...
|
|
|
Záznam mechanických procesů během vmístění mělkých postkalderových intruzí: příklad z cínoveckého granitu, Český masív
Vitouš, Petr ; Tomek, Filip (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Kolapsové kaldery jsou vulkanické deprese vzniklé vyprázdněním podložního magmatického krbu během vulkanické erupce a následným propadem nadložních hornin. Po této události často dochází k resurgenci a magmatický krb se znovu naplňuje magmatem, což může vést ke tvorbě žilných komplexů a lakolitů. Vnitřní stavba těchto resurgentních magmatických těles je ovlivněna řadou procesů, jako je vmístění a tok magmatu a deformace způsobená lokálními či regionálními napěťovými režimy. Magma je ale při tuhnutí stále náchylné na deformaci a krystaly v něm obsažené se mohou podle těchto deformací stáčet a vnitřní stavbu přetisknout. Tvorba magmatických struktur se tudíž odehrává až během finálního vmístění, a tedy zaznamenává poslední inkrement deformace magmatu. Jako metodu pro zjištění existence vnitřních staveb i v makroskopicky izotropních horninách, ze kterých by se dále daly charakterizovat mechanismy jejich tvorby, jsem zvolil metodu anizotropie magnetické susceptibility (AMS). Pro tuto práci byla zvolena lokalita cínoveckého granitu v altenbersko- teplické kaldeře v Krušných horách na hranicích Česka s Německem. Kromě studovaného cínoveckého granitu je tato kaldera protkána i dalšími granitovými post-kalderovými tělesy. Výsledkem mého studia je, že interpretace mechanických procesů během intruze cínoveckého...
|
|
| |
host ::
RSS.