|
|
Džinové a jejich místo v islámu
Jirka, Daniel ; Vitásková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Oudová Holcátová, Barbara (oponent)
Námětem práce jsou džinové - nadpřirozené bytosti typické pro některé komunity ve světě islámu. V úvodu jsou stanoveny hlavní otázky mé práce: Jaká je role džinů v muslimské společnosti? A proč jsou tyto vbytosti stejně jako lidé subjektem islámu? Na začátku práce najdeme porovnání mezi džiny a ostatními druhy racionálních bytostí, které Bůh stvořil. Cílem je zjistit jejich odlišnosti a co je činí tak významnými pro výzvu Koránu. V další části je pak předložena klasifikace džinů a komentář k jejímu účelu. Hlavní část práce se zabývá fenoménem posednutí džiny. Jsou dány příklady z antropologických výzkumů a shrnutí statistických dat z nich získaných. Po té je čtenář obeznámen s vysvětlením tohoto fenoménu, které poskytují autoři těchto studií. Klíčovou je kapitola "Džinové jako forma komunikace ve společnosti", jejími tématy jsou manželská terapie a léčebné rituály, z nichž získáváme mnohé poznatky s obecným přesahem. V závěru odpovídám na otázky položené v úvodu této práce. Posednutí džiny je vysvětleno jako soubor naučeného společenského chování, v nadsázce bychom mohli říci "hra", který umožňuje posílení vztahů uvnitř společnosti. Dále umožní otevřít bezpečně ohraničený komunikační prostor, ve kterém je možné řešit naše mezilidské problémy jiným způsobem. Odpovědí na druhou otázku je tvrzení, že...
|
|
|
Ibn Sínův Živý, syn Bdícího: překlad a komentář
Vitásková, Magdaléna ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Ondráš, František (oponent)
Předkládaná práce se skládá ze dvou hlavních částí, kterými jsou překlad a komentář filosoficko-mystického spisu Živý, syn Bdícího. Jeho autorem je významný filosof islámského Východu Ibn Síná (980-1037), jehož životopis je součástí práce. Ačkoli tento traktát nepatří mezi jeho nejznámnější díla, svými silnými narativními aspekty, estetickými hodnotami a hloubkou používané symboliky se řadí mezi skvosty klasické arabské literatury. Komentář je rozdělen do kapitol, které odpovídají filosofickým tématům obsaženým v traktátu. Hlavním motivem je cesta lidského intelektu za vyšším poznáním, na níž mu je průvodcem Aktivní intelekt ztělesněný v postavě Živého, syna Bdícího. Rozumová duše se poté, co si uvědomí svůj vlastní andělský potenciál, vydává na intelektuální pouť do světa oddělených forem, která vyvrcholí poznáním Boha. Ibn Síná pomocí tohoto symbolického příběhu vykládá ústřední prvky svého učení, kterými jsou nauka o intelektu, psychologie a epistemologický proces, nauka o látce a formě, kosmologie, emanační teorie, angelologie a teologie. Skrytým motivem a filosoficko-mystickým poselstvím díla je láska, která jakožto vzestupný princip stvoření představuje opačný proces, než jakým je emanace. Poslední kapitola popisuje traktát jako památku arabského písemnictví a zaměřuje se na jeho literární...
|
|
|
Džinové a jejich místo v islámu
Jirka, Daniel ; Vitásková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Oudová Holcátová, Barbara (oponent)
Námětem práce jsou džinové - nadpřirozené bytosti typické pro některé komunity ve světě islámu. V úvodu jsou stanoveny hlavní otázky mé práce: Jaká je role džinů v muslimské společnosti? A proč jsou tyto vbytosti stejně jako lidé subjektem islámu? Na začátku práce najdeme porovnání mezi džiny a ostatními druhy racionálních bytostí, které Bůh stvořil. Cílem je zjistit jejich odlišnosti a co je činí tak významnými pro výzvu Koránu. V další části je pak předložena klasifikace džinů a komentář k jejímu účelu. Hlavní část práce se zabývá fenoménem posednutí džiny. Jsou dány příklady z antropologických výzkumů a shrnutí statistických dat z nich získaných. Po té je čtenář obeznámen s vysvětlením tohoto fenoménu, které poskytují autoři těchto studií. Klíčovou je kapitola "Džinové jako forma komunikace ve společnosti", jejími tématy jsou manželská terapie a léčebné rituály, z nichž získáváme mnohé poznatky s obecným přesahem. V závěru odpovídám na otázky položené v úvodu této práce. Posednutí džiny je vysvětleno jako soubor naučeného společenského chování, v nadsázce bychom mohli říci "hra", který umožňuje posílení vztahů uvnitř společnosti. Dále umožní otevřít bezpečně ohraničený komunikační prostor, ve kterém je možné řešit naše mezilidské problémy jiným způsobem. Odpovědí na druhou otázku je tvrzení, že...
|
|
|
Ibn Sínův Živý, syn Bdícího: překlad a komentář
Vitásková, Magdaléna ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Ondráš, František (oponent)
Předkládaná práce se skládá ze dvou hlavních částí, kterými jsou překlad a komentář filosoficko-mystického spisu Živý, syn Bdícího. Jeho autorem je významný filosof islámského Východu Ibn Síná (980-1037), jehož životopis je součástí práce. Ačkoli tento traktát nepatří mezi jeho nejznámnější díla, svými silnými narativními aspekty, estetickými hodnotami a hloubkou používané symboliky se řadí mezi skvosty klasické arabské literatury. Komentář je rozdělen do kapitol, které odpovídají filosofickým tématům obsaženým v traktátu. Hlavním motivem je cesta lidského intelektu za vyšším poznáním, na níž mu je průvodcem Aktivní intelekt ztělesněný v postavě Živého, syna Bdícího. Rozumová duše se poté, co si uvědomí svůj vlastní andělský potenciál, vydává na intelektuální pouť do světa oddělených forem, která vyvrcholí poznáním Boha. Ibn Síná pomocí tohoto symbolického příběhu vykládá ústřední prvky svého učení, kterými jsou nauka o intelektu, psychologie a epistemologický proces, nauka o látce a formě, kosmologie, emanační teorie, angelologie a teologie. Skrytým motivem a filosoficko-mystickým poselstvím díla je láska, která jakožto vzestupný princip stvoření představuje opačný proces, než jakým je emanace. Poslední kapitola popisuje traktát jako památku arabského písemnictví a zaměřuje se na jeho literární...
|
|
|
Ibn Sínův Živý, syn Bdícího: překlad a komentář
Vitásková, Magdaléna ; Ondráš, František (oponent) ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce)
Předkládaná práce se skládá ze dvou hlavních částí, kterými jsou překlad a komentář filosoficko-mystického spisu ajj ibn Jaqn (Živý, syn Bdícího). Jeho autorem je významný filosof islámského Východu Ibn Sn (980-1037), jehož životopis je součástí práce. Ačkoli tento traktát nepatří mezi jeho nejznámnější díla, svými silnými narativními aspekty, estetickými hodnotami a hloubkou používané symboliky se řadí mezi skvosty klasické arabské literatury. Komentář je rozdělen do kapitol, které odpovídají filosofickým tématům obsaženým v traktátu. Hlavním motivem je cesta lidského intelektu za vyšším poznáním, na níž mu je průvodcem Aktivní intelekt ztělesněný v postavě Živého, syna Bdícího. Rozumová duše se poté, co si uvědomí svůj vlastní andělský potenciál, vydává na intelektuální pouť do světa oddělených forem, která vyvrcholí poznáním Boha. Ibn Sn pomocí tohoto symbolického příběhu vykládá ústřední prvky svého učení, kterými jsou nauka o intelektu, psychologie a epistemologický proces, nauka o látce a formě, kosmologie, emanační teorie, angelologie a teologie. Skrytým motivem a filosoficko-mystickým poselstvím díla je láska, která jakožto vzestupný princip stvoření představuje opačný proces, než jakým je emanace. Poslední kapitola popisuje traktát jako památku arabského písemnictví a zaměřuje se na jeho literární...
|
|
|
Symbolika v díle Ibn Síny: Interpretace iniciačních příběhů
Vitásková, Magdaléna ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Ostřanský, Bronislav (oponent) ; Pirický, Gabriel (oponent)
Záměrem předkládané práce je interpretace příběhů Živý, syn Bdícího, Pták a Salamán a Absál, jejichž autorem je jeden z největších myslitelů středověkého islámského Východu Ibn Síná (980-1037). Na rozdíl od jeho filosofických a lékařských spisů se zmíněné příběhy vyznačují odlišným charakterem a vytvářejí uzavřený vyprávěcí cyklus. Vycházím z předpokladu, že díla svou tematikou, použitými narativními postupy a obsaženou symbolikou spadají do iniciačního žánru, přičemž hlavním cílem této práce je danou hypotézu potvrdit prostřednictvím hermeneutické interpretace. Ukázalo se, že příběhy jako celek vykazují charakteristické iniciační rysy: hrdinovo bloudění, jeho zoufalství nad vlastní existenciální situací a touhu po dosažení vyššího ontologického statusu, setkání se zasvětitelem, iniciační zkoušky, překročení hranice mezi nezasvěceným a zasvěceným prostorem, konečné zasvěcení prostřednictvím symbolické smrti. Interpretace jednotlivých děl zase odhalila vnitřní koherenci každého příběhu: Živý, syn Bdícího se zaměřuje na motiv průvodce-zasvětitele a popis jednotlivých stupňů na iniciační cestě směrem vzhůru, Pták emotivně vypráví o stavu předcházejícímu zasvěcení a poté se věnuje průniku do zasvěceného prostoru a konečně Salamán a Absál spěje svou zdánlivou tragičností ke kýženému zasvěcení ve formě...
|
host ::
RSS.