Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Léčba a vývoj léčiv proti volně žijícím patogenním amébám
Jankovcová, Klára-Marie ; Mach, Jan (vedoucí práce) ; Vinopalová, Martina (oponent)
Volně žijící patogenní améby jsou kosmopolitně rozšířené jednobuněčné eukaryotické organismy, které mohou způsobovat řadu závažných infekcí u lidí a zvířat. Jsou příčinou amébových encefalitid, velmi vzácných a akutních infekčních onemocnění centrální nervové soustavy, které téměř vždy vedou ke smrti pacienta. Navzdory rostoucímu významu těchto patogenů v posledních letech se vývoj léčebných postupů a léčiv proti nim jeví jako velmi neúčinný a neuspokojivý. Léčba a vývoj léčiv je komplikován především komplexní biologickou strukturou patogenů a omezenými znalostmi metabolických drah a v nich probíhajících biochemických reakcí, které jsou pro vývoj účinné léčby klíčové. V této bakalářské práci se věnuji patogenním druhům Naegleria fowleri, Balamuthia mandrillaris a patogennímu rodu Acanthamoeba, který je původcem encefalitidy i akantamébové keratitidy. V první části této práce obecně představuji zástupce volně žijících patogenních améb a popisuji klinický obraz jednotlivých onemocnění. Druhá část je věnována problematice léčby. Nejprve jsou popsány současné terapeutické možnosti a úskalí léčby amébových encefalitid a akantamébové keratitidy. Následně je popsán probíhající vývoj léčiv proti Naegleria fowleri, Balamuthia mandrillaris a Acanthamoeba.
Interakce mitochondrií s dalšími buněčnými strukturami.
Vinopalová, Martina ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Voleman, Luboš (oponent)
Mitochondrie v buňkách plní různorodé role, od produkce energeticky bohatých molekul, nutných pro správný chod buňky, homeostázi vápníku, apoptózy až po biosyntézu Fe-S center, hemu a steroidů. Ke koordinaci některých těchto dějů s procesy odehrávajícími se ve zbytku buňky ji mimo jiné slouží i komunikace s dalšími buněčnými strukturami prostřednictvím jejich vzájemných fyzických kontaktů. Vzniklé platformy také dávají vzniku dodatečným mitochondriálním funkcím. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky z buněk savčích modelových organismů a kvasinek Saccharomyces cerevisiae o interakcích této semiautonomní organely s ostatními buněčnými komponenty a o funkcích, které tyto interakce zprostředkovávají.
Dynamika encystace střevního prvoka Giardia intestinalis.
Vinopalová, Martina ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Verner, Zdeněk (oponent)
Giardia intestinalis je anaerobní prvok, který parazituje v tenkém střevě lidí a dalších obratlovčích hostitelů. Tento kosmopolitní parazit, který způsobuje průjmová onemocnění, se přenáší kontaminovanou vodou či potravinami ve stádiu rezistentní cysty. Proces encystace zahrnuje řadu dějů, které vedou ke kompletní přestavbě buňky do podoby infekčního stádia. Cílem této práce bylo vizualizovat dané přestavby in vivo pomocí metody enzymatického značení proteinů. Pro účely této práce byly vybrány enzymatické tagy Y-FAST a HaloTag, které umožňují sledování živých buněk za anaerobních podmínek. Byly vytvořeny konstrukty chimerických proteinů pro sledování dynamiky encystačních váčků, struktur endoplasmatického retikula, adhezivního disku a mitózy. Pomocí vytvořených konstruktů se nám úspěšně podařilo sledovat dynamiku encystačních váčků a adhezivního disku in vivo. Zároveň tato práce poskytla zcela nové molekulární nástroje pro vytvoření uceleného obrázku dynamiky buněčné přestavby parazita během encystace.
Interakce mitochondrií s dalšími buněčnými strukturami.
Vinopalová, Martina ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Voleman, Luboš (oponent)
Mitochondrie v buňkách plní různorodé role, od produkce energeticky bohatých molekul, nutných pro správný chod buňky, homeostázi vápníku, apoptózy až po biosyntézu Fe-S center, hemu a steroidů. Ke koordinaci některých těchto dějů s procesy odehrávajícími se ve zbytku buňky ji mimo jiné slouží i komunikace s dalšími buněčnými strukturami prostřednictvím jejich vzájemných fyzických kontaktů. Vzniklé platformy také dávají vzniku dodatečným mitochondriálním funkcím. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky z buněk savčích modelových organismů a kvasinek Saccharomyces cerevisiae o interakcích této semiautonomní organely s ostatními buněčnými komponenty a o funkcích, které tyto interakce zprostředkovávají.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.