|
|
Česká stopa v Celje
Rothová, Klára ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na kontakty Čechů a Slovinců v Celji, třetím největším městě Slovinska. Úvodní část práce je věnována vývoji vztahů mezi Čechy a Slovinci, které mají dlouhou tradici. Pozornost je věnována již nejrannějším kontaktům s Českem. V Celji je to spojení Zikmunda Lucemburského, českého krále a jeho druhé manželky Barbary Celjské, dcery Hermana II. Celjského, hraběte z Celje. Ale již jeho otci Karlu IV. vděčili Celjští za povýšení mezi hrabata. Intenzivněji se česko-slovinské vztahy rozvíjely od počátku 19. století v oblasti kultury, umění, vzdělávání i sportu. K intenzivnějším kontaktům vedla jednak jazyková, etnická a kulturní spřízněnost, ale také jejich postavení v rámci habsburské monarchie. V devadesátých letech 19. století pak byly oba národy součástí opoziční slovanské koalice, kdy jediným výsledkem této spolupráce byla podpora zřízení slovinských paralelních tříd na německém gymnáziu v Celji. V tomto období byli kulturně a hospodářsky vyspělejší Češi, a byli tak Slovincům důležitými pomocníky. Práce je zaměřena zejména na osobnosti, jejichž působení mělo výrazný vliv na město Celje v 19. a 20. století. Do historie města se výrazně zapsal především stavitel Jan Vladimír Hráský, který zde v letech 1895-1896 postavil Národní dům. Po první světové válce se v Celji usadil...
|
|
|
Vývoj kultu osobnosti v Rumunsku po druhé světové válce
Amelian, Andrej ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat vznik a vývoj fenoménu kultu osobnosti v poválečných dějinách Rumunska, a to od vyhlášení Rumunské lidové republiky v roce 1947 po pád komunistického režimu v roce 1989. Autor práce se soustředí na rozličné podoby kultu G. Gheorghia-Deje a N. Ceauşesca, které bude vzájemně srovnávat a dokládat na příkladech z rumunské poválečné literatury.
|
|
|
Vývoj kultu osobnosti v Rumunsku po druhé světové válce
Amelian, Andrej ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat vznik a vývoj fenoménu kultu osobnosti v poválečných dějinách Rumunska, a to od vyhlášení Rumunské lidové republiky v roce 1947 po pád komunistického režimu v roce 1989. Autor práce se soustředí na rozličné podoby kultu G. Gheorghia-Deje a N. Ceauşesca, které bude vzájemně srovnávat a dokládat na příkladech z rumunské poválečné literatury.
|
|
|
Enverismus - Víra v jednoho Boha, náboženská situace v socialistické Albánii
Vinš, Přemysl ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chrobák, Tomáš (oponent)
Tématem diplomové práce je náboženská situace v Albánii v letech 1946 až 1990, kdy byla v Albánii u moci komunistická strana, v jejímž čele až do roku 1985 stál Enver Hoxha. Práce podrobně mapuje legální vývoj náboženství v Albánii po druhé světové válce a po roce 1967, kdy byly veškeré náboženské instituce postaveny mimo zákon a kdy bylo znemožněno svobodné vyznání víry. Diplomová práce se však především zabývá analýzou albánských pramenů (tisk a literatura) a představuje protináboženské argumenty albánského komunistického státu a roli, kterou náboženská tématika sehrála v propagandě albánského státu proti vnějším a vnitřním nepřátelům, v legitimizaci politických kroků učiněnými nejvyššími albánskými představiteli a v konstrukci historického příběhu albánského státu a národa. Na albánský případ je rovněž uplatněna teorie politického náboženství (Voegelin, Aron, Maier).
|
|
|
Interpretace základních problémů národních dějin v dílech čelných představitelů albánského národního hnutí
Křepinský, Matěj ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Práce zkoumá utváření obrazu národních dějin Albánců během albánského národního hnutí. Zkoumané období je vymezeno rokem 1854, kdy Johann Georg von Hahn publikoval Albánská studia, a vyhlášením albánské nezávislosti roku 1912. Cílem práce je seznámit čtenáře se strukturou albánského historického narativu v jeho romantické fázi s použitím obsahové analýzy prací sedmi předních představitelů albánského národního hnutí: Jeronima de Rady, Pashka Vasy, Thimiho Mitka, Spira Rista Dineho, Samiho Frashëriho, Naima Frashëriho a Janiho Vreta. Vysvětlena je časová linie historického příběhu, pohled na roli náboženství a náboženských obcí. Práce dále popisuje utváření panteonu hrdinů albánských dějin a pohledu na sousední národy. Konstrukt historického narativu je zasazen do kontextu počátků vědeckého bádání o dějinách Albánců. Čtenář je také pro lepší pochopení stručně seznámen s vývojem hlavních myšlenek albánského národního hnutí na pozadí zásadních historických momentů. K práci jsou přiloženy stručné biografie vybraných představitelů hnutí.
|
|
|
Obraz postavení ženy a muže v albánské literatuře na začátku 20. století
Mulla, Dorina ; Vinš, Přemysl (vedoucí práce) ; Vasiljevićová, Dajana (oponent)
Cílem této práce je srovnání dvou významných albánských románů - "Sikur të isha djalë" (''Kdybych byla chlapcem") od spisovatele Haki Stërmilliho a románu "Pse?!" ("Proč?!") od autora Sterjo Spasseho se zaměřením na postavení ženy a muže v tradiční venkovské společnosti v první polovině 20. století. Román "Sikur të isha djalë" vypráví příběh mladičké Diji, která prostřednictvím svého deníku popisuje každodenní život jedné albánské venkovské rodiny. Její zápisky odhalují neradostnou realitu venkovského života, řídícího se podle starobylých patriarchálních zákonů, a postavení žen, které plně záviselo na vůli rodičů a manžela. V románu "Pse?!" je oproti tomu hlavním hrdinou mladý muž, Gjon Zaveri, který - rovněž prostřednictvím deníkových zápisků - nabízí čtenáři pohled do starostí mladého člověka v Albánii v první polovině 20. století, na jeho neutuchající touhu vymanit se z těsných pout přísných společenských pravidel. Oba romány jsou jedněmi z prvních příkladů delší albánské prózy a představují jistý žánrový i tematický milník v historii albánské literatury. Romány, na nichž lze vypozorovat silnou inspiraci některými významnými evropskými autory a jejich díly 19. století, je možné zařadit na pomezí albánského romantismu a realismu, přestože oba romány byly vydány až v první polovině minulého...
|
|
|
Pohled cizinců na severoalbánské horské kmeny na přelomu 19. a 20. století
Dobra, Robert ; Vinš, Přemysl (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
(česky) Práce se zabývá analýzou pohledu cizinců (tedy cestovatelů, etnografů, a dalších osob) na situaci, život a zvyky severoalbánských horských kmenů na přelomu 19. a 20. století. Pro získání přehledu o dané látce a určení konkrétních pohledů zmiňovaných autorů je v jejím rámci do maximální možné míry využito jimi sepsaných dobových zdrojů (cestopisů i odborných prací), které podávají svědectví o životě, zvycích a pozici severoalbánských kmenů v daném období. Práce tak představuje stěžejní fenomény týkající se tématu a ukazuje, o kterých z nich bylo ze strany zmiňovaných cizinců referováno a jakým způsobem.
|
|
|
Období vlády Ahmeta Zoga pohledem československé diplomacie
Křepinský, Matěj ; Vinš, Přemysl (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Práce se zaměřuje na léta 1925-1939 v Albánii, kdy byl v čele země Ahmet Zogu. Cílem je seznámit čtenáře s pohledem československého zastoupení v Tiraně na toto období skrze politické zprávy zasílané na ministerstvo zahraničí v Praze a ukázat, čemu především diplomaté věnovali pozornost. Na základě obsahové analýzy je popis politického zpravodajství rozdělen do pěti hlavních témat. Ty zahrnují osobu Ahmeta Zoga, vliv cizích států, domácí politiku, společnost a problematiku armády a četnictva. Zároveň je čtenář pro porozumění obsahu politického zpravodajství seznámen s historickým vývojem Albánie mezi léty 1925-1939, Zogovou biografií a vývojem československého meziválečného zastoupení v Tiraně.
|
|
|
Rumunsko v reflexi českého samizdatu a českého exilového tisku
Ludvík, Filip ; Našinec, Jiří (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Cílem magisterské diplomové práce je shromáždit, uspořádat a analyzovat reference o Rumunsku v časopisech československého samizdatu a československého exilu ze 70. a 80. let 20. století. Práce se soustředí především na reflexi rumunské politické situace a společenského dění, jak byly zaznamenány v článcích pěti samizdatových a dvou exilových československých periodik. Na jejich základě byly k zevrubnému analytickému rozboru vybrány čtyři základní tematické okruhy. Výsledkem je komplexní charakteristika postoje československého samizdatu a československého exilu vůči událostem v Rumunské socialistické republice, přičemž je kladen důraz na konkrétní projevy solidarity československých občanů s rumunským obyvatelstvem.
|
|
|
Postava čarodějnice v albánské kultuře v komparaci s dalšími státy na Balkáně
Nushiová, Suzana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Práce nahlíží do albánského folkloru a prostřednictvím pohádek, pověstí a ostatních žánrů lidové slovesnosti seznamuje čtenáře s postavou čarodějnice v albánském prostředí. Zaměřuje se především na to, jakou roli v těchto příbězích zastává, a jak je obecně popisována. Cílem práce je tuto percepci porovnat s ostatními balkánskými státy a zjistit, jak hodně se představy o čarodějnicích v balkánském prostředí liší či naopak shodují. Zároveň se práce snaží analyzovat i v jakých druzích folkloru se čarodějnice vyskytuje. V neposlední řadě se pak věnuje recepci postavy čarodějnice v sousedních oblastech a též v albánské umělecké literatuře a moderním životě.
|
host ::
RSS.