Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Budoucnost centrálního bankovnictví v ekonomickém systému vyspělých států na základě zhodnocení zkušeností z posledního desetiletí
Vilt, Lukáš ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Munzi, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá budoucím vývojem centrálního bankovnictví na základě zhodnocení zkušeností z posledního desetiletí. Hypotézou práce je, zda jsou centrální banky vyspělých ekonomik čím dál tím méně schopny efektivně reagovat na akcelerující vývoj globální ekonomiky a jejich postavení v emisi peněz a regulaci bankovního trhu je a bude stále více oslabováno alternativními bankovními a peněžními systémy. Tuto hypotézu se podařilo vyvrátit analýzou chování čtyř vybraných centrálních bank a to ČNB, FED, ECB a BoJ. Hlavním důvodem byl nárůst jejich aktivit a intervencí způsobující mimo jiné znásobení velikosti jejich rozvah. Naopak alternativa v podobě svobodného bankovnictví se realitě spíše vzdálila. Ani virtuální měny nevykázaly ve sledovaném období centrální banky ohrožující nárůst substituce národních měn. Práce také poskytuje náhled do nových a potencionálně nových nástrojů centrálních bank.
Hospodářský vývoj Hongkongu: Od počátku reformního procesu v ČLR do vytvoření zvláštní správní oblasti ČLR (1979-1997)
Vilt, Lukáš ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Práce se zabývá hospodářským vývojem Hongkongu mezi lety 1979-1997 a snaží se najít zdroje a příčiny rychlého hospodářského růstu v tomto období. Hlavní hypotézou práce je, že mezi dominantní vlivy tohoto hospodářského růstu patří malá regulovanost a slabé státní intervence na trhu, se kterými souvisí také velikost veřejného sektoru a daňová zátěž, a dále alternativní forma bankovnictví. Tuto hypotézu se podařilo částečně prokázat jako pravdivou především v nízké zátěži regulací a daní, které podpořily jak domácí tak i zahraniční obchod a umožnily rozvoj samotného bankovního trhu. Mimo veřejný sektor a bankovnictví se práce zabývá také vývojem mezinárodního obchodu se zaměřením na obchodní a finanční toky mezi Hongkongem a Čínskou lidovou republikou. Zde se jako klíčový ukázal především reexport čínského zboží, na kterém Hongkong od poloviny osmdesátých let stále více profitoval. Mezinárodní obchod a spolupráce s ČLR se dokonce projevily jako hlavní zdroje rychlého hospodářského růstu, který byl ostatními faktory pouze podpořen.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.