|
|
Baletní hudba 19. a 20. století na pohádkové motivy se zaměřením na P. I. Čajkovského a S. Prokofjeva
Vilímová, Sheila ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Název diplomové práce: Baletní hudba 19. a 20. století na pohádkové motivy se zaměřením na P. I. Čajkovského a S. Prokofjeva Diplomová práce se zabývá pohádkovými motivy v baletní hudbě 19. a 20. století. Zaměřuje se především na pohádkové balety Petra Iljiče Čajkovského a Sergeje Prokofjeva. První kapitola se věnuje pohádkovým námětům v baletu v obecnější rovině a dále postupuje konkrétním zařazením těchto námětů do společensko-historického kontextu 19. a 20. století. Kapitola druhá se věnuje stručnému vývoji baletu od počátků jeho vzniku v 15. století a pokračuje dále až do 18. století. Chronologicky popisuje důležitá období a události, které se týkají baletu. Další část se zabývá romantickým baletem a baletní hudbou v 19. století ve Francii a v Dánsku. Ve čtvrté a páté kapitole jsou představena vrcholná baletní díla Labutí jezero, Spící krasavice a Louskáček hudebního skladatele Petra Iljiče Čajkovského a baletního choreografa Maria Petipy. Následně se práce soustředí na balet ve 20. století na pohádkové balety Igora Stravinského a hlavně Sergeje Prokofjeva. Většina těchto baletů vznikla ve spolupráci se uměleckým mecenášem Sergejem Ďagilevem. Poslední část nabízí různé aktivity, které je možné využít v hodinách hudební výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA pohádkové motivy, baletní hudba, romantický balet,...
|
|
|
Číselná symbolika v díle Johanna Sebastiana Bacha dle vybrané literatury
Vilímová, Sheila ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Název bakalářské práce: Číselná symbolika v díle Johanna Sebastiana Bacha dle vybrané literatury Bakalářská práce se zabývá číselnou symbolikou v díle Johanna Sebastiana Bacha. První kapitola pojednává o životě a díle skladatele Johanna Sebastiana Bacha. Chronologicky popisuje důležité období a události nejen v jeho kariéře. Zaměřuje se na osobnosti a podněty, kterými byl při kompozici svých děl ovlivněn. Další část se již plně soustředí na číselnou symboliku, a to v rovině obecné. Pojednává o symbolickém významu čísel a jeho vývoji v určitých historických epochách. Taktéž je zde zmínka o symbolice hudební. V této kapitole jsou uvedeny různé teorie a spisy o číslech, číselných abecedách a symbolice. Dále je zde zmíněn muzikolog Friedrich Smend, který v podstatě, jako první odkryl čísla ve skladbách tohoto barokního skladatele. Poslední část se již zabývá konkrétně Bachovými kantátami. Zaměřuje se hlavně na první cyklus kantát představených v Lipsku. Je zde uvedeno několik příkladů kantát, které ukazují číselné shody. K důkladnému rozboru jednoho celého díla dle číselné symboliky je vybrána kantáta Es reisset euch ein schrecklich Ende, BWV 90. KLÍČOVÁ SLOVA číselná symbolika, Johann Sebastian Bach, Friedrich Smend, číselné abecedy, gematrie, kantáty, baroko
|
host ::
RSS.