Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 112 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Role koordinace kreslení a psaní ve vývoji ke školní zralosti
Kylarová, Helena ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na oblast výzkumu teoretických východisek orientačního testu školní zralosti Jaroslava Jiráska. Má za cíl se soustředit na objasnění toho, co je testováno v úkolu zaměřeném na napodobení psacího písma. V dialogu s dalšími autory (Jean Piaget a Barbara Inhelderová, Anette Karmiloff Smithová, Emilia Ferreirová a Ana Teberoskyová, Esther Adi-Japhová a Norman Freeman) hledá oblasti, které se podílí na utváření dětských představ o psaném. Tyto představy následně reflektuje prostřednictvímn verbalizace dětských představ o psímu. Do souvislostí s vynořující se gramotností vnáší témata vlivu chybné ikoničnosti a kvaziikonicity na vývoj spějící k osvojení znakovosti písma. Data získaná prostřednictvím transverzálního výzkumu u dětí předškolního věku (3;0 - 6;11) pak přináší odpovědi, které odkazují na významnou souvislost mezi úspěchem v testu napodobení psacího písma a překonáním ikonicity. Zvládání kvaziikonicity se ukázalo být pro zpracování nápodoby psacího písma neproduktivní. KLÍČOVÁ SLOVA Předškolní věk, Jiráskův test školní zralosti, psací písmo, myšlenkové operace, ikonicita, kvaziikonicita, transverzální výzkum.
Vzdělávání dětí se zdravotním postižením očima rodičů
Babková, Michaela ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice vzdělávání dětí se zdravotním postižením z pohledu jejich rodičů. Teoretická část se zaměřuje na seznámení se základními pojmy, jako je zdravotní postižení, dále konkrétní typy zdravotního postižení jako je mentální postižení, dětská mozková obrna, vývojová dysfázie a poruchy autistického spektra. Další kapitoly jsou zaměřeny na seznámení se specifiky rodiny s dítětem se zdravotním postižením, možnostmi vzdělávání a seznámení se Sdružením na pomoc dětem s postižením, z. ú., kde byl realizován výzkum. Těžištěm práce je kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů poodhalit, jak vnímají rodiče vzdělávání svých dětí. Na základě realizovaného výzkumu bylo zjištěno, že pohled rodičů na vzdělávání svých dětí se zdravotním postižením je ovlivněn typem postižení, jeho hloubkou, kvalitou komunikace se školou a lidským přístupem pedagogických pracovníků.
Social relationships of artistically talented adolescents and their peers
Borovský, Matej ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
ANOTÁCIA Táto práca sa venuje kvalite sociálnych vzťahov umelecky nadaných adolescentov a porovnáva ich so sociálnymi vzťahmi ich rovesníkov. Skúmané oblasti zahŕňajú vzťahy k rovesníkov a vzťahy k rodičom a ďalším autoritám. Výsledky výskumu sú následne porovnané s informáciami z odbornej literatúry, týkajúcej sa vzťahov adolescentov, konkrétne intelektovo nadaných adolescentov. Výskumný materiál bol zozbieraný pološtruktúrovanými rozhovormi so šiestimi respondentmi v dvoch skupinách. Prvá skupina bola tvorená tromi umelecky nadanými adolescentmi, druhá bola tvorená tromi adolescentmi bez umeleckého záujmu. Následne bol materiál analyzovaný prostredníctvom tematickej analýzy. Výsledky analýzy a porovnanie s literatúrou je uvedené v záverečných kapitolách práce. KĽÚČOVÉ SLOVÁ sociálne vzťahy, adolescencia, umelecky nadaní, tematická analýza, kvalitatívny výskum
Tvůrčí psaní jako forma zpracování duševní tenze: motivace k tvůrčí činnosti, průběh tvůrčího procesu a léčebné aspekty tvůrčího psaní
Kdolská, Helena ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Cílem práce je podrobněji prozkoumat aspekty tvůrčího psaní jako formy zpracování duševní tenze. Práce si klade základní otázky, a to jaká je motivace ke tvůrčímu psaní v případě duševní tenze, jakým způsobem tvůrčí proces probíhá, a co přináší za přidanou hodnotu. Respondenti jsou mé blízké osoby, které se dlouhodobě věnují tvůrčímu psaní ve chvílích duševní nepohody. Všechny tři jsou ženy, které studují vysokou školu. Jejich věkové rozmezí se pohybuje od dvaceti jedna do dvaceti šesti let. Nejdříve získaly pokyn pro zaznamenání příběhu, který vznikal v duševní tenzi. Po sesbírání materiálu došlo k domluvě osobního setkání s respondentkami, které probíhalo formou rozhovoru. Práce probíhala formou kvalitativního výzkumu. Výsledkem práce je nastínění základního obrazu o motivaci, průběhu a přidané hodnotě tvůrčího psaní v případě duševní tenze. Nejméně informací bylo zjištění v oblasti motivace. Nejvíc v oblasti přidané hodnoty.
Individuální kontakty rodiny a školy
Urbánková, Veronika ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje analýze pohledu rodičů na individuální kontakty rodiny a školy. Teoretická část je věnována představení historii vývoje vztahu mezi rodinou a školou, socializačním funkcím a kompetencím těchto institucí a dále formám kontaktu mezi rodinou a školou s důrazem na specifickou formu, tzv. tutoriální systém, který vychází z budování důvěrného, otevřeného vztahu školy s rodiči, a který má umožnit výchovnou spolupráci při výchově dítěte. Těžištěm této práce je její empirická část, realizovaná v rámci kvalitativního metodologického přístupu. Za pomoci polostrukturovaných rozhovorů s rodiči bylo zkoumáno, jakým způsobem vnímají rodiče úlohu a kompetence školy ve výchovně vzdělávacím procesu dítěte a také to, jakým způsobem vnímají rodiče tutoriální systém komunikace se školou. Výsledky výzkumu naznačují, že rodiče vnímají angažovanost školy v oblasti výchovy dítěte ambivalentně a že i přes vnímaná pozitiva jsou pro rodiče tutoringová setkání problematická, především z důvodu nejasného stanovení hranic a vymezení rolí v nich. Klíčová slova: škola, rodina, kompetence, výchova, individuální přístup, tutoring
Syndrom vyhoření u učitelů: Copingové strategie učitelů
Kulhánková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Učitelství řadíme mezi pomáhající profese charakteristické vysokou mírou stresu. Při jeho dlouhodobém působení se u vyučujících může rozvinout syndrom vyhoření. Ve své práci jsem se zaměřila na stresové faktory, prožívání a zvládání stresu u učitelů a učit školy. Provedla jsem celkem deset rozhovorů, které jsem doplnila osobnostními dotazníky na syndrom vyhoření a copingové strategie, jež jsem dále analyzovala. Zjistila jsem, že mezi nejvýznamnější zdroje stresu patří stres spojený s žáky a jejich rodiči, učitelskou rolí, systémem školství i profesní přípravou vyučujících. Mezi významné prožitky spojené se stresem můžeme zařadit fyzické příznaky vyhoření, negativní emoce, prací či rozpor mezi očekáváním a real patří nejčastěji sociální opora, volnočasové aktivity, další vzdělávání, racionalizace, supervize či sebezkušenost. LÍČOVÁ SLOVA učitelé základní školy, stres, stresory, syndrom vyhoření, copingové strategie

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 112 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 VIKTOROVÁ, Iveta
1 Viktorová, Irena
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.