|
|
Immunomodulatory and differentiation properties of MSCs in a mouse model of the injured cornea and retina
Kössl, Jan ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Vištejnová, Lucie (oponent) ; Heissigerová, Jarmila (oponent)
Kmenové buňky obecně představují potenciál pro léčbu řady onemocnění a poruch, které jsou v dnešní době léčitelné pouze obtížně nebo s řadou vedlejších účinků. Mezi dnes velmi zkoumané kmenové buňky patří námi použité mezenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells). MSCs mají značný imunomodulační a regenerační potenciál pro terapii degenerativních poruch a závažných poškození různých částí oka nebo i dalších orgánů. Stejně tak by jejich aplikace mohla sloužit jako podpůrná léčba při transplantacích rohovky a jiných zánětlivých stavech oka. Při studiu těchto imunomodulačních vlastnosti MSCs jsme se zaměřili především na jejich schopnost diferenciace v buňky různých tkání (v našem případě rohovkového epitelu a sítnice), produkci imunomodulačních molekul v zánětlivém prostředí, schopnosti migrace do místa poškození a jejich lokální protizánětlivé, regenerační a antiapoptotické působení. Terapeutické účinky MSCs jsme testovali na myším modelu poškození povrchu oka, modelu degenerace sítnice a mechanismus tohoto účinku jsme testovali v in vitro modelech s explantáty těchto tkání. Při léčbě závažných poškození rohovky je již používána terapie pomocí limbálních kmenových buněk. Tato léčba je však vhodná pouze pro určité malé procento pacientů, u kterého je potřeba tyto kmenové buňky získat ze...
|
|
|
Vliv GLP-1 na jaterní metabolismus v experimentu
Fontana, Josef ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Lotková, Halka (oponent) ; Vištejnová, Lucie (oponent)
1 Souhrn GLP-1 (glucagon-like peptide-1) je peptidový hormon řadící se do skupiny inkretinů, secernovaný postprandiálně z enteroendokrinních L-buněk. Byla publikována řada prací popisujících jeho účinky ve smyslu snížení glykémie a pozitivního ovlivnění B-buněk Langerhansových ostrůvků (snížení apoptózy a urychlení diferenciace). Vztah GLP-1 k jaterním buňkám je v současné době intenzivně studován. Z publikovaných prací vyplývá, že GLP-1, jeho analoga či inhibice dipeptidylpeptidázy-4 vykazují v játrech široké spektrum účinků. Pro naši práci jsme za klíčové považovali, že byl popsán vliv na jaterní metabolismus lipidů a sacharidů a dále na procesy týkající se stresu endoplazmatického retikula, oxidačního stresu a tvorby zánětlivých mediátorů. Tyto procesy sehrávají podstatnou úlohu jednak v patologických stavech (např. jaterní onemocnění NAFLD/NASH), jednak v procesu jaterní regenerace. Práce poukazující na potenciální vliv na inkretinech založené terapie v léčbě některých jaterních onemocnění (zejm. NAFLD a NASH) byly před zahájením naší práce k dispozici. Naopak výsledky studií věnujících se vlivu GLP-1 na proces jaterní regenerace a proliferaci a apoptózu hepatocytů byly v mezinárodním písemnictví velmi omezené. Cílem naší práce bylo objasnit potenciální vliv GLP-1 analog na jaterní regeneraci, základní...
|
|
|
Role of Fibroblasts in Regulation of Wound Healing
Zavaďáková, Anna ; Vištejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Dermální fibroblasty hrají důležitou roli regulaci procesu hojení. Migrují do místa poranění, množí se a produkují řadu signalizačních molekul (např. prozánětlivé interleukiny IL6 a IL8) a složky mimobuněčné hmoty (např. kolagen typu I., hyaluronan, fibronektin). Narušení rovnováhy a načasování syntézy a odbourávání těchto molekul může vést k abnormálnímu hojení. Pro rány je typické současné působení několika stresových faktorů např. snížený přísun živin, zánět, bakteriální kontaminace, oxidační stres atd. Dosavadní in vitro výzkumy dermálních fibroblastů v procesu hojení simulovaly a popisovaly vliv vždy pouze jednoho z těchto faktorů. Tato dizertační práce se jako první zabývá chováním dermálních fibroblastů v prostředí dvou současně působících klíčových stresových faktorů rány v 2D in vitro kultuře a v 3D kolagenových hydrogelech, které byly připravovány v naší laboratoři. V první části této práce je popsáno chování dermálních fibroblastů v podmínkách rány tvořené dvěma stresovými faktory - nízkým množstvím živin (2% FBS) a prozánětlivou složkou ve formě bakteriálního lipopolysacharidu (LPS). Studované parametry chování buněk zahrnují metabolickou aktivitu, proliferaci, morfologii, migraci, produkci IL6 a IL8, syntézu kolagenu typu I a produkci matrix metalloproteináz (MMPs) 2 a 9. Byla...
|
|
|
Koaxiální nanovlákna s inkorporovanými suplementy pro řízenou chondrogenní diferenciaci
Korbelová, Gabriela ; Rampichová, Michala (vedoucí práce) ; Vištejnová, Lucie (oponent)
Na poli regenerativní medicíny začíná být stále diskutovanější téma regenerace defektů chrupavky vzniklých ať už příčinou úrazu, či věkem podmíněnou degenerací. Možnost zajištění vhodného prostředí pro buněčnou adhezi, proliferaci, diferenciaci a lokální působení bioaktivních látek nabízejí nanovlákenné nosiče, které svojí strukturou napodobují extracelulární matrix (ECM) hyalinní chrupavky. Tyto nosiče jsou implantovány do pacienta osazené autologními chondrocyty. Pro získání jejich dostatečného množství, musí být po izolaci z pacienta namnoženy in vitro. Chondrocyty však při kultivaci na 2D prostředí kultivačního plastu rychle dediferencují a ztrácí tak schopnost syntetizovat molekuly ECM. Cílem práce byla modulace chondrogenního diferenciačního média - nalezení ideální koncentrace chondrogenních suplementů L-askorbátu-2-fosfátu (A2P) a dexametazonu (DEX) při kultivaci primárních chondrocytů na nanovlákenném poly-Ɛ-kaprolaktonovém (PCL) nosiči. Byl studován vliv různých koncentrací chondrogenních suplementů na adhezi chondrocytů na nosič, jejich proliferaci a diferenciaci po dobu 21 dnů. Byl studován vliv samotných suplementů v médiu, jejich synergický účinek s ostatními chondrogenními suplementy a nakonec byly A2P a DEX uzavřeny do samotných PCL vláken. Bylo prokázáno, že A2P má pozitivní vliv...
|
|
|
Koaxiální nanovlákna s inkorporovanými suplementy pro řízenou chondrogenní diferenciaci
Korbelová, Gabriela ; Rampichová, Michala (vedoucí práce) ; Vištejnová, Lucie (oponent)
Na poli regenerativní medicíny začíná být stále diskutovanější téma regenerace defektů chrupavky vzniklých ať už příčinou úrazu, či věkem podmíněnou degenerací a dalšími faktory (např. u osteoporózy). Možnost zajištění vhodného prostředí pro buněčnou adhezi, proliferaci diferenciaci a lokální působení bioaktivních látek nabízejí nanovlákenné nosiče, které svojí strukturou napodobují extracelulární matrix (ECM) hyalinní chrupavky a mají tak potenciál v léčbě chrupavčitých defektů. Cílem práce byla modulace chondrogenního diferenciačního média - nalezení ideální koncentrace chondrogenních suplementů askorbátu-2-fosfátu a dexametazonu při kultivaci primárních chondrocytů prasečího původu na nanovlákenném polykaprolaktonovém nosiči (PCL). Byl studován vliv různých koncentrací chondrogenních suplementů na adhezi chondrocytů na nosič, jejich proliferaci a diferenciaci. Nejprve byl studován vliv samotných suplementů v médiu, později jejich vliv při působení dalších chondrogenních faktorů a nakonec byly suplementy uzavřeny přímo do vláken, ze kterých se uvolňovaly. Suplementy byly studovány během 21 denních experimentů. Nejlépe indukovala chondrogenní rediferenciaci skupina PLM obsahující dvojnásobné koncentrace chondrogenních suplementů ve standartním diferenciačním médiu. Suplementy byly u skupiny PLM...
|
host ::
RSS.