|
|
Přesvědčivost a znaky: sémiotika a rétorika jako komplementární disciplíny
Švantner, Martin ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Višňovský, Emil (oponent) ; Šíp, Radim (oponent)
Přesvědčivost a znaky: sémiotika a rétorika jako komplementární disciplíny Práce prověřuje hypotézu o komplementaritě sémiotiky a rétoriky, jak v systematickém, tak historickém kontextu. V první části se práce věnuje pozdně moderní interpretaci dějin rétoriky, sofistiky a sofistické rétoriky (ukazuje proč je třeba mezi těmito pojmy rozlišovat). Tato problematika je ilustrována na debatě o pragmatice a interpretaci antické rétoriky v anglosaské filosofii na konci dvacátého století. Za výchozí bod zkoumání práce určuje téma persvaze, které je společné jak rétorice, tak sémiotice. Téma je rozvinuto v části druhé, prostřednictvím analýzy pozdního díla Ch. S. Peirce; zejména pak jeho pojetí klasifikace znaků, sémiotiky jakožto rétoriky, s důrazem na jeho koncept pragmatismu, který zkoumané propojuje. V závěru je shledáno, že přinejmenším pro svoji specifickou tematizaci znaku a persvaze jsou rétorika a sémiotika komplementární. Klíčová slova Rétorika, sémiotika, persvaze, persuase, sofisté, Lyotard, Vitanza, Nietzsche, Peirce, Deleuze. Abstract: Persuasion and Signs: Semiotics and Rhetoric as Complementary Disciplines The hypothesis we consider in this dissertation is that of complementarity of semiotics and rhetorics, both in symstematical and historical context. The first part deals with the late...
|
|
|
Sémiotika schizofrenie
Pudlák, Štěpán ; Hvorecký, Juraj (vedoucí práce) ; Višňovský, Emil (oponent) ; Horáček, Jiří (oponent)
Disertační práce Sémiotika schizofrenie se zaměřuje na analýzu projevů symptomů schizofrenie z hlediska sémiotiky. Cílem je odpovědět na otázky, co je společné jinak různorodým projevům schizofrenie a co je činí abnormální? Práce postupuje metodou sémiotické redukce, tedy přístupu k jevům jakožto ke znakům a značení na základě sémiotické teorie Charlese Peirce. Předložená teze charakterizuje symptomy schizofrenie jako poruchu indexikálního vztahu mezi znakem-objektem a souborem znaků jáství. Objektem může být hlas či obraz v případě halucinací, propozice v případě bludů, pravidlo komunikace v případě dezorganizace řeči či chování nebo habitus v případě negativních symptomů. Abnormálnost projevů schizofrenie plyne z narušení indexikálního vztahu mezi znaky jáství, které nesou určité charakteristiky jako je nevyvratitelnost či zakládání interpretace okolního světa, a těmito objekty. Autor porovnává závěry plynoucí z této teze s klinickými výzkumy a tzv. sjednocujícími teoriemi schizofrenie.
|
|
|
Sémiotika schizofrenie
Pudlák, Štěpán ; Hvorecký, Juraj (vedoucí práce) ; Višňovský, Emil (oponent) ; Horáček, Jiří (oponent)
Disertační práce Sémiotika schizofrenie se zaměřuje na analýzu projevů symptomů schizofrenie z hlediska sémiotiky. Cílem je odpovědět na otázky, co je společné jinak různorodým projevům schizofrenie a co je činí abnormální? Práce postupuje metodou sémiotické redukce, tedy přístupu k jevům jakožto ke znakům a značení na základě sémiotické teorie Charlese Peirce. Předložená teze charakterizuje symptomy schizofrenie jako poruchu indexikálního vztahu mezi znakem-objektem a souborem znaků jáství. Objektem může být hlas či obraz v případě halucinací, propozice v případě bludů, pravidlo komunikace v případě dezorganizace řeči či chování nebo habitus v případě negativních symptomů. Abnormálnost projevů schizofrenie plyne z narušení indexikálního vztahu mezi znaky jáství, které nesou určité charakteristiky jako je nevyvratitelnost či zakládání interpretace okolního světa, a těmito objekty. Autor porovnává závěry plynoucí z této teze s klinickými výzkumy a tzv. sjednocujícími teoriemi schizofrenie.
|
|
|
Přesvědčivost a znaky: sémiotika a rétorika jako komplementární disciplíny
Švantner, Martin ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Višňovský, Emil (oponent) ; Šíp, Radim (oponent)
Přesvědčivost a znaky: sémiotika a rétorika jako komplementární disciplíny Práce prověřuje hypotézu o komplementaritě sémiotiky a rétoriky, jak v systematickém, tak historickém kontextu. V první části se práce věnuje pozdně moderní interpretaci dějin rétoriky, sofistiky a sofistické rétoriky (ukazuje proč je třeba mezi těmito pojmy rozlišovat). Tato problematika je ilustrována na debatě o pragmatice a interpretaci antické rétoriky v anglosaské filosofii na konci dvacátého století. Za výchozí bod zkoumání práce určuje téma persvaze, které je společné jak rétorice, tak sémiotice. Téma je rozvinuto v části druhé, prostřednictvím analýzy pozdního díla Ch. S. Peirce; zejména pak jeho pojetí klasifikace znaků, sémiotiky jakožto rétoriky, s důrazem na jeho koncept pragmatismu, který zkoumané propojuje. V závěru je shledáno, že přinejmenším pro svoji specifickou tematizaci znaku a persvaze jsou rétorika a sémiotika komplementární. Klíčová slova Rétorika, sémiotika, persvaze, persuase, sofisté, Lyotard, Vitanza, Nietzsche, Peirce, Deleuze. Abstract: Persuasion and Signs: Semiotics and Rhetoric as Complementary Disciplines The hypothesis we consider in this dissertation is that of complementarity of semiotics and rhetorics, both in symstematical and historical context. The first part deals with the late...
|
host ::
RSS.