Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 138 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
SPOLEČNOST A CÍRKEV NA ÚZEMÍ BÝVALÉ ZÁPADOŘÍMSKÉ ŘÍŠE V 5. AŽ 7. STOLETÍ
Jaroš, Josef ; Veverková, Kamila (vedoucí práce)
Diplomová práce Společnost a církev na území bývalé západořímské říše v 5.-7. století se zabývá vztahy mezi společností a církví konkrétně na území, které ve vymezeném období tvořilo západořímskou říši (5. století), respektive tvořilo nástupnické státní útvary (6.-7.století). Dané období je zvoleno, protože v něm došlo k přelomovému vývoji relace mezi státem, respektive společností a církví a v tomto období lze hledat kořeny dalšího, nejen církevního, vývoje v Evropě. Páté století tvoří určitou předehru, nástup pro zlomové století šesté a sedmé století je pak dohrou, jakýmsi doladěním detailů dalšího směřování katolické církve. Samotným cílem mé práce je analýza, zda, respektive jakým způsobem křesťanství (církev) přispělo k pádu západořímské říše či ho urychlilo, jakým způsobem a přispělo k panujícím poměrům a jaký byl charakter církve jako instituce. Pozornost je věnována nejprve poměrům politickým a hospodářským a následně vztahům mezi církví a společností, tj. pozici církve a křesťanství ve státě (vliv na společnost), vztahu k pohanům, majetku církve a vnitřním teologickým rozepřím ve sledovaném období. Tato práce vychází ze současné odborné literatury zahraniční i české a komparace teorií a interpretací a pramenné literatury.
Pivovarnictví a sladovnictví jako zdroj obživy církevních a světských statků v období od svých počátků až do doby svého vrcholného rozkvětu před třicetiletou válkou Konventní pivovar Vyšší Brod
Wernerová, Marie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o pivovarnictví a sladovnictví jako o způsobu obživy církevních a světských statků na území království českého. Tato práce si dále klade za cíl ukázat náš tradiční a téměř národní nápoj, jako důležitou součást naší kultury a tradice. Chce představit pivo nikoliv jen jako alkoholický nápoj, ale hlavně jako obchodní artikl, jehož výroba a obchodování s ním bylo zdrojem vysokého příjmu financí nejen do pokladen měst a šlechty, ale především do pokladen církevních. Jako příklad církevního pivovaru byl zvolen konventní pivovar ve Vyšším Brodě. První kapitola práce se pokouší přiblížit historii vaření piva. Práce si neklade za cíl popsat historii vzniku piva, ale zaměřit se na první zmínky o něm a na výrobní postupy, které byly používány od nejstarších kultur, jako byla např. mezopotamská, babylonská nebo egyptská až po nám nejbližší kulturu slovanskou. Další kapitola se snaží zmapovat výrobu piva a boj o ni na území Koruny české v období jejího vzestupu, rozkvětu a mírného úpadku v polovině sedmnáctého století. Poslední kapitola je zaměřena na konventní pivovar ve Vyšším Brodě, který byl zvolen jako charakteristická ukázka hodící se k zvolenému tématu a především jako památka zasluhující pozornost.
Rosikruciánství
Slavíček, Tomáš ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Javor, Martin (oponent)
Tato práce je postavena na schématu několika kapitol, které vždy po představení základních informací pokračují hlouběji v daném tématu a dále ho rozvíjejí. V úvodu se věnuji genezi pojmů, jež jsou využívány dále v práci. Rozebírám jejich různou etymologii a zeměpisné využívání a chápání. Následuje část zabývající se myšlenkovým pozadím rosicruciánství, která volně přechází ve významné postavy a ústřední spisy. Práci uzavírá představení řádů a jejich současné působení na území České Republiky.
Jan Blahoslav a evropský humanismus
Šrubařová, Ivana ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato práce se zabývá životem a dobou bratrského biskupa Jana Blahoslava a jeho vztahem k Jednotě bratrské. Cílem práce je představit Blahoslavův pohled na vyšší vzdělávání a to jak z pohledu humanisticky smýšlejícího člověka, tak také z pohledu člena Jednoty. Práce je strukturována do osmi kapitol, které se zaměřují na tři hlavní témata - Jan Blahoslav a Jednota bratrská, humanismus a školství. Nejdříve je zde představeno období renesance a humanismu. Následuje kapitola pojednávající o historii Jednoty bratrské, která přechází do třetí kapitoly s životopisem Jana Blahoslava. Ve čtvrté části jsou blíže představena Blahoslavova stěžejní díla. Druhá polovina diplomové práce se zaměřuje na školství z pohledu evropského v době scholastiky a humanismu, následně na vzdělávací systém Jednoty bratrské a završena je pedagogickým přínosem Jana Blahoslava.
John Henry Newman - život a dílo v kontextu boje za univerzalitu církve
Krejčí, Květoslav Tomáš ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Dolista, Josef (oponent)
JOHN HENRY NEWMAN - ŽIVOT A DÍLO V KONTEXTU BOJE ZA UNIVERZALITU CÍRKVE ThDr. JUDr. Květoslav Tomáš Krejčí, M.Phil. (Oxon), Ph.D. První část práce se zabývá Newmanovým mládím, rodinnými vlivy a prvotním příklonem k evangelikální formě křesťanství. Jsou pojednány vlivy různých osobností, jež Newmana ovlivnily v době jeho středoškolských studií. V šestnácti letech byl Newman přijat na Oxfordskou univerzitu. Zde se věnoval mimo jiné psaní poezie a některé z básní, jejichž překlad disertace též přináší, se zapsaly do zlatého fondu anglikánské duchovní tvorby. Při studiích Newmana ovlivnil zejména teolog a filozof Richard Whately. Newman se v této době začíná rozcházet s evangelikálním křesťanstvím a začíná zastávat tezi o významu věrouky a tradice Církve sahající do raného křesťanství. Newman se stává též kritikem emotivní stránky náboženských obřadů a upřednostňuje stránku rozumovou. Poté, co opustil plány na právnickou profesi, byl v roce 1824 vysvěcen nejdříve na jáhna a o rok později na kněze. Kolem roku 1827 Newmanovo přesvědčení prochází liberální fází, ta však nemá dlouhého trvání. Jmenováním vikářem univerzitního kostela sv, Marie Panny v Oxfordu začíná Newmanovo významné kazatelské působení. Disertace se mu obšírně věnuje v následující kapitole: jsou předloženy výňatky z jeho Farních a prostých kázání...
Jan Žižka z Trocnova - Státník a vojevůdce
Barták, Zdeněk ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Bakalářská práce Jan Žižka z Trocnova - Státník a vojevůdce, pojednává o jedné ze stěžejních postav husitského hnutí a vlastně i celé české historie. Cílem práce je zachytit život, skutky a odkaz Jana Žižky tak, jak ho vidí nejen jeho současníci, i když zde nejsou prameny příliš obsáhlé, dále následující generace, hledající a rozvíjející jeho odkaz, ale i tak, jak se jeví nám v 21. století. Práce se snaží pojmout celý život Jana Žižky od prostého zemana až po klíčovou postavu první etapy husitského hnutí, jeho vidění vývoje husitské revoluce, střet s protivníky, kteří se odchýlili od hlavních revolučních zásad, jeho věrnost výkladu božího přikázání i krutost k nepřátelům víry, kterou zastával.
Proměny církve v době nastupujícího osvícenství
Žezlo, Martin ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Proměny církve v době nastupujícího osvícenství pojednává o pokračujících sporech mezi jednotlivými vyznáními v 18. století. Katolická církev, která je zpočátku vnucována všem poddaným i vrchnosti v říši římské, pomalu ztrácí svou dosavadní moc. Její moc nepřímou úměrou klesá v době, kdy se do Čech přes Německo a Itálii šíří Osvícenství. Mění úplně vše, na co bylo nějakým způsobem nahlíženo, a naopak vytváří mnoho nových poznatků. Osvícenství se objevuje již za císaře Karla VI., sice ne v takové míře jako u jeho dcery Marie Terezie, a už vůbec ne jako u jeho vnuka císaře Josefa II., který celou svou říši přetvořil podle svých osvícenských představ. Při těchto reformách dochází postupně k "osvobození" nekatolíků a ke zrušení nevolnictví. Církev se v takové době velmi tříští, vznikají nové pohledy duchovních na katolickou církev i na křesťanství samotné.
SPOLEČNOST A CÍRKEV NA ÚZEMÍ BÝVALÉ ZÁPADOŘÍMSKÉ ŘÍŠE V 5. AŽ 7. STOLETÍ
Jaroš, Josef ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Společnost a církev na území bývalé západořímské říše v 5.-7. století se zabývá vztahy mezi společností a církví konkrétně na území, které ve vymezeném období tvořilo západořímskou říši (5. století), respektive tvořilo nástupnické státní útvary (6.-7.století). Dané období je zvoleno, protože v něm došlo k přelomovému vývoji relace mezi státem, respektive společností a církví a v tomto období lze hledat kořeny dalšího, nejen církevního, vývoje v Evropě. Páté století tvoří určitou předehru, nástup pro zlomové století šesté a sedmé století je pak dohrou, jakýmsi doladěním detailů dalšího směřování katolické církve. Samotným cílem mé práce je analýza, zda, respektive jakým způsobem křesťanství (církev) přispělo k pádu západořímské říše či ho urychlilo, jakým způsobem a přispělo k panujícím poměrům a jaký byl charakter církve jako instituce. Pozornost je věnována nejprve poměrům politickým a hospodářským a následně vztahům mezi církví a společností, tj. pozici církve a křesťanství ve státě (vliv na společnost), vztahu k pohanům, majetku církve a vnitřním teologickým rozepřím ve sledovaném období. Tato práce vychází ze současné odborné literatury zahraniční i české a komparace teorií a interpretací a pramenné literatury.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 138 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 VEVERKOVÁ, Klára
2 Veverková, Karolina
3 Veverková, Kateřina
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.