|
|
Oratorium Antonia Draghiho Santa Cecilia (1680)
Czerninová, Anna ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Veverka, Karel (oponent)
Předmětem bakalářské práce je analýza oratoria Santa Cecilia Antonia Draghiho (1634 - 1700). Text shrnuje dosavadní poznatky o Draghiho životu a díle. Historicko-popisná část pojednává o vzniku oratoria v Itálii a převzetí a vývoji této tradice ve Vídni v 17. století. Prostor je věnován také legendě o Svaté Cecílii a jejímu zpracování v hudbě. Součást bakalářské práce tvoří spartace několika árií a jednoho ansámblu z tohoto díla. Klíčová slova Antonio Draghi, Santa Cecilia, oratorium, císařský dvůr, Leopold I., Vídeň, 17. století, hudební analýza
|
|
|
Mešní tvorba Antonia Caldary v Praze
Veverka, Karel ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Jakubcová, Alena (oponent)
Každá ze tří částí práce pojednává o rozdílném aspektu výzkumu mešní tvorby Antonia Caldary v Praze. První kapitola mapuje dosavadní stav bádání a pramennou základnu k této problematice na území Čech. Kapitola dvě se zaměřila na detailní popis a následné kolace sedmi Caldarových mší, zcela výjimečně získaných z hudební sbírky Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, s dalšími konkordantními prameny. Ukázky vodoznaků a rukopisů jsou přiloženy v příloze. Za doplněk pramenného výzkumu slouží dílčí analýza vybraných mší provedená v kapitole tři. Hlavní pozornost je věnována makrostrukturálnímu členění mešních kompozic ve vztahu k liturgii.
|
|
| |
|
|
Philomela pia, sive missae sex F. V. Habermanna
Ostřanská, Kateřina ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Veverka, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mešním cyklem Philomela pia od Františka Václava Habermanna (1706-1783), skladatele, kterého současná literatura zmiňuje převážně v souvislosti s G. F. Händelem, jež použil některé Habermannovy hudební myšlenky ve svých dílech. Práce shrnuje dosavadní poznatky o Habermannově životě a díle a popisuje současnou pramennou situaci v souvislosti se sledovaným mešním cyklem, jejím těžištěm jsou však dvě analytické kapitoly. Ta první z nich se snaží postihnout základní parametry Habermannových mší a dát je do dobového (středoevropského a italského) kontextu, druhá se zaměřuje na detailní průzkum způsobu a míry Händelova přepracování Habermannova hudebního materiálu a na porovnání skladatelské práce obou skladatelů. Součástí práce je i spartace pěti mší z cyklu. Klíčová slova F. V. Habermann, Philomela pia, mešní kompozice, koncertantní mše, 18. století, G. F. Händel, Jephtha, výpůjčky, hudební analýza
|
|
|
Hudební život a významné hudební události u pražských křižovníků s červenou hvězdou v 18. století ve světle listinných pramenů
Veverka, Karel ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Kapsa, Václav (oponent) ; Maňas, Vladimír (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá hudebním provozem v rámci Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou v 18. století. Historie řádu sahá až do první poloviny 13. století a jedná se o jediný původně český církevní řád. V 18. století patřili křižovníci mezi nejvýznamnější mecenáše umění v Čechách, kostel a klášter sv. Františka v Praze, tedy centrum řádu, se stal jedním z klíčových kulturních center. Charitativní činnost řádu dala vzniknout ve své době ojedinělé instituci - řádové menze, která měla i zcela zásadní význam pro fungování kůru kostela sv. Františka, neboť zajišťovala dostatečné množství zpěváků i instrumentalistů. Výzkum se prakticky výhradně opírá o nenotové prameny uložené v křižovnickém listinném fondu (č. 195) deponovaném v 1. oddělení Národního archivu v Praze. Podle informací v inventáři obsahuje fond celkově 2315 kartonů listinného materiálu a 3306 knih. Až doposud se prameny z tohoto fondu těšily zájmu badatelů spíše okrajově, k čemuž bezesporu přispěla i jeho značná neuspořádanost. Nejcennější objevy tak byly paradoxně učiněny díky šťastné souhře okolností. Hlavní část výzkumu je věnovaná kostelu a klášteru sv. Františka v Praze, tedy centru samotného řádu. Z obsahového hlediska je rozčleněn do tří základních oblastí. První se zabývá otázkou personálií. Kromě nově...
|
|
|
Oratorium Antonia Draghiho Santa Cecilia (1680)
Czerninová, Anna ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Veverka, Karel (oponent)
Předmětem bakalářské práce je analýza oratoria Santa Cecilia Antonia Draghiho (1634 - 1700). Text shrnuje dosavadní poznatky o Draghiho životu a díle. Historicko-popisná část pojednává o vzniku oratoria v Itálii a převzetí a vývoji této tradice ve Vídni v 17. století. Prostor je věnován také legendě o Svaté Cecílii a jejímu zpracování v hudbě. Součást bakalářské práce tvoří spartace několika árií a jednoho ansámblu z tohoto díla. Klíčová slova Antonio Draghi, Santa Cecilia, oratorium, císařský dvůr, Leopold I., Vídeň, 17. století, hudební analýza
|
|
|
Philomela pia, sive missae sex F. V. Habermanna
Ostřanská, Kateřina ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Veverka, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mešním cyklem Philomela pia od Františka Václava Habermanna (1706-1783), skladatele, kterého současná literatura zmiňuje převážně v souvislosti s G. F. Händelem, jež použil některé Habermannovy hudební myšlenky ve svých dílech. Práce shrnuje dosavadní poznatky o Habermannově životě a díle a popisuje současnou pramennou situaci v souvislosti se sledovaným mešním cyklem, jejím těžištěm jsou však dvě analytické kapitoly. Ta první z nich se snaží postihnout základní parametry Habermannových mší a dát je do dobového (středoevropského a italského) kontextu, druhá se zaměřuje na detailní průzkum způsobu a míry Händelova přepracování Habermannova hudebního materiálu a na porovnání skladatelské práce obou skladatelů. Součástí práce je i spartace pěti mší z cyklu. Klíčová slova F. V. Habermann, Philomela pia, mešní kompozice, koncertantní mše, 18. století, G. F. Händel, Jephtha, výpůjčky, hudební analýza
|
|
|
Mešní tvorba Antonia Caldary v Praze
Veverka, Karel ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Jakubcová, Alena (oponent)
Každá ze tří částí práce pojednává o rozdílném aspektu výzkumu mešní tvorby Antonia Caldary v Praze. První kapitola mapuje dosavadní stav bádání a pramennou základnu k této problematice na území Čech. Kapitola dvě se zaměřila na detailní popis a následné kolace sedmi Caldarových mší, zcela výjimečně získaných z hudební sbírky Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, s dalšími konkordantními prameny. Ukázky vodoznaků a rukopisů jsou přiloženy v příloze. Za doplněk pramenného výzkumu slouží dílčí analýza vybraných mší provedená v kapitole tři. Hlavní pozornost je věnována makrostrukturálnímu členění mešních kompozic ve vztahu k liturgii.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.