|
|
Míra cizího akcentu v češtině u rodilých mluvčích čínštiny v percepci posluchačů s různým L1
Pan, Yang ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Paillereau, Nikola (oponent)
(česky) Percepce řeči nerodilých mluvčích ze strany posluchačů je na akademické půdě již řadu let oblíbeným tématem výzkumu. Tématem této práce je porovnání hodnocení řeči nerodilých mluvčích (konkrétně rodilých mluvčích čínštiny) posluchači s různým mateřským jazykem, a to rodilými mluvčími češtiny a čínskými studenty češtiny jako cizího jazyka. Zkoumán byl především vliv faktorů posluchače, mluvčího a řečového materiálu na hodnocení řeči nerodilých mluvčích. Percepčního testu se zúčastnilo 25 čínských posluchačů a 25 českých posluchačů. Jejich úkolem bylo zhodnotit míru námahy porozumění a míru cizineckého přízvuku na prezentovaných nahrávkách sedmi rodilých mluvčích čínštiny, kteří mluvili česky. Výsledky experimentu ukázaly, že řeč čínských mluvčích byla více srozumitelná pro čínské posluchače než pro rodilé mluvčí češtiny. Zároveň čínští posluchači vnímali cizinecký přízvuk oproti českým posluchačům jako slabší. Roli hrála shoda jazykového pozadí mluvčího a posluchače. Mezi zkoumanými dimenzemi, tedy námahou porozumění a mírou cizineckého přízvuku se ukázala slabá korelace. Tato studie přináší nové poznatky pro výzkum výslovnosti češtiny jako cizího jazyka u čínských studentů.
|
|
|
Výslovnost českých učitelů angličtiny v hodinách a jejich povědomí o výslovnosti
Čtvrtečková, Lenka ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá učitelskými postoji ve výuce výslovnosti u českých středoškolských učitelů angličtiny, představuje jejich skutečnou výslovnost na základě autentických nahrávek z vyučovacích hodin a hledá průniky mezi těmito dvěma rovinami v kontextu současného výzkumu o výuce výslovnosti a české angličtiny. Teoretická část této práce uvádí problematiku výuky výslovnosti a definuje její cíle v souladu se současným výzkumem, který upřednostňuje srozumitelnost, představuje koncept učitelských postojů a zároveň shrnuje dostupné informace o zvukových vlastnostech české angličtiny. Praktická část sestává z dat o učitelských postojích, které byly získány pomocí dotazníků, a sběru materiálu formou nahrávek ze školních hodin. Ty jsou následně poslechově analyzovány z hlediska vybraných segmentálních a suprasegmentálních výslovnostních jevů; obsahem je také hledání průsečíků těchto dvou oblastí. Studie se účastnilo celkem 11 osob, z toho byly analyzovány nahrávky 10 z nich. Data ukazují, že pro učitele je výuka výslovnosti důležitá a jedním z jejích cílů je pro ně srozumitelnost žáků pro jiné mluvčí, ale málo věří ve svou kompetenci ji pojímat systematicky. Na produkci byly pro učitele nejobtížnější hlásky /ð/ a /æ/, jejich projev je spíše rotický. Kanonická forma asibilace se objevovala jen málo....
|
|
|
Specifika zvukové stránky češtiny vietnamských mluvčích
Nguyen, Phuong Hoa ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním výslovnostních specifik v češtině dospělých mluvčích, jejichž mateřským jazykem je vietnamština. Vychází z předpokladu existence vlivu vietnamštiny jako mateřského jazyka na výslovnost češtiny jako jazyka druhého/cizího. V teoretické části je uveden popis zvukové stránky obou jazyků, zejména s ohledem na jejich odlišnosti. Na základě daného srovnání a vyvození rozdílů na fonetické rovině autorka stanoví předpokládané výslovnostní odchylky, tj. potenciální interferenční příznačnosti v češtině. Praktickou částí práce je analýza zvukových nahrávek češtiny dospělých vietnamských mluvčích (4 osoby), které budou pro účely práce pořízeny. Nahrávka se skládá z krátkého rozhovoru a čteného textu. Součástí experimentu je sestavení percepčního testu ze vzorků řeči vietnamských mluvčích, které budou posuzovány rodilými mluvčími češtiny z hlediska srozumitelnosti a míry námahy vynaložené slyšenému projevu porozumět.
|
|
|
Implementace fonetických poznatků do výuky cizích jazyků na ZŠ
Slížková, Petra ; Chládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
Záměrem této diplomové práce je inovovat výuku cizích jazyků na českých základních školách. Práce ohledává cesty k novému konceptu výuky, který by vycházel z principů výukové metody CLIL - Content and Language Integrated Training, reflektoval vědecké poznatky z oblasti osvojování řeči a zároveň zohledňoval potřeby a specifika českého vzdělávacího prostředí. Výstupem práce je návrh nové výukové metody Prime Language Acquisition - PrimeLA. Klíčová slova: osvojování řeči, osvojování L1, osvojování L2, osvojování L3, výuka cizích jazyků, CLIL, výuka na základní škole
|
|
|
Kvantita vokálů v českých dvojslabičných slovech u rodilých mluvčích němčiny
Chabrová, Anna ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
(česky) Když se učíme cizí jazyk, je důležité si mimo jiné osvojit jeho správnou výslovnost. V této práci jsem se rozhodla propojit oba obory, které studuji, ěmecký jazyk a literaturu , a zkoumat výslovnost rodilých mluvčích němčiny, kteří se učí češtinu jako cizí jazyk. Konkrétně jsem se zaměřila na kvantitu vokálů v českých dvojslabičných slovech. V rámci svého experimentu nahrávk 8 rodilých mluvčích němčiny, kteří četli český text Z nahrávek jsem poté cílová dvojslabičná slova a sestavila z nich percepční test, kterého se zúčastnili rodilí mluvčí češtiny. V percepčním testu posluchači vybírali z nabízených variant slova tu, kterou slyšeli, a hodnotili, jak namáhavé bylo . Kromě toho jsem u slov také provedla akustickou analýzu trvání vokálů a extrahovala jsem formantové hodnoty vokálů. Percepční test i akustická analýza potvrdil předpoklad, že rodilí mluvčí němčiny mají s kvantitou v českých dvojslabičných slovech problémy, umožnil ižší vhled do toho, k jakým chybám nejčastěji dochází a jaký je vztah mezi výsledky objektivního měření a percepcí.
|
|
|
Kognitivní dopad použití rázu ve spontánní politické debatě
Šedivá, Michaela ; Šturm, Pavel (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
Glotální exploziva a její percepční ekvivalenty (tzv. glotalizační jevy) zastávají v jazycích světa mnoho různých funkcí. V této práci se zaměříme na funkci hraničního signálu, která byla vedle češtiny z produkčního hlediska popsána i v mnohých dalších jazycích. O glotalizačních jevech v této funkci hovoříme v českém prostředí jako o tzv. rázu. Jeho popisu a produkčním aspektům nejen v češtině je dedikována teoretická část této práce. Těžiště naší studie však představuje percepční experiment s reakční dobou, jehož cílem je odhalení kognitivního dopadu použití rázu u rodilých posluchačů češtiny za pomoci paradigmatu slovního monitoringu s reakční dobou. Inovativní je na představeném experimentu zejména využití stimulů s nízkou úrovní kontroly, jež byly vybrány z televizní politické debaty a manipulovány tak, aby od každého kontextu existovala varianta s rázem a bez rázu. Experimentu se zúčastnilo padesát posluchačů, jejichž úkolem bylo stisknutí příslušného tlačítka v momentě, kdy uslyší předem vizuálně prezentované slovo, kterému předcházel kontext s přítomností glotalizace anebo vázání. Výsledky experimentu částečně potvrzují hypotézu, která předpokládá, že by přítomnost rázu měla percepci následujících slov usnadňovat, při bližším pohledu na data je však zřejmé, že pouze za určitých podmínek,...
|
|
|
Individuální charakteristiky řečového rytmu ve čtených hlasatelstvích v ruštině
Čížková, Irena ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
Individuální charakteristiky řečového rytmu ve čtených hlasatelstvích v ruštině Bc. Irena Čížková Abstrakt V této diplomové práci je zpracována problematika individuálních rytmických charakteristik pěti rodilých mluvčích ruského jazyka, v rámci hlasatelství BBC. Na pozadí teoretických konceptů vytvořených v první řadě Ramusem, Mehlerem a Nesporovou, dále Lowovou a Grabovou a Dellwem, tedy prostřednictvím zkoumání řečového rytmu na základě korelátů, jimiž jsou vokalické a intervokalické intervaly, byl proveden výzkum nahrávek daných pěti projevů. Nahrávky byly zpracovány v analytickém programu Praat a extrahované výsledky posléze vyhodnoceny ve statistickém procesoru STATISTICA. Tento materiál sloužil jako podklad pro následnou analýzu. Nahrávky byly analyzovány z hlediska několika proměnných: %V (procentuální zastoupení vokalických intervalů v nádechovém úseku), ∆C a ∆V(směrodatná odchylka trvání konsonantických a vokalických intervalů), PVI-V, PVI-C (index párové variability trvání vokalických a konsonantických intervalů), Varco V a Varco C (variační koeficient trvání vokalických a konsonantických intervalů) a rozdílu trvání přízvučných a nepřízvučných samohlásek. Prostřednictvím analýzy nefiltrovaných i filtrovaných dat byly vybrány tři ukazatele, které byly z hlediska schopnosti diferenciace mluvčích...
|
|
|
Výslovnost dvojího "i" ve východolašském dialektu
Blažková, Jana ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
Inventář samohlásek spisovné češtiny obsahuje pět krátkých /a/, /e/, /i/, /o/, /u/ a pět dlouhých samohlásek /a:/, /e:/, /i:/, /o:/, /u:/. Starší dialektologické práce nicméně uvádějí, že ve všech podskupinách lašských nářečí se stále udržuje rozdílná výslovnost dvou i-ových vokálů: "měkkého" a "tvrdého" /i/. Protiklad těchto dvou fonémů je historického původu a ve většině ostatních českých a moravských dialektů již zanikl. Tématem diplomové práce "Výslovnost dvojího /i/ ve východolašském dialektu" bylo ověření současného stavu produkce a percepce dvou různých i-ových vokálů ve východolašském dialektu. Dialektologická literatura sice opozici mezi /i/ a /y/ uvádí jako zachovanou, nicméně vzhledem ke všeobecnému ústupu nářečí v českém jazykovém prostředí si práce kladla za cíl ověřit, zda se ve východolašském dialektu stále rozlišuje "tvrdé" a "měkké" /i/, a pokud ano, stanovit, jaké akustické vlastnosti ovlivňují jejich percepci. Výzkum probíhal na minimálních párech a slabikách, v nichž se i-ové vokály objevily v různých hláskových okolích. Minimální páry a slabiky byly zasazeny do textu, který byl mluvčím předložen ke čtení a nahrán. V rámci výzkumu jsme pořídili nahrávky 30 mluvčích východolašského nářečí. Všichni mluvčí byli příslušníky starší generace, u níž existuje vysoký předpoklad, že zmíněnou...
|
|
|
Rozdíly v průběhu základního tónu relevantní pro percepční rozlišování melodémů v češtině
Veroňková, Jitka ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent) ; Janota, Přemysl (oponent)
Práce patří do problematiky intonologie češtiny. Jejím cílem je zjištění relevantních rozdílů v průběhu základního tónu, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení základních výpovědních kategorií v češtině. Melodie řeči je v češtině funkčně využita. V rámci neutrálních výpovědí odlišuje ukončené a neukončené výpovědi a uvnitř výpovědí ukončených jako jediný prostředek větu oznamovací a otázku zjišťovací. Melodické průběhy některých kadencí jsou si však podobné a u některých variant může v řeči docházet k melodickým přesahům. Tato skutečnost není však v reálné komunikaci zřejmá, jelikož informace zprostředkovaná melodií je doplněna působením dalších, jazykových i nejazykových prostředků. Zvukové vlastnosti, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení fonologických typů výpovědí, nejsou ještě uspokojivě prozkoumány. Jsou standardizována základní melodická schémata, chybí však podrobný popis jejich konkrétních realizací. Tato práce představuje uzavřenou etapu výzkumu, o kterém se však předpokládá, že se bude i nadále rozvíjet. Vstupní experiment (Janíková, 1997) zkoumal vybraný soubor melodických typů a zároveň ověřoval možnost použití syntetické řeči k tomuto typu analýzy. Závěry dovolují soudit, že zvolené nasměrování výzkumu přináší užitečná zjištění a je proto vhodné ho rozšířit i na další část...
|
|
|
Výslovnost hlásky r v českých projevech cizinců s mateřštinou němčinou a jeho percepční přijatelnost
Novotná, Gabriela ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Téma diplomové práce spadá do oblasti osvojování si a učení se L2. Zaměřuje se na češtinu jako druhý a cizí jazyk u mluvčích s mateřštinou němčinou, konkrétně na jejich výslovnost souhlásky r a její percepční přijatelnost pro rodilé mluvčí češtiny. Teoretická část shrnuje problematiku osvojování si a učení se výslovnosti v druhém a cizím jazyce a nastiňuje výslovnostní obtíže, které mívají němečtí mluvčí v češtině. Věnuje se skupině r-ových hlásek obecně a dále se zaměřuje na hlásku r v češtině a v němčině, jak samostatně, tak ve vzájemném srovnání. V poslední kapitole jsou rozebrány kombinatorické vlastnosti hlásky r, které slouží jako základní východisko pro praktickou část práce. Praktická část práce popisuje výzkum, pro který byly pořízeny nahrávky od pěti německých studentů programu Erasmus, kteří přijeli na jeden semestr do Prahy a začali se učit česky. Pro účely výzkumu byl sestaven text ke čtení založený na slovech obsahujících hlásku r. Z nahrávek tohoto textu byla vystříhána klíčová slova a z nich sestavený percepční test byl zadán rodilým mluvčím češtiny k ohodnocení výslovnosti hlásky r. Výsledky výzkumu a závěry vyvozené z něj ukázaly mimo jiné statisticky významné rozdíly mezi hodnocením výslovnosti hlásky r podle jejího kombinatorického okolí. Klíčová slova výslovnost, L2, hláska r,...
|
host ::
RSS.