|
|
Studium vybraných typů sirných látek v pivu a pivovarských surovinách
Mikulíková, Renata ; Ventura, Karel (oponent) ; Ventura, Karel (oponent) ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V poslední době je celosvětově a rovněž v ČR věnována zvýšená pozornost senzoricky aktivním látkám ovlivňujícím kvalitu piva. Mezi senzoricky aktivními látkami ovlivňujícími zásadně kvalitu piva hrají významnou úlohu heterocyklické a sirné sloučeniny, z nichž některé se vyznačují vysokou senzorickou aktivitou i v extrémně nízkých koncentracích. Stopová množství těchto sloučenin, která lze běžně nalézt v potravinách, se spolupodílejí na vytváření jejich aroma a tento vliv lze obecně hodnotit jako příznivý. U sladu, resp. u piva však toto platí jen v omezené míře a přítomnost heterocyklických a sirných látek se hodnotí spíše nepříznivě. Cílem předložené práce je poskytnout přehled o problematice sirných sloučenin v ječmeni, sladu a pivu, popsat metabolické dráhy vedoucí k jejich vzniku a experimentálně ověřit možnosti jejich stanovení s využitím moderních analytických metod. Sirné aminokyseliny, které jsou přirozenou součástí ječmene, sladu i piva jsou prekursory vzniku těkavých sirných látek. Pro analytická sledování byly vybrány nejčastěji se vyskytující sirné aminokyseliny metionin, cystein a homocystein. K jejich stanovení v ječmeni, sladu a pivu byla použita metoda plynové chromatografie. Před vlastní analýzou byly sirné aminokyseliny derivatizovány za vzniku těkavých N(O,S)-ethoxykarbonyl propyl esterů, které byly následně identifikovány metodou plynové chromatografie ve spojení s hmotnostním detektorem (GC/MSD) a analyzovány metodou plynové chromatografie s plamenofotometrickým detektorem (GC/ FPD). Přímá analýza sirných těkavých látek je možná jen zřídka, protože se nacházejí v analyzovaných matricích (slad, pivo) ve velmi nízkých koncentracích ( g/kg,l - ng/kg,l). Před vlastní analýzou je třeba analyty extrahovat z matrice a zakoncentrovat. K extrakci a následnému zakoncentrování sirných těkavých látek byly experimentálně porovnávány moderní analytické metody SPME (mikroextrakce na pevnou fázi), SPDE (dynamická mikroextrakce na pevnou fázi) a TDAS (automatizovaná termická desorpce). Pro vlastní analýzu sirných těkavých látek byla použita plynová chromatografie ve spojení s plamenofotometrickým detektorem. Byly sledovány tyto těkavé sirné látky: dimethylsulfid, dimethyldisulfid, dimethyltrisulfid, sirouhlík, ethylsulfid, diethyldisulfid, methionol, 3-methylthiofen, ethylthioacetát, 2-methyl-1-buthanthiol. V analyzovaných vzorcích ječmene byl ve významném množství detekován pouze metionin. Sledován byl nejen obsah, ale i závislost na odrůdě a lokalitě. Byly také sledovány změny obsahu methioninu, cysteinu a PDMS v průběhu sladování. Výsledky prokázaly výrazný pokles obsahu těchto látek v závislosti na teplotě hvozdění. Pro analýzy vybraných sirných těkavých látek v pivu byly u metody SPME testovány tři typy vláken. PEG - vlákno se stacionární fází Carbowax, PDMS - vlákno se stacionární fází polydimethylsiloxan a kombinované vlákno CAR/PDMS - Carboxen a polydimethylsiloxan. Touto metodou byly detekovány sirouhlík, methionol, dimethylsulfid, 3-methylthiophen a diethyldisulfid. Obsah ostatních analyzovaných sirných těkavých látek byl pod mezí detekce. Dále byla ověřována možnost použití metod SPDE a TDAS. Bylo zjištěno, že obě metody jsou vhodné pro stanovení sirných těkavých látek v pivu.
|
|
|
Multikomponentní extrakce a prekoncentrace mikrokoncentrací As, Sb, Se a Te na modifikovaný silikagel, stanovení na ICP-AES (ICP-MS) a aplikace na vzorky vod
Urbánková, Kristýna ; Řehůřková, Irena (oponent) ; Kanický, Viktor (oponent) ; Ventura, Karel (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Stanovení anorganických forem arsenu, antimonu, selenu a telluru v přírodních vodách vyžaduje často v případě instrumentálních metod potřebu kvantitativní separace a zkoncentrování. Jako nejefektivnější metodou prekoncentrace je extrakce na tuhé fázi SPE (solid phase extraction). Práce byla zaměřena na studium separace a prekoncentrace sledovaných mikroelementů na hydrofobních sorbentech, na bázi modifikovaného silikagelu Separon SGX C18, SGX C8, SGX CN, SGX NH2, SGX RPS, SGX Phenyl a silně bazickém aniontoměniči SGX AX. V práci byl diskutován možný mechanismus sorpce v přítomnosti kationtových tenzidů benzyldimethyldodecylamonium bromidu (Ajatinu), benzyldimethyltetradecylamonium chloridu (Zefiraminu) a 1 - ethoxycarbonylpentadecyltrimethylamonium bromidu (Septonexu) s vybranými komplexotvornými organickými činidly především s 4-(2-pyridylazo)resorcinolem, 8-hydroxychinolin-5-sulfonovou kyselinou, 1,2-dihydroxybenzenem, 1-pyrrolidindithioátem amonným, diethyldithiokarbaminanem sodným a thiomočovinou. Interakce iontových asociátů se sorbentem jeví komplikovaný charakter a nebyla doposud exaktně popsána, proto byla v práci věnovaná zvýšená pozornost kondicionaci sorbentu a byla podrobně studována sorpční účinnost systému bez přítomnosti a v přítomnosti vybraných tenzidů a organických činidel. Také byl sledován vliv pH sorbovaných roztoků, rychlosti a objemu kapaliny protékajícího sorbentem, výběru vhodného typu a objemu elučního činidla, testování eluční účinnosti. Byla úspěšně provedena sorpce z objemu 50 - 1000 ml, tak došlo ke 100 násobnému zvýšení prekoncentračního faktoru, čímž bylo možné použít ICP-AES pro koncentrace sledovaných mikroelementů v g.l-1 místo původních mg.l-1. V práci byl také podrobně popsán vliv matrice a doprovodných prvků přítomných v reálných vzorcích vod na účinnost sorpčního procesu. Kromě vlivu makroelementů jako je Na, K, Ca, Mg, Al a Fe byl také studováno možné ovlivnění sorpce sledovaných mikroelementů také B, Ba, Be, Bi, Cd, Co, Cr, Cu, Mn, Mo, Ni, Pb, Sr, Ti, Tl, V a Zn. Vliv aniontů nebyl prokázán. Po kvantitativní eluci byla organická rozpouštědla z eluentu odpařena pod IR lampami, odparek převeden do vodného roztoku a koncentrace sledovaných prvků stanoveny pomocí ICP-AES. V práci byly také detailně popsány podmínky stanovení As, Sb, Se a Te metodou ICP-MS. Pro přímé stanovení těchto prvků byl podrobně studován vliv matričních prvků a multikomponentního standardu na intenzitu signálu bez přítomnosti a v přítomnosti vnitřních standardů germania a bismutu. I v tomto případě byla sledovaná možnost zkoncentrování mikroelementů na vybraném typu modifikovaného silikageu v přítomnosti kationtového tenzidu a vhodného organického činidla. Sorpce probíhala kvantitativně až z 500 ml, čímž došlo ke zvýšení prekoncentračního faktoru na 50. Tím bylo umožněno stanovit jednotky ng.l-1 sledovaných prvků. Pro obě koncové metody byly vyhodnoceny jak teoretické tak praktické meze detekce pro reálné vzorky vod podle IUPACu. Optimalizovaný postup sorpce byl aplikován na vybrané syntetické a reálné vzorky vod (vodovodní, povrchová sladkovodní, minerální a mořská). Výsledky získané sorpcí 1000 ml roztoku reálného vzorku na modifikovaném silikagelu a následným stanovením ICP-AES, byly porovnány s výsledky z měření na ICP-MS bez předchozí sorpce za použití metody standardních přídavků v přítomnosti vhodných vnitřních standardů. Srovnáním kalibračních závislostí v syntetické a reálné vodě a vyhodnocením spiků v těchto vodách byla také vyhodnocena chyba.
|
|
|
Separace azaarénů vysoceúčinnou kapalinovou chromatografií
Kočí, Kamila ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Večeřa, Zbyněk (oponent) ; Ventura, Karel (oponent) ; Šimek, Zdeněk (vedoucí práce)
Předložená práce je studií chromatografického chování azaarenů v separačním systému vysoceúčinné kapalinové chromatografie s obrácenými fázemi. Hlavním cílem této práce bylo použití základních principů chromatografické separace pro popis a interpretaci výsledků separace azaarénů v různých chromatografických podmínkách včetně efektů jako je nereprodukovatelná retence, chvostování elučních zón či silné zadržení ve stacionární fázi. Práce byla zaměřena na bazické azaarény, často označované jako akridiny, které patří mezi perzistentní organické polutanty s karcinogenní a mutagenní aktivitou. Chromatografické chování bylo studováno na modelové skupině osmi dvou a trojjaderných akridinů, které se běžně vyskytují ve vzorcích životního prostředí znečištěných polycyklickými aromatickými sloučeninami. Separace byly realizovány za podmínek izokratické eluce se třemi oktadecylovými stacionárními fázemi různého původu. Nejprve byly otestovány povrchové vlastnosti zvolených stacionárních fází, hydrofobicita a silanolová aktivita, následovaly separační experimenty. Jejich cílem bylo posouzení vlivu tří rozdílných parametrů na retenční chování akridinů: povrchových vlastností stacionární fáze, složení mobilní fáze a fyzikálně-chemických vlastností akridinů. Zpracování všech výsledků bylo založeno na hodnotách kapacitních poměrů, které poskytují nejvyšší míru reprodukovatelnosti, avšak uvedeny byly také ostatní chromatografické parametry hodnotící termodynamické a kinetické aspekty separace. Na základě provedených experimentů byly nalezeny jednoduché vztahy mezi třemi hodnocenými parametry a charakterem interakcí separačního mechanismu. Praktické využití těchto znalostí znamená zjednodušení optimalizace separačních procesů. Současně také nabízí řešení separačních problémů s akridiny, ale i s ostatními bazickými látkami, které vykazují srovnatelné hodnoty pKa a Mr.
|
|
|
Studium přírodních látek obsažených ve vybraných bylinách a méně obvyklých druzích drobného ovoce
Hohnová, Barbora ; Márová, Ivana (oponent) ; Ventura, Karel (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Flavonoidy jsou přírodní látky hojně se vyskytující v rostlinné říši. Tvoří nedílnou součást lidské stravy, jelikož vykazují mnoho pro zdraví prospěšných vlastností, např. snižují riziko rakoviny, mozkových příhod i kardiovaskulárních onemocnění, které jsou přisuzovány jejich antioxidačním vlastnostem. Rychlá a účinná extrakční technika předcházející chromatografické analýze je proto v současnosti hlavním předmětem zájmu. Extrakce pomocí stlačených tekutin (Pressurized Fluid Extraction - PFE, Pressurized Hot Water Extraction - PHWE) představují rychlé, efektivní a k životnímu prostředí šetrné metody pro stanovení flavonoidů v rostlinných matricích. PFE a PHWE následována vysoko-účinnou kapalinovou chromatografií s reverzní fází s UV-VIS detekcí byla využita pro stanovení skupiny flavonoidů (rutin, myricetin, kvercetin, luteolin, apigenin a kaempferol) v listech a plodech méně obvyklých rostlin. Matrice byly extrahovány methanolem, ethanolem a vodou za zvýšené teploty 40-120 oC a tlaku 15 MPa během 15 min. Dosažené výsledky byly srovnány s klasickou extrakcí dle Soxhleta a extrakcí ultrazvukem za použití stejných rozpouštědel. Nejefektivnější extrakce vybraných flavonoidů byla dosažena pomocí PHWE. Srovnatelné extrakční výtěžky byly získány pomocí PFE a extrakcí dle Soxhleta, nejnižší extrakční sílu projevila extrakce ultrazvukem.
|
|
|
Moderní extrakční techniky ve spojení s HPLC pro analýzu kontaminantů
Kholová, Aneta ; Šatínský, Dalibor (vedoucí práce) ; Ventura, Karel (oponent) ; Malíř, František (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Školicí pracoviště Katedra analytické chemie Doktorský studijní program Bioanalytické metody Kandidátka / kandidát Mgr. Kholová Aneta Školitelka / školitel prof. RNDr. Dalibor Šatínský, Ph.D. Konzultantka / konzultant PharmDr. Ivona Lhotská, Ph.D. Název disertační práce Moderní extrakční techniky ve spojení s HPLC pro analýzu kontaminantů V předložené disertační práci je prezentován komentovaný soubor šesti publikací zaměřujících se na využití a vzájemné porovnání extrakčních sorbentů k analýze kontaminujících látek v potravinách a v potravinových doplňcích. Hlavním cílem bylo představit nanovlákenné materiály jako vhodný extrakční sorbent pro využití v analytické chemii. Pro tento účel byla vlákna porovnávána s dalšími, většinou komerčními extrakčními sorbenty vhodnými pro testovaný typ matrice. Všechny experimenty byly prováděny v on-line zapojení extrakčního sorbentu přes selekční ventil s analytickou kolonou v chromatografickém přístroji. Nedílnou součástí bylo i využití zjištěných extrakčních vlastností nanovláken při analýze reálných vzorků. Nejdříve byla studována extrakční účinnost na jednoduchých kapalných matricích, kde není potřeba složité přečištění matrice a hlavním cílem je dostatečné zadržení a zakoncentrování analytů. Pro...
|
|
|
Moderní extrakční techniky ve spojení s HPLC pro analýzu kontaminantů
Kholová, Aneta ; Šatínský, Dalibor (vedoucí práce) ; Ventura, Karel (oponent) ; Malíř, František (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Školicí pracoviště Katedra analytické chemie Doktorský studijní program Bioanalytické metody Kandidátka / kandidát Mgr. Kholová Aneta Školitelka / školitel prof. RNDr. Dalibor Šatínský, Ph.D. Konzultantka / konzultant PharmDr. Ivona Lhotská, Ph.D. Název disertační práce Moderní extrakční techniky ve spojení s HPLC pro analýzu kontaminantů V předložené disertační práci je prezentován komentovaný soubor šesti publikací zaměřujících se na využití a vzájemné porovnání extrakčních sorbentů k analýze kontaminujících látek v potravinách a v potravinových doplňcích. Hlavním cílem bylo představit nanovlákenné materiály jako vhodný extrakční sorbent pro využití v analytické chemii. Pro tento účel byla vlákna porovnávána s dalšími, většinou komerčními extrakčními sorbenty vhodnými pro testovaný typ matrice. Všechny experimenty byly prováděny v on-line zapojení extrakčního sorbentu přes selekční ventil s analytickou kolonou v chromatografickém přístroji. Nedílnou součástí bylo i využití zjištěných extrakčních vlastností nanovláken při analýze reálných vzorků. Nejdříve byla studována extrakční účinnost na jednoduchých kapalných matricích, kde není potřeba složité přečištění matrice a hlavním cílem je dostatečné zadržení a zakoncentrování analytů. Pro...
|
|
|
Nanovlákna jako moderní extrakční sorbenty pro extrakci vzorků v chromatografické analýze
Raabová, Hedvika ; Šatínský, Dalibor (vedoucí práce) ; Ševčík, Juraj (oponent) ; Ventura, Karel (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Školicí pracoviště Katedra analytické chemie Doktorský studijní program Farmaceutická analýza Kandidátka / kandidát Mgr. Hedvika Raabová Školitelka / školitel prof. RNDr. Dalibor Šatínský, Ph.D. Konzultantka / konzultant doc. PharmDr. Lucie Chocholoušová Havlíková, Ph.D. Název disertační práce Nanovlákna jako moderní extrakční sorbenty pro extrakci vzorků v chromatografické analýze Extrakční techniky představují jeden z nejčastějších přístupů k úpravě vzorků před analýzou. Velkou oblibu si získala především extrakce na tuhou fázi (SPE), během které lze poměrně snadno izolovat požadovaný analyt i z velmi komplexních matric. Rozmanitost komerčně dostupných sorbentů na trhu dělá tuto metodu ještě atraktivnější. S vývojem analytických metod a stále se rozšiřujícímu spektru analyzovaných sloučenin roste však potřeba nových, inovativních sorbentů, disponujících patřičnou selektivitou a extrakční účinností. S těmito vlastnostmi jsou za posledních deset let stále častěji spojovány nanomateriály. Proto je jim v souvislosti s extrakcemi věnována rostoucí pozornost. Předkládaná disertační práce se věnuje využití nanovlákenných polymerů jakožto inovativních sorbentů pro extrakci na tuhou fázi. Extrakční účinnost nanovláken byla nejprve ověřena off-line...
|
|
|
Analýza a biochemie méně běžných steroidů - neuroaktivní steroidy a jejich sulfáty
Včeláková, Helena ; Hill, Martin (vedoucí práce) ; Ventura, Karel (oponent) ; Meloun, Milan (oponent)
Disertačnípráce přináší novépoznatky v oblasti ana|ýzy a biochemie neuroaktivních steroidů. Publikace prezentované v disertačnípráci Se zabývají biochemickou analytikou neuroaktivních steroidů a jejíapIikací v biomedicíně. Za neuroaktivní steroidy jsou považovány endogenní látky steroidní povahy ovIivňujícíčinnost nervového systému. Jsou tvořeny v endokrinních ž|ázách nebo přímo v centrá|ním nervovém systému (CNS). Steroidy tvořené buňkami CNS se nazývají neurosteroidy (Schreiber l980; Corpechot, Robe| et al. l98l). Úeintu.ji většinou negenomovým mechanismem a ovlivňují v obou směrech nervovou excitabilitu (Kimonides' Khatibi et al. 1998; Kaasik, Kalda et al. 2001; Lockhart. Warner et a|. 2002). Neuroaktivní steroidy působínejčastěji prostřednictvím modu|ace membránových receptorů (GABA- receptorů a NMDA-receptorů) nervových buněk odpovědných za propustnost iontových kanálů. Zatímco fuziologické účinkyneuroaktivních steroidů studované na zvířatech jsou do značnémíry prozkoumány, podobně jako farmakokinetika endogenních neuroaktivních steroidů (Wang, Wahlstrom et al. l997; Norberg, Backstrom et a|' 1999), publikace věnované přítomnosti těchto látek ve tkáních a tělních tekutinách v souvis|osti s lidskou |'ziologií stá|e chybí (Bicikova, Ta|lova et al. 2000; Strohle. Romeo et al. 2003)' Problémem je zřejmě...
|
|
|
Polymethakrylátové monolitické kolony v kapilární kapalinové chromatografii
Grafnetter, Jan ; Coufal, Pavel (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent) ; Ventura, Karel (oponent) ; Sýkora, David (oponent)
3 Conclusions This Thesis gives chromatographic and structural characteristics of the butyl methacrylate monolithic columns prepared for the capillary liquid chromatography. Results of this Thesis clearly demonstrate the possibility of preparation of capillary monolithic columns with a good repeatability of the principal chromatographic parameters. A completely new technique for preparation of the monolithic columns for use in the on-column detection mode was introduced. Different photometric detection modes were applied to monolithic capillary columns in CLC. The advantages and disadvantages of the on-column detection mode in comparison to the additional detection capillary were studied and described. It was shown that the best separation and the most sensitive quantification in the short analysis time could be reached by using the monolithic columns with detection window placed directry on the separation capillary, just after the stationary phase or within the monolith. The attempts leading to preparation of chiral monolithic stationary phases, which would allow enantioseparation of selected chiral analýes' were not totally successful. No time was left to find the suitable chromatographic conditions for enantioseparations. \ I
|
|
|
Toxicita směsí organických látek
Reitmajer, Josef ; Feltl, Ladislav (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent) ; Ventura, Karel (oponent) ; Mejstřík, Viktor (oponent)
6. ZAVER Cílem práce bylo testovat aditivitu chemických látek v rozdělovacím procesu mezi dvě fáze a porovnat koeficienty distribuce chemikálií K.;* pro různé molární zlomky směsi s indexem akutní toxiciý EC50 této směsi pro oligochaeta Tubifex tubifex. Byly studovány směsi průmysloých rozpouštěde|: benzenu, ethanolu, anilinu a nitrobenzenu. odchylky od aditiviý byly nalezeny u rozdělovacích koeficientů všech sledovaných směsí. Nejvýraznějšív případě benzenu i ethanolu ve směsi benzen - ethanol, nejmenšízměny byly zaznamenány ve směsi ethanol - anilin. Ze získaných výsledkůvyplývá, Že rozdě|ovací koeficient K.;* S€ u měřených směsí chemikálií mění podobně jako akutní toxicita. Jednoznaěně je tomu v případě K.1* směsi benzen - ethanol. Lze předpokládat, Že tento parametr je použitelným deskriptorem změn chování akutní toxicity pro směsi látek' V druhé částipráce bylo cílem zjistit, jak se rozdělení chemických látek mezi kapalnou a plynnou fázi mění s koncentrací a sloŽením směsi. Byly nalezeny změny v rozdělení složek směsí mezi kapalnou a plynnou fazi. Největšíodchylky byly nalezeny u směsí benzen - ethanol a benzen - anilin. Žadné odchy|ky nebyly naopak nalezeny u směsi anilin - nitrobenzen. Nelze také lysledovat závislost rozdělovacího koeficientu na sloŽení a koncentraci roztoků jednotliv.ých směsí. Je...
|
host ::
RSS.