|
|
Utilitarismus Jeremy Benthama a otázka individuálních práv
Venclík, Jan ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Cílem práce je vyjasnit, jaké postavení má pojem individuálních práv v rámci Benthamovy filosofie. Výklad postupuje ve dvou směrech. Nejprve je zkoumána Benthamova kritika pojmu přirozených práv. Podrobně je rozebrána a zhodnocena zejména Benthamova kritika deklarací přirozených práv, které byly vyhlášeny za Francouzské revoluce a které Bentham zásadně odmítl s tím, že se jedná o klamné a nebezpečné proklamace. Ve druhém kroku je ukázáno, nakolik v Benthamově vlastním filosofickém systému, založeném na principu užitečnosti, lze najít nějaké odůvodnění primátu individuálních práv před vměšováním politické moci. Klíčem tu je koncept bezpečnosti, respektive sekundární princip ochrany očekávání. Výklad objasňuje napětí mezi dvěma představami: Na jedné straně stojí liberální představa jedince, kterému má být umožněno sledovat své vlastní štěstí, na straně druhé je tu racionalistická představa zákonodárce, který přetváří celou společnost podle diktátu užitečnosti. Částečně můžeme sladit tyto představy, pokud nebudeme vnímat princip užitečnosti jako morální aritmetiku, kterou lze přímo vyřešit každý problém. Důležitou tezí této práce je, že základní logiku Benthamova utilitarismu limitují významné antropologické danosti a pragmatická omezení. Je zde tak místo i pro určitý respekt k jedinci.
|
|
|
Střety legitimit v Evropské unii
Venclík, Jan ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Střety legitimit v Evropské unii - abstrakt Ve své první části se práce nejprve zabývá samotným konceptem legitimity, přičemž vychází spíše ze sociologizujícho pojetí. Dále se soustředí na kritický přehled teoretických příspěvků k otázce legitimačního deficitu Evropské unie. Na základě rozboru různých teorií je formulována teze o nezastupitelnosti demokratické legitimity pro Unii a potřebě její tvorby i na unijní - transnacionální úrovni. Dále tato práce vychází ve své druhé části, zabývající se jednotlivými modalitami legitimity v EU, z té partie současné demokratické teorie, která se zabývá pojmem a fungováním demokratické reprezentace. Rámcem pro druhou část práce je převzatá mechanicko- prostorová metafora čtyř modalit ("vektorů") legitimity (legitimace): legitimity nepřímé, parlamentní, technokratické a procedurální. Práce se soustředí na změny ve vyvážení těchto modalit v období po přijetí Lisabonské smlouvy. Kapitola týkající se nepřímé legitimity se věnuje teoretickým otázkám a soustředí se na institucionální a legislativní vývoj a rozbor relevantní judikatury německého Spolkového ústavního soudu a Soudního dvora EU. Největší prostor je věnován parlamentní legitimitě na pozadí pojmu substantivní reprezentace. Poměrně detailně se práce věnuje současné podobě unijního legislativního procesu zejména z...
|
|
|
Utilitarismus Jeremy Benthama a otázka individuálních práv
Venclík, Jan ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Cílem práce je vyjasnit, jaké postavení má pojem individuálních práv v rámci Benthamovy filosofie. Výklad postupuje ve dvou směrech. Nejprve je zkoumána Benthamova kritika pojmu přirozených práv. Podrobně je rozebrána a zhodnocena zejména Benthamova kritika deklarací přirozených práv, které byly vyhlášeny za Francouzské revoluce a které Bentham zásadně odmítl s tím, že se jedná o klamné a nebezpečné proklamace. Ve druhém kroku je ukázáno, nakolik v Benthamově vlastním filosofickém systému, založeném na principu užitečnosti, lze najít nějaké odůvodnění primátu individuálních práv před vměšováním politické moci. Klíčem tu je koncept bezpečnosti, respektive sekundární princip ochrany očekávání. Výklad objasňuje napětí mezi dvěma představami: Na jedné straně stojí liberální představa jedince, kterému má být umožněno sledovat své vlastní štěstí, na straně druhé je tu racionalistická představa zákonodárce, který přetváří celou společnost podle diktátu užitečnosti. Částečně můžeme sladit tyto představy, pokud nebudeme vnímat princip užitečnosti jako morální aritmetiku, kterou lze přímo vyřešit každý problém. Důležitou tezí této práce je, že základní logiku Benthamova utilitarismu limitují významné antropologické danosti a pragmatická omezení. Je zde tak místo i pro určitý respekt k jedinci.
|
host ::
RSS.