Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Struktury obyvatelstva panství Český Šternberk na základě Soupisu poddaných podle víry (1651)
Ďanovský, Roman ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Slováková, Věra (oponent)
Struktury obyvatelstva panství Český Šternberk na základě Soupisu poddaných podle víry (1651) Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá strukturami obyvatelstva panství Český Šternberk v polovině 17. století. Cílem této práce je jednak charakteristika a analýza demografických, sociálních a profesních struktur obyvatelstva. Objektem analýzy je dále struktura obyvatelstva podle rodinného stavu a struktura obyvatelstva na základě konfesní příslušnosti. Pozornost je také věnována analýze rodin a domácností, osobám ve služebním poměru a podruhům. Základ analýz tvoří data za panství Český Šternberk ze Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 (Kouřimsko). Rozbor struktur populace je proveden prostřednictvím demografických a statistických metod a s využitím Laslettovy typologie. Výsledky jsou komparovány s údaji, které jsou dostupné na základě analýz uskutečněných na jiných lokalitách. Klíčová slova: Soupis poddaných podle víry, panství Český Šternberk, polovina 17. století, struktury obyvatelstva, domácnosti
Demografické chování příslušníků elitních skupin ve 2. polovině 19. století
Zvoníková, Iveta ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Slováková, Věra (oponent)
Demografické chování příslušníků elitních skupin ve 2. polovině 19. století Abstrakt Tato předkládaná diplomová práce je sondou do života vyšších státních úředníků, kteří působili v Čechách ve 2. polovině 19. století. A právě v tomto období také došlo spolu s celkovou proměnou společnosti i ke změně reprodukčního chování obyvatel, známé jako demografická revoluce. Cílem práce bylo co nejkomplexněji posoudit demografické chování u této vybrané elitní skupiny, a to na vzorku poskytnutých dat z databáze poslanců českých zemí. Zároveň bylo cílem práce na základě analýz zjistit, zda se projevovaly u vyšších státních úředníků jednotlivé aspekty tehdy probíhající demografické revoluce. Vyšší státní úředníci byli rozděleni do dvou skupin na základě datumu jejich prvního sňatku, a s pomocí základní deskriptivní statistiky a pokročilejších statistických metod byly tyto skupiny následně komparovány za účelem zjištění vzájemných odlišností v demografickém chování. Výsledkem práce bylo zjištění, že vyšší státní úředníci, kteří uskutečnili svůj první sňatek ve druhém zkoumaném období, byli ovlivněni v té době probíhající demografickou revolucí z mnoha zjišťovaných aspektů. U těchto úředníků se například potvrdila delší délka trvání manželství, zároveň manželky úředníků měly nižší počet narozených dětí v manželství, a v...
Sociální mobilita příslušníků elitních vrstev ve 2. polovině 19. století
Vlasák, Filip ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Klečacký, Martin (oponent)
Sociální mobilita příslušníků elitních vrstev ve 2. polovině 19. století Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá sociální mobilitou vyšších státních úředníků ve velmi dynamickém období z hlediska vývoje politické správy v zemích Koruny české, a to ve druhé polovině 19. a počátku 20. století. Cílem práce bylo analyzovat a popsat proměnu struktury úředníků dle jejich sociálního původu, statisticky určit významné faktory, které měly vliv na věk úředníka při prvním nástupu do funkce okresního hejtmana a určit, zda během studovaného období dochází k prodlužování tohoto věku. Analýza probíhala na základě dat výzkumné databáze projektu EXPRO 2020. Výsledky ukazují, že úředníci s vlivným sociálním původem měli téměř dvakrát takovou pravděpodobnost, že se stanou okresními hejtmany v mladším věku než úředníci pocházející z nižší sociální třídy. V závěru jsou formulovány hlavní výsledky práce, které vedle výše uvedeného diskutují, jaký měl na sociální mobilitu úředníka vliv sňatek s manželkou z vlivného prostředí nebo jak dlouho trvalo úředníkovi po úspěšném absolvování univerzity vyšplhat se po kariérním žebříčku až do funkce okresního hejtmana a jaké faktory mohly tuto cestu mezi univerzitou a úřadem významně urychlit. Klíčová slova: elitní osoby, vyšší státní úředníci, okresní hejtman, sociální mobilita, analýza...
Potraty a mrtvě narozené děti v městské farnosti rakouského Lince v letech 1913-1932
Řebíková, Michaela ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Potraty a mrtvě narozené děti v městské farnosti rakouského Lince v letech 1913-1932 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá potraty a mrtvě narozenými dětmi mezi roky 1913 až 1932 v městské farnosti v Linci (Linz Stadtpfarre). Hlavním cílem je charakterizovat vývoj mrtvorozenosti a potratovosti v této farnosti a následná hlubší analýza mrtvorozenosti a potratovost. Data byla získána z matričních knih pomocí metody excerpce dat. Práce mimo samotné analýzy představí původní zdroje dat, způsob jejich sběru a hlavní charakteristiky datového souboru. Práce se bude zabývat charakteristikou mrtvě narozených dětí z hlediska pohlaví, legitimity, sezónností či se bude snažit zjistit souvislost mezi délkou těhotenství a délkou plodu v centimetrech. Klíčová slova: potraty, mrtvě narozené dítě, Linec, matriky, analýza, 20. století
Průběh a časování kardiovaskulární revoluce ve vybraných evropských zemích
Raymanová, Petra ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Průběh a časování kardiovaskulární revoluce ve vybraných evropských zemích Abstrakt Struktura úmrtnosti podle věku, pohlaví i příčin úmrtí se v čase mění. Různí autoři se snaží tyto změny popsat nebo zobecnit a vytvořit tak teorie nebo koncepty o změně struktuře úmrtnosti. Jedním z takových konceptů je kardiovaskulární revoluce. Popisuje změny v úmrtnosti, které probíhaly v Evropě ve 2. polovině 20. století a v některých zemích stále ještě probíhají. Tyto změny se týkají především poklesu úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci. Nejvyšší úmrtnost přitom vykazují ischemické nemoci srdeční. Při poklesu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění však neklesá nebo mírně roste prevalence některých chronických a degenerativních onemocnění. Úmrtnost se zároveň posouvá do vyšších věků. Tato práce má za cíl ověřit na vybraných evropských státech průběh a časování kardiovaskulární revoluce v různých regionech Evropy. Tohoto cíle bylo dosaženo pomocí interpretace základních demografických ukazatelů. Tyto ukazatele byly v první části práce analyzovány odděleně pro jednotlivé skupiny příčin úmrtí, v další části práce byla kardiovaskulární onemocnění rozdělena do čtyř podrobnějších podskupin příčin úmrtí a analýza byla provedena také pro každou tuto podskupinu. Výsledky analýz pak byly zasazeny do teoretického konceptu...
Svobodné matky v Písku na konci 19. století
Zvonková, Štěpánka ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Slováková, Věra (oponent)
Diplomová práce pojednává o svobodných matkách v Písku na konci 19. století, které lze charakterizovat jako období významných společenských a demografických změn. V teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky o hospodářském a populačním vývoji českých zemí, dále o historicko-demografickém a sociálním pozadí píseckého okresního hejtmanství a královského města Písku koncem 19. století. Analytická část je zaměřena na splnění hlavního cíle této práce, čímž byla analýza nemanželské plodnosti v Písku a struktura domácností svobodných matek koncem 19. století. Nejprve pomocí excerpce římskokatolických matrik z období let 1881-1900 byl zjištěn podíl nemanželských dětí v Písku a poté analyzován dle diferenčních znaků jako např. měsíc či místo narození. Následně díky četným údajům z matrik bylo možné vymezit geografický a sociální původ rodičů sledovaných svobodných matek. Pomocí sčítacích archů z roku 1880, 1890 a 1900 byla mimo jiné sestavena struktura domácností vybraných svobodných matek žijících v Písku. V neposlední řadě se práce zabývá legitimizací nemanželských dětí. Závěr shrnuje hlavní poznatky této práce a odpovědi na položené výzkumné otázky. Klíčová slova: Nemanželské děti, svobodné matky, Písek, české země, 19. století
Proměna rodinných struktur v jižních Čechách v 19. století
Klečková, Diana ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Proměna rodinných struktur v jižních Čechách v 19. století Abstrakt Tato práce je sondou do života historické rodiny v jižních Čechách v druhé polovině 19. století. V tomto období probíhaly českými zeměmi nejvýznamnější kvalitativní změny v historii lidstva. Na jižní Čechy měly však tyto změny spojené s industrializací spíše negativní dopad a způsobily, že se jižní Čechy staly chudou zemědělskou oblastí s vysokou mírou emigrace. Na příkladu obce Bernartice je v práci analyzován za pomoci metod historické demografie vývoj nejen rodinných struktur, ale i struktur obyvatel a domácností, které jsou s rodinou velmi úzce spjaté. Analýzy jsou provedeny za období čtyřiceti let z dat prvních moderních sčítání lidu 1869 až 1900. Obyvatelstvo v Bernarticích ve sledovaném období stagnovalo a vysoká migrace z jižních Čech zde výrazně nenarušila strukturu obyvatel, rodin a domácností. Tíživější podmínky pro žití však nejspíš měly za následek zvyšování soužití rodin s příbuznými, menší počet členů v rodině nebo nižší zastoupení služebnictva. Klíčová slova: historická demografie, rodina, domácnost, struktury obyvatel, 19. století, jižní Čechy Počet znaků bez mezer: 182 758
Matka vražednice v českém tisku druhé poloviny 19. století a začátku 20. století
Matoušková, Tereza ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
P edložená diplomová práce se zabývá obrazem matky vražednice v eském tisku druhé poloviny 19. století a za átku 20. století. V souvislosti s pr myslovou revolucí dochází ve st ední Evrop k ad zm n, nap íklad v tší mobilit obyvatelstva, v etn mladých nesezdaných žen, které se tak dostávají mimo dohled své rodiny. Spole nost se obává morálního úpadku, který souvisí nevázanou sexualitou a mimomanželských t hotenství, které mohou skon it vraždou necht ného dít te. Na formování stereotypního obrazu matky vražednice se velkou m rou podílel i dobový tisk. Novinové lánky zárove sloužily i jako p íb hy s morálním poselstvím, ímž mohly normativn p sobit na své tená e a tená ky.
Sebevražednost v české společnosti na přelomu 19. a 20. století
Vlasák, Filip ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Sebevražednost v české společnosti na přelomu 19. a 20. století Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem sebevražednosti v české společnosti ve velmi dynamickém období - přelomu 19. a 20. století. Cílem práce bylo analyzovat a popsat vybrané struktury sebevražednosti a zasadit je do širšího kulturně-historického kontextu. Analýza probíhala na základě dat Rakouské statistiky a výsledky ukazují, že ve sledovaném období došlo k 32% nárůstu počtu sebevražd na 100 tisíc obyvatel. V závěru jsou formulovány hlavní výsledky práce, které diskutují, zda byl nárůst sebevražednosti zaznamenán ve stejné intenzitě u mužů i u žen a zda se liší v jednotlivých zemích Koruny české. Klíčová slova: sebevražednost, suicidium, úmrtnost, analýza historických dat, Rakouská statistika, česká společnost v 19. a 20. století

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 VELKOVÁ, Anna
2 Velková, Anna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.