|
| |
|
|
Podíl Františka Soukupa na vzniku Československa.
Havlíčková, Lidmila ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobou Františka Soukupa (1871-1940) a jeho podílu na vzniku Československa. Podrobněji se práce soustředí hlavně na jeho osudy během první světové a během první vlády Karla Kramáře. Krátce jsou nastíněny dějiny Českoslovanské a po válce Československé sociálně demokratické strany dělnické, neboť František Soukup byl od roku 1896 členem této strany a strana jeho postoje a názory dlouho ovlivňovala. Bakalářská práce se následně věnuje působení Františka Soukupa v Mafii a především knoflíkové aféře na podzim roku 1915. Podobněji je rozebrána jeho činnost v Národním výboru československém a Socialistické radě. Práce se nadále soustředí na podíl Františka Soukupa na prohlášeních Národního výboru československého v první polovině roku 1918, na 28. říjen a na období první vlády Karla Kramáře, kde F. Soukup působil jako ministr spravedlnosti. KLÍČOVÁ SLOVA František Soukup, sociální demokracie, Maffie, knoflíková aféra, Národní výbor, Socialistická rada, 28. říjen 1918, Československo 1918, První světová válka
|
|
|
Spolupráce Národní strany s mladočechy v letech 1890-1907
Fabini, Pavel ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Cílem diplomové práce je určení stěžejních milníků a na nich založená interpretace historických proměn volební kooperace Národní strany s Národní stranou svobodomyslnou v období od punktačních ujednání až do všeobecných říšských voleb v květnu roku 1907. Sledována bude kooperační strategie čelných představitelů staročeského proudu, reagujících na změny politického postavení vzhledem k probíhající restrukturalizaci českého stranického subsystému v rámci Českého království. Zohledněn bude i organizační a ideový charakter Národní strany.
|
|
|
Moravské Budějovice v letech 1881-1918. Nástin politického a spolkového profilu maloměsta
Beroun, Zdeněk ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Diplomová práce pojednává o politickém a spolkovém životě v Moravských Budějovicích v letech 1881 - 1918. Toto období mě zaujalo především ze dvou hledisek. Byly v něm završeny letité buditelské snahy české společnosti o odstranění německé nadvlády, vzápětí vystřídané úsilím nastupující mladé generace vtisknout městu moderní pokrokový ráz. Nejdůležitější momenty, které tyto dějinné linie provázely, jsem se pokusil zachytit v předkládaném textu. Práci jsem rozdělil do čtyř hlavních kapitol. V první z nich se věnuji událostem, které předcházely klíčovému roku 1881, kdy byla zavedena česká správa. Popisuji vznik místní spolkové scény a průběh nacionálního zápasu mezi českou a německou komunitou. Druhý blok je zaměřen na situaci uvnitř obou národnostních proudů po postupném zklidnění vzájemných vztahů. Všímá si vzniku prvních politických spolků a následné vnitřní diferenciace českého tábora, vedoucí ke střetu tzv. konzervativců s pokrokáři. Ve třetí části popisuji atmosféru, která ve městě nastala poté, co se pokrokové skupině podařilo převzít veřejnou iniciativu. Přibližuji stěžejní okamžiky, které se v této souvislosti odehrály na politické, spolkové a kulturní úrovni a poznamenaly i místní náboženské poměry. Zabývám se rovněž otázkou, do jaké míry zasáhla společenské dění válečná léta 1914 - 1918. Závěrečnou...
|
|
|
Postavení ženy v díle Terézy Novákové
Slámová, Dana ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Teréza Nováková byla významnou osobností české kultury přelomu 19. a 20. století. Věnovala se umělecké a žurnalistické tvorbě, aktivně se podílela na ženském hnutí. Vedle toho se zaměřila i na národopisnou činnost. Bakalářská práce je zaměřena na beletristickou a žurnalistickou tvorbu Terézy Novákové. První část práce je věnována vlivu Karoliny Světlé na Terézu Novákovou, která byla pro ní nejen vzorem, ale i přítelkyní a rádkyní. Další dvě zásadní části se zaměřují na obraz ženy v publicistice a v beletrii spisovatelky. Prostřednictvím publicistiky reagovala Nováková na soudobý společenský vývoj. Ve svých článcích sledovala tři základní oblasti emancipačního úsilí - vzdělání, povolání a volební právo žen. Část zaměřená na beletrii využívá dílo venkovského realismu jako historického pramene. Cílem této kapitoly je na základě mikrosociální sondy postihnout postavení ženy ve venkovském prostředí. Zároveň je sledováno myšlení, postoje a hodnoty konkrétního jedince.
|
|
|
Eleonora Kounicová (1809-1898)
Smítková, Lenka ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá životem a působením hraběnky Eleonory Kounicové z Kounic, rozené Voračické z Paběnic a Bissingen, tedy šlechtičny v 19. století. Eleonora přišla na svět roku 1809 jako nejstarší ze šesti dcer Alžběty Wratislavové z Mitrovic a Jáchyma Jindřicha Voračického z Paběnic a Bissingen. Rodina byla velmi vlastenecky smýšlející a stýkala se s přední českou inteligencí, což se později odrazilo i v hraběnčiných činech a názorech. Roku 1828 se Eleonora provdala za Michala Karla hraběte z Kounic, stejně smýšlejícího. Jejich harmonické a láskyplné manželství obdařené deseti dětmi však nečekaně skončilo roku 1852, když Michal Karel náhle zemřel. Po ovdovění se hraběnka neuzavřela světu, naopak se vrátila k dobročinnosti a filantropii, které byly v době péče o rodinu mírně utlumeny, avšak po vychování většiny dětí se zase rozhořely na plno. Eleonora navštěvovala nejznámější české salony a žádný národní počin se neobešel bez jejího příspěvku. Považovala se za Češku a česky také hovořila. Spisovatelka Božena Němcová jí roku 1855 věnovala své nejslavnější dílo - Babičku. Zemřela v roce 1898 a je pohřbena nikoli v rodinné hrobce, nýbrž podle svého přání na Vyšehradském hřbitově "mezi Čechy".
|
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstev-natého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
|
Zákonodárcem na doživotí! Čeští členové Panské sněmovny Říšské Rady mezi politikou a reprezentací (1879-1918)
Pavlíček, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent)
Problematika pedlitavské Panské snmovny íské rady byla v stedoevropské historiografii posledních padesáti let velmi zídka tematizována. Vzhledem k politickému, ale i sociálnímu a prestinímu významu horní komory parlamentu vzbuzuje tento nezájem údiv a podezení. Jako by pevládal dojem, e "staí lordi", kteí se zídka obouvali do legislativní práce, nejsou pro politické djiny dleití. A po doteku historické látky se mn zaaly zdát role len Panské snmovny íské rady zajímavjí. Pedtím pi nkolika marných hledáních relevantní odborné tematické literatury a historického pramene, který tryskal dosti zídka a omezen, potvrzovalo se ivé historické povdomí o pedlitavské Panské snmovn, podle nho práce zákonodárc a politický a spoleenský vliv "Herrenhausu" byly vykresleny obas dokonce jako nedleité. Projevovalo se to ve zplotlém pejímání ze starí literatury a pouhém uvádní jmen povolaných pair.2 Vznikal obraz první komory jako asového reliktu první spolenosti, která u mla být dávno za zenitem. V pípad eských pair se jejich nová pozice pistupující blíe k habsburskému trnu stetávala s oblíbenými pedstavami o vlastencích, kteí netouí po vlastním vyznamenání, ale pracují v zájmu svého národa. Aby nemuseli být "diskvalifikováni" z národního hit, zdrazovala se jména osobností, hlavn umlc, kteí se zasedání Panské snmovny...
|
|
|
Převzetí rakouského četnictva československým státem 1918-1919
Klečacký, Martin ; Velek, Luboš (oponent)
Tato práce se zabývá procesem přechodu rakouského četnictva do struktur nového československého státu. Práce je rozdělena na čtyři části. První podává stručný úvod do problematiky četnictva, jeho vzniku a vývoje v rakouských zemích do roku 1918 s přihlédnutím k českomoravskému prostoru. Zbylé kapitoly mapují proces transformace četnictva, jeho adaptaci na nové politické, sociální a národnostní poměry. Pozornost je věnována četnictvu německé národnosti, které mělo největší problémy přizpůsobit se novým podmínkám, dále otázce nedostatku četnictva a opatřením, jakými se vláda snažila čelit narůstající zločinnosti a sociálním tenzím ve městech a průmyslových oblastech. V neposlední řadě si práce všímá přijetí staronových strážců zákona českým obyvatelstvem, interakce s dalšími státními úřady a pokusů o přeměnu četnictva v demokratičtější sbor. Klíčová slova: četnictvo - Československo - národnostní poměry
|
|
|
Mobilizace rakousko-uherské armády za Velké války v českých zemích
Jordán, Roman ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Za celé období Velké války mobilizovalo Rakousko-Uhersko v českých zemích více než jeden a půl milionu mužů. Ze služby v rakousko-uherské armádě se jich třetina nikdy nevrátila domů. Bok po boku bojovali a trpěli Češi a Němci - nejvýznamnější národy zastoupené v českých zemích té doby - na frontách Velké války. Přesto se poct a uznání na konci války dočkala jenom část z nich. Nově vytvořené Československo stavělo svoji existenci na novém, legitimním obrazu Velké války, jakožto boje za svobodu a nezávislost Čechů, reprezentované československými legionáři. Navíc zármutek z vykrvácení celé generace mužů byl zastřen radostí nad rozpadem Rakouska-Uherska a nově vzniklým československým státem. Osudy a utrpení naprosté většiny Čechů a Němců sloužících v rakousko-uherské armádě, tedy v armádě své vlasti, bylo upozaděno a často i zlehčováno v podobě vyobrazení těchto vojáků jakožto Švejků či dezertérů. Proto se tato práce výhradně zabývá a přibližuje prožitky vojáků z Čech v rakousko- uherské armádě, a to hned úvodem jejich válečného života, mobilizací. V úvodní teoretické části je představena rakousko-uherská armáda, včetně celého mobilizačního mechanizmu, a také nastíněn vývoj rakousko-uherské nejvyšší politiky směrem k podpoře války. Hlavní část práce odpovídá, jak mobilizace v Čechách proběhla, jaká...
|
host ::
RSS.