|
|
Experimentální hardwarový hudební nástroj na principu FM syntézy řízený bezkontaktním ovladačem
Vejvoda, Zdeněk ; Jirásek, Ondřej (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
V bakalářské práci byl navrhnut a zkonstruován experimentální analogový syntetizér. Teoretická část se věnuje základnímu rozdělení elektroakustických nástrojů a blíže popisuje některé zástupce, kteří byli důležití pro inspiraci při návrhu anebo pro samotný historický vývoj. V další části jsou uvedeny metody zvukové syntézy, které jsou doplněné o jejich hudebně-estetické vlastnosti. Dále jsou uvedeni historičtí zástupci hudebního a zvukového experimentování, z jejichž myšlenkových východisek byly extrahovány některé potřehy, které byly uplatněny při návrhu nástroje. Praktická část se zabývá technickým rozborem všech dílčích bloků, zejména oscilátorů a způsobem implementace frekvenční modulace. Postup je doložen elektrotechnickými schématy, grafy a nezbytnými výpočty. Závěrem je produkt složen na desku plošných spojů.
|
|
|
Zvukový efekt založený na modifikaci spektra signálu
Vejvoda, Zdeněk ; Sysel, Petr (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce popisuje návrh a konstrukční řešení hardwarového elektronického zvukového efektu, který je kombinací efektů Frequency shifter a Delay. V úvodní části se text zaměřuje na elektronické nástroje, zvukové efekty, platformu modulárních syntezátorů Eurorack a software Max/MSP. Firmware, který je provozován na čipu ARM byl vyvinut v prostředí Max Gen. V druhé části práce jsou uvedeny výpočty a postup při návrhu softwarových algoritmů a hardwarových částí modulu. Na závěr je efektový modul sestaven, oživen a proměřen.
|
|
|
Historické sestavy českých dudáckých muzik v produkci současných folklorních souborů
Vejvoda, Zdeněk
Komorní nástrojové sestavy dud, houslí a klarinetu jsou v českých regionech v různých variantách doloženy nejpozději od 19. století. Výjimečné postavení v nich zaujímala tzv. malá selská muzika, trio (krátkých) houslí, dud v ladění in es a es-klarinetu, jehož partitury na Chodsku v 90. letech 19. století v terénu zaznamenal Ludvík Kuba. Příspěvek konstatuje životnost těchto historických sestav v novodobé tvorbě, proměny jejich funkce a nové využití skladeb a aranží pro různé dudácké sestavy v repertoáru a jevištní produkci folklorních souborů a kapel z jihozápadních Čech. Dominantní postavení má v prostředí folklorního hnutí – i díky dlouholetému mediálnímu působení Konrádyho dudácké muziky z Domažlic – sestava velké dudácké muziky s kontrabasem a houslovou kontrou. Mnohem častěji než dříve se však na nahrávkách i na koncertech a festivalech uplatňuje duo dudy – housle či výše zmíněné „selské“ trio. Za novotvar vzniklý v prostředí folklorismu lze považovat žánr virtuózních skladeb pro sólové dudy či dokonce pro dvoje či troje dudy. Zajímavým výsledkem aktuálního výzkumu je konstatování nadstandardní poučenosti většiny tvůrčích osobností současných souborů ohledně historických pramenů české dudácké hudby, která je příslibem kvalitní prezentace kulturního dědictví a udržitelnosti jejich uměleckých a popularizačních aktivit.
|
|
|
Podoby lendleru v Čechách ve světle rukopisů Jiřího J.B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky
Vejvoda, Zdeněk ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent) ; Stavělová, Daniela (oponent)
Výzkum s názvem Podoby lendleru v Cechách ve světle rukopisů Jiřího J. B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky se zabývá postavením lendleru v českém tanečním repertoáru 19. a první poloviny 20. století. Původně německý třídobý tanec byl v tomto období oblíben v v celé Evropě. Ze sbírek lidových tanců z Cech (včetně pohraničních oblastí s německým obyvatelstvem) bylo shromážděno přes 750 převážně instrumentálních melodií, označených jako lendler, štajryš, tajč, tyrol apod. Nejbohatším a zároveň nejstarším pramenem je rukopisný sborník tanečních melodií, které v letech 1811-1822 zaznamenal podkrkonošský kantor Jiří Josef Benedikt Hartl (1781-1849) ze Staré Paky. Práce se rovněž věnuje v celkovému kulturnímu a historickému kontextu obliby lendleru v severovýchodních Cechách se zaměřením na působení venkovských kantorů. Za nejčastější způsob přenosu tanečních instrumentálních melodií lze označit působení potulných muzikantů, významnou roli hrála také kulturní výměna v etnicky smíšených oblastech. Na základě podrobné hudební analýzy byly zjištěny charakteristické vlastnosti lendlerových tanečních melodií z českých pramenů 19. a první poloviny 20. století. Výsledky potvrzují provázanost lendleru s domácími hudebně-tanečními typy. Jako celek se totiž české lendlerové nápěvy do značné míry odlišují od německého...
|
|
|
Experimentální hardwarový hudební nástroj na principu FM syntézy řízený bezkontaktním ovladačem
Vejvoda, Zdeněk ; Jirásek, Ondřej (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
V bakalářské práci byl navrhnut a zkonstruován experimentální analogový syntetizér. Teoretická část se věnuje základnímu rozdělení elektroakustických nástrojů a blíže popisuje některé zástupce, kteří byli důležití pro inspiraci při návrhu anebo pro samotný historický vývoj. V další části jsou uvedeny metody zvukové syntézy, které jsou doplněné o jejich hudebně-estetické vlastnosti. Dále jsou uvedeni historičtí zástupci hudebního a zvukového experimentování, z jejichž myšlenkových východisek byly extrahovány některé potřehy, které byly uplatněny při návrhu nástroje. Praktická část se zabývá technickým rozborem všech dílčích bloků, zejména oscilátorů a způsobem implementace frekvenční modulace. Postup je doložen elektrotechnickými schématy, grafy a nezbytnými výpočty. Závěrem je produkt složen na desku plošných spojů.
|
|
|
Radio Broadcasting as Role Model, Authority and Norm in Czech Musical Folklorism in the Second Half of the Twentieth Century
Vejvoda, Zdeněk
The presentation of Czech folk music in concerts and on stage from the 1950s to the 1990s is characterized by unprecedented dynamics, especially marked in the changing style of interpretation, now very different from the technologically imperfect recordings of Czech folk music made in authentic settings in the early 20th century. Much was done to the arrangement of folk songs and instrumental melodies, by amateurs as well as musicians with a professional training, who, it is important to note, maintained contact with the folklore movement in general, unlike in the pre-WWII times. Of crucial importance has been radio broadcasting and the exquisite works of leading composers affiliated with professional radio orchestras. In Bohemia, these personalities included Zdeněk Bláha, Zdeněk Lukáš, Jan Málek, Vladimír Baier, Jaroslav Krček and Josef Krček, to name but a few. In 1953, the regional studio of the Czechoslovak Radio saw the establishment of the Plzeň Folk Ensemble, recruiting players from the radio symphonic orchestra. The style of play of its prominent instrumentalists and the style of singing of a number of its solo members has, till the present day, been considered a role model for the interpretation of regional folklore.
|
|
|
Komplexní hudební analýza českých lidových písní z pramenů sběratelské akce z roku 1819
Vejvoda, Zdeněk
Od roku 2000 je v oddělení etnomuzikologie pražského Etnologického ústavu AV ČR budována počítačová analyzační databáze českých lidových písní a instrumentálních melodií. Dosud jich bylo podrobně analyzováno 6 000. Nápěvy byly transkribovány do číselných kódů a podrobeny rozboru v oblastech tonality, melodiky a rytmiky ve vztahu k hudební formě a písňovému textu. Zde prezentovaná studie představuje výsledky analýzy 491 lidových písní z pramenů sběratelské akce z roku 1819.
|
|
|
Dechová hudba v současnosti - performance, funkce, recepce
Konopásková, Veronika ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Vejvoda, Zdeněk (oponent)
Magisterská práce Dechová hudba v současnosti - performance, funkce, recepce nahlíží dechovou hudbu v historicko-kulturní analýze s přesahem do podoby, kterou můžeme pozorovat v dnešní době. Základní badatelskou metodou je zde kvalitativní i kvantitativní terénní výzkum, s jehož pomocí autorka odpovídá na stanovené výzkumné otázky. V rámci kapitol o performanci, recepci a funkcích je zde věnován prostor hudebním příležitostem a orchestru jako prostředku performance v dechové hudbě. Pro ucelený pohled na zkoumaný předmět je celá práce zasazena do historicko-kulturního vývoje fenoménu dechové hudby.
|
|
|
Podoby lendleru v Čechách ve světle rukopisů Jiřího J.B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky
Vejvoda, Zdeněk ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent) ; Stavělová, Daniela (oponent)
Výzkum s názvem Podoby lendleru v Cechách ve světle rukopisů Jiřího J. B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky se zabývá postavením lendleru v českém tanečním repertoáru 19. a první poloviny 20. století. Původně německý třídobý tanec byl v tomto období oblíben v v celé Evropě. Ze sbírek lidových tanců z Cech (včetně pohraničních oblastí s německým obyvatelstvem) bylo shromážděno přes 750 převážně instrumentálních melodií, označených jako lendler, štajryš, tajč, tyrol apod. Nejbohatším a zároveň nejstarším pramenem je rukopisný sborník tanečních melodií, které v letech 1811-1822 zaznamenal podkrkonošský kantor Jiří Josef Benedikt Hartl (1781-1849) ze Staré Paky. Práce se rovněž věnuje v celkovému kulturnímu a historickému kontextu obliby lendleru v severovýchodních Cechách se zaměřením na působení venkovských kantorů. Za nejčastější způsob přenosu tanečních instrumentálních melodií lze označit působení potulných muzikantů, významnou roli hrála také kulturní výměna v etnicky smíšených oblastech. Na základě podrobné hudební analýzy byly zjištěny charakteristické vlastnosti lendlerových tanečních melodií z českých pramenů 19. a první poloviny 20. století. Výsledky potvrzují provázanost lendleru s domácími hudebně-tanečními typy. Jako celek se totiž české lendlerové nápěvy do značné míry odlišují od německého...
|
|
|
Podoby lendleru v Čechách ve světle rukopisů Jiřího J.B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky
Vejvoda, Zdeněk ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent) ; Stavělová, Daniela (oponent)
Výzkum s názvem Podoby lendleru v Cechách ve světle rukopisů Jiřího J. B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky se zabývá postavením lendleru v českém tanečním repertoáru 19. a první poloviny 20. století. Původně německý třídobý tanec byl v tomto období oblíben v v celé Evropě. Ze sbírek lidových tanců z Cech (včetně pohraničních oblastí s německým obyvatelstvem) bylo shromážděno přes 750 převážně instrumentálních melodií, označených jako lendler, štajryš, tajč, tyrol apod. Nejbohatším a zároveň nejstarším pramenem je rukopisný sborník tanečních melodií, které v letech 1811-1822 zaznamenal podkrkonošský kantor Jiří Josef Benedikt Hartl (1781-1849) ze Staré Paky. Práce se rovněž věnuje v celkovému kulturnímu a historickému kontextu obliby lendleru v severovýchodních Cechách se zaměřením na působení venkovských kantorů. Za nejčastější způsob přenosu tanečních instrumentálních melodií lze označit působení potulných muzikantů, významnou roli hrála také kulturní výměna v etnicky smíšených oblastech. Na základě podrobné hudební analýzy byly zjištěny charakteristické vlastnosti lendlerových tanečních melodií z českých pramenů 19. a první poloviny 20. století. Výsledky potvrzují provázanost lendleru s domácími hudebně-tanečními typy. Jako celek se totiž české lendlerové nápěvy do značné míry odlišují od německého...
|
host ::
RSS.