|
|
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
|
|
|
Vliv historické kyselé depozice na současné růstové trendy horských lesů v Krkonoších
Procházková, Kateřina ; Tumajer, Jan (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje citlivosti horských porostů smrku ztepilého (Picea abies) na kyselou depozici, která v Česku kulminovala v 80. letech minulého století. Kyselá depozice negativně působí na růst stromů, což se následně projevuje vysokou mortalitou a špatným zdravotním stavem celého lesa. Horské lesy plní řadu důležitých ekologických funkcí, proto je potřeba jim věnovat pozornost. Předkládaná práce zkoumá, jak toto kyselé poškození v minulosti ovlivnilo současné růstové trendy a rezistenci horských lesů vůči klimatickým extrémům, probíhajícím v současné době (zejména vliv sucha). Empirická část výzkumu je postavena na údajích o trendech v šířkách letokruhů stromů během posledních dvou dekád a datech historické defoliace. Data šířek letokruhů byla získána z terénního sběru dendrochronologických vzorků, který byl proveden na dvou výškových transektech v Krkonoších - Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn. Data defoliace pocházejí z dlouhodobé databáze MONBASE od Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER). Ke zjištění souvislostí mezi kyselou depozicí a současným růstem stromů byla využita statistická metoda korelační analýzy, kde nejdůležitějšími vstupy byly defoliace, šířka letokruhů v různých časových obdobích, index recovery (relativní vzestup šířek letokruhů po odeznění redukce v 80....
|
|
| |
|
|
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
|
|
|
Dendroklimatologie arktických keřů
Lexa, Martin ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Práce se věnuje vlivu klimatických charakteristik na mikroskopickou stavbu dřeva jalovce. Dendrochronologie jako metoda naráží v arktických oblastech na své limity. Právě v těchto oblastech je však nedostatečná síť klimatických a meteorologických stanic s dostatečně dlouhými řadami klimatických parametrů. V současnosti proto stoupá zájem o studium arktických keříků, které se mohou vyskytovat i za severní hranicí lesa. V údolí Gangasdalen v oblasti fjordu Jarfjord v severovýchodním Norsku bylo v polovině srpna roku 2014 odebráno 33 disků z keřů jalovce, na kterých byly mikroskopicky měřeny šířky letokruhů. Z 26 jedinců, které se podařilo křížově datovat, byla vytvořena hlavní chronologie. Na vybraných osmi vzorcích byly ve spolehlivém období chronologie měřeny pomocí programu WinCell anatomické charakteristiky dřeva a to jak pro celý letokruh, tak zvlášť pro jeho jarní a letní část. Jednalo se o plochu lumen, šířku buněčných stěn, počet buněk v letokruhu a šířku letokruhu či jeho částí. Bylo zjištěno, že šířka letokruhu nemusí mít vždy nutně nejvyšší závislost na klimatu a tedy nemusí být nejlepší klimatické proxy. Nejvyšších závislostí dosahoval počet buněk v letokruhu na letních teplotách, naopak nejnižší závislost na klimatu vykazovaly plochy lumen.
|
|
|
Klimatický signál v letokruhových chronologiích borovice kleče
Samusevich, Alina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Borovice kleč (Pinus mugo Turra (sensu lato)) je keřem rostoucím nad hranicí lesa v pohořích jižní, střední a východní Evropy. Kleč je dobře přizpůsobená na extrémní horské prostředí a často tvoří výškový vegetační stupeň 250 - 300 m. Diplomová práce byla řešena v Krkonoších na základě letokruhových vzorků borovice kleče, které byly dále porovnané s chronologiemi smrku ztepilého. Vzorky kleče byly odebrány s využitím metody sériových řezů ze čtyř lokalit v různé nadmořské výšce ze Sněžky a Stříbrného hřbetu. Následná analýza vzorků byla provedena s použitím různých standardizačních metod za účelem zjištění nejvhodnější metody pro analýzu odezvy růstu keřů na klimatické proměnné. RCS standardizace a standardizace průměrováním sérií z jedné lokality odrážejí nejsilněji klimatický signál který obsahují chronologie kleče. Přednost těchto metod vyplývá z jejich schopnosti odrážet podmínky růstu na rlzných stanovištích. Výše položené lokality se vyznačují relativně silnou korelací růstu s teplotami vegetačního období, v případě lokalit ležících při horní hranici lesa podobný signál není zřejmý. Množství srážek významně ovlivňuje růst keřů během vegetačního období (obzvlášť v měsíci červenci) i také na jaře kdy je dostatek vody důležitý pro zahájenéí růstu. Na výše položených lokalitách Pinus mugo se...
|
|
|
Citlivost letokruhových řad borovice lesní (Pinus sylvestris) ke klimatickým parametrům
Lehečková, Eliška ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem citlivosti radiálního růstu borovice lesní (Pinus sylvestris) rostoucí na Kokořínsku ke klimatickým podmínkám. Hlavním cílem bylo určit, zda se liší růstová odezva borovice rostoucí na suchých skalních stanovištích a na stanovištích lépe zásobenými vodou. Pro tento účel byly odebrány vývrty z lokalit na skalních plošinách a na mírných údolních svazích. Byly vytvořeny stanovištní residuální chronologie a využitím parciálních korelací byly určeny klimatické proměnné, které ovlivňovaly radiální růst. Podle výsledků závisel růst borovic na skalních stanovištích hlavně na srážkách během vegetační sezóny, zatímco stromy na vlhčích lokalitách pozitivně reagovaly na vysoké teploty. Na většině lokalit se také objevila závislost přirůstání na únorových teplotách. Podle klouzavých parciálních korelací byly nejsilnější závislosti na měsíčních srážkách a teplotách stálé po celé studované období 1902 - 2009. Byly určeny letokruhové signatury, které byly dále srovnány se srážkovými a teplotními anomáliemi v odpovídajícím roce. Pomocí parciálních korelací byl zkoumán vliv klimatických proměnných na počet stromů s růstovou anomálií. Výsledky těchto analýz byly v souladu s předchozími výsledky. Navíc byla zjištěna pozitivní závislost radiálního růstu na vysokých srážkách...
|
|
|
Chřadnutí lesních porostů na LS Jablunkov – určení komplexu příčin poškození a návrh opatření pro revitalizaci lesa
Výzkumný ústav lesního hospodářství, v.v.i., Strnady ; Vortelová, Lucie ; Vejpustková, Monika ; Vícha, Zdeněk ; Pešková, Vítězslava ; Oceánská, Zuzana ; Novotný, Radek ; Novák, Jiří ; Lachmanová, Zora ; Kacálek, Dušan ; Hellebrandová, Kateřina ; Dušek, David ; Balcar, Vratislav ; Slodičák, Marian ; Soukup, František ; Šrámek, Vít
Část lesní správy LČR s.p. Jablunkov je postižena žloutnutím smrkových porostů, které vede k postupnému usychání a odumírání jednotlivých stromů. Závěrečná zpráva shrnuje výsledky řešení projektu v letech 2006 až 2008. Řešení se soustředilo na několik oblastí, které odpovídají kapitolám zprávy. Posouzení zdravotního stavu lesních porostů mělo za cíl posoudit rozsah poškození, jeho prostorové rozložení a jeho dynamiku. Posouzení výživy porostů se opíralo o chemické analýzy půd a asimilačních orgánů ve vybraných porostech různého stupně poškození. Znečištění ovzduší bylo hodnoceno měřením pasivními samplery GRADKO, byla měřena úroveň depozic na volné ploše a v lesním porostu buku a smrku. Do projektu bylo zahrnuto i hodnocení dlouhodobého vývoje meteorologických parametrů - teplot a srážek. na plochách byla sledována aktivita biotických škodlivých činitelů: hmyzu i dřevokazných hub a byla hodnocena úroveň mykorhiz. Závěrečná kapitola obsahuje návrh pěstebních opatření.
|
host ::
RSS.