|
|
Jací jsme rovnostáři? Výdělky, příjmy a situace domácností v Česku v porovnání s Evropou
Večerník, Jiří ; Mysíková, Martina
Studie přináší souhrnný pohled na výdělky osob, příjmy domácností, přerozdělovací toky, majetkové rozdíly a hospodaření rodin, a to jednak z hlediska vývoje v ČR a jednak ve srovnání s evropskými zeměmi. Zabývá se rovněž vnímáním ekonomické nerovnosti a středostavovskou identitou. K tomu využívá široké palety statistických a sociologických dat, zčásti pocházejících z evropských a světových databází a zčásti z vlastních výpočtů na základě individuálních dat komparativních výzkumů. Data jsou prezentována převážně v grafech ukazujících pozici ČR na evropských žebříčcích. Výsledky zpochybňují obecné názory o výjimečné rovnosti v naší zemi a specificky českém rovnostářství. Česká společnost už není „nejrovnější“ ani ve výdělcích, ani v situaci domácností. Nejeví se ani nějak výjimečně rovnostářskou v různých postojích.
|
|
|
Three Comparative Essays on Gender Earnings Inequality in the Czech Republic
Mysíková, Martina ; Flek, Vladislav (vedoucí práce) ; Schneider, Ondřej (oponent) ; Večerník, Jiří (oponent) ; Podpiera, Jiří (oponent)
Tato práce analyzuje příjmovou nerovnost ze tří různých pohledů. Pro českou republiku jsou použita data ze dvou šetření, Mikrocenzus a Životní podmínky, zahrnující období 1988-2008, pro mezinárodní srovnání pak evropský soubor EU-SILC 2008 a 2009. První esej "Příjmová nerovnost jednotlivců" analyzuje pomocí metody relativního rozdělení distribuci příjmů jednotlivců v České republice od počátku transformačního období. Fenomén "vyprazdňující se střední třídy" se projevil pouze na počátku zkoumaného období, později tento jev ustal. Polarizace příjmů se v letech 1988 až 1996 prokázala u obou pohlaví i u všech vzdělanostních podskupin. Mezinárodní srovnání ukázalo, že ve většině sledovaných zemí jsou příjmy mužů a vysokoškolsky vzdělaných více homogenní než příjmy žen a lidí s nižším stupněm vzdělání. Druhá esej "Genderové mzdové rozdíly" kvantifikuje pomocí Heckmanova regresního modelu a Oaxaca-Blinderovy dekompozice strukturu mzdových rozdílů mezi pohlavími ve čtyřech zemích středovýchodní Evropy (CEE). Pozorovaný genderový mzdový rozdíl je v České republice a na Slovensku výrazně vyšší než v Maďarsku a v Polsku. V České a Slovenské republice je část pozorovaného genderového mzdového rozdílu, která je způsobena odlišnými charakteristikami mužů a žen, relativně malá, ač kladná, přičemž výraznou roli...
|
|
|
"Soft" Concepts in Economics: Essays on the Role of Non-Cognitive Skills and Cultural Values
Lauková, Lenka ; Hanousek, Jan (vedoucí práce) ; Večerník, Jiří (oponent) ; Palda, Filip (oponent)
Přijímací proces na střední školy se vyznačuje vysokým rizikem, že žák skončí na méně kvalitní a nežádoucí škole v případě, že neobstojí při přijímacím řízeni na prvotně vybrané škole. Jelikož výběr střední školy významně ovlivňuje budoucí kariérní uplatnění, je rozhodnutí, kam se žák přihlásí, klíčové. Empirické výsledky této kapitoly, získané analýzou dat z dotazníkového šetření PISA naznačují, že vzdělání rodičů a kognitivní schopnosti žáka jsou hlavními faktory ovlivňující volbu žáka. Nekognitivní, čili osobnostní, schopnosti jsou taky důležité, přičemž jejich vliv se různí napříč okresy, které jsou charakterizovány různou mírou nejistoty přijímacího procesu. Výsledky analýzy ukazují významní rodové rozdíly: zatímco vliv osobnostních charakteristik u děvčat roste se zvyšující se nejistotou spojenou s přijímacím řízením, co je v souladu s intuicí; u chlapců je tomu opačně. V kapitole jsou rozvedené potenciální příčiny a jsou navrhnuté podněty pro další výzkum. V následující kapitole používáme koncept hodnot s oboru psychologie a, specificky, hodnotu tradice, abychom vyjádřili národní kulturu jako "důležitost tradicí a zvyků předávaných mezi generacemi". Pomocí dat z dotazníkového šetření European Social Survey analyzujeme kulturní rozdíly mezi krajinami: zkoumáme variaci ve tradičních...
|
|
|
Poverty in the Czech Republic: A Critical look at EU Indicators
Večerník, Jiří ; Mysíková, Martina
National and cross-national data from EU-SILC surveys are used for various comparisons: of different indicators of poverty; of this data source with administrative data; of the time of remaining in poverty according to various indicators; of the situation in the Czech Republic with EU countries. The advantages of the “subjective” poverty indicator based on reporting on make ends meet are stressed.
|
|
|
Chudoba v České republice. Kritický pohled na evropské indikátory
Večerník, Jiří ; Mysíková, Martina
Národní a mezinárodní data šetření EU-SILC jsou využita k porovnání různých ukazatelů chudoby; k porovnání dat tohoto šetření s administrativními zdroji; k porovnání doby setrvání v chudobě podle jednotlivých ukazatelů; k porovnání situace v České republice se zeměmi EU. Oproti indikátorům EU prezentujeme výhody „subjektivního“ ukazatele chudoby založeného na výpovědi, že domácnost vychází s příjmy s velkými obtížemi.
|
|
|
Anatomy of the Czech labour market: from over-employment to under-employment in ten years?
Flek, Vladislav ; Galuščák, Kamil ; Gottvald, Jaromír ; Hurník, Jaromír ; Jurajda, Štěpán ; Navrátil, David ; Mareš, Petr ; Münich, Daniel ; Sirovátka, Tomáš ; Večerník, Jiří
Tato studie zkoumá makroekonomické aspekty chování trhu práce a jeho mikrozákladů. V první části se zabývá souhrnem tendencí na trhu práce a otázkami souvisejícími s makroekonomickou politikou. Ve druhé části je podrobněji analyzována flexibilita práce, a to toky na trhu práce, dlouhodobá nezaměstnanost a deprivace pracovní síly. Třetí část se zabývá pružností mezd a relativními mzdami, přičemž věnuje zvláštní pozornost elasticitě mezd podle regionální míry nezaměstnanosti a návratnosti vzdělávání.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Sociální politika v České republice: minulost a budoucnost reforem
Večerník, Jiří
Příspěvek popisuje kontroverze české sociální politiky po roce 1989. Nejprve je ukázán ambivalentní charakter komunistického systému a jeho teoretické alternativy. Po energických změnách proběhlých do poloviny 90. let zavládla stagnace. Přes panující problémy je výkon systému uspokojivý. V delším horizontu však budí obavy neuspokojivá situace rodin, zmrazený penzijní systém a systémem založená slabá pracovní motivace.
|
host ::
RSS.