|
|
Životní styl a kultura každodenního života ruské společnosti pozdního středověku očima Západoevropanů
Vavřinová, Valburga ; Picková, Dana (vedoucí práce)
Záměrem předložené disertační práce bylo prozkoumat zprávy, které zanechali cizinci, přijíždějící na Rus v 15. až 16. století, z aspektu poznávání a vnímání reálií a všedního života země a osvětlit jejich reflexi lidmi, kteří pocházeli z odlišného kulturního prostředí. Pro lepší osvětlení vnímání specifické reality pozdně středověké Rusi a její interpretace západoevropskými návštěvníky bylo nezbytné zařadit jejich díla do obecněji koncipovaného rámce dějin ruského státu v době, kdy byl "znovuobjevován" západní Evropou, a připomenout vývoj jeho vztahu s jednotlivými západoevropskými subjekty. Práce je rozdělena do následujících částí. V první kapitole Rus a Západ v 15. a 16. století byl nastíněn vývoj událostí, které byly stěžejní pro formování moskevského státu v tomto období a jeho prvotní "otvírání okna do Evropy". Druhá kapitola Západoevropané jako zdroj informací o Rusi představuje rozsáhlejší a tematicky širší rozbor použitých pramenu. Jejím cílem je seznámit s autory, kteří napsali ve sledovaném období práci, v níž se zabývali Rusí a životem jejích obyvatel. Pozornost je věnována okolnostem, za jakých tuto zemi navštívili, nebo zda psali pouze z doslechu, charakteru a kvalitě jejich díla, prvním vydáním tiskem. Vlastní jádro práce představuje třetí kapitola Životní styl a kultura každodenního života...
|
|
|
Liturgické textilie a jejich památková ochrana
Jonová, Jitka ; Martinek, Radek ; Grill Janatová, Markéta ; Kuldová, Marie ; Nachtmannová, Alena ; Vavřinová, Valburga ; Piatrová, Alena ; Hasalová, Eva
Péči o historické liturgické textilie se mnohdy nevěnuje taková pozornost, jakou by si zasloužila. Právě liturgické textilie představují významnou skupinu, kde se historické textilie dochovaly dodnes. Pro péči o historické liturgické textilie se dají vytvořit tři základní důležité okruhy: Zájem a osvěta Historický liturgický textil, i když již neplní svoji funkci (není používán při liturgii), nadále zůstává významným kulturním dědictvím církve. Vlastním místem, kde se zpravidla dochoval, jsou sakristie, oratoře či fary, kde však ne vždy má odpovídající podmínky. Ačkoliv podle požadavků církve i státní památkové péče je žádoucí historický liturgický textil chránit (ač není památkově chráněný je součástí majetku farnosti a měl by být veden v inventáři), někdy dochází k jeho zničení (spálení, nevhodné skladování apod.), či dokonce prodeji. V tomto případě je třeba mít na paměti, že se jedná o nedovolené nakládání, při němž dochází k nenávratným ztrátám (jsou zničeny historicky cenné liturgické textilie), navíc v případě prodeje nejen dochází k defraudaci farního majetku, navíc kněží (na rozdíl od zájemce o koupi) ne vždy jsou schopni odhadnout skutečnou hodnotu a textilie jsou prodány pod cenou a je možné je později vidět na internetových prodejních portálech za daleko vyšší cenu. Duchovní správci farností jsou mnohdy přetíženi a historický liturgický textil nevnímají jako něco důležitého, čemu by měli věnovat větší pozornost. Je třeba tedy připomenout, že se jedná ve velké většině o majetek farnosti apod., s nímž nelze libovolně nakládat, a navíc také o posvěcené předměty, které si zaslouží úctu. Sakrální umění, mezi něž patří historický liturgický textil, představuje kulturní dědictví církve, které je třeba chránit. Umění má funkci nejen liturgickou, ale také evangelizační. Při nakládání s historickým liturgickým textilem je žádoucí kontaktovat odborníky, příslušné diecézní konzervátorské centrum, odborná pracoviště muzejní či památkového ústavu. Inventarizace a uložení Historické textilie mají být vedeny v inventáři příslušné farnosti (kláštera apod.) či státní instituce v odpovídajících formulářích. Inventární záznamy spolu s archivními doklady mohou napomoci osvětlit identifikaci, ale také bližší určení (materiál, původ apod.) dané památky. Není možné požadovat, aby ve farnostech byly zajištěny podmínky, jaké mají historické textilie ve specializovaných depozitářích různých institucí. Bohužel často není dostatek prostoru ani ve specializovaných diecézních depozitářích. Zvláště, pokud se jedná o „běžně dochovaná paramenta“, je žádoucí je uchovat na vhodných místech, kde nedojde k jejich nežádoucímu poškození (teplotní podmínky, vlhkost, prach, poškození hmyzem, hlodavci). Restaurování a prezentace Restaurování je nutno svěřit odpovídajícím odborníkům. Historické liturgické textilie, stejně jaké jiné sakrální památky dokládají kulturní bohatství církve, které však má nezastupitelné pastorační a evangelizační poslání. Zvláště neužívaná historická paramenta tak mohou být součástí krátkodobých (např. Noc kostelů) či dlouhodobých expozic. Při tom je však třeba dbát vhodnosti způsobu jejich prezentace a případné zápůjčky dokumentovat. Nesmí se využívat nevhodně (oděv na tříkrálovou sbírku, divadelní kostým apod.)
Plný text:  PDF
|
|
|
Životní styl a kultura každodenního života ruské společnosti pozdního středověku očima Západoevropanů
Vavřinová, Valburga ; Picková, Dana (vedoucí práce)
Záměrem předložené disertační práce bylo prozkoumat zprávy, které zanechali cizinci, přijíždějící na Rus v 15. až 16. století, z aspektu poznávání a vnímání reálií a všedního života země a osvětlit jejich reflexi lidmi, kteří pocházeli z odlišného kulturního prostředí. Pro lepší osvětlení vnímání specifické reality pozdně středověké Rusi a její interpretace západoevropskými návštěvníky bylo nezbytné zařadit jejich díla do obecněji koncipovaného rámce dějin ruského státu v době, kdy byl "znovuobjevován" západní Evropou, a připomenout vývoj jeho vztahu s jednotlivými západoevropskými subjekty. Práce je rozdělena do následujících částí. V první kapitole Rus a Západ v 15. a 16. století byl nastíněn vývoj událostí, které byly stěžejní pro formování moskevského státu v tomto období a jeho prvotní "otvírání okna do Evropy". Druhá kapitola Západoevropané jako zdroj informací o Rusi představuje rozsáhlejší a tematicky širší rozbor použitých pramenu. Jejím cílem je seznámit s autory, kteří napsali ve sledovaném období práci, v níž se zabývali Rusí a životem jejích obyvatel. Pozornost je věnována okolnostem, za jakých tuto zemi navštívili, nebo zda psali pouze z doslechu, charakteru a kvalitě jejich díla, prvním vydáním tiskem. Vlastní jádro práce představuje třetí kapitola Životní styl a kultura každodenního života...
|
|
|
Životní styl a kultura každodenního života ruské společnosti pozdního středověku očima Západoevropanů
Vavřinová, Valburga ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Krejčík, Tomáš (oponent) ; Stellner, František (oponent)
Zámerem predložené disertacní práce bylo prozkoumat zprávy, které zanechali cizinci, prijíždející na Rus v 15. až 16. století, z aspektu poznávání a vnímání reálií a všedního života zeme a osvetlit jejich reflexi lidmi, kterí pocházeli z odlišného kulturního prostredí. Pro lepší osvetlení vnímání specifické reality pozdne stredoveké Rusi a její interpretace západoevropskými návštevníky bylo nezbytné zaradit jejich díla do obecneji koncipovaného rámce dejin ruského státu v dobe, kdy byl "znovuobjevován" západní Evropou, a pripomenout vývoj jeho vztahu s jednotlivými západoevropskými subjekty. Práce je rozdelena do následujících cástí. V první kapitole Rus a Západ v 15. a 16. století byl nastínen vývoj událostí, které byly stežejní pro formování moskevského státu v tomto období a jeho prvotní "otvírání okna do Evropy". Druhá kapitola Západoevropané jako zdroj informací o Rusi predstavuje rozsáhlejší a tematicky širší rozbor použitých pramenu. Jejím cílem je seznámit s autory, kterí napsali ve sledovaném období práci, v níž se zabývali Rusí a životem jejích obyvatel. Pozornost je venována okolnostem, za jakých tuto zemi navštívili, nebo zda psali pouze z doslechu, charakteru a kvalite jejich díla, prvním vydáním tiskem. Vlastní jádro práce predstavuje tretí kapitola Životní styl a kultura každodenního života...
|
host ::
RSS.