Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Táborské kostelní počty z let 1509-1510
Vandrovcová, Jitka ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Kůrka, Pavel (oponent)
Tábor byl bohaté a prosperující město se širokou majetkovou základnou a vzkvétající řemeslnou výrobou, zejména soukenictvím. Od roku 1452, kdy se poddal zemskému správci Jiřímu z Poděbrad, byl věrným služebníkem českých králů až do roku 1547, kdy se přidal ke stavovskému povstání proti Ferdinandovi I. Po prohře povstání byl Tábor potrestán odnětím velké části majetků a dosazením královského rychtáře. Od husitské revoluce začal vzrůstat laický vliv na správu zádušního jmění, protože církvi byl odebrán její majetek. O zádušní hospodaření se starali kostelníci, v první polovině 16. století převzali jejich funkci úředníci a kostelníkům zůstala jen péče o kostel. Zprávy o záduší měly být zaznamenávány do zádušní knihy, kde byly zapsány příjmy a výdaje záduší, seznam bohoslužebných předmětů, zápisy pamětního a správního charakteru. Příjmy záduší plynuly z petic (ofěr), z pohřbů v kostele a na hřbitově, ze zvonění, z úroků z domů, lesů, zahrad, polí, vinic, vsí atd. Nejčastějšími výdaji byly platy faráři, varhaníkovi, zvoníkovi, kuchařce, za opravy v kostele a na faře, za otop na faru, za potraviny, víno aj. Hlavním tématem mé práce je rozbor táborských kostelních počtů z let 1509-1510. Jsou zapsány na šesti foliích a uloženy v Okresním archivu v Táboře. Počty vedli kostelníci Mikuláš sladovník a Jan Malšický....
Urbář táborského panství z let (1466) 1510-1547: sociální a hospodářské poměry
Vandrovcová, Jitka ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Ve své diplomové práci zpracovávám urbář táborského panství. Urbář byl sepsán kolem roku 1510. údaje z urbáře porovnávám ještě s dalším účetním materiálem, který se pro panství dochoval z 15. a 16. století. jedná se o nejstarší urbář z let 1469-1486 a výběrčí rejstříky z let 1498 (svatohavelský), 1502 (svatohavelský), 1503 (svatojiřský) a 1530 (svatojiřský a svatohavelský). Jelikož bylo táborské panství rozsáhlé, vybrala jsem si 24 vesnic, které budu zpracovávat podle údajů v pramenech. V pramenech sleduji vývoj počtu usedlých (držitelů gruntů či hospodářství), výměry polností zapsaných k vesnicím a jednotlivým usedlým, úroční dávky a formu dávek a změny držitelů gruntů. Annotation I adept the urbar Tabor's manor in my diploma's work. The urbar was writen around year 1510. I compare dates od the urbar with another accounting materiál, which it preserved from 15th ant 16th of century for manor. It is the oldist the urbar between 1469 and 1486 and tax collector index form year 1498 (sainthavel's), 1502 (sainthavel's), 1503 (saintgeorge's) and 1530(sainthavel's and saintgeorge). The Tabor's manor was extensive, I chaose 24 vilages, which I will adept accord dates in historical source. In historial source I monitor process numer of rezidents (farm's tenants and homestead's tenants), areas of fields,...
Táborské kostelní počty z let 1509-1510
Vandrovcová, Jitka ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Kůrka, Pavel (oponent)
Tábor byl bohaté a prosperující město se širokou majetkovou základnou a vzkvétající řemeslnou výrobou, zejména soukenictvím. Od roku 1452, kdy se poddal zemskému správci Jiřímu z Poděbrad, byl věrným služebníkem českých králů až do roku 1547, kdy se přidal ke stavovskému povstání proti Ferdinandovi I. Po prohře povstání byl Tábor potrestán odnětím velké části majetků a dosazením královského rychtáře. Od husitské revoluce začal vzrůstat laický vliv na správu zádušního jmění, protože církvi byl odebrán její majetek. O zádušní hospodaření se starali kostelníci, v první polovině 16. století převzali jejich funkci úředníci a kostelníkům zůstala jen péče o kostel. Zprávy o záduší měly být zaznamenávány do zádušní knihy, kde byly zapsány příjmy a výdaje záduší, seznam bohoslužebných předmětů, zápisy pamětního a správního charakteru. Příjmy záduší plynuly z petic (ofěr), z pohřbů v kostele a na hřbitově, ze zvonění, z úroků z domů, lesů, zahrad, polí, vinic, vsí atd. Nejčastějšími výdaji byly platy faráři, varhaníkovi, zvoníkovi, kuchařce, za opravy v kostele a na faře, za otop na faru, za potraviny, víno aj. Hlavním tématem mé práce je rozbor táborských kostelních počtů z let 1509-1510. Jsou zapsány na šesti foliích a uloženy v Okresním archivu v Táboře. Počty vedli kostelníci Mikuláš sladovník a Jan Malšický....

Viz též: podobná jména autorů
3 Vandrovcová, Jana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.