Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 77 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Podoby fantastiky (tajemna) v české próze na sklonku 19. století
Michalcová, Anna ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Cílem bakalářské práce je identifikovat a popsat vybrané texty s fantastickými prvky Jakuba Arbese, Julia Zeyera, Svatopluka Čecha, Adama Chlumeckého, Josefa Jiřího Kolára, Alfonse Bohumila Šťastného a Karla Švandy ze Semčic. V první kapitole je vymezena fantastika jako žánr, další kapitola popisuje její historické pozadí. V třetí kapitole jsou vytyčeny aspekty, podle nichž jsou vybrané texty interpretovány (postavy, čas, prostor, motivy, formální aspekty). Pátá a šestá kapitola představují kontext 2. poloviny 19. století v českém prostředí a kategorizaci druhů fantastiky podle Krejčího (Arbes a Zeyer, 1975). V následujících kapitolách jsou vybrané texty rozřazeny do těchto kategorií, tj. fantastika arbesovská, zeyerovská a utopická. V poslední kapitole je uvedeno shrnutí, které shledává Krejčího kategorizaci jako funkční.
Možnosti interpretace "autorské pohádky" ve středoškolské výuce
Vojtíšek, Ondřej ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Cílem diplomové práce je představit možnosti interpretace pohádek ve středoškolské literární výuce. Toto směřování v sobě obsahuje dvě hlavní dimenze: jednak zkoumání pozice pohádek na středních školách (motivací je, že se jedná o žánr v tomto kontextu do jisté míry opomíjený), jednak hledání možných interpretačních postupů a technik uplatnitelných na středních školách (zde je motivací především společenská potřeba promýšlení úloh, jež ověřují interpretační dovednosti). Oba tyto směry jsou v práci rozvíjeny nejprve samostatně, v závěru se poté protínají. Prvnímu z těchto okruhů se věnují úvodní části práce. Tam je zachycena aktuální míra zapojování pohádek do výuky - a to vhledem do vybraných středoškolských příruček, do tzv. školních seznamů literárních děl ke státní maturitě a, skrze anketu, do pedagogické praxe. Na samotném počátku je však především popsáno několik didaktických interpretačních výhod (mj. relativní srozumitelnost, možnost práce s celkem či hledání symbolických významů), které může nabízet právě výběr pohádkového textu. Aby bylo možné nesourodou množinu pohádek uchopit a vyjmout z ní právě takové, které zmíněné didaktické výhody naplňují, je v další kapitole představen návrh vymezení "inovativních" pohádek (v opozici k pohádkám "standardním"). Termín je popsán v kontrastu s...
Paměti Bedřicha Frídy
Hubáček, Jiří ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Topor, Michal (oponent)
Jádro práce spočívá v edici dosud nepublikovaných či málo známých vzpomínkových textů, vztahujících se k osobě Jaroslava Vrchlického. Práce přináší paměti básníkova bratra Bedřicha Frídy, napsané krátce po Vrchlického smrti a dosud jako celek needitované. Edice se zaměřuje rovněž na texty Jaroslava Vrchlického, publikované pouze časopisecky a reflektující zejména básníkovo mládí. Obsahuje rovněž odbornou lékařskou zprávu o Vrchlického nemoci, sepsanou Josefem Pelnářem. Rozsáhlý komentář slouží nejen k vysvětlení faktů uvedených v editovaných textech, nabízí rovněž pohledy do reflexí určitých momentů Vrchlického života, známých z jiných vzpomínkových a literárních děl. Úvodní stať mapuje nejprve vzpomínkové texty vztahující se k Vrchlickému a přináší pokus o jejich kategorizaci. Druhá část je zaměřena na Bedřicha Frídu, autora nejrozsáhlejšího z editovaných textů, a snaží se načrtnout komplexní obraz života málo známého českého překladatele, pedagoga a dramaturga Národního divadla, především se však pokouší zmapovat komplikovaný a dynamicky se měnící vztah obou bratří; nabízí též srovnání soudobých materiálů s textem Frídových pamětí, přinášejícím osobitou verzi příběhu o jeho soužití s bratrem. Klíčová slova: Jaroslav Vrchlický, Bedřich Frída, paměti, komentovaná vydání
Keltská mytologie v české fantasy literatuře
Micková, Tereza ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
(česky) Cílem práce je nalézt a analyzovat prvky keltské mytologie ve vybraných dílech české fantasy literatury a vyložit, jak s nimi dílo pracuje, ve kterých složkách se uplatňují a jakých výsledků je jimi dosaženo. Práce se zároveň snaží potvrdit předpoklad, že česká fantasy literatura je schopna obstát na poli akademického diskurzu, a to na základě děl Leonarda Medka a Františky Vrbenské, Jaroslava Mosteckého, Zbyňka Kučery Holuba a Petry Neomillnerové.
Příjem a využití různých forem dusíku u rostlin pšenice
Raimanová, Ivana ; Haberle, Jan (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent) ; Gloser, Vít (oponent)
77 7. Závěry Cílem disertační práce bylo hodnocení fyziologických a agronomických aspektů příjmu a následného využití hlavních forem N u pšenice. Shrnutí hlavních výsledků je dále uvedeno. Pšenice patří mezi druhy rostlin, které jsou citlivé k toxickému působení amonného iontu a zároveň negativně reagující na nízké pH. U rostlin, které měly jako jediný zdroj dusíku NH4 + byly pozorovány symptomy toxicity - omezený růst kořenů, nižší R/S poměr, deficit esenciálních kationtů (K+ , Ca2+ , Mg2+ ) a akumulace amonných iontů v nejstarších listech. Tyto projevy byly z velké části potlačeny zvýšením pH živného roztoku. Nízké pH působilo negativně i na rostliny z nitrátové varianty. Dostupnost obou forem dusíku toxické působení amonných iontů zmírňuje. Zdá se, že výrazná acidifikace rhizosféry vyvolaná příjmem amonných iontů je hlavní příčinou negativní růstové reakce rostlin pšenice. Kinetické parametry příjmu (Vmax a Km), charakterizující vysoko-afinitní příjmový systém, mohou sloužit pro hodnocení vnitrodruhových a mezidruhových rozdílů v efektivitě příjmu nitrátů a amonných iontů. Oba sledované druhy pšenice (T. aestivum a T. durum) se vyznačují vyšší maximální rychlostí (Vmax) pro příjem amonných iontů v porovnání s nitráty a současně lepší osvojovací schopností pro nitráty (nižší Km). Rozvoj kořenového systému...
Postava kněze v české literatuře 19. století
Trdlica, Vilém ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Práce analyzuje prozaická díla české literatury 19. století, ve kterých vystupuje postava kněze, a interpretuje pasáže vybraných prací K. V. Raise, K. Klostermanna, J. Š. Baara, I. Herrmanna a B. Němcové. Prózy, které rozpracovávají psychologii postav kněží hlouběji, jsou zasazeny do venkovského prostředí. Kněží v nich vstupují s farníky do různých vztahů i konfliktů. Je tak ilustrován buď obraz tradiční vesnice, nebo naopak její výrazné proměny. V práci je věnován prostor také analýze popisu vzájemných vztahů mezi kněžími. Pro postavu kněze v české literatuře je charakteristické, že s věřícími komunikuje zejména prostřednictvím svého úřadu, ale že často projevuje své sociální cítění i nad jeho rámec. Práce dospívá k závěru, že kněz je v české literatuře 19. století vnímán i představován jako postava s převažujícími pozitivními rysy.
Růžena Jesenská: Mimo svět - ediční příprava a komentář k souboru povídek
Nejtková, Tereza ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Cílem předkládané práce je přinést novou ediční úpravu povídkové sbírky Růženy Jesenské Mimo svět. Součástí této práce je vedle edice sbírky kompletní ediční zpráva a vysvětlivky. Práce se také zabývá dobovou reakcí na sbírku Mimo svět a přináší krátký přehled života a díla Růženy Jesenské a v neposlední řadě také podrobnější reflexi výše uvedené sbírky.
Rým a strofika v českém verši, obzvláště u Jana Nerudy
Říha, Jakub ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Tureček, Dalibor (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na dvě rozsáhlé oblasti teorie a historie českého verše: rým a strofiku. V první části, věnované rýmu, je po historickém a terminologickém úvodu představen ucelený popis a výklad norem rýmu v českém sylabotonickém verši (19. století), metodologicky vycházející z tradic českého strukturalismu. Charakteristika norem rýmu v ostatních versifikačních systémech a ve volném verši je podána ve zvláštním oddílu. Druhá část, věnovaná strofice, přináší obdobně koncipovaný výklad o strofických formách v českém sylabickém a sylabotónickém verši, inspirovaný vzhledem k absenci domácí tradice francouzskou metrikou. Vedle terminologického a metodologického aparátu obsahuje druhá část výčet a rozbor základních strofických forem v českém verši. Samostatný oddíl je v druhé části věnován nevelké skupině časoměrných strof užívaných v českém verši. Třetí část práce přináší tři případové studie věnované rýmu a strofice v české poezii druhé poloviny 19. století, se zvláštním zřetelem k dílu Jana Nerudy. Studie pojednávají (1) o problematice rýmu v poezii májovců, (2) o rytmické stránce Nerudova rýmu a (3) o strofice v básnickém díle Jana Nerudy. Klíčová slova: versologie - rým - strofika - májovci - Neruda, Jan
Ženské postavy v raných prózách Julia Zeyera
Kumžáková, Karolína ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Práce pojednává o ženských postavách v raných románech Julia Zeyera. Východiskem práce je Šaldův výrok, kterým rozděluje ženské postavy na anděly a lítice a ve kterém upozorňuje na silnou pozici ženy v Zeyerově díle. Práce se zabývá platností tohoto dělení v románech Ondřej Černyšev, Román o věrném přátelství Amise a Amila a Gompači a Komurasaki. Zaměřuje se tedy na rozdíly v uměleckém ztvárnění ženských a mužských postav, věnuje se polaritě ženy-anděla a ženy-démona a komplexně zkoumá pozici ženské postavy v díle Julia Zeyera.
Postavy a příběhy ze dna Prahy v beletristické reflexi na přelomu 19. a 20. století
Bartoňová, Barbora ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá literaturou, která na přelomu devatenáctého a dvacátého století v různých žánrech zpracovávala problematiku "pražské spodiny", tedy skupiny sociálně vyčleněných a ponižovaných obyvatel Prahy. Jejím hlavním cílem je charakterizovat postavu bezdomovce, člověka bez přístřeší, neboli "pražského tuláka", který se coby specifická literární postava v této literatuře opakovaně objevuje. Tato práce popisuje několik konkrétních pražských tuláků, které posléze porovnává s literárním typem tuláka (teoretické poznatky o této postavě přejímá z prací Daniely Hodrové) a ukazuje, ve kterých aspektech jsou ovlivněni prostředím velkoměsta, v němž žijí. Vedle toho také nahlíží, jakým způsobem je ve sledovaných dílech zobrazován prostor Prahy, neboť pražský tulák je se svým městem pevně spjat a do značné míry je jím determinován. Primárně se práce zabývá díly prozaickými (bylo do ní však zařazeno i několik dramat) a snaží se zaměřit především na dnes již nepříliš dobře známé autory, jako byli R. J. Kronbauer, K. L. Kukla, V. Plaček, F. L. Šmíd, J. Hais Týnecký a další. Klíčová slova Praha, "pražská spodina", tulák, žebrák, sociální problematika, literární postava, prostor

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 77 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Vaněk, Vavřinec
3 Vaněk, Vladan
1 Vaněk, Vladimír
3 Vaněk, Vojtěch
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.