Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 90 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vnímání studia na Vysoké škole ekonomické v Praze v období normalizace jejími tehdejšími studenty
Doležal, Petr ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
V této diplomové práci jsem zanalyzoval vnímání bývalých studentů pražské VŠE svých vysokoškolských studií v období normalizace. Cíl práce byl zjistit, jak moc se tehdejší studium odlišovalo od toho současného. Důraz pak byl kladen především na výuku ekonomických věd. Zkoumán byl nejen teoretický styl a způsob výuky oboru ekonomie, ale i rovina ideologická. Výsledná interpretace pak měla ukázat, zdali je pravdivé obecné laické tvrzení poukazující na skutečnost, že studium ekonomie v období normalizace bylo ideologicky zmanipulované a absolutně nekorespondující s v současnosti vyučujícími ekonomickými směry. V této práci jsem také zodpověděl otázku, zda studenty tehdy vynaložené úsilí v rámci případného politicky a ideologicky indoktrinovaného studia lze prakticky aplikovat v současném zaměstnání, které je spojeno s již odlišným politickým režimem, či nikoliv. Ačkoliv tato studie potvrzuje, na základě narativního vyprávění bývalých studentů a pedagogů, poměrně značný výskyt ideologie ve výuce pražské VŠE, nelze však v žádném případě mluvit o jakémkoliv popírání odbornosti ekonomických a jiných specializovaných věd na VŠE. Ideologicky provázané předměty byly tedy sice nutným, avšak pouze minoritním doplňkem celkově vysoce ceněného a odborně zaměřeného studia VŠE. KLÍČOVÁ SLOVA Ekonomie, Ideologie,...
Metodika pro realizaci orálněhistorického výzkumu v prostředí výzkumných ústavů, vědeckých pracovišť a „intelektuálních elit“
Vaněk, Miroslav ; Krátká, Lenka ; Wohlmuth Markupová, Jana
Metodika přináší komplexní obraz realizace orálněhistorického projektu v prostředí „intelektuálních elit“, na příkladu specializovaných výzkumných, akademických či vysokoškolských ústavů a odborných/výzkumných pracovišť. Metodika se zaměřuje také na možné využití orálněhistorických výzkumů v uvedených oblastech pro poznání minulých i současných společenských jevů a zároveň upozorňuje na úskalí, která takový výzkum může přinést. Metodika postihuje celý výzkumný proces v dané oblasti, od okamžiku zadání až po finální výstupy.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
"Generace Y": Ideologie a životní postoje první generace narozené po roce 1989
Foitová, Markéta ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce se zabývá některými aspekty života české generace Y, první generace vyrůstající ve svobodném období po Sametové revoluci 1989. Práce se zaměřuje na vysokoškolské studenty, kterých je v této generaci vysoký počet. V úvodu se věnuje vymezení pojmu generace v českém prostředí i ve světě a problematice generací a diskuzi s tématem související jak na mediální, tak na odborné úrovni. Výzkumná část se opírá o rozhovory se dvanácti příslušníky této generace. Rozhovory jsou orientovány na specifika, která mohou odlišovat českou generaci Y od zbytku mladých lidí ve světě, zejména na historii Československa mezi lety 1948 až 1989. Rozhovory se stáčely k jejich názoru a náhledu na vývoj republiky před rokem 1989 optikou rodiny, vzdělání, vrstevníků a dalšími faktory, které je mohli ovlivnit. Rozhovory se dále věnovaly aktuálnímu postoji k politice, ideologiím a hodnotám. S narátory se také hledala generační specifika, charakteristiky související s generačním určením, např. technologie, sociální sítě, antikomunismus… Klíčová slova generace Y, Husákovy děti, Sametová revoluce, komunismus, antikomunismus, ideologie, technologie, sociální sítě, generační zkušenost, svoboda

Vaněk, Miroslav, ; Tardy, Vladimír (vedoucí práce)
Kontrola a řízení hudební tvorby v období normalizace na příkladu rockové hudby a její medializace.
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Stehlík, Michal (oponent)
Disertační práce "Kontrola a řízení hudební tvorby v období normalizace na příkladu rockové hudby a její medializace" popisuje a analyzuje na základě širokého teoretického a metodologického rámce systém kontroly a řízení hudební tvorby v Československu, prostřednictvím kterého komunistický režim v období začínající normalizace internalizoval ideologickou linii kulturní politiky i v oblasti rockové hudby. Způsob systematizace hudební tvorby na institucionální úrovni a propagandistická úloha médií v této souvislosti představovaly výchozí mocenské nástroje režimu v indoktrinaci socialistických hodnot. Na příkladu zobrazení soudních procesů s hudebním undergroundem v roce 1976 v tisku tato práce ukazuje, jakým způsobem se vlivem kontrolních a řídících mechanismů projevoval daný ideologický rámec v mediálním zobrazení rockové hudby, která se ve sledovaném období stala uměleckým vyjádřením estetického i etického rozchodu undergroundu s establishmentem.
Plzeňská hudební scéna v letech 1968-1983
Marková, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Cílem práce je rozšířit poznatky z oblasti plzeňské alternativní hudební scény v letech 1968-1983. Výzkum je zaměřený především na podmínky, za kterých se rocková uskupení v Plzni utvářela, dále na to, co scénu ovlivnilo a jak se vypořádávala s různými omezeními, která jí připravoval komunistický režim v Československu. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory se členy rockových hudebních skupin, působících v daném rozmezí v západočeské metropoli. Interview byla provedena metodou orální historie. Mimo rozhovory se výzkum opírá o poznatky z odborné literatury, archivních materiálů a dobového tisku. Práce tak přináší nové skutečnosti v oblasti (re)kvalifikačních přehrávek, Festivalu politické písně, jehož celostátní kolo se konalo v Sokolově, a veřejných produkcí. Dále autorka prezentuje reakci hudebníků na článek Nová vlna se starým obsahem, který byl uveřejněn v časopise Tribuna v roce 1983. Výzkum se zaměřuje především na aktérskou perspektivu, jež může obohatit již známá fakta a pomoci doplnit mezery, vyskytující se v příběhu dějin plzeňské hudební scény za minulého režimu. Klíčová slova Plzeňská hudební scéna, beatová hudba, orální historie, rekvalifikační přehrávky, Festival politické písně, nová vlna
Roudnické strojírny a slévárny, n. p. a jejich význam pro život místního obyvatelstva v období tzv. normalizace a první fázi transformace
Petracchi, Solange ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvořit analýzu kulturního a společenského života v městě Roudnice nad Labem za doby tzv. normalizace, jenž pomáhal organizovat místní podnik Roudnické strojírny a slévárny n. p. Práce je zaměřena nejen na kulturní a společenské možnosti zaměstnanců závodu, avšak rovněž na všechny obyvatele města v dané době. Obsah je rozdělen do čtyř částí. V první části je popsána spolupráce podniku s místním Spojeným závodním klubem. V druhé části je rozebrán vývoj sportovní činnosti v celém městě. Třetí část se zabývá akcemi organizovanými výhradně samotným podnikem, zatímco část čtvrtá je zaměřena na možnosti rekreace, které podnik svým zaměstnancům a jejich rodinám poskytoval. Tato část se rovněž věnuje problematice společenského života a volného času těch, kteří se rekreace zúčastnili. Klíčová slova: Roudnické strojírny a slévárny n. p. - normalizace - orální historie - kultura v Roudnici nad Labem - sport v Roudnici nad Labem.
Německo a (versus) Německo. Vztahy mezi Spolkovou republikou Německo a NDR ve čtyřúhelníku Bonn - Východní Berlín - Praha - Moskva v závěru studené války
Doležal, Jakub ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Obsahem disertační práce jsou vztahy mezi Spolkovou republikou Německo a NDR v závěru studené války, konkrétně v sedmiletém období mezi začátkem vlády Helmuta Kohla a pádem Berlínské zdi, a to v širší dimenzi uvnitř čtverce Bonn - Východní Berlín - Praha - Moskva. Základním cílem práce je vytvoření komplexní analýzy všech důležitých vazeb a vztahových proměn nejenom mezi západním a východním Německem, ale také mezi dalšími aktéry vymezeného tetragonu. Jejich vývoj byl rekonstruován v prvé řadě díky dlouhodobé práci v archivech, přičemž zásadní důležitost mají dokumenty z archivu ministerstva zahraničních věcí ČR a z archivu bývalé státní bezpečnosti NDR. Termín německo-německé vztahy je ponejvíce omezen na oblast Deutschlandpolitik - oficiální i tajná jednání na nejvyšší úrovni - a vzhledem k rozsahu vzájemných kontaktů také obsahově, když jsou v prvé řadě sledována dvě témata - tzv. osy priority. První představuje oblast ekonomiky, jejíž klíčový význam je rámován dvěma miliardovými půjčkami poskytnutými NDR s garancí spolkové vlády na začátku sledovaného období a celkovou změnou paradigmatu ve vztazích mezi Bonnem, Východním Berlínem a Moskvou na konci osmdesátých let, kdy Spolková republika díky své hospodářské síle na místě hlavního evropského spojence Sovětského svazu vystřídala právě...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 90 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
5 VANĚK, Michal
2 Vanek, Marián
1 Vaněk, Marek
8 Vaněk, Martin
1 Vaněk, Matěj
5 Vaněk, Michal
1 Vaněk, Milan
4 Vaněk, Miroslav,
4 Vaněk, Mojmír
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.