|
|
Multimediální atlas kutikul recentních semenných rostlin
Vaněčková, Hana ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila zpracování kutikul vybraných recentních semenných rostlin. S touto problematikou jsem se poprvé seznámila ve druhém ročníku pedagogické fakulty na odborném semináři vedeným doktorem Teodoridisem. Jelikož mě toto téma zaujalo, rozhodla jsem se jej zpracovat do diplomové práce s důrazem kladeným na multimediální atlas kutikul recentních semenných rostlin. Kutikulární analýza je velmi specifické téma, proto i využití mé práce je doplňkovým materiálem pro studenty biologie na pedagogické fakultě nebo pro studenty středních škol, jako rozšiřující informativní učivo. Tato práce navazuje na diplomové práce kolegů Mgr. Jindřicha Částky a Mgr. Pavla Vávry, kteří zpracovali využití makro a mikrofotografie ve výuce anatomie a morfologie rostlin ve svých diplomových pracích z roku 2003 (Částka 2003, Vávra 2003). Celá práce je členěná do dvou částí. První část je teoretická a zabývá se vlastní metodou kutikulární analýzy, historií vzniku, typy metod kutikulární analýzy, dále anatomickou stavbou listu a popisem postupu preparační techniky kutikulární analýzy. Druhá část se zabývá systematikou a vlastním popisem jednotlivých kutikul. Tato práce je prvním pokusem o vytvoření atlasu kutikul recentních semenných rostlin, proto byla také podpořena grantem č. 3239/2004-IV.-GAUK....
|
|
|
Odstraňování microcystinů při úpravě pitné vody
Vaněčková, Hana ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Pumann, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na studii koagulační fáze úpravy vody na pitnou z hlediska účinnosti odstraňování cyanotoxinu microcystinu a z hlediska odpovědí ekotoxikologických indikátorů druhu Daphnia magna na různé koncentrace vzorku sinicového květu odebraném z vodní nádrže, kterému dominuje sinice druhu Microcystis aeruginosa. Odebraný vzorek sinicového květu byl dávkován ve třech koncentracích, které lze běžně najít v přírodním prostředí, šesti klonům perloočky druhu D. magna, přičemž tři klony již měly předchozí zkušenost se sinicí druhu M. aeruginosa a tři klony nikoliv. Proces koagulace probíhal za optimálních podmínek: pH = 6,36; KNK4,5 = 0,26 mmol.l-1 ; Fe = 0,162 mg.l-1 , DOC = 2,83 mg.l-1 za použití 10,5 ml 0,125M NaHCO3 ve 2 l ultračisté vody, přičemž jednotlivé formy microcystinu v dávkované sinicové směsi byly detekovány v poměru 31,6 % MC-LR, 53,6 % MC-RR a 14,8 % MC-YR. Ukázalo se, že koagulační proces nebyl schopen odstraňovat microcystin, tj. účinnost procesu byla nulová. V ekotoxikologické studii byl zaznamenán rostoucí negativní účinek na perloočky se zvyšující se koncentrací dávkované sinicové směsi. V rámci jejich odpovědí byla zjištěna meziklonální variabilita, avšak předchozí zkušenost s přítomností sinice druhu M. aeruginosa nehrála v této studii roli. Dávkovaný...
|
|
|
Odstraňování microcystinů při úpravě pitné vody
Vaněčková, Hana ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Pumann, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na studii koagulační fáze úpravy vody na pitnou z hlediska účinnosti odstraňování cyanotoxinu microcystinu a z hlediska odpovědí ekotoxikologických indikátorů druhu Daphnia magna na různé koncentrace vzorku sinicového květu odebraném z vodní nádrže, kterému dominuje sinice druhu Microcystis aeruginosa. Odebraný vzorek sinicového květu byl dávkován ve třech koncentracích, které lze běžně najít v přírodním prostředí, šesti klonům perloočky druhu D. magna, přičemž tři klony již měly předchozí zkušenost se sinicí druhu M. aeruginosa a tři klony nikoliv. Proces koagulace probíhal za optimálních podmínek: pH = 6,36; KNK4,5 = 0,26 mmol.l-1 ; Fe = 0,162 mg.l-1 , DOC = 2,83 mg.l-1 za použití 10,5 ml 0,125M NaHCO3 ve 2 l ultračisté vody, přičemž jednotlivé formy microcystinu v dávkované sinicové směsi byly detekovány v poměru 31,6 % MC-LR, 53,6 % MC-RR a 14,8 % MC-YR. Ukázalo se, že koagulační proces nebyl schopen odstraňovat microcystin, tj. účinnost procesu byla nulová. V ekotoxikologické studii byl zaznamenán rostoucí negativní účinek na perloočky se zvyšující se koncentrací dávkované sinicové směsi. V rámci jejich odpovědí byla zjištěna meziklonální variabilita, avšak předchozí zkušenost s přítomností sinice druhu M. aeruginosa nehrála v této studii roli. Dávkovaný...
|
|
|
Mechanismy ovlivnění akvatických společenstev specifickými polutanty.
Vaněčková, Hana ; Fuksa, Josef (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
S poklesem klasického znečištění vodních ekosystémů narůstá význam PPCP (farmaka a další chemické látky, které jsou člověkem využívány). Jejich množství v rámci spotřeby člověka narůstá a tím se zvyšuje přísun do komunálních odpadních vod, následně do vod povrchových, případně podzemních. Tato bakalářská práce je literární rešerší v oblasti zatížení vod PPCP. Cílem je shrnutí poznatků ze studií věnovaných vlivu těchto látek na sladkovodní společenstva. Úvodem jsou shrnuty příčiny variability (časové a prostorové) koncentrací těchto látek v tocích. Míra ovlivnění sladkovodních společenstev však mimo jiné závisí i na délce expozice, která je s ohledem na kontinuální přísun látek z čistíren odpadních vod dlouhodobá, proto je ve studiích intenzivně zkoumán vliv dlouhodobého působení na akvatická společenstva. Důraz je kladen na působení endokrinních disruptorů (látek narušujících endokrinní systém), které ovlivňují kupř. estrální cyklus u některých druhů exponovaných populací. Sledovány jsou změny ve vnímání predátora jeho kořistí, přičemž dochází např. k ovlivnění únikových reakcí kořisti. Rovněž je sledován aditivní účinek směsí farmak a konkurenceschopnost jednotlivých populací ve společenstvech. V práci jsou daná tvrzení podložena konkrétními studiemi. Klíčová slova: PPCP, farmaka, endokrinní...
|
|
|
Multimediální atlas kutikul recentních semenných rostlin
Vaněčková, Hana ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila zpracování kutikul vybraných recentních semenných rostlin. S touto problematikou jsem se poprvé seznámila ve druhém ročníku pedagogické fakulty na odborném semináři vedeným doktorem Teodoridisem. Jelikož mě toto téma zaujalo, rozhodla jsem se jej zpracovat do diplomové práce s důrazem kladeným na multimediální atlas kutikul recentních semenných rostlin. Kutikulární analýza je velmi specifické téma, proto i využití mé práce je doplňkovým materiálem pro studenty biologie na pedagogické fakultě nebo pro studenty středních škol, jako rozšiřující informativní učivo. Tato práce navazuje na diplomové práce kolegů Mgr. Jindřicha Částky a Mgr. Pavla Vávry, kteří zpracovali využití makro a mikrofotografie ve výuce anatomie a morfologie rostlin ve svých diplomových pracích z roku 2003 (Částka 2003, Vávra 2003). Celá práce je členěná do dvou částí. První část je teoretická a zabývá se vlastní metodou kutikulární analýzy, historií vzniku, typy metod kutikulární analýzy, dále anatomickou stavbou listu a popisem postupu preparační techniky kutikulární analýzy. Druhá část se zabývá systematikou a vlastním popisem jednotlivých kutikul. Tato práce je prvním pokusem o vytvoření atlasu kutikul recentních semenných rostlin, proto byla také podpořena grantem č. 3239/2004-IV.-GAUK....
|
|
|
Odpadní vody a jejich vyčištění na ČOV v obci Ostrožská Lhota
VANĚČKOVÁ, Hana
Odpadní voda je ve velkém množství produkována každým z nás, den co den. Stále více se ale začíná dbát o životní prostředí, což s sebou přináší i výstavbu nových čistíren odpadních vod. V současnosti dochází k intenzifikaci starých čistíren a také k výstavbě mnoha nových. Dříve byly ČOV součástí jen měst, nyní je nalezneme i na vesnicích. Také lidé by měli vědět a dávat si pozor na to, co vypouští do kanalizace. Neměli by spoléhat pouze na čistírnu, protože ani ta nedokáže odpadní vodu zbavit veškerých nežádoucích látek. Ve své bakalářské práci na téma ?Odpadní vody a jejich vyčištění na ČOV v obci Ostrožská Lhota? jsem se zabývala současným stavem ČOV v obci, systémem čištění a jak už téma napovídá tak také odpadními vodami. Práci jsem rozdělila do dvou základních částí ? teoretické a praktické. V teoretické části jsem nejprve popsala dřívější odvádění odpadních vod, dále pak rozdělení odpadních vod a odpadní vody samotné. Nakonec jsem popsala ČOV, zejména přivádění a následný koloběh odpadní vody. Další částí je část praktická. Součástí této části byl vlastní výzkum. Jednalo se o kvantitativní formu výzkumu. Výzkum byl prováděn metodou dotazovací, formou dotazníků. Dotazníky byly rozdány osobně občanům Ostrožské Lhoty, starších 18-ti let. Jednalo se o náhodný výběr. Celkem bylo rozdáno 130 dotazníků. Získaná data jsou zpracována a vyhodnocena pomocí grafů. Součásti praktické části byla také sekundární analýza dat, která byla prováděna pomocí naměřených hodnot na přítoku a odtoku, které byly dále zpracovány do tabulek. Součásti praktické části byla také sekundární analýza dat, která byla prováděna pomocí naměřených hodnot na přítoku a odtoku, které byly dále zpracovány do tabulek. V práci jsem si stanovila tři cíle. Prvním cílem bylo vyhodnocení kvality odpadních vod v obci Ostrožská Lhota před výstavbou ČOV. Druhým cílem bylo vyhodnocení účinnosti čištění odpadních vod čistírnou odpadních vod v obci. Těchto dvou cílů jsem se snažila dosáhnout pomocí sekundární analýzy dat, kdy jsem využila tabulky naměřených hodnot na přítoku a odtoku. Tyto hodnoty jsem srovnávala s mezními hodnotami - limity, které jsou pro čistírnu stanoveny rozhodnutím vodoprávního orgánu. Zjistila jsem, že čistírna splňuje požadavky a nepřekračuje limity. Dokonce jsou naměřené hodnoty hluboce podlimitní. Posledním, třetím cílem bylo zjištění názoru domácností na znečišťování odpadních vod. Tento cíl jsem zjišťovala pomocí dotazníků. Všechny stanovené cíle byly splněny. Z výsledků testování tedy vyplývá, že odpadní voda odpovídá normám vodoprávního orgánu a lidé mají povědomí o jimi vypouštěných odpadních vodách. Tato bakalářská práce může sloužit jako doporučení při možných zjištěných nedostatcích nebo také jako studijní materiál pro laickou veřejnost, která zatím o tomto tématu a problematice nemá povědomí.
|
|
|
Podnikání v ekologickém zemědělství v podhorských oblastech
VANĚČKOVÁ, Hana
Cílem diplomové práce bylo posouzení možností rozvoje podnikání v ekologickém zemědělství ve vybraném podniku v podhorské oblasti a návrh na zlepšení jeho hospodaření. Teoretická část je zaměřená na problematiku ekologického zemědělství, současný stav ekologického zemědělství, kontrolu a dotace. Pozornost je věnována zejména problematice kalkulací. Praktická část se věnuje analýze struktury nákladů a výnosů živočišné výroby a jsou zde vysvětleny anomálie, které se v podniku během sledovaných let vyskytly. V dalším kroku došlo ke zhodnocení výsledku hospodaření v posloupnosti sledovaných let. V závěru diplomové práce jsou uvedeny hlavní výsledky řešené problematiky a navržena doporučení na možné zlepšení hospodaření analyzovaného podniku s ohledem na prosperitu a kontinuitu podnikání.
|
|
|
Podnikání v ekologickém zemědělství
VANĚČKOVÁ, Hana
Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení struktury a ekonomiky hospodaření v ekologickém zemědělství ve zvoleném podniku. V teoretické části jsou poznámky, které vysvětlují základní pojmy ekologického zemědělství, jeho cíle a principy. Následující subkapitoly jsou zaměřeny na současný stav ekologického zemědělství, kontrolu a dotace. Pozornost je věnována zejména problematice kalkulací. V praktické části je analýza struktury nákladů a výnosů rostlinné a živočišné výroby. Z analýzy vyplývá, že by se podnik měl především soustředit na zvyšování výnosů a lepší zpeněžování vlastní produkce. Analýza také ukazuje, že podnik není schopen hospodařit bez finančních podpor.
|
|
| |
host ::
RSS.