|
Působení českých žen v právnických profesích v ČSR v letech 1918 - 1938
Valentová, Vendulka ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Ženy se v právnických povoláních začaly ve většině evropských států-pomineme-li středověké výjimky-prosazovat až od počátku 20. století.Z evropského srovnání lze uvést,že již před první světovou válkou působily advokátky ve Švédsku (1898) a ve Francii (1900),v ostatních zemích většinou ženy do advokacie vstoupily až v meziválečném období, resp. v počátku 20. let 20. století. Obdobně tomu bylo i v českých zemích resp. v Československu.Boj o otevření právnické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity trval ženám poměrně dlouho, uvážíme-li, že filozofii mohly studovat v bývalém Rakousku-Uhersku již od roku 1898.Teprve v nově vzniklé ČSR byl tento dlouholetý požadavek žen splněn. Ženám bylo umožněno se stát řádnými posluchačkami Právnické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity usnesením profesorského sboru ze dne 8.11.1918, posléze též Masarykova, Komenského i německá univerzita otevřely své právnické fakulty ženám za stejných podmínek jako mužům. Již v roce 1922 byla na UK promována první žena Anděla Kozáková-Jírová, doktorem veškerých práv. Anděla Kozáková se posléze stala první notářkou. Do konce roku 1927 pak promovalo celkem 92 právniček, z toho 70 na Univerzitě Karlově, 10 na Univerzitě Masarykově, 3 na Univerzitě Komenského a 9 na univerzitě německé. Jednou z překážek, které bránily následnému plnému...
|
|
Vývoj právní formy Škodových závodů v Plzni v letech 1859 - 1946
Valentová, Vendulka ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Bažantová, Ilona (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Anotace: Předmětem této práce je vývoj právní úpravy podnikání Škodových závodů od roku 1859, představující vlastní založení podniku do roku 1946, kdy došlo k jeho znárodnění. V kontextu s tímto vývojem se práce zabývá i ekonomickými a sociálními aspekty, které ovlivňovaly charakter tohoto podniku. Výzkum se zaměří na právní normy a jejich realizaci ve Škodových závodech. Analýza většiny právních předpisů, podle nichž se vyvíjela právní forma sledované firmy, by měla ukázat přínos nebo opačný vliv na pozitivní vývoj podniku.
|
|
Působení českých žen v právnických profesích v ČSR v letech 1918 - 1938
Valentová, Vendulka ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Ženy se v právnických povoláních začaly ve většině evropských států-pomineme-li středověké výjimky-prosazovat až od počátku 20. století.Z evropského srovnání lze uvést,že již před první světovou válkou působily advokátky ve Švédsku (1898) a ve Francii (1900),v ostatních zemích většinou ženy do advokacie vstoupily až v meziválečném období, resp. v počátku 20. let 20. století. Obdobně tomu bylo i v českých zemích resp. v Československu.Boj o otevření právnické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity trval ženám poměrně dlouho, uvážíme-li, že filozofii mohly studovat v bývalém Rakousku-Uhersku již od roku 1898.Teprve v nově vzniklé ČSR byl tento dlouholetý požadavek žen splněn. Ženám bylo umožněno se stát řádnými posluchačkami Právnické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity usnesením profesorského sboru ze dne 8.11.1918, posléze též Masarykova, Komenského i německá univerzita otevřely své právnické fakulty ženám za stejných podmínek jako mužům. Již v roce 1922 byla na UK promována první žena Anděla Kozáková-Jírová, doktorem veškerých práv. Anděla Kozáková se posléze stala první notářkou. Do konce roku 1927 pak promovalo celkem 92 právniček, z toho 70 na Univerzitě Karlově, 10 na Univerzitě Masarykově, 3 na Univerzitě Komenského a 9 na univerzitě německé. Jednou z překážek, které bránily následnému plnému...
|