|
|
Assessing the Impact of Fiscal Measures on the Czech Economy
Ambriško, Róbert ; Babecký, Jan ; Ryšánek, Jakub ; Valenta, Vilém
V tomto článku konstruujeme satelitní model DSGE za účelem zkoumání transmise fiskální politiky do reálné ekonomiky České republiky. Náš model sdílí prvky současného predikčního modelu g3 České národní banky (Andrle, Hlédik, Kameník a Vlček, 2009), ovšem obsahuje rozsáhlejší fiskální blok. Klíčové fiskální parametry, týkající se především fiskálního pravidla, jsou odhadnuty pomoci bayesovských technik. Následně vypočítáváme soubor fiskálních multiplikátorů pro jednotlivé výdajové a příjmové položky vládního rozpočtu. Nejvyšší fiskální multiplikátor ve vztahu k reálnému HDP v prvním roce je spojen s vládními investicemi (0,4) a sociálními příspěvky hrazenými zaměstnavateli (0,3), a následně s vládní spotřebou (0,2).
Plný text:  PDF
|
|
|
Kvantitativní analýza interakcí fiskální politiky a reálné ekonomiky v České republice
Valenta, Vilém ; Hronová, Stanislava (vedoucí práce) ; Arlt, Josef (oponent) ; Slačálek, Jiří (oponent)
Po mnoha desetiletích se makroekonomické působení fiskální politiky znovu stalo ústředním tématem hospodářskopolitické diskuze. Jak automatické fiskální stabilizátory tak diskreční fiskální stimuly byly použity na podporu agregátní poptávky během nedávné celosvětové hospodářské krize a následně vedly k nutnosti rozsáhlé fiskální konsolidace. Správné posouzení velikosti automatických stabilizátorů a fiskálních multiplikátorů představuje v této souvislosti klíčový vstup pro tvorbu fiskální politiky. Předmětem disertace je kvantitativní analýza interakcí mezi fiskální politikou a reálnou ekonomikou v České republice. Vliv reálné ekonomiky vývoj na hospodaření veřejných financí je hodnocen na základě metod OECD, Evropské komise a ESCB pro identifikaci strukturálního salda sektoru vládních institucí, tj. salda příjmů a výdajů očištěného o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a ostatních přechodných transakcí. Strukturální saldo vládních institucí se v ČR od poloviny 90. let většinou nacházelo pod úrovní zajišťující stabilizaci podílu vládního dluhu na HDP. V letech 2004 až 2007 bylo možné pozorovat nevýrazné zlepšení strukturálního salda, které však bylo později následováno propadem v důsledku světové hospodářské krize. Významnou roli ve vývoji neočištěného salda přitom v minulosti hrály jednorázové transakce. Účinky fiskální politiky na reálnou ekonomiku jsou analyzovány pomocí strukturální vektorové autoregrese. Zvýšení vládních výdajů vykazuje přechodný pozitivní vliv na výstup, vrcholící po jednom až dvou letech s multiplikátorem ve výši okolo 0,6. Daňový multiplikátor vykazuje hodnoty nízké a na rozdíl od standardního keynesovského předpokladu pozitivní. Vládní výdaje v krátkodobém horizontu v rozporu s hypotézou ricardiánské ekvivalence stimulují soukromou spotřebu, nicméně vytlačují soukromé investice. Výsledky je však nutné interpretovat s opatrností, neboť analýza je komplikována rychle se měnícím hospodářským prostředí v období ekonomické transformace, relativně krátkými časovými řadami a velkým množstvím jednorázový rozpočtových transakcí.
|
host ::
RSS.