|
|
Lidé, moc a architektonické ideologie
Kristek, Jan ; Vaishar, Antonín (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl vytvořit klasifikaci některých současných myšlenkových proudů v architektuře a urbanismu, zejména pak jejich vztah k utváření veřejného prostoru. Obecně zkoumá myšlenkové a ideové pozadí jednotlivých proudů i jejich genealogii – všímá si tedy i jejich historického pozadí a kořenů. Myšlenkový rámec této práce je ukotven v kritické teorii a utváření (veřejného) prostoru i konání architekta je chápáno jako politický akt; nikoliv nutně ve smyslu zavedených politických proudů a ideologií, ale ve smyslu tvorby města jako prostoru společenské arény, která přináší soutěž různých aktérů, zájmů a názorů, jejichž součástí je i architektonický diskurz. Výsledná forma produkce veřejného prostoru je tak výsledkem této názorové soutěže a nevyhnutelného názorového antagonismu, který se projevuje i v ideových východiscích jednotlivých myšlenkových proudů v architektuře.
|
|
|
Kvalita urbanistické struktury dle hodnocení jejich obyvatel
Matyášová, Jana ; Vaishar, Antonín (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Spokojenost obyvatel je součástí sociálního pilíře trvale udržitelného rozvoje. Zkoumáním spokojenosti obyvatel lze přispět k navrhování takových obytných souborů, které budou lépe odpovídat požadavkům obyvatel a budou lépe uspokojovat jejich potřeby za účelem celkové životní spokojenosti. Celková životní spokojenost je základem prosperující a obecně spokojené společnosti. Tato práce se zabývá vztahem mezi urbanistickou strukturou a spokojeností obyvatel v ní žijících. Pro popsání tohoto vztahu je nutné definovat pojmy urbanistická struktura i spokojenost obyvatel. Výzkumnou část je třeba opřít o teoretické poznatky a přehled urbanistických struktur. Teoretická část práce se zabývá historickým přehledem a vývojem urbanistických struktur ve městě Brně a Vídni od poloviny 19. století do současnosti. Na základě tohoto poznání jsou následně vybrány lokality pro případové studie obytných souborů tak, aby byly zastoupeny různé urbanistické struktury. V takto vybraných obytných souborech proběhlo místní šetření, dotazníkové šetření a rozhovory s obyvateli. Výsledek výzkumu na některé otázky odpovídá a některé další klade, neboť spokojenost obyvatel je relativní pojem a nejedná se o exaktně vyjádřitelnou veličinu. Je také podmíněna mnoha faktory, které nelze v rámci této práce uchopit. Ukazuje se, že kompaktní město nemusí být dobře funkční, pokud není v centrální části města a překvapivým výsledkem byl i relativní úspěch volné zástavby panelového sídliště vůči kompaktním souborům v části blízké centru města. Některé další předpoklady však byly potvrzeny.
|
|
| |
|
|
Každodenní život během sociální transformace: sociabilita a sociální vztahy obyvatel vnitřního města v Brně a Ostravě
Mair, Jana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vaishar, Antonín (oponent) ; Pargač, Jan (oponent)
1 Abstrakt Disertační práce se zabývá otázkou každodenního života ve velkých městech během transformačních procesů. Jejím cílem je přispět k porozumění každodennímu životu obyvatel v Brně a Ostravě a pomoci vysvětlit vliv postsocialistické transformace na život a sociální vztahy v těchto městech. Výsledky této práce jsou založeny na terénním šetření (dotazníkové šetření a rozhovory s obyvateli vnitřních měst) v Brně a Ostravě v letech 2007 - 2009. Hlavním těžištěm terénního šetření byla etnografická práce s cílem popsat sociabilitu a sociální vztahy obyvatel vnitřních měst se zaměřením především na příbuzenské a sousedské vztahy. V období postsocialistické transformace prošlo Brno a Ostrava celou řadou významných změn od proměny struktury průmyslu až po vzhled města a život jejich obyvatel. V souvislosti s jejich předchozím rozdílným historickým vývojem se i jejich transformace odvíjela odlišně. Po roce 1989 bylo Brno oproti Ostravě více ekonomicky flexibilní a tedy i lépe prosperující. V postoji k vnitřnímu městu vykazovaly výpovědi respondentů obou měst velkou variabilitu. Pokud jde o sociabilitu samou, ukázalo se, že sousedské i příbuzenské vztahy tvořily zajímavou mozaiku přetrvávajících znaků, typických i pro předchozí období, a nových vlastností, které se objevily v souvislosti s rozvojem...
|
|
|
Kvalita urbanistické struktury dle hodnocení jejich obyvatel
Matyášová, Jana ; Vaishar, Antonín (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Spokojenost obyvatel je součástí sociálního pilíře trvale udržitelného rozvoje. Zkoumáním spokojenosti obyvatel lze přispět k navrhování takových obytných souborů, které budou lépe odpovídat požadavkům obyvatel a budou lépe uspokojovat jejich potřeby za účelem celkové životní spokojenosti. Celková životní spokojenost je základem prosperující a obecně spokojené společnosti. Tato práce se zabývá vztahem mezi urbanistickou strukturou a spokojeností obyvatel v ní žijících. Pro popsání tohoto vztahu je nutné definovat pojmy urbanistická struktura i spokojenost obyvatel. Výzkumnou část je třeba opřít o teoretické poznatky a přehled urbanistických struktur. Teoretická část práce se zabývá historickým přehledem a vývojem urbanistických struktur ve městě Brně a Vídni od poloviny 19. století do současnosti. Na základě tohoto poznání jsou následně vybrány lokality pro případové studie obytných souborů tak, aby byly zastoupeny různé urbanistické struktury. V takto vybraných obytných souborech proběhlo místní šetření, dotazníkové šetření a rozhovory s obyvateli. Výsledek výzkumu na některé otázky odpovídá a některé další klade, neboť spokojenost obyvatel je relativní pojem a nejedná se o exaktně vyjádřitelnou veličinu. Je také podmíněna mnoha faktory, které nelze v rámci této práce uchopit. Ukazuje se, že kompaktní město nemusí být dobře funkční, pokud není v centrální části města a překvapivým výsledkem byl i relativní úspěch volné zástavby panelového sídliště vůči kompaktním souborům v části blízké centru města. Některé další předpoklady však byly potvrzeny.
|
|
|
Smart countryside for the 21st century
Zapletalová, Jana ; Vaishar, Antonín
The 7th Moravian Conference on Rural Research EURORURAL takes place in the summer of 2020. The period of preparation and holding of the conference was affected by the COVID-19 pandemic, which decisively reduced international travel. However, as we did not want to break the developed tradition, we decided to organize the conference online. At the same time, we hoped that this opportunity would allow the participation of colleagues who could not attend our conference personally due to collisions with other events, health, financial causes and other reasons. On the other hand, we were aware that we are entering a little-explored terrain and our intentions would not reach widely the international professional public\nReceived contributions cover various topics of rural development. Their spectrum reflects the current problems of European rural development. We already look forward to receiving some elaborated papers for their eventual publication in the European Countryside.\n
|
|
|
Ohrožená sídla v periferních oblastech Česka
Taitl, Lukáš ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Vaishar, Antonín (oponent)
Diplomová práce se věnuje vnitřnímu potenciálu rozvoje nejmenších sídel vybrané části vnitřní periferie Česka. Vnitřní potenciál je tvořen socioekonomickým a sociokulturním stavem sídla. V době, kdy převládá paradigma rozvoje venkova vládnutím zdola nahoru, je, zdá se, právě sociokulturní část vnitřního potenciálu sídla klíčovým nástrojem rozvojových tendencí. Práce v teoretické části přibližuje možnosti lokálních aktérů, především stálých obyvatel a subjektů druhého bydlení, k ovlivnění celkového stavu daného sídla - fyzického stavu - socioekonomické části vnitřního potenciálu sídla. V praktické části analyzuje vnitřní potenciál vybraných sídel, statisticky testuje vztah mezi vnitřními faktory rozvoje a hledá pravděpodobné důvody rozdílného potenciálu sídel. Vztah mezi vnitřními faktory rozvoje zájmových sídel byl potvrzen a jako klíčový aspekt potenciálního rozvoje byl určen ten sociokulturní povahy. Diplomová práce si neklade za cíl predikovat přesnou budoucnost těchto sídel, ovšem realisticky odráží jejich vnitřní potenciál a předkládá pravděpodobný směr trajektorie rozvojové křivky. Klíčová slova: sídlo, potenciál, venkov, vnitřní periferie, Česko, socioekonomický, sociokulturní, celkový stav, sociální kapitál, klasifikace
|
|
|
Rozvoj malých měst ve středním Posázaví
Šulc, Petr ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Vaishar, Antonín (oponent)
Diplomová práce se věnuje rozvoji tří malých měst ve středním Posázaví. Předpoklady rozvoje jsou hodnoceny na základě realizace a způsobu financování projektů a komunikace vedení města s širokou veřejností. Cílem práce je vyhodnotit, jaké projekty města realizovala za sledované časové období a zdali tyto projekty pomohly k rozvoji města. V teoretické části práce jsou definovány jednotlivé typy fungování veřejné správy a faktory rozvoje s důrazem na lidský a sociální kapitál. Dále práce diskutuje přístupy ke strategickému plánování jako hlavnímu nástroji sloužícím k úspěšnému rozvoji. Do teoretické části je také zařazena kapitola o rozpočtu se větším zřetelem na dotace. Z teoretické části vzešly dvě hypotézy, na které se snaží následně odpovědět provedené analýzy. Praktická část je postupně rozdělena na primární a sekundární analýzu. V rámci sekundární analýzy byly zhodnoceny vnitřní faktory rozvoje a realizované projekty, které byly rozčleněny na rozvojové a udržovací. Pro tuto analýzu byly využity volně dostupné zdroje. Informace pro primární analýzu byly získány z rozhovorů s klíčovými aktéry vybraných posázavských měst. Primární analýza sloužila jak k ověření výsledků analýzy sekundární, tak k získání nových poznatků důležitých k zodpovězení stanovených hypotéz. Z výsledků obou analýz je jasné,...
|
|
|
Každodenní život během sociální transformace: sociabilita a sociální vztahy obyvatel vnitřního města v Brně a Ostravě
Mair, Jana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vaishar, Antonín (oponent) ; Pargač, Jan (oponent)
1 Abstrakt Disertační práce se zabývá otázkou každodenního života ve velkých městech během transformačních procesů. Jejím cílem je přispět k porozumění každodennímu životu obyvatel v Brně a Ostravě a pomoci vysvětlit vliv postsocialistické transformace na život a sociální vztahy v těchto městech. Výsledky této práce jsou založeny na terénním šetření (dotazníkové šetření a rozhovory s obyvateli vnitřních měst) v Brně a Ostravě v letech 2007 - 2009. Hlavním těžištěm terénního šetření byla etnografická práce s cílem popsat sociabilitu a sociální vztahy obyvatel vnitřních měst se zaměřením především na příbuzenské a sousedské vztahy. V období postsocialistické transformace prošlo Brno a Ostrava celou řadou významných změn od proměny struktury průmyslu až po vzhled města a život jejich obyvatel. V souvislosti s jejich předchozím rozdílným historickým vývojem se i jejich transformace odvíjela odlišně. Po roce 1989 bylo Brno oproti Ostravě více ekonomicky flexibilní a tedy i lépe prosperující. V postoji k vnitřnímu městu vykazovaly výpovědi respondentů obou měst velkou variabilitu. Pokud jde o sociabilitu samou, ukázalo se, že sousedské i příbuzenské vztahy tvořily zajímavou mozaiku přetrvávajících znaků, typických i pro předchozí období, a nových vlastností, které se objevily v souvislosti s rozvojem...
|
|
|
Nástroje rozvoje venkovských obcí
Perlín, Radim ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent) ; Vaishar, Antonín (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká Fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Radim Perlín Nástroje rozvoje venkovských obcí shrnutí Praha 2010 Pro druhou polovinu 20. století je charakteristická postupná proměna funkčního využití venkovského prostoru. Původní agrární funkce venkova ztrácí svůj význam a venkov, venkovské obce a obyvatelstvo na venkově postupně hledá novou roli v rámci společenské dělby funkcí. Po populačním nárůstu obyvatel na venkově v druhé polovině 19. století způsobeného probíhající demografickou revolucí, dochází postupně od konce 19. století odchodu části aktivního obyvatelstva z venkova a k rychlému populačnímu rozvoji měst. Důsledkem odchodu části obyvatel z venkova je zmenšování rodiny. V českém prostředí první fázi těchto procesů studoval již Korčák v roce 1929. Po druhé světové válce v souvislosti s nutností zajištění potravinové bezpečnosti a zajištění dostatečného objemu zemědělské výroby se v rámci vznikajícího evropského společenství jako jedna z prvních společných politiky formuluje také Společná zemědělská politika, která je zaměřena především na zajištění dostatečných důchodů pro zemědělce při tlaku na zvyšování kvality a potravinové bezpečnosti jejich produkce. První cíle společné zemědělské politiky jsou již formulovány v zakládajících dokumentech...
|
host ::
RSS.