Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Metabolismus a účinnost nových potenciálních anthelmintik
Zajíčková, Markéta ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Várady, Marián (oponent) ; Vadlejch, Jaroslav (oponent)
Karlova Univerzita Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidátka: Mgr. Markéta Zajíčková Školitelka: Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název dizertační práce: Metabolismus a účinnost nových potenciálních anthelmintik Přemnožení gastrointestinálních hlístic představuje globální zdravotní a ekonomický problém. Proto je potřeba nalézt vhodné řešení v podobě účinné anthelmintické léčby. Na trhu je k dispozici několik anthelmintik s odlišným mechanismem účinku, avšak rozšířená léková rezistence omezuje jejich účinnost. Proto je důležité najít novou možnou alternativu. V této disertační práci byla vybrána nová potenciální anthelmintika a byl zkoumán jejich účinek proti modelové parazitické hlístici Haemonchus contortus. Studie zahrnovaly tři odlišné přístupy v oblasti vývoje léčiv: identifikace nových molekulárních entit a modifikace struktury, změna indikace již schváleného léčiva a screening léčivých rostlin. Předmětem našeho zájmu byly nově syntetizované sloučeniny označené jako BLK127, HBK4 a deriváty BLK127, dlouhodobě používané antipsychotikum sertralin (SRT) a extrakty z osmi evropských druhů kapradin rodu Dryopteris, Athyrium a Blechnum. Pro screening anthelmintické účinnosti byla použita dvě vývojová stádia, vajíčka a dospělci,...
Metabolismus a účinnost nových potenciálních anthelmintik
Zajíčková, Markéta ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Várady, Marián (oponent) ; Vadlejch, Jaroslav (oponent)
Karlova Univerzita Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidátka: Mgr. Markéta Zajíčková Školitelka: Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název dizertační práce: Metabolismus a účinnost nových potenciálních anthelmintik Přemnožení gastrointestinálních hlístic představuje globální zdravotní a ekonomický problém. Proto je potřeba nalézt vhodné řešení v podobě účinné anthelmintické léčby. Na trhu je k dispozici několik anthelmintik s odlišným mechanismem účinku, avšak rozšířená léková rezistence omezuje jejich účinnost. Proto je důležité najít novou možnou alternativu. V této disertační práci byla vybrána nová potenciální anthelmintika a byl zkoumán jejich účinek proti modelové parazitické hlístici Haemonchus contortus. Studie zahrnovaly tři odlišné přístupy v oblasti vývoje léčiv: identifikace nových molekulárních entit a modifikace struktury, změna indikace již schváleného léčiva a screening léčivých rostlin. Předmětem našeho zájmu byly nově syntetizované sloučeniny označené jako BLK127, HBK4 a deriváty BLK127, dlouhodobě používané antipsychotikum sertralin (SRT) a extrakty z osmi evropských druhů kapradin rodu Dryopteris, Athyrium a Blechnum. Pro screening anthelmintické účinnosti byla použita dvě vývojová stádia, vajíčka a dospělci,...
Dominantní proteinové antigeny Toxocara canis
Skulinová, Kateřina ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Panská, Lucie (oponent) ; Vadlejch, Jaroslav (oponent)
Larvální toxokaróza je celosvětově rozšířená zoonóza vyskytující se v rozvinutých státech i zemích třetího světa. Původcem onemocnění jsou škrkavky rodu Toxocara, primárně střevní paraziti psů, koček a dalších šelem. Životaschopnými vajíčky, uvolněnými do prostředí se stolicí psa, se mohou nakazit nejen definitivní hostitelé, ale také hostitelé parateničtí, mezi které kromě mnoha obratlovců a některých bezobratlých patří i člověk. U člověka může migrace larev způsobit vážné a nenávratné poškození tkání, které je charakterizováno různými klinickými formami onemocnění. Pro účely rutinní diagnostiky larvální toxokarózy je dosud nejčastěji využívanou metodou ELISA a Western blot, které umožňují průkaz reakce specifických protilátek s larválním exkrečně-sekrečním produktem (TES). TES je pro účely diagnostiky získáván z larev kultivovaných larev v živném médiu. Příprava takové antigenní směsi je velmi pracná a v jednotlivých laboratořích se může lišit. Současný výzkum v oblasti diagnostiky larvální toxokarózy je proto zaměřen i na standardizaci sérodiagnostických postupů. Zásadní předpokladem je znalost detailního složení TES, zejména antigenních (proteinových) molekul. U Toxocara canis je však počet prací věnujících se charakterizaci TES produktů larev zatím stále velmi omezen.
Adaptace hlístic na přežití nepříznivých podmínek
Čermáková, Petra ; Vadlejch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kyriánová, Iveta Angela (oponent)
Adaptace hlístic zahrnují soubor mechanismů, díky nimž hlístice čelí nepříznivým podmínkám. Ty mohou přicházet buď z vnějšího, nebo vnitřního prostředí. Jaké budou převládat, závisí na tom, zda je hlístice parazitická, volně žijící, či se jedná o volně žijící stadium hlístice parazitické. Hlístice žijící ve volné přírodě se musí vyrovnávat hlavně se změnami okolního biotopu. Parazita zase velmi ovlivňuje vnitřní prostředí svého hostitele. Avšak i v tomto případě je důležitá úloha vnějšího okolí, neboť vždy platí vzájemný vztah parazita, hostitele a prostředí. Situace ohrožení řeší hlístice zpravidla dvěma způsoby. Buď se nepříznivým podmínkám přizpůsobí natolik, že v nich dokáží růst a reprodukovat se, nebo volí takový adaptační mechanismus, který jim dané ohrožení pomůže alespoň dočasně překonat. Nejen jednotlivé druhy, ale i jednotlivá stadia určitých druhů hlístic používají takové adaptační mechanismy v závislosti na prostředí, ve kterém žijí. Jednotný a univerzálně platný adaptační mechanismus u hlístic neexistuje. Adaptační mechanismy, které hlístice používají, vyvolávají změny v jejich fyziologii potažmo metabolismu, morfologii, vývoji a růstu, ale i v jejich chování. Cílem této práce byl na základě práce s informačními databázemi bližší popis těch nejdůležitějších adaptačních mechanismů, čemuž předchází obecný popis biologie hlístic pro lepší pochopení problematiky. Na základě toho lze vysvětlit, proč jsou hlístice evolučně natolik úspěšným kmenem s tak širokým polem působnosti. Mohou být také velice nepříjemnými škůdci mající negativní dopad na hospodářskou i sociální sféru. A právě snaha o bližší poznání hlístic a jejich adaptačních mechanismů a zkoumání jejich překvapivě odolných forem může být klíčem k jejich řízené regulaci.
Vliv nematofágních hub na populace významných fytoparazitických háďátek čeledi Heteroderidae na území ČR
Hussain, Manzoor ; Ryšánek, Pavel (vedoucí práce) ; Vadlejch, Jaroslav (oponent)
Máme zprávy o studiích, jejichž cílem je vyhodnotit dopady pěti nematophagous hub na populační dynamiku severní kořenového uzlu hlístice, Meloidogyne Hapla a cukrové řepy cyst háďátka, háďátko řepné v laboratorních a skleníkových pokusech. Během našich biokontrolních studií, a to především pět druhů hub Arthrobotrys oligospora, Dactylella oviparasitica, Clonostachys rosea, Stropharia rugosoannulata a Lecanicillium muscarium byly izolovány z eggmasses hlístů při kořenových a půdních vzorků odebraných v České republice a testovány proti Meloidogyne Hapla v mrkvi, zatímco háďátko řepné v cukrové řepy, a to jak in-vitro a in-vivo způsoby. Všechny houby vystavoval pestrý druh infekce u hlístic, ale L. muscarium Ukázalo se, že největší potenciál bioagent v hlísty populace enormně. Lecanicillium muscarium zastavil nejen rozmnožování faktor hlístic (Pf / Pi), ale také se vyhrotila růst rostlin. kořenové systémy rostlin ošetřených L. muscarium byly pozorovány kolonizovány houbami, zatímco vidět pod mikroskopem který popsal, že houby za předpokladu, chránící štít nebo tělesná stráž proti rostlin parazitických hlístic. Kromě toho, L. muscarium byl dále ve srovnání s komerčně dostupnými nematocidy a hnojivo pro zdůvodnění jejího vysoce potenciál pro snížení háďátka populaci. L. muscarium spolu s nematocidy a hnojiv měla dramatické účinky na snížení obou hlístic (M. Hapla, H. schachtii) populace v půdě, ale zlepšení růstu rostlin byla zjištěna pouze v případě L. muscarium. Chemická nematicid, dazomet měl některé negativní účinky, které se objevily ve formě chlorotické skvrny na listech, které dále vyplývá, že existují některé jsou fytotoxické účinky.
Výskyt rezistence gastrointestinálních hlístic na anthelmintika v chovech koz
Císlerová, Markéta ; Vadlejch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kyriánová, Iveta Angela (oponent)
Parazitické hlístice jsou kosmopolitně rozšířenou skupinou helmintů způsobující infekce, které jsou příčinou zhoršení zdravotního stavu infikovaných zvířat. Časté jsou zažívací potíže např. průjmy, dehydratace, nechutenství, ale i anémie. Gastrointerstinální hlístice mají také vliv na ekonomické ztráty pro zemědělce, vlivem snížené produkce mléka i masa, obtížnějšího zabřezávání, potratů, úhynů při závažných infekcích a vysokých nákladů na léčbu. Tyto důsledky parazitóz zhoršují celkové welfare zvířat, což by nemělo být zcela přehlíženo. Pro eliminaci gastrointestinálních infekcí se využívají moderní širokospektrální anthemintika z těchto skupin: benzimidazoly, imidazoly makrocyklické laktony a aminoacetonitrilové deriváty (AADs). AADs je poměrně nová skupina širokospektrálních anthlemintik. Jako doplněk v léčbě jsou k dispozici, dnes stále více zkoumané, rostliny a jejích extrakty s anthelmintickým účinkem. Již po několika letech od zavedení širkospektralních anthelmintik se vyskytly první zmínky o výskytu rezistenc. Rezistence je definována jako schopnost parazita přežít léčbu doporučenou dávkou anthelmintik, která by za běžných okolností byla pro parazita letální. Rychlý vývoj rezistence způsobila zejména chybná aplikace léčiv nedodržení postupů při jejich podávání a také fakt, že rezistence je geneticky založená vlastnost. Je tedy velmi důležité spolu s vývojem nových učinných léčiv také přesně dodržovat stanovené postupy při léčbě. Kozy byly v minulosti léčeny stejnými dávkami anthelmintik jako ovce a dlouhodobé podávání subterapeutické dávky anthelmintik vedlo k rychlejšímu rozvoji rezistence na anthelmintika. Což bylo problématické, jak je známo, kozy mají rychlejší metabolismus a to přispělo k rozšíření helmintorezistence u koz. K časné detekci helmintorezistence je potřeba zlepšit detekční metody. Důraz by měl být kladen na jednoduchost, dostupnost a finanční nenáročnost, aby mohly být využívány přímo chovateli.
Helminti vydry říční
Seemannová, Kateřina ; Vadlejch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukáš, Lukáš (oponent)
Cílem této práce bylo zmapovat distribuci a prevalenci parazitických helmintů v populaci volně žijících vyder říčních na území České republiky. Pro tento účel poskytla organizace ALKA wildlife o.p.s. 15 kadáverů těchto zvířat. Takto získaný experimentální materiál byl následně podroben detailnímu parazitologickému zkoumání. Všechna vyšetření a analýzy byly provedeny v laboratoři parazitologie na Katedře zoologie, na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na České zemědělské univerzitě v Praze. Parazitologická pitva kadaverů vyder prokázala výskyt motolic rodu Metorchis. Prevalence infekce tímto parazotem byla u sledovaných vzorků 13,33 % (dva pozitivní jedinci z patnácti vyšetřovaných. U první pozitivní vydry bylo nalezeno 17 motolic, u druhé pak 11. Obě parazitované vydry byly nalezeny v Jihočeském kraji. Přítomnost očekávaných zástupců tasemnic, hlístic a vrtejšů nebyla potvrzena. Výsledky nemusejí odpovídat skutečné situaci v přírodě z důvodu nízkého počtu vyšetřovaného materiálu. Získání většího množství biologického materiálu je však problematické, jelikož je vydra říční chráněna zákonem. Ze získaných výsledků tedy vyplývá, že se v populaci volně žijících vyder říčních vyskytují motolice rodu Metorchis. Jelikož je toto první zmínka o jejich výskytu v České republice, bylo by vhodné se této problematice dále věnovat pro dosažení přesnějších výsledků.
Survey of parasitoses in beef cattle from two geographical areas of the Czech Republic
Kubelka, Lukáš ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce) ; Vadlejch, Jaroslav (oponent)
Výzkum v této diplomové práci zaměřené na monitoring parazitů masného skotu byl prováděn v období od dubna 2015 do listopadu 2015 na třech různých farmách ve dvou rozdílných krajích České republiky (Vysočina a Středočeský kraj). Každý měsíc bylo sebráno 20 vzorků čerstvého trusu z každé farmy. Zpracování a následné vyhodnocení vzorků proběhlo na Státním veterinárním ústavě v Jihlavě. Vzorky byly zkoumány relativně novou koprologickou metodou FLOTAC, vyvinutou v Itálii a doporučenou pro kvalitativní a kvantitativní analýzy výskytu vajíček a oocyst v trusu hospodářských zvířat. Z 20 vzorků z každé farmy byly vytvořeny dva směsné vzorky (po 10 g), odběrem 1 g z každého vzorku. Data se sbírala každý měsíc a následně byla analyzována statistickým softwarem Statistica 13. Na všech farmách byla detekována přítomnost parazitických druhů Eimeria spp., gastrointestinálních nematodů a Moniezia spp. Na farmě č. 3 byla také detekována přítomnost rodu Paramphistomum. Z výsledků je patrné, že farmy, které odčervovaly, měly výrazně nižší výskyt EPG/OPG v trusu chovaného dobytka. I přes použití směsných vzorků se metoda FLOTAC prokázala jako spolehlivá a dostatečně citlivá pro monitoring vývojových stádií parazitů. Byli jsme schopni detekovat i malá množství vajíček a oocyst parazitů v testovaném trusu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.