Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Research on ghrelin mechanisms for the prevention of relapse in cannabinoid addiction
Charalambous, Chrysostomos ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent) ; Rudá, Jana (oponent)
Úvod: Konopí a kanabinoidy jsou často užívány k rekreačním a léčebným účelům, ale rizika, která jsou s nimi spojena, bývají přehlížena. Poruchy a závislost spojené s užíváním kanabinoidů znepokojivě přibývají a účinná léčba v současné době chybí. Nedávno byl jako slibný mechanismus pro léčbu drogové závislosti navržen antagonismus receptoru růstového hormonu (GHSR1A). Úloha GHS-R1A a jeho endogenního ligandu ghrelinu ve zneužívání kanabinoidů však zůstává nejasná. Cíl: Hlavním cílem této práce bylo prozkoumat, zda antagonista GHS-R1A, látka JMV 2959, může snížit intravenózní autoaplikaci (IVSA) WIN55,212-2 a tendenci k relapsu, a také snížit tetrahydrokanabinolem (THC) indukovanou podmíněnou preferenci místa (CPP). Metody: Pomocí intravenózní autoaplikaci (IVSA) u potkanů byla měřena reakce na posilující účinky WIN55,212-2 jako spontánní vyhledávání a konzumace drogy po premedikaci GHS-R1A antagonistou/JMV2959 nebo fyziologickým roztokem. Další změny chování potkanů byly pozorovány v modelu podmíněné preference místa (CPP), který hodnotil vliv JMV2959 na účinky THC. Výsledky: Po samostatné autoaplikaci WIN55,212-2 u potkanů byla látka JMV2959 v dávce 3 mg/kg podána intraperitoneálně 20 minut před třemi po sobě jdoucími denními 120minutovými sezeními, což významně snížilo počet stisknutí aktivní...
Změny prahu tlakově-algické citlivosti svalu v závislosti na kloubní konfiguraci - centrované vs. decentrované postavení
Jevič, Filip ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent)
Pojem centrované postavení v kloubu je zatím chápán především v biomechanických souvislostech. Možný neurofyziologický pohled nabízí tato práce, která zkoumá vliv centrovaného, resp. decentrovaného postavení na práh tlakové citlivosti (PPT) tří svalů (m. temporalis, m. tibialis anterior, m. interosseus dorsalis I) v polohách vsedě a vleže u zdravých dobrovolníků. U 49 lidí (21 žen, 28 mužů) jsme změřili PPT celkem ve čtyřech polohách, pořadí poloh bylo randomizováno. Signifikantně vyšší PPT v centrované poloze jsme zaznamenali u všech tří svalů (p=0,001; 0,0016; 0,00009). Procentuálně vyjádřená změna PPT je srovnatelná s částí studií využívajících léčebné techniky (mobilizace, manipulace, cvičení). Neprokázali jsme vliv polohy těla (sedu vs. lehu) na PPT. V centrovaném postavení je vyšší PPT svalů u zdravých mladých jedinců oproti postavení decentrovanému. Tento nově potvrzený fakt otvírá nové možnosti uchopení klíčového pojmu fyzioterapie "centrované postavení".
Use of adrenergic receptor alpha2-agonists in pain treatment
Soláriková, Ivana ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Maršáková, Lenka (oponent)
α2-agonistov adrenergných receptorov radíme do skupiny adjuvantných analgetík, ktoré sa podieľajú na modulácii a liečbe bolesti. Pôsobia v noradrenergnom systéme, kde väzbou na receptor spúšťajú kaskádu dejov, vedúcu okrem iného k antinocicepcii. Klinicky najpoužívanejšími predstaviteľmi tejto skupiny sú klonidín a dexmedetomidín, vo veterinárnom lekárstve je tiež používaný xylazín. Veľkou výhodou je ich schopnosť potenciovať účinok opoidných aj neopoidných analgetík a anestetík a znižovať ich dávky. To zmierňuje nepríjemné vedľajšie efekty, spojené najmä s užívaním opoidov, a tiež rozvoj tolerancie. Sú efektívne aj v lokálnej anestézii, kedy vďaka periférnemu miestu účinku nespôsobujú charakteristické, centrálne sprostredkované vedľajšie efekty hemodynamického charakteru. Podieľajú sa na potlačovaní zápalovej reakcie organizmu inhibíciou produkcie prozápalových cytokinínov. Napriek širokej sfére účinku sa zdajú byť bezpečné pri rade rôznych kontraindikácií, ako je sepsa, diabetes alebo tehotenstvo. Kľúčové slová: α2-adrenergné receptory, agonisti, bolesť, analgézia, klonidín, dexmedetomidín, potenciácia, adjuvans
The role of nociceptive synaptic transmission modulation at the spinal cord level in different pain states
Adámek, Pavel ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent) ; Vlachová, Viktorie (oponent)
Bolest je běžným příznakem mnoha klinických syndromů a nemocí. Zejména léčba bolestí neuropatického původu představuje závažný medicínský problém, neboť dostupná analgesie je v řadě případů neúčinná, nebo má výrazné nežádoucí účinky. Vývoj nových analgetických postupů a úspěšná léčba bolesti proto vyžaduje podrobnou znalost mechanizmů vzniku akutních i chronických bolestivých stavů. Proces vzniku, kódování a přenosu signálů o bolestivých podnětech zprostředkovává nociceptivní systém, který je klíčový pro vznik vjemu bolesti v mozku. Modulace nociceptivního synaptického přenosu v zadním rohu míšním představuje důležitý mechanismus ve vývoji a udržování různých patologických stavů bolesti. Tato disertační práce se zaměřila na zkoumání a objasnění některých mechanismů podílejících se na zpracování a modulaci míšního nociceptivního synaptického přenosu u různých modelů bolestivých stavů. Hlavní pozornost byla věnována studiu následujících otázek: (I.) Jakou úlohu mají TRPV1 (Transient Receptor Potential Vanilloid type 1) kanály, TLR4 (Toll-Like Receptor 4) a PI3K (fosfatidylinositol 3-kináza) v rozvoji neuropatické bolesti po podání chemoterapeutika paclitaxel (PAC) v akutním in vitro a subchronickém in vivo myším modelu PAC-indukované periferní neuropatie (PIPN)? (II.) Do jaké míry je ovlivněna míšní...
Metody preference ve výzkumu bolesti
Komárková, Lucia ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Práce se věnuje možnosti zjištění neuropatické bolesti u laboratorních myší a potkanů. Neuropatická bolest je charakterizována vedle evokované alodynie a hyperalgezie také spontánní bolestí, zdůrazněnou afektivně-motivační složkou bolesti vedoucí až k depresivnímu chování. Spontánní bolest, bolest na podnětu nezávislá, je však nezjistitelná klasickými metodami, které měří práh bolesti. Cílem práce je popsat metodiky využívající volby preference ve výzkumu neuropatické bolesti. Zaměřili jsme se na tři metody - metodu podmíněné preference místa, metodu preference cukrové vody a metodu teplotní preference. První zmíněná metoda se snaží vytvořit asociaci mezi úlevou od bolesti a specifickým místem, které zvíře následně preferuje. Tato metoda podmíněné preference místa může sloužit k odhalení spontánních bolestí, které se manifestují většinou při neuropatické bolesti. Metoda preference cukrové vody sleduje pokles konzumace cukrové vody po působení chronické bolesti, což můžeme pokládat za anhedonii (symptom deprese), takže díky této metodě máme možnost prozkoumat interakce mezi bolestí a depresí. Metoda teplotní preference studuje změny preferencí mezi studenou a teplou podložkou po působení bolesti nebo po podání analgetik. Poznatky vycházející z preferenčních metod nám pomáhají prozkoumat všechny...
Vliv stárnutí, ročního období a teploty na práh bolesti u laboratorního potkana
Vítková, Jana ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Špicarová, Diana (oponent)
S bolestí se ve svém životě setkal snad každý živočich. Provádí se mnoho výzkumů v laboratorních podmínkách, abychom zjistili, jak bolest funguje a jak ji dokázat zmírnit či využít v náš prospěch. Naše práce se zaměřila na vliv stárnutí, ročního období, aklimatizace a okolní teploty na termální a mechanický práh bolesti u laboratorního potkana. Zajímalo nás, jak tyto faktory ovlivňují výsledky jednotlivých výzkumů. Ve všech experimentech byli používání samci potkanů kmene Wistar. Termální práh bolesti byl měřen pomocí latence obranné reakce tří částí těla: předních, zadních končetin a ocasu. Mechanický práh bolesti byl měřen pomocí von Freyových vláken a teplota pokožky IR teploměrem. Naše výsledky ukázaly, že: (i) stárnutí organismu ovlivňuje vnímání termálního prahu bolest; (ii) při stárnutí i změně teploty se vyskytuje kraniokaudální distribuce nocicepční citlivosti - přední končetiny mají nižší latenci než zadní končetiny; (iii) termální práh bolesti závisí nepřímo na okolní teplotě a teplotě pokožky; (iv) nevyskytuje se vliv opakovaného měření na nocicepční práh u všech třech částí těla; (v) zadní končetiny a ocas jsou více citlivé na změny okolní teploty než přední končetiny; (vi) mechanický práh bolesti se nemění při změně okolní teploty. Tyto nálezy poukázaly značnou důležitost...
Fyziologický význam bolesti
Zámostná, Kateřina ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Bolest představuje fyziologický proces spojený s negativním emocionálním zážitkem, který varuje naše tělo před hrozícím poškozením, nebo je tak popisován. Vedle bolestí neuropatických, které z definice nemají žádný význam, bolest ve svém výsledku zprostředkovává funkci obrannou. Pro tuto obrannou funkci je však dostačující jiný mechanizmus - obranný reflex, který je evolučně původnější. Můžeme se tedy ptát, zda je bolest pouhým emocionálním prožitkem, který obranný reflex doprovází, nebo má i jiné, své vlastní funkce. Ke zjištění fyziologických významů bolesti využijeme vzácného syndromu kongenitální analgezie, který se vyznačuje absencí bolesti. Na základě srovnání klinických případů tohoto syndromu s populací bez poruch vnímání bolesti popíšeme jednotlivé funkce bolesti, které vztáhneme k jednotlivým složkám bolesti - senzoricko-diskriminační a afektivně-motivační. Senzoricko-diskriminační složka zprostředkovává funkce obrannou, informativní a diagnostickou. Funkce obranná je analogická s funkcí obranného reflexu. Informativní funkce nám podává informace o fyziologickém procesu, při němž hraje bolest důležitou roli - porodu. Diagnostická funkce se uplatňuje v medicíně a jde o slovní popis obranného reflexu. Funkce SD složky se uplatňují v době aplikace podnětu a pro jejich zdárný průběh si vystačíme s...
Behaviorální projevy bolesti u potkanů
Zámečník, Jakub ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Boukalová, Štěpána (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky týkající se behaviorálních projevů bolesti u potkanů. Práce je zaměřena na potkany, jelikož ty jsou jedny z nejvíce užívaných laboratorních zvířat, a mohou se v některých pokusech setkat i s bolestí. Z různých projevů bolesti jsou vybrány právě behaviorální, které jsou poměrně dobře rozpoznatelné a vyhodnotitelné. Nejdříve jsou uvedeny nezbytné základy souvisejícími s fenoménem bolesti, s jeho pojetím u zvířat, s klasifikací, s fyziologií či třeba se způsoby, jakými se u potkanů experimentálně bolest vyvolává. V druhé polovině jsou pak postupně probrány jednotlivé behaviorální projevy bolesti s uvedenými příklady, za jakých podmínek byly sledovány. Hlavním tématem práce je tedy bolest a s ní související únikové reakce, postoj, vzhled a specifické pohyby potkana, dále je probrána vokalizace, změny v konzumaci jídla a vody, změny pohybové aktivita, úzkost, kognitvní funkce a mnoho dalších projevů. Práce může být cenným přínosem pro všechny pracovníky se zvířaty a svým rázem přispívá k welfare zvířat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Role ghrelinu v modulaci neuropatické bolesti
Komárková, Lucia ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Franěk, Miloslav (oponent)
Neuropatickou bolest stále nedokážeme efektivně potlačit, proto nadále zůstává závažným problémem. Ghrelin, orexigenní hormon z enteroendokrinních buněk žaludku, by mohl svým antinocicepčním vlivem přispět k jejímu potlačení. Dřívější práce ukázaly, že ghrelin zabrání rozvoji nocicepčních symptomů neuropatické bolesti. Cílem naší práce bylo zjistit, zda chronicky podávaný ghrelin bude mít vliv na již plně rozvinutou neuropatickou bolest a odlišit jeho antinocicepční a analgetický účinek. Použili jsme model chronické konstrikce sedacího nervu. Ukázali jsme, že ghrelin potlačil již rozvinutou tepelnou i mechanickou hyperalgezii, takže nejen zabrání rozvoji, ale také potlačí již rozvinuté nocicepční symptomy. Z testů analgezie ale vyplynulo, že neovlivnil teplotní preferenci, ani nevyvolal preferenci místa. Předpokládáme tedy, že ghrelin nepůsobí analgeticky u neuropatické bolesti a antinocicepční efekt by mohl být způsoben spíše jeho protizánětlivým nebo neuroprotektivním vlivem. Klíčová slova: Ghrelin, neuropatická bolest, chronická konstrikce sedacího nervu, preferenční metody
Výzkum úlohy ghrelinu/GHS-R1A v kanabinoidní závislosti
Hronec, Martin ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent)
Východiska: Konopné látky jsou nejčastěji užívané nelegální drogy vůbec. Aktuálně nejrozšířenější typy konopí s vysokým obsahem tetrahydrokanabinolu (THC) jsou spojeny s vyšším rizikem navození závislosti. Studie prokázaly roli ghrelinu a jeho receptoru GHS-R1A v mozkovém systému odměny, jež je zásadní pro posilovací mechanismy příjmu potravy i návykových látek. Protože účast ghrelinu v odměňovacích účincích kanabinoidů byla studována minimálně, experimentálně jsme tento vztah otestovali pomocí metody podmíněné preference místa (CPP). Cíl: V potkaním modelu zjistit zda: (A) akutní premedikace GHS-R1A antagonistou ovlivní projevy tetrahydrocannabinolem podmíněné preference místa; (B) ko-aplikace GHS- R1S antagonisty spolu s THC během podmiňování potlačí rozvoj CPP. Metodika: Potkaní samci (Wistar) byli rozděleni v rámci obou uspořádání vždy do tří skupin (dávka JMV2959 0, 1 nebo 3 mg/kg). První den jsme u potkanů zjistili přirozenou preferenci jednoho z kompartmentů (20 min). 2.-9. den probíhalo podmiňování s aplikací THC (0,3 mg/kg i.p.) v méně preferovaném kompartmentu a fyziologického roztoku v kompartmentu preferovaném. 10. den jsme znovu sledovali preferenci potkanů. V uspořádání (A) proběhla premedikace JMV2959 akutně 10. den před závěrečným testem; v uspořádání (B) jsme ko-aplikovali JMV2959...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.