|
|
Vliv petrochemického průmyslu na životní prostředí Samarske oblasti v Rusku
Mursaikova, Maria ; Vach, Marek (vedoucí práce) ; Najnarová, Eva (oponent)
Abstrakt
V této práci jsem se zabývala kontaminací životního prostředí v Samarské oblasti v Rusku ropou a látkami, uvolňujícími se při její transformaci ve využitelné produkty. Provedla jsem porovnání jejích koncentrací s údaji nezatížených stanovišť sledované oblasti a s nejvyššími přípustnými koncentracemi jednotlivých polutantů.
Vzorky vody a půdy byly odebrány v Samarské oblasti, která je jednou z hlavních ropných oblastí Ruska. Ve své bakalářské práci jsem na základě odebraných vzorků zjišťovala, zda současný ekologický stav je ovlivněn činností petrochemického průmyslu.
Jako měřítko jsem si zvolila ukazatele koncentrace ropných uhlovodíků, izoprenoidů a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vodních a půdních biotopech. Vzorky byly odebrány jednorázově v podzimním období na šesti stanovištích. Zvolila jsem tři lokality v okolí Novokujbyševske ropné rafinérie a tři stanoviště vedle Kujbyševske ropné rafinérie.
Samarská oblast je velmi ovlivněna činností petrochemických závodů. Výsledky této analýzy jsou proto důležité pro pozorování dalšího vývoje a ekologického stavu sledovaných lokalit.
|
|
|
Výskt rtuti v nádrži Skalka a její vliv na životní prostředí
Vydrová, Silvie ; Vach, Marek (vedoucí práce)
Cílem mé bakalářské práce je zaměřit se a poukázat na problém kontaminace nádrže Skalka rtutí. Popíši co je to rtuť a její chemické značení, kde všude se můžeme s rtutí v životním prostředí setkat. Dále se zmíním, jaký význam má rtuť a jak může být toxická.
Hlavním zaměřením mé práce je na vznik rtuti v nádrži Skalka, jak se na ni přišlo, jaký měla dopad na životní prostředí v nádrži a jejím okolí a jaké kroky byly podniknuty pro její odstranění.
|
|
|
Výskyt látek skupiny PBDE a Bisfenol A ve vodních tocích s výskytem raků
Svobodová, Kateřina ; Vach, Marek (vedoucí práce)
Práce se zabývá vyhodnocením výsledků projektu pod záštitou EAA and Norway grants, který probíhal v letech 2015 až 2016. Projekt se zabýval jakostí vody na lokalitách s původními a invazními raky. Součástí projektu bylo i sledování organických látek např. polybromovaných difenyletherů (PBDE). Věnovat se budu zejména látkám skupiny PBDE tedy polybromovaným difenyletherům, které patří mezi bromované zpomalovače hoření (BFR). Tyto látky, jsou sledovány od 70. let 20. století, kdy v USA došlo k náhodné kontaminaci potravy a následnému zamoření blízké oblasti. Alarmující je jejich perzistence v prostředí, díky které se neustále zvyšují hladiny v přírodní matrici. Informace o transformaci a biodegradaci PBDE v prostředí jsou stále omezené a neustále probíhají nejrůznější studie. Jsou to látky málo těkavé a i nerozpustné, proto hlavním zdrojem jejich úniků je prach a částice vznikající z výrobků, ve kterých jsou tyto látky obsaženy. Další látkou, jejímž výskytem v životním prostředí České republiky bych se ráda zabývala, je Bisfenol A (BPA). Toxická látka využívaná při výrobě epoxidových pryskyřic a polykarbonátových plastů. BPA je toxická látka se schopností narušovat funkci hormonů. Obsah těchto látek byl potvrzen i v kojeneckých lahvích. V dubnu 2004 byl vládou ČR schválen (program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami). Od srpna roku 2004 platí v EU zákaz prodeje a používaní penta-BDE a okta-BDE ve všech oborech. Bisfenol A se od roku 2011 nesmí používat při výrobě kojeneckých lahví. Cílem práce je analyzovat a následně vyhodnotit množství a možné důsledky obsahu těchto látek v našem životním prostředí, které jsou alarmující i po úplném či částečném zákazu užívání těchto látek.
|
|
|
Analýza transferu trolejbusové dopravy na CNG zdroje: její emisní, ekonomické a ekologické dopady
Gärberová, Gabriela ; Vach, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je srovnávací studií porovnávající ekologický a ekonomický dopad po zrušení městské hromadné dopravy v Jirkově využívající elektromotory a její nahrazení autobusy na CNG nebo dieslový pohon . Součástí práce je i průzkum veřejného mínění , ve kterém jsem oslovila 500 respondentů a anketu jsem statisticky vyhodnotila. Studií jsem zjistila emisní znečištění všech tří složek,které jsem mezi sebou vzájemně porovnala. Výsledky mohou posloužit pro budoucí vyhodnocováni efektivnosti městské hromadné dopravy ostatních měst.
|
|
|
Těžké kovy v řece Ohři, úsek Hohenberger an der Eger - Sokolov
Lokajíček, Ladislav ; Vach, Marek (vedoucí práce)
Cílem práce je určit obsah těžkých kovů (mědi, olova, kadmia, selenu, thalia, kobaltu, niklu, chromu a rtuti)v řece Ohři
v úseku Hohenberg an der Eger-Sokolov.
Je uvedena charakteristika těžkých kovů a jejich dopad
na životní prostředí a zdraví člověka. Zároveň je popsána metodika sběru vzorků, jejich vyhodnocení a zpracování výsledků. Na závěr jsou výsledky porovnány s výsledky podobných měření z let minulých.
|
|
|
Vliv okolní krajiny, rybářského hospodaření, vnějších a vnitřních činitelů na jakost vody v rybnících
Janáček, Štěpán ; Vach, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivy, které ovlivňují jakost vody v rybnících. Zaměřuje se na vybrané faktory, které definují jakost vody. Mezi ně patří např. množství rozpuštěného kyslíku ve vodě, amoniak atd. Pro zjištění změny jakosti vody v rybochovné nádrži, je měřena jakost vody na přítoku nádrže a na jeho odtoku. Do celkové analýzy vstupuji i fakta o množství rybí obsádky v rybnících, tvar povodí, umístění rybníku v krajině, zemědělské hospodaření v povodí.
|
|
|
Depozice toxických kovů v okolí komunikací
Kováčová, Hana ; Vach, Marek (vedoucí práce) ; Najnarová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou vybraných toxických kovů (Cu, Cd, Pb, Cr, Ni a Zn) v půdě a na třtině křovištní v okolí komunikací. Bylo zvoleno 5 odběrových míst na území kraje Vysočina. Tři odběrová místa byly zvoleny v úseku mezi Pacovem a Pelhřimovem, jedná se o silnici I. třídy, která spojuje Tábor s Humpolcem. Další dvě odběrová místa byly zvoleny na silnici III. třídy u obce Milotičky a Útěchovičky. Vzorky půdy a rostlin na každé lokalitě byly odebrány 2m a cca 30m od komunikace. Stanovení toxických kovů v půdě a na rostlinách bylo prováděno metodou AAS. V půdě byla zjištěna závislost u Cr a Cd u vzorků odebraných 2m a 30m od komunikace. U rostlin byla zjištěna závislost pouze u Cr ve vzdálenosti 2m a 30m od komunikace. Porovnání silnice I. a III. třídy neprokázalo žádnou závislost.
|
|
|
Střety motorových vozidel se zvěří v okrese Louny
Hubáček, Jan ; Vach, Marek (vedoucí práce) ; Najnarová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou střetů zvěře s motorovými vozidly v okrese Louny. Sledováno bylo období od počátku roku 2010 do konce roku 2015.
Byl sledován celkový počet způsobených nehod, časové období, při kterém k nehodám docházelo a typ komunikace na které se nehoda stala.
V práci je dále řešeno opatření ke snížení počtu střetů motorových vozidel se zvěří, aby byl zmírněn počet usmrcených živočichů a dále byl co nejvíce chráněn život a zdraví lidí včetně jejich majetku.
|
|
|
Chemismus podzemních vod ve vojenském prostoru Brdy
Váchová, Alena ; Vach, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá chemickým složením podzemních vod ve vojenském výcvikovém prostoru Brdy. Je zaměřena na porovnání chemického složení podzemních vod v různých lokalitách vojenského prostoru. Cílem práce je porovnat chemické složení z různých lokalit vojenského prostoru a vyhodnotit možný vliv vojenské činnosti na složení a kvalitu podzemních vod. Na základě zjištěných výsledků vyhodnotit zda i v tomto směru bude přínosem zrušení respektive zmenšení tohoto výcvikového prostoru.
|
|
|
Těžké kovy v řece Ohři, úsek Sokolov-Karlovy Vary
Hrnko, Vladimír ; Vach, Marek (vedoucí práce) ; Heřmanovský, Martin (oponent)
V této práci jsem se zabýval kontaminací povrchových vrstev říčního sedimentu v oblastech Sokolovska a Karlovarska vybranými prvky a jejich porovnáním s údaji průmyslem nezatíženého sedimentu z oblasti Písty a limity Mezinárodní komise na ochranu Labe (MKOL).
Sedimenty byly odebírány ze sledovaného povodí řeky Ohře v úseku Sokolov-Karlovy Vary, která protéká průmyslovou oblastí Sokolovska a Karlovarska. Ve své bakalářské práci zhodnotím, zda je výše uvedený tok ovlivňován průmyslovou činností na základě dat z odebraných vzorků.
Jako měřítko jsem si vybral ukazatele koncentrace těžkých kovů v povrchových sedimentech říčního toku. Vzorky jsem odebíral čtvrtletně v průběhu celého roku na šesti stanovištích.Zvolil jsem tři stanoviště ve městě Sokolov a tři lokality v Karlových Varech. Pro srovnání byl jeden ze vzorků z Karlovarska odebrán v CHKO Slavkovský les, oblast Svatošské skály. Sledovanými parametry byly pH, Cd, Cr, Cu, Pb, Ni a Zn.
Vybraný úsek Ohře je v těchto ukazatelích velmi opomíjen a výsledky z mých měření mohou být důležitým podkladem pro sledování dalšího vývoje v daném toku řeky.
|
host ::
RSS.