|
|
Fyziologie přirozeného a patologického stárnutí zaměřená na studium biochemických a genetických markerů u pacientů s Alzheimerovou nemocí
Vacínová, Gabriela
Alzheimerova nemoc (Alzheimer's disease, AD) je neurodegenerativní onemocnění, na jehož vzniku a rozvoji se podílejí faktory genetické, biochemické i faktory vnějšího prostředí. AD postihuje převážně osoby starší 60 let, ale může se vyskytovat i v časné formě, která je mnohem progresivnější a závažnější. Charakteristickým rysem AD je ztráta kognitivních funkcí, na histologické úrovni pak přítomnost senilních plaků a neurofibrilárních klubek. Diagnostika AD je velmi problematická, s jistotou lze toto onemocnění prokázat až po smrti pacienta. Jediným známým genem, který souvisí s rizikem rozvoje AD je gen pro Apolipoprotein E a jeho riziková alela ε4. Z celogenomových asociačních studií vzešlo další množství kandidátních genů pro AD, které by s tímto onemocněním mohly souviset. Kromě genetického pozadí se na vzniku AD podílejí i změny v některých biochemických parametrech včetně steroidních hormonů. Disertační práce je rozdělena na dvě části - část genetickou a část biochemickou. Genetická část práce je zaměřena na vybrané polymorfismy v kandidátních genech pro AD a na jejich případnou souvislost s poruchami glukózového metabolismu. Celkem bylo vyšetřeno 2172 osob (550 pacientek s gestačním diabetem, 391 pacientů s diabetem 2. typu, 116 jedinců s porušenou glukózovou tolerancí a 1115 odpovídajících...
|
|
|
Diabetes mellitus 2. typu a Alzheimerova demence: studium společných patogenetických faktorů
Vacínová, Gabriela ; Vaňková, Markéta (vedoucí práce) ; Lukášová, Petra (oponent)
Alzheimerova demence (AD) a diabetes mellitus 2. typu (DM2) jsou onemocnění spojená s vyšším věkem, která mají ve všech industrializovaných zemích stoupající prevalenci. AD je neurodegenerativní onemocnění charakterizované progresivní ztrátou kognitivních funkcí. Jedná se o komplexní onemocnění, na jehož vzniku se podílejí jak faktory genetické, tak faktory vnějšího prostředí. Nejvýznamnějším markerem spojovaným s touto nemocí je riziková alela ε4 v genu pro APOE. Z posledních celogenomových asociačních studií vzešlo dalších 10 kandidátních genů, mezi kterými se jako nejvýraznější jeví minoritní alela G polymorfismu rs744373 v genu BIN1. AD je spjatá s mnoha metabolickými a imunitními poruchami. Mezi zájmové markery se řadí i nový parametr visfatin, který může působit jako prozánětlivý cytokin. DM2 je chronické onemocnění charakterizované zvýšenou hladinou krevní glukózy, které je zároveň charakterizované neurologickými poruchami. U obou těchto onemocnění se vyskytuje velké množství metabolických poruch. Mezi nejvýznamnější poruchu patří inzulínová rezistence. Diplomová práce má 2 části - biochemickou a genetickou. Biochemická část práce sleduje hladinu visfatinu u pacientů s AD a zdravých kontrol a sleduje, zda visfatin souvisí s AD. V této části práce bylo vyšetřeno celkem 103 osob (39 pacientů s...
|
|
|
Výživa a její vliv na tělesnou stavbu sportovců.
Vacínová, Gabriela ; Bláha, Pavel (vedoucí práce) ; Martinča, Jozef (oponent)
Bakalářská práce zjišťuje, jaký vliv má výživa na uspořádání tělesné stavby sportovců. Zabývá se teoretickou stránkou této problematiky na základě již dříve provedených studií. Práce srovnává dvě základní odlišné varianty výživy, které se u sportovců aplikují. Porovnává výživu u silových sportů, kde je snaha zvýšit tělesnou hmotnost a objem ve prospěch svalové hmoty, a výživu u vytrvalostních sportů, kde je naopak snaha tělesnou hmotnost snížit či ji udržet konstantní. Práce se dále zabývá využitím jednotlivých živin pro tvorbu energie a potravinovými doplňky, které mohou pomoci urychlit snahu sportovců získat potřebnou hmotnost a ideální postavu pro daný sport. Klíčová slova: výživa, silový sport, vytrvalostní sport, tělesná stavba
|
host ::
RSS.