Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Metodika bitové ochrany digitálních dat
Růžička, M. ; Miranda, Andrea ; Hejtmánek, L. ; Vašek, Zdeněk ; Krejčíř, V. ; Bartošek, M.
Cílem metodiky bitové ochrany digitálních dat jsou doporučení pro implementaci úložiště vhodného pro dlouhodobé uchovávání dat (Long Term Preservation, LTP). Metodika poskytuje návod, jak k problému bitové ochrany digitálních dat v prostředí českých knihoven přistoupit na základě poznatků dobré praxe v této oblasti dostupných v ČR i ve světě. Metodika je současně propojena s projektem ARCLib, jehož cílem je vývoj open source LTP systému. Pro širokou dostupnost knihovnám ČR i jinde je celé doporučení postaveno na volně dostupných technologiích s otevřeným zdrojovým textem a licencí umožňující další rozvoj a přizpůsobení potřebám uživatele.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
ARCLib – LTP řešení pro knihovny
Pavlásková, Eliška ; Vašek, Zdeněk
V prezentaci bude představen projekt ARCLib, jehož cílem je vytvoření komplexního open source Long Term Preservation řešení pro knihovny. ARCLib umožní zajištění dlouhodobé ochrany digitálních dat dle zásad OAIS modelu a bude volně dostupnou variantou ke komerčním softwarovým řešením. Řešení je určeno i pro další paměťové instituce – muzea, galerie a archivy. Jedním z výstupů projektu jsou i dvě komplexní metodiky – Metodika logické ochrany digitálních dat a Metodika bitové ochrany.
Prezentace: Stáhnout plný textPDF; Stáhnout plný textPDF
Zbožné dary v českém středověku
Vašek, Zdeněk ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent) ; Doležalová, Eva (oponent)
Disertace se zabývá dary české a moravské šlechty církvi v období vrcholného středověku. Zbožné dary (donace) jsou podstatné pro pochopení středověké zbožnosti a pro další aspekty fungování středověké společnosti. Zbožné dary, testamenty a další podobné dokumenty ve středověku vyjadřovaly přání, postoje a záměry jak v oblasti posledních věcí, tak i materiálního uspořádání společnosti. Donace informují o vztazích k ostatním členům rodiny i ke společnosti, k majetku, o proměně mentalit. Zbožné dary, podpora chudých a pohřbívání poblíž ostatků svatých otvíraly cestu do nebe. Donace církvi však nejsou jen otázkou posledních věcí člověka. Mají obvykle komplikované společenské pozadí. Tyto dary vyjadřují duchovní, ekonomické, politické i reprezentativní motivy donátorů. Jsou dobrým nástrojem pro poznání zkoumané společenské vrstvy. Hlavním cílem této práce je popsat dary české a moravské nobility v letech 1200-1350 a na základě další analýzy představit spektrum motivací těchto darů a zároveň popsat funkce, kterou měly ve společnosti. Práce je založena na analýze společných znaků jednotlivých donací a popisuje funkce, které mají ve společnosti. Analýza dovolila navrhnout periodizace donační aktivity šlechty a určit momenty změn v její mentalitě. Ukazuje se, že nejdůležitějšími motivy byly touha po spáse, trvalé...
"...aby se jim více líbilo modlit se dnem i nocí za nás". Donace v českých zemích ve vrcholném středověku
Vašek, Zdeněk ; Hledíková, Zdenka (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá šlechtickými dary církvi na za vlády Jana Lucemburského. Už ve vymezení skupiny se skrývá komplikace. Představují ji jednak šlechtici, kteří se stali příslušníky církve a pak osoby, které se pohybují mimo obvyklá vymezení. Za všechny jmenujme Elišku Rejčku a Jana Volka. Hlavním cílem je společenská a náboženská úloha daru. Opominuta není ani hospodářská stránka procesu. Výsledkem je konstatování, že zbožné dary mají význam jak náboženský, tak především reprezentační. Hlavně jako prostředek uchování paměti. Ani otázku zajištění spásy nelze podceňovat. Informace o darech přinášejí cenné informace z hospodářské oblasti, především o cenových relacích. Zvláště významnou úlohu hrají dary spojené s požadavkem pohřbu v klášteře nebo kostele. V zásadě se rozlišují dva druhy darů. Podmínkou prvního je pouhé vyjádření požadavku na podpoření spásy duše - pro remedio animae. Druhý typ je již svázán s přesným výčtem požadavků, které musí obdarovaný odvést - počet mší, místo pohřbu atd. V průběhu sledovaného období můžeme pozorovat dvě základní tendence. Přibližně v první polovině převažují typy darů pro remedio animae. Ve druhé právě naopak. Jsou stále častěji žádány takové formy památky mrtvých, které je budou osobně připomínat. A nejen pouhým vzpomenutím jména při mši. Druhým zmíněným trendem...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.