Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 93 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Neologismus v lingvistickém, mediálním a běžném obrazu světa
Lišková, Michaela ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent) ; Orgoňová, Olga (oponent)
Cílem interdisciplinární disertační práce je odpovědět na badatelskou otázku Co je neologismus? Výzkum byl inspirován metodologií vycházející z trojího typu dat, která J. Bartmiński specifikuje pro studium stereotypů jako součástí jazykového obrazu světa; jde o data systémová, textová a empirická. Neologismus je traktován v konfrontaci lingvistického, mediálního a běžného obrazu světa s využitím explikativní charakteristiky zahrnující i konotace pojmu. Po zasazení neologismu do systému temporalismů je výklad strukturován podle (nehomogenních) kritérií, na jejichž základě bývají neologismy v odborné literatuře vyčleňovány, tj. podle kritéria existenčního, časového, lexikografického, psychologického, strukturního, kritéria variety a kritéria nestability a stability. Mediální obraz neologismu byl zkoumán s využitím kvalitativně-kvantitativní metody obsahové analýzy v 93 mediálních komunikátech z let 2006, 2007 a 2016, 2017. Empirická data byla získána dotazníkovým šetřením z let 2017 a 2018; zúčastnilo se jej 100 respondentů ve věku od 11 do 81 let. Souhrnně lze konstatovat, že pojem neologismus je chápán značně různorodě. Svébytným doplňkem disertační práce je neologická sbírka, jež byla sestavena s využitím mírně modifikovaných koncepčních zásad Akademického slovníku současné češtiny a která...
Znaky pro stanice pražského metra: motivace a fundace
Němcová, Marie ; Prokšová, Hana (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
(česky) Bakalářská práce na téma "Znaky pro stanice pražského metra: motivace a fundace" se věnuje pojmenování zastávek pražského metra v českém znakovém jazyce, a to zejména z hlediska utváření těchto znaků. V teoretické části se zaměřuje na vysvětlení potřebných termínů (vizuální motivovanost, kompozice, inicializace, kalk aj.), v části praktické pomocí cílených rozhovorů s vybraným vzorkem neslyšících zjišťuje užívanou podobu všech znaků stanic pražského metra. Jednotlivé znaky jsou zkoumány z hlediska významové motivace i formálního utváření, v případě, že se pro některou stanici vyskytuje několik pojmenování, jsou znaky mezi sebou komparovány. Cílem práce je provést parciální analýzu znakotvorného systému pro tuto vymezenou oblast propriálních pojmenování. Součástí práce je i získaný vizuální materiál.
Jed a otrava v českém jazykovém obrazu světa
Pohorská, Iva ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce soustřeďuje na sémantický okruh jedu a otravy v češtině. Vychází z teoreticko-metodologických principů kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky. V návaznosti na perspektivu přirozeného, běžného, (naivního) jazykového obrazu světa je v úvodu práce stručně nastíněna i perspektiva přírodních věd, neboť k ní naivní perspektiva odkazuje a reflektuje ji. V první části práce je pozornost věnována sběru a popisu dat z jazykových slovníků češtiny a poté analýze lexémů jed, otrava, trávit (i jejich slovotvorných a sémantických derivátů). V druhé části práce jsou na základě analyzovaných dat nastíněny konotace spojené s ústředními lexémy tohoto okruhu. Pozornost je věnována také konceptuálním metaforám, které jsou s danou sémantickou oblastí spojeny.
Tabu a eufemizace v komunikaci českých Neslyšících
Nedbalová, Žofie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Práce je věnována jednomu aspektu intrakulturní komunikace českých Neslyšících, a sice tomu, jaká témata považují neslyšící mluvčí českého znakového jazyka za tabuová a jakým způsobem o nich hovoří. Problematika je nahlížena z perspektivy pragmalingvistiky. S východiskem v teoriích zdvořilosti jsou vyloženy pojmy tabu a eufemismus. Pojednáno je pak o okruhu tradičně vymezovaných tabuových témat v české kultuře (slyšících) a o způsobech eufemizace v několika cizích znakových jazycích. V opoře o tyto poznatky je vytvořena vlastní metodologie pilotního výzkumu, který zkoumá tabuizaci v komunikaci českých Neslyšících. Na základě polostrukturovaných rozhovorů s pěti neslyšícími respondenty je ověřováno, zda jsou jako tabuová nahlížena témata smrti, vážných nemocí, lidské anatomie a fyziologie, sexuálního chování, sociální nerovnosti ve smyslu bohatství a chudoby a prohřešků proti dobrým mravům, jako je opilost, lež, krádež, podvod. Ukazuje se, že stejně jako slyšící Češi, i neslyšící Češi mnohá z těchto témat v komunikaci tabuizují. Pokud o nich hovoří, pak nezřídka pomocí takových lexémů, které by mohly být v mnoha případech považovány za eufemismy. Pro potvrzení toho, kterým ze zachycených vyjádření lze však s větší určitostí připisovat eufemistickou platnost, bude ještě potřeba dalšího zkoumání. Tato...
Poezie Jiřího Karáska ze Lvovic v perspektivě kognitivní poetiky (Opozice ŽIVOT - SMRT a konceptualizace smyslů)
Štěpánková, Kateřina ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
(abstrakt) S východiskem v kognitivní lingvistice, kognitivní poetice a v teoriích zkoumajících jazykový obraz světa se práce zaměří na utváření pojmové opozice ŽIVOT - SMRT v poezii Jiřího Karáska ze Lvovic. Soustředí se při tom na sémantickou oblast smyslů a smyslových vjemů, na jejímž základě se tato pojmová opozice podstatně konstituuje. První část práce bude (po uvedení do kontextu) věnována základní poloze konceptualizace smyslů a opozici ŽIVOT - SMRT v českém obrazu světa. Druhá část se zaměří na poezii Jiřího Karáska ze Lvovic. Diplomantka v ní bude sledovat specifické metaforické a metonymické extenze spojené s cílovou oblastí ŽIVOT - SMRT, a to ty, které souvisí se smysly a smyslovými vjemy (včetně barev). Podle možnosti se pak zaměří na textové konotace spojené s vybranými výrazy ze sémantické oblasti smyslů (s těmi, které se ukážou jako nejnosnější s ohledem na opozici ŽIVOT - SMRT). Klíčová slova antropocentrismus, jazykový obraz světa, Jiří Karásek ze Lvovic, kognitivní lingvistika, konotace, metafora, metonymie, poezie, smysly, smrt, tělesnost, význam, život
Znaky pro stanice pražského metra: motivace a fundace
Němcová, Marie ; Prokšová, Hana (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
(česky) Bakalářská práce na téma "Znaky pro stanice pražského metra: motivace a fundace" se věnuje pojmenování zastávek pražského metra v českém znakovém jazyce, a to zejména z hlediska utváření těchto znaků. V teoretické části se zaměřuje na vysvětlení potřebných termínů (ikonicita, kompozice, inicializace, kalk aj.), v části praktické pomocí cílených rozhovorů s vybraným vzorkem neslyšících zjišťuje užívanou podobu všech znaků stanic pražského metra. Jednotlivé znaky jsou zkoumány z hlediska významové motivace i formálního utváření, v případě, že se pro některou stanici vyskytuje několik pojmenování, jsou znaky mezi sebou komparovány. Cílem práce je provést parciální analýzu znakotvorného systému pro tuto vymezenou oblast propriálních pojmenování. Součástí práce je i získaný vizuální materiál.
Ikonicita ve slovní zásobě znakových jazyků
Třísková, Pavla ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Bakalářská práce popisuje pojetí ikonicity v sémiotice, lingvistice mluvených jazyků a lingvistice znakových jazyků. V teoretické části se věnuje teorii jazykového znaku, vzniku termínu "ikona" a "ikonicita". Práce seznamuje s typy ikonicity a usouvztažňuje termín ikonicita s termínem motivovanost, arbitrárnost a konvenčnost. Na závěr teoretické části práce představuje dělení ikonických znaků dle různých autorů. V praktické části je práce zaměřená na podobu ikonicity ve slovní zásobě různých znakových jazycích. Zkoumá, zda se ikonické znaky liší v různých jazycích a zda přebírají jiný či stejný aspekt reality.
Představové schéma NÁDOBA v českém znakovém jazyce
Pokorná, Karla ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Bakalářská práce se v kontextu kognitivní lingvistiky zabývá představovým schématem NÁDOBA (CONTAINER) v českém znakovém jazyce. Po teoretickém úvodu zaměřeném zvláště na konceptuální metafory, představová schémata a v rámci znakových jazyků na metaforicko-ikonické mapování, se práce věnuje základním poznatkům o schématu NÁDOBA a jeho fungování. Ve výzkumné části jsou vymezeny fonologické rysy, na jejichž základě lze ve znacích uplatnění příslušného schématu identifikovat. Představen je následně korpus znaků českého znakového jazyka, v nichž se schéma NÁDOBA realizuje. Analyzované znaky jsou kategorizovány na základě významových oblastí a podle dalších kritérií fonologických struktur.
Stereotyp slyšícího člověka v českém znakovém jazyce
Basovníková, Marie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Diplomová práce se věnuje stereotypu slyšícího člověka, jak je fixován v českém znakovém jazyce, tj. jak je nahlížen z perspektivy jazykové a kulturní menšiny Neslyšících. Teoreticko-metodologicky práce vychází z kognitivní etnolingvistiky J. Bartmińského, v intencích jejího přístupu ke stereotypu se postupně věnuje rovině lexikální (rozbor jednotlivých znaků, kolokací a frazémů spojených s pojmem SLYŠÍCÍ) a textové: zde zkoumá příklady jednak z běžné komunikace a z uměleckých žánrů v českém znakovém jazyce (storytelling, visual vernacular, pohádky, humor, filmy), jednak z česky psaných textů Neslyšících. Na tomto základě se reflektuje - pozitivní i negativní - zkušenost kulturní menšiny Neslyšících se slyšícími (zejm. způsob komunikace slyšících a jejich chování, především ve vztahu k Neslyšícím a v jejich perspektivě).
Apel a absurdita v textech Václava Havla
Vinš, Ondřej ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
S východiskem ve studiích Davida Danahera, které interpretují dílo Václava Havla v perspektivě kognitivní lingvistiky (a s důrazem na tzv. klíčové pojmy), se tato bakalářská práce zaměří na dva pojmy Václava Havla - APEL a ABSURDITA. V tomto ohledu se zabývá vybranými Havlovými eseji, veřejnými projevy a dopisy, zohledňuje ovšem i některé relevantní divadelní hry a zejména jejich autorské komentáře (Asanace, Audience). Cílem práce je ukázat, jakým způsobem jsou tyto pojmy v Havlových mimouměleckých textech konstruovány, jaké konceptuální metafory a narativní struktury jsou s nimi spojeny, jakých pojmově-jazykových prostředků je v příslušných konceptualizacích (a rekonceptualizacích) využito a jak se specifická konceptualizace apelovosti a absurdity vpojuje do celku Havlova díla.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 93 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 VAŇKOVÁ, Ilona
4 Vanková, Ivana
2 Vaňková, Iva
4 Vaňková, Ivana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.