Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 90 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tabu a eufemizace v komunikaci českých Neslyšících
Nedbalová, Žofie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Práce je věnována jednomu aspektu intrakulturní komunikace českých Neslyšících, a sice tomu, jaká témata považují neslyšící mluvčí českého znakového jazyka za tabuová a jakým způsobem o nich hovoří. Problematika je nahlížena z perspektivy pragmalingvistiky. S východiskem v teoriích zdvořilosti jsou vyloženy pojmy tabu a eufemismus. Pojednáno je pak o okruhu tradičně vymezovaných tabuových témat v české kultuře (slyšících) a o způsobech eufemizace v několika cizích znakových jazycích. V opoře o tyto poznatky je vytvořena vlastní metodologie pilotního výzkumu, který zkoumá tabuizaci v komunikaci českých Neslyšících. Na základě polostrukturovaných rozhovorů s pěti neslyšícími respondenty je ověřováno, zda jsou jako tabuová nahlížena témata smrti, vážných nemocí, lidské anatomie a fyziologie, sexuálního chování, sociální nerovnosti ve smyslu bohatství a chudoby a prohřešků proti dobrým mravům, jako je opilost, lež, krádež, podvod. Ukazuje se, že stejně jako slyšící Češi, i neslyšící Češi mnohá z těchto témat v komunikaci tabuizují. Pokud o nich hovoří, pak nezřídka pomocí takových lexémů, které by mohly být v mnoha případech považovány za eufemismy. Pro potvrzení toho, kterým ze zachycených vyjádření lze však s větší určitostí připisovat eufemistickou platnost, bude ještě potřeba dalšího zkoumání. Tato...
Poezie Jiřího Karáska ze Lvovic v perspektivě kognitivní poetiky (Opozice ŽIVOT - SMRT a konceptualizace smyslů)
Štěpánková, Kateřina ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
(abstrakt) S východiskem v kognitivní lingvistice, kognitivní poetice a v teoriích zkoumajících jazykový obraz světa se práce zaměří na utváření pojmové opozice ŽIVOT - SMRT v poezii Jiřího Karáska ze Lvovic. Soustředí se při tom na sémantickou oblast smyslů a smyslových vjemů, na jejímž základě se tato pojmová opozice podstatně konstituuje. První část práce bude (po uvedení do kontextu) věnována základní poloze konceptualizace smyslů a opozici ŽIVOT - SMRT v českém obrazu světa. Druhá část se zaměří na poezii Jiřího Karáska ze Lvovic. Diplomantka v ní bude sledovat specifické metaforické a metonymické extenze spojené s cílovou oblastí ŽIVOT - SMRT, a to ty, které souvisí se smysly a smyslovými vjemy (včetně barev). Podle možnosti se pak zaměří na textové konotace spojené s vybranými výrazy ze sémantické oblasti smyslů (s těmi, které se ukážou jako nejnosnější s ohledem na opozici ŽIVOT - SMRT). Klíčová slova antropocentrismus, jazykový obraz světa, Jiří Karásek ze Lvovic, kognitivní lingvistika, konotace, metafora, metonymie, poezie, smysly, smrt, tělesnost, význam, život
Znaky pro stanice pražského metra: motivace a fundace
Němcová, Marie ; Prokšová, Hana (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
(česky) Bakalářská práce na téma "Znaky pro stanice pražského metra: motivace a fundace" se věnuje pojmenování zastávek pražského metra v českém znakovém jazyce, a to zejména z hlediska utváření těchto znaků. V teoretické části se zaměřuje na vysvětlení potřebných termínů (ikonicita, kompozice, inicializace, kalk aj.), v části praktické pomocí cílených rozhovorů s vybraným vzorkem neslyšících zjišťuje užívanou podobu všech znaků stanic pražského metra. Jednotlivé znaky jsou zkoumány z hlediska významové motivace i formálního utváření, v případě, že se pro některou stanici vyskytuje několik pojmenování, jsou znaky mezi sebou komparovány. Cílem práce je provést parciální analýzu znakotvorného systému pro tuto vymezenou oblast propriálních pojmenování. Součástí práce je i získaný vizuální materiál.
Ikonicita ve slovní zásobě znakových jazyků
Třísková, Pavla ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Bakalářská práce popisuje pojetí ikonicity v sémiotice, lingvistice mluvených jazyků a lingvistice znakových jazyků. V teoretické části se věnuje teorii jazykového znaku, vzniku termínu "ikona" a "ikonicita". Práce seznamuje s typy ikonicity a usouvztažňuje termín ikonicita s termínem motivovanost, arbitrárnost a konvenčnost. Na závěr teoretické části práce představuje dělení ikonických znaků dle různých autorů. V praktické části je práce zaměřená na podobu ikonicity ve slovní zásobě různých znakových jazycích. Zkoumá, zda se ikonické znaky liší v různých jazycích a zda přebírají jiný či stejný aspekt reality.
Představové schéma NÁDOBA v českém znakovém jazyce
Pokorná, Karla ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Bakalářská práce se v kontextu kognitivní lingvistiky zabývá představovým schématem NÁDOBA (CONTAINER) v českém znakovém jazyce. Po teoretickém úvodu zaměřeném zvláště na konceptuální metafory, představová schémata a v rámci znakových jazyků na metaforicko-ikonické mapování, se práce věnuje základním poznatkům o schématu NÁDOBA a jeho fungování. Ve výzkumné části jsou vymezeny fonologické rysy, na jejichž základě lze ve znacích uplatnění příslušného schématu identifikovat. Představen je následně korpus znaků českého znakového jazyka, v nichž se schéma NÁDOBA realizuje. Analyzované znaky jsou kategorizovány na základě významových oblastí a podle dalších kritérií fonologických struktur.
Stereotyp slyšícího člověka v českém znakovém jazyce
Basovníková, Marie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Diplomová práce se věnuje stereotypu slyšícího člověka, jak je fixován v českém znakovém jazyce, tj. jak je nahlížen z perspektivy jazykové a kulturní menšiny Neslyšících. Teoreticko-metodologicky práce vychází z kognitivní etnolingvistiky J. Bartmińského, v intencích jejího přístupu ke stereotypu se postupně věnuje rovině lexikální (rozbor jednotlivých znaků, kolokací a frazémů spojených s pojmem SLYŠÍCÍ) a textové: zde zkoumá příklady jednak z běžné komunikace a z uměleckých žánrů v českém znakovém jazyce (storytelling, visual vernacular, pohádky, humor, filmy), jednak z česky psaných textů Neslyšících. Na tomto základě se reflektuje - pozitivní i negativní - zkušenost kulturní menšiny Neslyšících se slyšícími (zejm. způsob komunikace slyšících a jejich chování, především ve vztahu k Neslyšícím a v jejich perspektivě).
Apel a absurdita v textech Václava Havla
Vinš, Ondřej ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
S východiskem ve studiích Davida Danahera, které interpretují dílo Václava Havla v perspektivě kognitivní lingvistiky (a s důrazem na tzv. klíčové pojmy), se tato bakalářská práce zaměří na dva pojmy Václava Havla - APEL a ABSURDITA. V tomto ohledu se zabývá vybranými Havlovými eseji, veřejnými projevy a dopisy, zohledňuje ovšem i některé relevantní divadelní hry a zejména jejich autorské komentáře (Asanace, Audience). Cílem práce je ukázat, jakým způsobem jsou tyto pojmy v Havlových mimouměleckých textech konstruovány, jaké konceptuální metafory a narativní struktury jsou s nimi spojeny, jakých pojmově-jazykových prostředků je v příslušných konceptualizacích (a rekonceptualizacích) využito a jak se specifická konceptualizace apelovosti a absurdity vpojuje do celku Havlova díla.
Tělesnost v lidové písni (Perspektiva etnolingvistiky a kognitivní poetiky)
Zudová, Tereza ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
(česky) Tato mezioborová práce se zabývá vztahem lidové slovesnosti a somatismů - slov označujících části lidského těla. Tématu se věnuje na základě etnolingvistiky, a to konkrétně teorie pojmových profilů, která se zabývá otázkou, do jakých sémantických kontextů somatismy vstupují a jaké významové odstíny jsou pro ně v textech lidových písních dominantní. Práce se nejdříve zaměřuje na obecnější výklad k lidové poezii, přičemž se blíže zaměřuje na ty básnické prostředky a charakteristiky, které mají souvislost s naším tématem. Další kapitola je zaměřena na etnolingvistiku a vysvětlení jejích metod a teorií - konkrétně na vztah jazyka a kultury, jazykový stereotyp a především na teorii pojmových profilů. Těžiště práce leží v kapitole věnované somatismům ruce, oči, krev, líčka, huba, ústa a tvář. Na základě studia sbírek Prostonárodní české písně a říkadla K. J. Erbena a Moravských národních písní F. Sušila stanovuje významové profily, ve kterých blíže popisuje, v jakých užších významech se zmíněné pojmy v lidových písních objevují.
Konceptualizace emocí v českém znakovém jazyce (Na příkladu hněvu)
Gardelková, Barbora ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Práce se zaměřuje na konceptualizaci emocí v českém znakovém jazyce, zejména na jazykovou konceptualizaci hněvu. Autorka nejprve seznamuje se základními postuláty a teoretickými východisky kognitivní lingvistiky mluvených a znakových jazyků. Dále předkládá souhrnné informace o metafoře a metonymii v mluvených i ve znakových jazycích, zabývá se přitom zejména metaforicko-metonymickou konceptualizací hněvu a ukazuje metafory a metonymie spojené s hněvem v angličtině, polštině a češtině. Jádro práce tvoří vlastní výzkum hněvu v českém znakovém jazyce. Analýzou empiricky získaného jazykového materiálu autorka dospívá k základním metaforám a metonymiím pojmu HNĚV v českém znakovém jazyce. Ty pak v závěrečné tabulce srovnává s konceptualizacemi hněvu ve zmiňovaných jazycích mluvených. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, emoce, konceptualizace emocí, pojem HNĚV, český znakový jazyk, metafora, metonymie, metaforické mapování, ikonické mapování, ikonicko-metaforické mapování.
Hlava v českém jazykovém obrazu světa
Čížková, Klára ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na pojetí somatismu hlava v českém jazykovém obrazu světa. Východiskem zkoumání je perspektiva kognitivní lingvistiky. Cílem práce je popsat strukturu významu zkoumaného pojmu. Výchozím metodologickým materiálem je stať I. Vaňkové a V. Vitkovské věnovaná právě hlavě, v níž jsou definovány čtyři významové profily vztahující se k somatismům a rozpracované na příkladu pojmu HLAVA. Pokusíme se tedy ověřit, zda takto definované profily platí i pro náš rozsáhlejší materiál. Pro analýzu využijeme jazyková (systémová) data (zahrnující zejména frazeologické jednotky, dále etymologii, deriváty a synonyma lexému hlava) a textová data (korpusová data převzatá z Českého národního korpusu). V závěru práce zhodnotíme, zda se naše výsledky shodují se závěry zmiňované stati a porovnáme také zjištění u obou typů zkoumaných dat - jazykových i textových. V úplném závěru práce formulujeme kognitivní definici hlavy tak, aby odpovídala pojetí hlavy v českém jazykovém a kulturním prostředí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 90 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 VAŇKOVÁ, Ilona
4 Vanková, Ivana
2 Vaňková, Iva
4 Vaňková, Ivana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.