Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Physiological interactions and stabilities of inner mitochondrial membrane complexes.
Kafková, Anežka ; Trnka, Jan (vedoucí práce) ; Mráček, Tomáš (oponent) ; Vaňhara, Petr (oponent)
Souhrn Vnitřní membrána mitochondrií je zcela zásadní z hlediska funkčnosti mitochondrie. Typicky je složena z fosfolipidové dvojvrstvy a obrovského množství proteinových komplexů. Tyto komplexy mají řadu různých funkcí nezbytných pro správnou fyziologii nejen mitochondrie samotné, ale i organismu jako celku. Aby byly membránové proteiny schopny správně tyto funkce zajistit, a navíc zvládly včasně reagovat na případné stimuly vnějšího prostředí, musí mezi sebou vzájemně interagovat. Avšak molekulární podstata a přesný funkční význam mnohých těchto interakcí, stejně tak jako jejich možná farmakologická regulace stále nejsou s přesností objasněny. Jednou z těchto doposud neobjasněných interakcí je interakce mezi komplexem dýchacího řetězce cytochrom c-oxidázou (komplex IV, COX) a vápníkovým kanálem vnitřní membrány mitochondrie (MCUC), jehož klíčovou funkcí je regulace vstupu vápníku do mitochondriální matrix. Na možnou interakci těchto dvou komplexů poukázaly překvapivé výsledky ze dvou na sobě nezávisle provedených experimentů, konkrétně BioID analýzy podjednotek MCUC a proteomické metody SILAC dělané pro COX deficientní buňky. Na základě těchto výsledků se naše práce zaměřovala na detailní strukturální identifikaci a funkční charakterizaci této interakce, přičemž jako hlavní nástroj byla využita technika...
Vliv psychotropních látek na mitochondriální funkce.
Cikánková, Tereza ; Rečková Hroudová, Jana (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent) ; Vaňhara, Petr (oponent)
Psychofarmaka jsou veliká skupina léčiv široce používaných nejen v psychiatrii. Jejich systémové podávání ovlivňuje hlavní diagnózu a také působí na organismus jako celek. Předmětem našich experimentů je vliv psychofarmak na změnu mitochondriálních funkcí, což je přínosné pro pochopení jak terapeutických, tak vedlejších účinků těchto léčiv na molekulární úrovni. Cílem předkládané disertační práce bylo studium in vitro vlivu vybraných léčiv na energetický metabolismus buňky. Byla testována vybraná antipsychotika (chlorpromazin, levomepromazin, haloperidol, risperidon, ziprasidon, zotepin, aripiprazol, klozapin, olanzapin a quetiapin), antidepresiva (bupropion, fluoxetin, amitriptylin a imipramin) a stabilizátory nálady (lithium, valproát, valpromid, lamotrigin a karbamazepin). In vitro účinky uvedených léčiv byl zkoumán na mitochondriích izolovaných z prasečí šedé hmoty mozkové. Vliv vybraných psychofarmak na aktivitu citrátsyntázy (CS) a enzymatických komplexů (I, II+III, IV) elektronového transportního řetězce (ETC) byla měřena spektrofotometricky. Léčivem indukované změny mitochondriální respirace spojené s komplexem I (podporovaná malátem a pyruvátem) a komplexem II (podporovaná sukcinátem) byly měřeny pomocí respirometrie s vysokým rozlišením. Aktivita komplexu I byla signifikantně inhibována...
The role of glycolytic enzymes in the development of cancer and metabolic disorders
Šimčíková, Daniela ; Heneberg, Petr (vedoucí práce) ; Šimíček, Michal (oponent) ; Vaňhara, Petr (oponent)
V předkládané doktorské práci bylo našim cílem objasnit molekulární mechanismy role hexokinas ve zdraví a nemoci. Nejprve jsme se zabývali molekulární podstatou GCK-MODY a možnostmi, jak obecně predikovat efekty mutací v genech kódujících Mendelistická onemocnění. Provedli jsme in vitro experimenty s GCK a jejími variantami nesoucími aktivační, neutrální a inaktivační mutace. Následně jsme porovnali výsledky experimentů s výstupy z nejmodernějších predikčních algoritmů, které mají rozdílný základ. Díky analýzám jsme zjistili, že predikční algoritmy obecně trpí nízkou specificitou. Proto jsme navrhli metodu, jak upravit numerické výstupy predikčních algoritmů, aby se zvýšila specificita. Navíc jsme určili pH optimum lidské GCK a HK2 a zkoumali jsme vliv koncentrací ATP na pufrovací kapacitu pufrů běžně používaných v hexokinasových stanoveních. V části týkající se role hexokinas ve vzniku a rozvoji nádorů jsme studovali in vitro somatické mutace GCK nalezené v nádorech. Ačkoliv část těchto mutací byla aktivačních, a tedy potenciálně výhodných pro nádory, studie nepřinesla významnou evidenci role GCK pro vznik nádorů. Raději jsme se tedy posunuli ke studii HK1 a HK2 na modelu ovariální nádorové linie. U HK1 a HK2 bylo již uvedeno, že jsou důležitými isoenzymy pro nádorové buňky. Připravili jsme...
Surface modification of nanoparticles for sustaining sensitivity of surface-enhanced raman spectrometric measurements in salinated environment
Týčová, Anna ; Přikryl, Jan ; Vaňhara, P. ; Klepárník, Karel ; Foret, František
Surface-enhanced Raman spectrometry (SERS) represents a powerful method for analysis of a broad spectrum of analytes ranging from inorganic ions to biomolecules of high complexity. It combines the potential\nof Raman spectrometry for a definite identification of an analyte with remarkable sensitivity achieved by the surface enhancement effect occurring on metal nanoparticles. While low ionic strength influences positively\nthe sensitivity of the SERS measurement, a higher level of inorganic salts leads to fast ruining of colloidal character, which completely devastates the effect of the surface enhancement. The common stabilization of\nnanoparticles by a layer of polymers has a negative impact on the SERS sensitivity since it shields the nanoparticle surface from the analytes. In this work, we aim at the development of the bi-ligand system of\nnanoparticles surface modification for improved stability of colloid in saline solution at sustaining the potential for sensitive SERS analyses. The proposed system relies on the binding of 3-mercaptopropionic acid and\nthiolated polyethylene glycol in a suitable ratio onto the nanoparticle surfaces. While the short chains of the acid sustain the accessibility of the surface for analytes, the polymeric structures act as a steric barrier\npreventing colloid aggregation.
Detekce a klonogenní analýza nádorových kmenových buněk pomocí průtokové cytometrie
Fedr, Radek ; Souček, Karel (vedoucí práce) ; Vaňhara, Petr (oponent)
V předkládané práci byla zavedena nová metoda určování klonogenní účinnosti nádorových kmenových buněk pomocí vysokorychlostního separátoru buněk. Výsev buněk na mikrotitrační desky byl prováděn pomocí metody průtokové cytometrie v kombinaci s vysokorychlostní separací. V první části práce byla nová metoda zavedena a testována na vybraných buněčných liniích. Získané výsledky byly srovnávány s metodou, která je založena na principu klonování buněk limitním ředěním u čtyř buněčných linií. V druhé části práce byla metoda prakticky aplikována na srovnání klonogenní kapacity dvou subpopulací buněčné linie cE2 definovaných na základě exprese charakteristických znaků nádorových kmenových buněk - CD44 a CD133. Novou metodu lze na základě této práce zavést jako ověřený postup při určování klonogenní kapacity nádorových a nádorových kmenových buněk i na jiných pracovištích, které disponují obdobným přístrojovým vybavením.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.