|
|
Ultrastruktura chloroplastů buku pod vlivem zvýšené koncentrace CO2 a různé ozářenosti
Vrbová, Anna ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
Lesní porosty mohou fungovat jako významná úložiště, sinky uhlíku, díky jeho ukládání do rostlinné biomasy v procesu fotosyntézy a do půdy. Zvýšení koncentrace CO2 má vliv na celou řadu fyziologických procesů rostlin a proto je třeba studovat její vliv i na fotosyntetický aparát - anatomickou stavbu listu a ultrastrukturu chloroplastů. Cílem práce bylo vyhodnotit změny v ultrastruktuře chloroplastů listů buku lesního (Fagus sylvatica L.) pod vlivem zvýšené koncentrace CO2 a různé ozářenosti. Druhým cílem bylo vyhodnotit, zda anatomické parametry ze střední části listu jsou reprezentativní pro celou čepel listu. Stromy byly pěstovány ve dvou kultivačních sférách na experimentálním stanovišti Bílý Kříž Centra výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. v Moravskoslezských Beskydech. Listy byly odebrány v r. 2010 z juvenilních stromů buku lesního zasazených jako pětileté stromy v r. 2005 a rostoucích v aktuální koncentraci CO2 (AC; 390ppm) a ve zvýšené koncentraci CO2 (EC; 700 ppm). Efekt EC se projevil ve zvýšeném poměrném zastoupení škrobu na mediálním řezu chloroplastů a nižším poměrném zastoupení intergranálních thylakoidů (IGT), zatímco poměr granálních thylakoidů ku intergranálním thylakoidům (GT/IGT) se zvýšil. Ozářenost měla vliv zejména na uspořádání membránového systému thylakoidů. U stinných listů...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o děti s vybranými onemocněními ledvin a močových cest
VRBOVÁ, Anna
Infekce močových cest (především cystitida a uretritida) se v dětském věku vyskytuje velmi často. Mezi základní příznaky těchto onemocnění patří dysurie, významná bakteriurie, hematurie, subfebrilie, retence moči, zvracení nebo nechutenství. Cílem práce bylo vyhodnotit znalost sester v oblasti ošetřovatelské péče o děti s vybranými onemocněními ledvin a močových cest a popsat zkušenosti rodičů s ošetřovatelskou péčí o jejich děti, které prodělaly infekci močových cest (pyekinefritidu, cystitidu nebo uretritidu).
|
|
|
Ultrastruktura chloroplastů buku pod vlivem zvýšené koncentrace CO2 a různé ozářenosti
Vrbová, Anna ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
Lesní porosty mohou fungovat jako významná úložiště, sinky uhlíku, díky jeho ukládání do rostlinné biomasy v procesu fotosyntézy a do půdy. Zvýšení koncentrace CO2 má vliv na celou řadu fyziologických procesů rostlin a proto je třeba studovat její vliv i na fotosyntetický aparát - anatomickou stavbu listu a ultrastrukturu chloroplastů. Cílem práce bylo vyhodnotit změny v ultrastruktuře chloroplastů listů buku lesního (Fagus sylvatica L.) pod vlivem zvýšené koncentrace CO2 a různé ozářenosti. Druhým cílem bylo vyhodnotit, zda anatomické parametry ze střední části listu jsou reprezentativní pro celou čepel listu. Stromy byly pěstovány ve dvou kultivačních sférách na experimentálním stanovišti Bílý Kříž Centra výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. v Moravskoslezských Beskydech. Listy byly odebrány v r. 2010 z juvenilních stromů buku lesního zasazených jako pětileté stromy v r. 2005 a rostoucích v aktuální koncentraci CO2 (AC; 390ppm) a ve zvýšené koncentraci CO2 (EC; 700 ppm). Efekt EC se projevil ve zvýšeném poměrném zastoupení škrobu na mediálním řezu chloroplastů a nižším poměrném zastoupení intergranálních thylakoidů (IGT), zatímco poměr granálních thylakoidů ku intergranálním thylakoidům (GT/IGT) se zvýšil. Ozářenost měla vliv zejména na uspořádání membránového systému thylakoidů. U stinných listů...
|
|
|
Prózy Karla Čapka pro děti a pro dospělé. Porovnání stylu.
Vrbová, Anna ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Tématem práce je rozbor vybraných stylistických aspektů Povídek z jedné a z druhé kapsy a Devatera pohádek Karla Čapka. V první části práce se autorka zabývá výrazným rysem Čapkovy tvorby, snahou vyvolat dojem ústního vyprávění. Nejprve se věnuje vlivu tohoto prvku na celkovou kompozici vybraných děl a posléze analýze konkrétních jazykových prostředků. Druhá část pojednává o dalších stylistických a jazykových prostředcích, které jsou pro vybraná Čapkova díla typické. Patří mezi ně například kupení synonymních výrazů, hra se zvukovou podobou jazyka či využívání cizojazyčných pojmenování. V rámci jednotlivých témat autorka porovnává vybrané texty mezi sebou. Klíčová slova Karel Čapek, krátká próza, literatura pro děti, jazykový rozbor
|
|
|
Vývoj konceptu ekologické stopy
Vrbová, Anna ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Ekologická stopa je indikátor, který měří velikost bioproduktivní země, potřebné pro zajištění zdrojů a likvidaci odpadů populace při používání stávajících technologií. Je to významný ukazatel udržitelnosti konání lidské populace na planetě. V dnešní době nastávajícího nedostatku řady surovin, je toto téma velice aktuální. Biomasu, kterou využíváme pro své zdroje, vytváří rostliny. Jejich funkce nejen ve fungování ekosystémů, ale i v konceptu ekologické stopy je nezastupitelná. Jednotlivé vegetační porosty se liší svým příspěvkem k celkové produkci ekosystémů, což má následně vliv na výpočet ekologické stopy. Proto se práce zabývá kromě samotného konceptu ekologické stopy i službami ekosystémů a zejména těmi, které poskytují rostliny. Cílem předkládané práce je shromáždit v současnosti dostupné informace o vývoji konceptu ekologické stopy, zjistit, co předcházelo jeho vzniku a zaměřit se na funkci rostlin ve fungování ekosystémů, která podmiňuje výpočet ekologické stopy. Vývoj konceptu ekologické stopy a obecná historie ekologického myšlení je shrnuta v kapitole 1. Kapitola 2 se zabývá službami ekosystémů, jejich ohodnocením a významnou rolí, kterou v nich hrají rostliny. Samotný výpočet ekologické stopy je podrobně popsán v kapitole 3. Jak se liší hodnoty vytovřené biomasy a jejich vliv na výpočet...
|
host ::
RSS.