Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Připravenost příslušníků a civilních zaměstnanců Vězeňské služby České republiky na mimořádnou událost v Jihočeském kraji
VLAS, Vlastimil
Zpracovat diplomovou práci na téma Připravenost příslušníků a civilních zaměstnanců Vězeňské služby České republiky na mimořádnou událost v jihočeském kraji jsem si vybral sám. Tento výběr byl zcela záměrný, jelikož tato složka je též začleněna do Integrovaného záchranného systému (dále jen IZS). Ovšem její nasazení na řešení mimořádné události může být velmi specifické. Vězeňská služba České republiky může být dle zákona č. 239/2000 Sb. o Integrovaném záchranném systému použita na řešení mimořádné události. Je začleněna mezi tzv. ostatní složky IZS. Všechny ostatní složky mohou být nasazeny na řešení mimořádné události, musí ovšem být splněna podmínka sepsané Dohody o poskytnutí pomoci. Musí být známy síly a prostředky, které může dotčený subjekt poskytnout. Na základě těchto skutečností byly stanoveny tyto cíle diplomové práce: ? analýza připravenosti příslušníků a civilních zaměstnanců Vězeňské služby České republiky na mimořádnou v Jihočeském kraji, ? zjištění postupů, možností a podmínek využití Vězeňské služby v této problematice, ? návrh materiálů ke školení příslušníků a civilních zaměstnanců Vězeňské služby České republiky. Byly také prověřovány tyto dvě hypotézy: ? příslušníci a civilní zaměstnanci jsou dostatečně proškoleni a jsou připraveni na řešení mimořádné události, ? Vězeňská služba České republiky je plně využitelná k nasazení na řešení mimořádné události. Pokud se zaměřím na první cíl mé práce, abych dostatečně provedl analýzu připravenosti, připravil jsem anonymní dotazník, který obsahoval osm otázek. Tyto dotazníky byly rozdány všem příslušníkům a civilním zaměstnancům VS v Jihočeském kraji. Z dosažených informací jsem mohl vyhodnotit provedenou analýzu a vyjádřit se k první hypotéze. Maximální počet bodů v dotazníku byl stanoven na 24. Průměrné bodové hodnocení dosahuje mezi 19 ? 20 body. Z toho lze vyvodit závěr, že příslušníci a civilní zaměstnanci jsou dostatečně proškoleni, a první hypotéza byla potvrzena. Abych mohl vyhodnotit druhou hypotézu, musel jsem provést historickou analýzu a z této analýzy jsem dospěl k závěru, že druhou hypotézu lze potvrdit jen částečně. Hypotéza byla směřována na možnost nasazení příslušníků a zaměstnanců VS na mimořádnou událost. Z historické analýzy ovšem vyplývá, že v minulosti byla tato složka nasazována, ale její síly a prostředky nepředstavovali příslušníci či civilní osoby, ale pracovní čety z řad odsouzených osob. Toto využití se opakovalo a dalo by se říci, že nasazení pracovní čety je úspěšné, proto jsem vyvodil závěr, že druhá hypotéza byla potvrzena, ale jen částečně. Vězeňská služba je plně využitelná k řešení mimořádné události, ale její síly a prostředky budou tvořit zejména pracovní čety z řad odsouzených osob. Pokud se zaměřím na legislativu upravující nasazení, komunikaci či koordinaci této složky s orgány města, tak toto upravuje pouze Dohoda o poskytnutí pomoci. Snažil jsem se navrhnout určitý dokument, jak by taková Dohoda o poskytnutí pomoci mohla vypadat. V další kapitole byly nastíněny informace, které by mohly být použity jako určité vodítko, do jaké oblasti a hloubky příslušníky a civilní zaměstnance proškolovat. Příslušníci a civilní zaměstnanci jsou z této problematiky jednou ročně proškolováni příslušným zaměstnancem VS. Všechny cíle diplomové práce byly naplněny a jsou doplněny o vlastní názor autora.
Tvorba pandemického plánu pro lůžkové zdravotnické zařízení
VLAS, Vlastimil
Cílem mé práce je vyhodnotit riziko vzniku pandemie novým virem chřipky. Hlavně zda nemocnice jsou připraveny na krizové situace, při nichž vysoce stoupá počet hospitalizovaných osob. Zanalyzovat Národní pandemický plán a plán Jihočeského kraje, jelikož každá země musí mít připraveny své pandemické plány, a jestli tyto plány vyhovují návrhům a opatřením, které předložila Světová zdravotnická organizace a Evropská Unie. Světová zdravotnická organizace monitoruje vir chřipky od druhé světové války. Využívá k tomu tzv. programů pandemické bdělosti. Díky těmto programům můžeme do určité míry předvídat vznik pandemie. Ale i tak je riziko velmi velké, protože v JV Asii jsou již nákazy spojené s virem ptačí chřipky na lidech celkem běžné. Některé zdroje uvádějí, že pokud svět zasáhne nová pandemie, tak vypukne právě v JV Asii, proto je nutné tuto lokalitu sledovat. Dále jsem se v moji práci soustředil na popis viru chřipky, jakou má strukturu a hlavně jaké obtíže člověku způsobuje. V České republice se běžně vyskytuje sezónní chřipka, uvedl jsem základní rozdíly, co se týče symptomů. Poté jsem se zaměřil na popis léčby, jak u sezónní chřipky, tak u ptačí chřipky, jelikož se hodně liší. Důležitá a v dnešní době hodně konzultovaná je otázka očkovaní proti chřipce. Je důležité uvést, že očkování není pro všechny občany a že nás nemusí ochránit proti pandemii nového chřipkového viru. V mé práci je vysvětlen pojem pandemie chřipky a dále popsány důležité plány, jako opatření pro vznik pandemie. Je provedena analýza Národního pandemického plánu a zvláště Jihočeského plánu. Jelikož jak víme, tak v roce 2006 byl první výskyt a nejvíce postižená oblast, viru ptačí chřipky u infikované labutě, právě na Českobudějovicku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.