|
|
Studium vlivu flubendazolu na buňky glioblastoma multiforme in vitro a in vivo
Vítovcová, Barbora ; Rudolf, Emil (vedoucí práce) ; Slaninová, Iva (oponent) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Studium vlivu flubendazolu na buňky glioblastoma multiforme in vitro a in vivo Glioblastoma multiforme (GBM) je nejčastější a nejagresivnější primární nádor mozku u dospělých. Současná terapeutická strategie tohoto onemocnění je nedostatečná a prognóza pacientů je nepříznivá, proto existuje intenzivní snaha o vylepšení terapeutických možností GBM. Výzkumy se zaměřují především na identifikaci nových potenciálních cílů terapie nebo na optimalizaci již existujících léčebných strategií u GBM. Hojně diskutovaným přístupem k terapii GBM je zacílení na mikrotubuly, které patří mezi základní přístupy k léčbě nádorového bujení. Pro tento účel by bylo možné využít již v běžné praxi využívaná chemoterapeutika nebo také léčiva původně určená pro jinou indikaci, jako je např. flubendazol (FLU), původně humánní i veterinární anthelmintikum. FLU již v předchozích studiích demonstroval inhibiční účinek na buňky rozličných solidních tumorů i hematologických malignit specifickou interakcí s mikrotubuly. Cílem této práce bylo otestovat inhibiční účinek FLU na různých in vitro a in vivo GBM modelových systémech. Studium účinku FLU bylo prováděno in vitro za využití stabilizovaných GBM buněčných linií (A172, T98G a U118MG) a GBM primárních kultur odvozených ze vzorků získaných od pacientů operovaných ve Fakultní nemocnici...
|
|
|
Vliv flubendazolu na účinek paklitaxelu v prsních nádorových buňkách
Vítovcová, Barbora ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Ambrož, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Barbora Vítovcová Školitel: prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv flubendazolu na účinek paklitaxelu v prsních nádorových buňkách Flubendazol (FLU) je běžným anthelmintickým léčivem pro veterinární i humánní použití. Jeho molekulární mechanismus účinku je založen na vazbě na β-tubulinovou podjednotku mikrotubulů. Již dříve byla u FLU pozorována protinádorová aktivita. Cílem této práce bylo studovat antiproliferační účinek FLU a vliv FLU na protinádorovou aktivitu paklitaxelu (PTX) u prsních nádorových buněk. Během této práce byly použity tři prsních nádorové buněčné linie - nemetastatické buňky MCF-7 a dvě metastatické linie, MDA-MB-231 a BT-474. Byl sledován vliv FLU, PTX a kombinace FLU + PTX na životnost buněk (pomocí metody WST-1) a na expresi molekul zapojených do procesů adheze, migrace a proliferace na úrovni mRNA (RT-PCR analýza) a proteinů (western bloting). Dále byla hodnocena aktivita kaspáz (pomocí luminiscenčního měření) po podání kombinace PTX a FLU. FLU vykazoval výrazný antiproliferační účinek ve všech testovaných liniích. Buňky MCF-7 a MDA-MB-231 byly vyhodnoceny jako nejcitlivější k FLU a PTX, proto byly vybrány pro další experimenty. Nicméně, kombinace PTX + FLU...
|
|
|
Vliv flubendazolu na účinek paklitaxelu v prsních nádorových buňkách
Vítovcová, Barbora ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Ambrož, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Barbora Vítovcová Školitel: prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv flubendazolu na účinek paklitaxelu v prsních nádorových buňkách Flubendazol (FLU) je běžným anthelmintickým léčivem pro veterinární i humánní použití. Jeho molekulární mechanismus účinku je založen na vazbě na β-tubulinovou podjednotku mikrotubulů. Již dříve byla u FLU pozorována protinádorová aktivita. Cílem této práce bylo studovat antiproliferační účinek FLU a vliv FLU na protinádorovou aktivitu paklitaxelu (PTX) u prsních nádorových buněk. Během této práce byly použity tři prsních nádorové buněčné linie - nemetastatické buňky MCF-7 a dvě metastatické linie, MDA-MB-231 a BT-474. Byl sledován vliv FLU, PTX a kombinace FLU + PTX na životnost buněk (pomocí metody WST-1) a na expresi molekul zapojených do procesů adheze, migrace a proliferace na úrovni mRNA (RT-PCR analýza) a proteinů (western bloting). Dále byla hodnocena aktivita kaspáz (pomocí luminiscenčního měření) po podání kombinace PTX a FLU. FLU vykazoval výrazný antiproliferační účinek ve všech testovaných liniích. Buňky MCF-7 a MDA-MB-231 byly vyhodnoceny jako nejcitlivější k FLU a PTX, proto byly vybrány pro další experimenty. Nicméně, kombinace PTX + FLU...
|
|
|
Vliv flubendazolu na účinek paklitaxelu v prsních nádorových buňkách
Vítovcová, Barbora ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Ambrož, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Barbora Vítovcová Školitel: prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv flubendazolu na účinek paklitaxelu v prsních nádorových buňkách Flubendazol (FLU) je běžným anthelmintickým léčivem pro veterinární i humánní použití. Jeho molekulární mechanismus účinku je založen na vazbě na β-tubulinovou podjednotku mikrotubulů. Již dříve byla u FLU pozorována protinádorová aktivita. Cílem této práce bylo studovat antiproliferační účinek FLU a vliv FLU na protinádorovou aktivitu paklitaxelu (PTX) u prsních nádorových buněk. Během této práce byly použity tři prsních nádorové buněčné linie - nemetastatické buňky MCF-7 a dvě metastatické linie, MDA-MB-231 a BT-474. Byl sledován vliv FLU, PTX a kombinace FLU + PTX na životnost buněk (pomocí metody WST-1) a na expresi molekul zapojených do procesů adheze, migrace a proliferace na úrovni mRNA (RT-PCR analýza) a proteinů (western bloting). Dále byla hodnocena aktivita kaspáz (pomocí luminiscenčního měření) po podání kombinace PTX a FLU. FLU vykazoval výrazný antiproliferační účinek ve všech testovaných liniích. Buňky MCF-7 a MDA-MB-231 byly vyhodnoceny jako nejcitlivější k FLU a PTX, proto byly vybrány pro další experimenty. Nicméně, kombinace PTX + FLU...
|
|
|
Problematika levorukých a leváků při fyzioterapii
VÍTOVCOVÁ, Barbora
Téma mé bakalářské práce zní "Problematika levorukých a leváků při fyzioterapii". V teoretické části práce se zabývám lateralitou, dominancí hemisfér a cévní mozkovou příhodou jako takovou. Dále na CMP nahlížím z pohledu fyzioterapie, kdy mě zajímají vývojová stádia iktu, rehabilitační léčba, postup při vyšetřování pacienta a fyzioterapeutické metody, které se dají v terapii využít. V teoretické části se ještě zabývám ergoterapií a kompenzačními pomůckami. Praktická část bakalářské práce je zpracovaná kvalitativní metodou. Pro vypracování vstupního a výstupního vyšetření jsem využila anamnestické údaje, rozhovor s pacientem, zdravotnickou dokumentaci a kineziologické vyšetření. Výzkum probíhal v Domově pro seniory Máj v Českých Budějovicích. Výzkumný vzorek tvořily dvě pacientky v subakutním stádiu CMP. Jedna pacientka byla levák a měla postiženou pravou dominantní hemisféru s levostrannou hemiparézou. Druhá pacientka byla pravák a měla postiženou levou dominantní hemisféru s pravostrannou hemiparézou. Fyzioterapie probíhala po dobu dvou měsíců (leden, únor 2016) 1× týdně. Ve dnech mé nepřítomnosti s pacientkami cvičily fyzioterapeutky zaměstnané v Domově pro seniory Máj České Budějovice. Účinnost terapie jsem posoudila na základě výsledků ze vstupního a výstupního vyšetření. Tato práce má za úkol zmapovat, zda je možné vytvořit stejné podmínky pro začleňování do běžného denního života pacienty po CMP. Jedná se o pacienta leváka s levostrannou hemiparézou, kdy je postižena pravá dominantní hemisféra a o pacienta praváka s pravostrannou hemiparézou, který má postiženou levou dominantní hemisféru. Dále hodnotím, který z pacientů se bude hojit rychleji a kvalitněji. Porovnání terapie pacientů má za cíl zjistit, zda jsou všechny léčebné techniky, ergoterapeutické pomůcky a fyzioterapeutické postupy uzpůsobeny situaci, kdy je postižena pravá nebo levá polovina těla. Výsledky výzkumné části bakalářské práce se shodují s tvrzením Josefa-Hermanna Zocheho (2006), který ve své knize uvádí, že se leváci po cévní mozkové příhodě zotavují rychleji a kvalitněji než praváci. Myslím si však, že toto tvrzení nelze považovat za zcela pravdivé a objektivní, protože se vyskytuje mnoho faktorů, které mohou zotavování pacientů po CMP výrazně ovlivnit. Z mých výsledků též vyplývá, že u obou pacientek došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Také se mi potvrdilo tvrzení, že je velmi důležitá včasná léčba a rehabilitace, spolupráce veškerého ošetřujícího personálu, věk, motivace a spolupráce pacienta, podpora ze strany rodiny a přátel. Během terapie jsem nepostřehla žádnou rozdílnost v použitých léčebných technikách, ergoterapeutických pomůckách či fyzioterapeutických postupech ve spojitosti s lateralitou. Domnívám se, že není výrazný rozdíl v nabídce kompenzačních pomůcek pro pravoruké a levoruké pacienty. Pouze kompenzační pomůcky pro leváky jsou dražší a méně dostupné.
|
host ::
RSS.