|
|
Biotechnologický potenciál řas a sinic z chladných prostředí
Faško, Adam ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Vítová, Milada (oponent)
Se zvýšením zájmu o biopaliva vzrostlo povědomí o biotechnologickém potenciálu řas a sinic a ve veřejném prostoru probíhá diskuse o dalších možných způsobech využití těchto mikroorganismů. Řasy a sinice z chladných prostředí v rámci svých adaptačních strategií disponují výjimečnými vlastnostmi. Cílem této práce je zhodnotit, zda je možné těchto vlastností využít v biotechnologiích. V práci jsem se zaměřil na tři nejčastěji diskutované oblasti využití řas a sinic z chladných prostředí: produkce polynenasycených mastných kyselin, barviv a antioxidantů a čištění odpadních vod. Na základě dostupné literatury jsem dospěl k závěru, že řasy a sinice adaptované na chlad mohou v určitých podmínkách předčít mesofilní druhy co do produkce požadované látky nebo odběru živin z média. Zásadní vliv na míru využití těchto mikroorganismů bude mít selekce vhodných kmenů, optimalizace podmínek kultivace a aplikace metabolického inženýrství a syntetické biologie.
|
|
| |
|
| |
|
|
Odstranění CO2 ze spalin pocházejících ze spalovny komunálního odpadu a produkce biomasy pomocí mikroskopických řas
Doušková, Irena ; Doucha, Jiří ; Novák, P. ; Umysová, Dáša ; Vítová, Milada ; Zachleder, Vilém
Spaliny pocházející ze spalovny komunálního odpadu byly využity jako zdroj CO2 pro kultivaci řasy Chlorella vulgaris, čímž bylo dosaženo jednak snížení produkčních nákladů a současně bioremediace CO2. Během experimentů jsme obdrželi následující výsledky: Využití spalin pro míchání fotobioreaktoru a dodávku CO2 je vhodné. Růstová rychlost řas kultivovaných na spalinách je dokonce vyšší než při kultivaci s použitím směsi čistého CO2 a vzduchu. Toxikologické analýzy získané biomasy ukázaly pouze mírné překročení obsahu rtuti, zatímco všechny ostatní látky (další těžké kovy, PAU, PCDD/F a PCB) byly pod limity pro potraviny
|
|
|
Cirkadiální hodiny se neúčastní načasování buněčného dělení v řase Chlamydomonas reinhardtii
Vítová, Milada ; Bišová, Kateřina ; Hendrychová, Jana ; Čížková, Mária ; Zachleder, Vilém
Abychom zjistili, zda cirkadiální hodiny hrají roli v kontrole buněčného dělení, testovali jsme zelenou řasu Chlamydomonas reinhardtii v širokém rozsahu růstových podmínek jak intenzity světla tak teploty. Monitorovali jsme průběh buněčného cyklu u asynchronních i synchronních kultur. Kultury rostly buď na permanentním světle, nebo v režimu světlo/tma. Délka buněčného cyklu byla také sledována při různých teplotách a u “cirkadiálního” mutanta. Prokázali jsme, že délky buněčného cyklu korespondující cirkadiálním časům lze dosáhnout pouze v úzkém rozsahu růstových podmínek. I v takovém případě je cirkadiální čas pouze výsledkem daných růstových podmínek a ne účinku cirkadiálních hodin. Tyto výsledky ukazují, že cirkadiální hodiny nehrají roli v načasování buněčného dělení zelené řasy Chlamydomonas
|
|
|
Plastoskeletální protein FtsZ a dělení chloroplastů v zelených řasách
Vítová, Milada ; Hendrychová, Jana ; Bišová, Kateřina
FtsZ protein, ancestrální homolog eukaryotického tubulinu, je klíčovým proteinem bakteriálního dělení. U rostlin se FtsZ účastní dělení chloroplastů. Studovali jsme dělení chloroplastů u zelené jednobuněčné řasy Scenedesmus quadricauda. Pro odpřažení chloroplastového a nukleocytoplazmatického cyklu dělení jsme použili inhibitor 5-fluorodeooxyuridin (FdUrd). Množství a lokalizaci FtsZ během buněčného cyklujsme sledovali pomocí imunoblotingu a imunofluorescence na polotenkých řezech. Protilátka proti FtsZ reaguje s 49kD proteinem u Scenedesmus quadricauda a tento protein je lokalizován v chloroplastu. Hladina FtsZ proteinu stoupá během růstové fáze s maximem v době dělení chloroplastů. Lokalizace FtsZ proteinu se během buněčného cyklu mění, ale nepozorovali jsme Z-ring popsaný u vyšších rostlin
|
host ::
RSS.