Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 280 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stanovení těkavých látek vín odrůdy Hibernal
Burian, Martin ; Rychetský, Matěj (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem předkládané bakalářské práce bylo stanovení aromatických látek u vín odrůdy Hibernal a následné porovnání aromatického profilu jednotlivých vzorků s cílem prozkoumat možnosti geografické autentifikace vín této odrůdy na základě obsahu těkavých látek. Celkem bylo analyzováno 19 vzorků ze čtyř moravských podoblastí. Analýza aromatického profilu byla provedena pomocí techniky HS-SPME-GC-MS. Všechny vzorky byly následně podrobeny deskriptivní statistické analýze. Z výsledků je patrné, že z profilu 25 vybraných těkavých sloučenin nelze rozeznat vzorky podle místa původu.
Vliv obsahu sušiny na profil těkavých látek vybraných kysaných mléčných výrobků
Kirchdorfer, Jakub ; Gross, Michal (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá výrobou jogurtů a jejich charakterizací z hlediska senzorické kvality a profilu těkavých (aromatických) látek. Teoretická část se zabývá charakterizací jogurtů, technologií jejich výroby, senzorickou kvalitou a možnostmi stanovení těkavých látek ve vzorcích jogurtu. V experimentální části byl nejprve optimalizován proces výroby vzorků tak, aby bylo dosaženo co nejlepší senzorické kvality. Pro dosažení žádoucí husté konzistence jogurtu byl zvýšen obsah sušiny přídavkem sušeného odtučněného mléka a sušené syrovátky. Pro senzorické hodnocení byly použity grafické stupnice pro hodnocení vzhledu, barvy, konzistence, vůně a chuti, dále pořadový test a párová porovnávací zkouška. Z výsledků vyplývá, že v případě sušeného mléka došlo podle očekávání s vyšším přídavkem k zisku žádoucí hustší konzistence, vyšší přídavek navíc zjemňoval chuť a vůni jogurtu. V případě sušené syrovátky se naopak s vyšším přídavkem hustota jogurtu snižovala, na chuť a vůni přídavek neměl významný vliv. Jako „optimální“ byly vybrány jogurty s přídavkem 6 % hm. sušeného mléka a 2 % hm. sušené syrovátky. Oba měly optimální konzistenci, příjemnou barvu, vůni a jemně kyselou chuť. Pomocí metody HS-SPME-GC-MS byl stanoven profil těkavých látek; ve vzorcích bylo celkem identifikováno 16 sloučenin, převládaly ketony a kyseliny. Nejvíce zastoupenými sloučeninami byly diacetyl, acetoin, kyselina octová a kapronová. Z výsledků vyplývá, že přídavek sušiny neměl významný vliv na celkový profil těkavých látek ve vzorcích, nelze určit jednoznačný trend. Více patrný byl vliv na senzorickou kvalitu vzorků, ani tady však výsledky nejsou jednoznačné. Někteří hodnotitelé sice preferovali hustou konzistenci jogurtu s přídavkem sušeného mléka, někteří však lepší chuť jogurtu s přídavkem sušené syrovátky.
Kvalita pepře z hlediska obsahu piperinu
Lamplot, Marek ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit kvalitu pepře dostupného v obchodní síti ČR. Kvalita vzorků pepře byla zjišťována na základě obsahu piperinu. Piperin byl ze vzorků pepře extrahován pomocí acetonu a extrakty byly následně analyzovány pomocí vysoko-účinné kapalinové chromatografie s hmotnostním detektorem. Ve všech vzorcích byl stanoven obsah vody titračně podle Karl-Fishera a obsah piperinu ve vzorcích byl následně přepočten na sušinu. Obsah piperinu v pepři se pohyboval od 49 do 90 mg/g a splňoval požadavky platné legislativy, která udává minimální obsah piperinu v pepři 4 %. Statistická analýza prokázala, že mezi jednotlivými vzorky pepře je z hlediska obsahu piperinu statisticky významný rozdíl, což poukazuje na fakt, že pepř od různých výrobců pochází z rozdílných zdrojů.
Vliv přidaných sacharidů na kvalitu cereálního kvasu a kvasového chleba
Stoklásková, Olga ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat vybrané chemické, senzorické a reologické změny vlastností kvasových chlebů při přídavku konkrétních sacharidů do jejich těsta. V teoretické části jsou rozebírány procesy, nastávající za daných podmínek během zpracovávání, zrání a kynutí kvašených těst; jsou charakterizovány zkoumané cukry a diskutován jejich vliv na kvasové výrobky, plynoucí z dosavadních výzkumů. Experimentální část je zaměřena na dílčí měření vybraných parametrů, ovlivňující jakost cereálního výrobku a tím i jeho tržní poptávku. Maximálního možného objemu bochníku a současně nejměkčí střídy je dle analýzy možno dosáhnout obohacením těsta o nízké koncentrace medu. Vyšší přídavky řepného cukru zvyšují nejvýznamněji celkovou kyselost těsta, sladová moučka oproti tomu propůjčuje chlebu jemné, nasládlé aroma v důsledku inhibice produkce kyseliny octové v průběhu fermentace. Nižší koncentrace acetátu a současný vyšší obsah zbytkových cukrů je bohužel faktor zhoršující mikrobiální stabilitu chleba po upečení.
Vliv způsobu dehydratace na profil těkavých látek vybraných druhů ovoce
Prystupa, Anna ; Trenzová, Kristina (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje identifikaci a kvantifikaci těkavých látek ve vzorcích vybraných druhů tropického ovoce, konkrétně banánu, kiwi, mangu, ananasu a pitahaye. V teoretické části je podrobně popsána metoda lyofilizace jako způsob konzervace potravin, její princip a využití v potravinářském průmyslu. Dále je popsán princip klasického sušení a stručně jsou představeny různé typy sušáren. Je také prezentována charakteristika každého druhu tropického ovoce, včetně popisu jejich chemického a aromatického složení. Na závěr je vysvětlen princip instrumentace mikroextrakce tuhou fází a plynové chromatografie s hmotnostním spektrometrem . Experimentální část práce se zaměřuje na identifikaci a kvantifikaci těkavých látek ve vzorcích čerstvého, lyofilizovaného a sušeného ovoce. Výsledky ukázaly, že uvedené způsoby konzervace mají na profil těkavých látek různých druhů tropického ovoce různý vliv . Může dojít ke ztrátám, nebo naopak ke vzniku nových sloučenin, což vytváří základ pro další výzkum v této oblasti.
Mikrobiální diverzita mateřského mléka a její vliv na střevní mikrobiom kojenců
Novotná, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Mateřské mléko je považováno za nejdůležitější zdroj výživy pro kojence a novorozence díky svému obsahu všech potřebných živin a bioaktivních složek, které pozitivně ovlivňují imunitní systém dítěte. V teoretické části mé práce se pojednává o mikrobiálním složení mateřského mléka a jeho proměně v závislosti na fázích kojení a dalších faktorech. Experimentální část je zaměřena na identifikaci vybraných bakteriálních kmenů v mateřském mléce a stolici kojeného dítěte a dítěte krmeného umělou mléčnou stravou. Pro analýzu byly použity sbírkové kmeny bakterií patřící do rodů Bifidobacterium, Lactobacillus a Candida. DNA byla izolována pomocí fenolové extrakce, pomocí magnetických nosičů a komerčním kitem. Přítomnost bakteriální DNA byla prokázána analýzou qPCR s použitím rodově specifických primerů pro vybrané bakterie.
Studium látkového profilu vín odrůdy Ryzlink rýnský
Šumberová, Michaela ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tématem chemického složení a autentifikace původu vína odrůdy Ryzlink rýnský ze 4 vinařských moravských podoblastí. V experimentální části bylo proměřeno 20 vzorků této odrůdy pomocí 5 instrumentálních analytických metod – HS-SPME-GC-MS pro aromatické látky, HPLC-MS pro fenolické látky, MAS pro celkový obsah fenolických látek, ICP-OES a ICP-MS pro elementární analýzu. Aromatických látek bylo identifikováno 36, z toho 7 odrůdových terpenů a 2 C13 norisoprenoidy. Celkový obsah fenolických látek byl pro odrůdu Ryzlink rýnský stanoven v rozmezí 174,22–380,96 mg·l-1. Z konkrétních fenolických látek byly změřeny kyselina gallová (0,41–34,99 mg·l-1), katechin (0,05–7,44 mg·l-1), epikatechin (0,03–4,14 mg·l-1), kyselina kávová (0,14–2,05 mg·l-1) a kyselina kumarová (0,30–4,04 mg·l-1). V Ryzlinku rýnském bylo stanoveno celkem 18 prvků, makroprvky K > P > Mg > Ca > Na v koncentracích nad 10 mg·l-1, mikroprvky Al > Fe > Zn > Mn > Sr > Cu v rozmezí koncentrací 0,1–10 mg·l-1 a stopové prvky Ni > Cr > V > Pb > Mo > Co > Cd v koncentracích 0,0001–1 mg·l-1. Nejvíce obsaženým prvkem byl draslík (386,37 mg·l-1). Výsledky byly zpracovány pomocí parametrické a neparametrické univarietní analýzy rozptylu (ANOVA) a vícerozměrné analýzy hlavních komponent (PCA). Statisticky významnými parametry, které byly ovlivněny vinařskou oblastí, byly pouze Ni60 (p = 0,0029), ethyl-benzoát (p = 0,0060) a diethyl-sukcinát (p = 0,0247) pro hladinu významnosti = 0,05. Z celkově 57 naměřených proměnných bylo vybráno 7 statisticky významných parametrů, které byly použity pro grafické vyhodnocení vzorků pomocí PCA. Výsledky PCA ukazují, že pomocí vybraných chemických sloučenin a vybraných metod chemometrie bylo možné částečně autentifikovat původ vína jedné odrůdy.
Optimalizace výroby jogurtu se zvýšeným obsahem bílkovin z pšeničných otrub
Adamczyková, Michaela ; Vítová, Eva (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím pšeničných otrub ve formě proteinového izolátu jako aditiva v potravinářství, optimalizací receptury fortifikovaných jogurtů a enkapsulací bílkoviny rostlinného původu, využívanou jako metodu k zamaskování negativních senzorických vlastností produktů s přídavkem těchto proteinů. Teoretická část se zabývá charakterizací fermentovaných mléčných výrobků, pšeničných otrub jako zdroj proteinu a možnostmi maskování negativních senzorických vlastností proteinových izolátů. V experimentální části byly vyrobené jogurty senzoricky hodnoceny a analyzovány jejich nutriční a technologické vlastnosti. Senzorickou analýzou jogurtů vyrobených z různých typů mléka bylo jako nejlepší pro výrobu fortifikovaných jogurtů určeno UHT mléko plnotučné. Jogurty připravené z tohoto mléka byly fortifikovány proteinovým izolátem z pšeničných otrub. Produkty tak měly zvýšenou nutriční hodnotu, zhoršily se ale jejich senzorické vlastnosti. Jogurty vykazovaly pocit písčitosti, který byl následně zmírněn pomocí mletí proteinového izolátu na jemnější částice. Receptura pro výrobu fortifikovaných jogurtů byla optimalizována přídavkem alternativní bílkoviny, což mělo pozitivní vliv, především pro jogurty s 10% obsahem bílkovin. Jogurty s proteinovým izolátem byly hodnoceny negativním skóre pro parametr hořké chuti. Enkapsulací bílkoviny došlo k zásadnímu snížení intenzity hořké chuti. Filtrací byla stanovena synereze všech připravených vzorků. Jogurt z plnotučného UHT mléka vykazoval synerezi 31,76 ml na 100 g jogurtu. Přídavek bílkoviny vedl ke změně synereze tohoto jogurtu. Z reologické analýzy bylo určeno, že 10% jogurt s enkapsulovanými částicemi měl vyšší hodnotu dynamické viskozity a meze toku. Data senzorických analýz byly vyhodnoceny pomocí analýzy hlavních komponent.
Klasický vs. tradiční bulharský jogurt – chemická, mikrobiologická a senzorická charakterizace
Jasimová, Zahraa ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výrobou a charakterizací jogurtu. Celkem byly vyrobeny tři typy jogurtů: „klasický“ bílý jogurt, bulharský jogurt vyrobený z komerční kultury a tradiční bulharský jogurt získaný přeočkováním jogurtu přivezeného z Bulharska. Výrobky byly charakterizovány z hlediska senzorické kvality, profilu těkavých látek (HS-SPME-GC-MS) a mikrobiálního profilu (qPCR). Cílem bylo zjistit, zda a jak se uvedené vzorky liší z hlediska uvedených parametrů. V teoretické části je charakterizován bulharský jogurt a jeho způsob technologie výroby. Dále je zmíněna senzorická kvalita, možnosti senzorického hodnocení jogurtů, stanovení přítomnosti těkavých látek a způsob jejich stanovení. V poslední kapitole teoretické části je charakterizován mikrobiální profil, možnosti identifikace mikrobiálních kultur, a nakonec je popsán nutriční význam jogurtů. V experimentální části byl nejprve optimalizován proces výroby vzorků bulharských jogurtů, tyto byly následně porovnány s „klasickým“ bílým jogurtem. Pro senzorické hodnocení byly použity grafické stupnice pro hodnocení vzhledu, barvy, konzistence, vůně a chuti, dále profilový test (sladká, kyselá, hořká, kvasinková a příp. jiná chuť) a pořadový test. Z výsledků vyplývá, že bulharské jogurty byly hodnoceny senzoricky hůře než klasický jogurt, především kvůli kyselejší chuti. Vzorky bulharských jogurtů také vykazovaly kvasinkovou chuť, přítomnost kvasinek byla potvrzena pomocí metody qPCR. Pomocí metody HS-SPME-GC-MS byl stanoven profil těkavých (aromatických) látek ve vzorcích. Ve všech vzorcích jogurtů bylo identifikováno celkem 24 těkavých látek, z toho 6 alkoholů, 2 estery, 6 kyselin, 7 karbonylových sloučenin a 3 sirné sloučeniny. Profil a obsah sloučenin se v bulharských jogurtech a jogurtu klasickém lišily; nejvyšší obsah těkavých látek byl v bulharském tradičním jogurtu, nejnižší v jogurtu klasickém. Pro bulharské jogurty je typické vysoké zastoupení esterů.
Optimalizace výroby čerstvých sýrů a jejich charakterizace
Bittnerová, Eva ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací výroby čerstvých sýrů a jejich charakterizací z hlediska volných a vázaných mastných kyselin, těkavých (aromatických) látek a senzorické kvality. Teoretická část se zabývá charakterizací čerstvých sýrů, technologií jejich výroby a senzorickou kvalitou. Dále obsahuje možnosti stanovení těkavých látek a mastných kyselin v čerstvých sýrech. V experimentální části byly analyzovány vyrobené vzorky čerstvých sýrů v průběhu 14–ti denního skladování. Z čerstvých sýrů byl tuk vyextrahován směsí diethyletheru a petroletheru, mastné kyseliny byly převedeny na příslušné methylestery kyselou esterifikací s bortrifluoridem jako katalyzátorem a stanoveny plynovou chromatografií s plamenově ionizačním detektorem. Těkavě látky byly identifikovány na základě porovnání hmotnostních spekter s knihovnou spekter a retenčních indexů (dle Van den Dool a Kratze). Obsah identifikovaných látek byl vyjádřen semikvantitativně pomocí ploch příslušných píků. Bylo identifikováno celkem 20 mastných kyselin, převažovaly kyseliny palmitová, myristová, stearová, kaprinová, kapronová a laurová jakožto zástupci nasycených MK, kyselina olejová jakožto zástupce mononenasycených MK a z polynenasycených MK byla hojně zastoupené kyselina linolová. Z hlediska těkavých látek bylo identifikováno celkem 37 sloučenin ve vzorcích mražených a 42 sloučenin ve vzorcích čerstvých. Nejvíce byly zastoupeny alkoholy, kyseliny, aldehydy a ketony. Z výsledků senzorického hodnocení vyplývá, že hodnotitelům více chutnali skladované sýry, sýry si tedy udržují dobrou kvalitu min. po dobu 14 dní při uchovávání v chladničce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 280 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 VÍTOVÁ, Eliška
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.