Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza vývoje výdajů na vybrané dávky státní sociální podpory v České republice v období 2004-2016
Vítková, Lucie ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje výdajů na systém státní sociální podpory v České republice v letech 2004 až 2016. Jde o jeden z důležitých nástrojů finanční podpory rodin s dětmi. Je zkoumán vztah výdajů a makroekonomických veličin, pomocí korelační a regresní analýzy je ověřována hypotéza, zda výdaje na dávky státní sociální podpory rostou a klesají lineárně s vývojem HDP. Z provedené analýzy nebyla potvrzena závislost výdajů na dávky státní sociální podpory na hospodářském cyklu. V následující části bakalářské práce jsou rozebrány legislativní úpravy ovlivňující výši výdajů u všech v současnosti vyplácených dávek. Zajímavá jsou zejména opatření realizovaná před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006, kdy především v důsledku těchto opatření dosáhly výdaje v roce 2007 svého maxima, téměř 48 mld. Kč. V poslední části bakalářské práce je vlastní zhodnocení dané problematiky.
Populační vývoj zemí po demografické revoluci
Vítková, Lucie ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Lucie Vítková: Populační vývoj zemí po demografické revoluci Abstrakt Předmětem práce je analýza hlavních rysů populačního vývoje zemí po degrafické revoluci (demograficky vyspělých) a otázka, zda dochází k homogenizaci jejich populačního vývoje. Demografická revoluce je kvalitativní změnou z extenzivního na intenzivní charakter demografické reprodukce a je podmíněna modernizací. Objektem práce jsou země označované nejen jako demograficky vyspělé, ale řazené také mezi tzv. vyspělé země. Tyto země ukončily demografickou revoluci nejpozději v polovině 20. století, což je počátek sledovaného období většiny provedených analýz. Demografická reprodukce probíhá v relativně pevných biologických mantinelech, což vede k její homogenizaci. Během demografické revoluce narostla váha podmíněností společenských, ty jsou příčinou vývojových proměn a specifických rysů, v případě stejných podmínek pak přispívají k homogenizaci vývoje. Předpoklad rozdílných rysů populačního vývoje z důvodu rozdílných společenských podmínek v zemích bývalého východního a západního bloku se potvrdil nejen při dílčích analýzách vývoje hlavních demografických ukazatelů, ale i při seskupení zemí prostřednictvím shlukové analýzy. Hlavní trendy populačního vývoje proběhly nejdříve ve většině zemí západního bloku, později v zemích jižní Evropy a...
Populační vývoj zemí po demografické revoluci
Vítková, Lucie
Lucie Vítková: Populační vývoj zemí po demografické revoluci Abstrakt Předmětem práce je analýza hlavních rysů populačního vývoje zemí po degrafické revoluci (demograficky vyspělých) a otázka, zda dochází k homogenizaci jejich populačního vývoje. Demografická revoluce je kvalitativní změnou z extenzivního na intenzivní charakter demografické reprodukce a je podmíněna modernizací. Objektem práce jsou země označované nejen jako demograficky vyspělé, ale řazené také mezi tzv. vyspělé země. Tyto země ukončily demografickou revoluci nejpozději v polovině 20. století, což je počátek sledovaného období většiny provedených analýz. Demografická reprodukce probíhá v relativně pevných biologických mantinelech, což vede k její homogenizaci. Během demografické revoluce narostla váha podmíněností společenských, ty jsou příčinou vývojových proměn a specifických rysů, v případě stejných podmínek pak přispívají k homogenizaci vývoje. Předpoklad rozdílných rysů populačního vývoje z důvodu rozdílných společenských podmínek v zemích bývalého východního a západního bloku se potvrdil nejen při dílčích analýzách vývoje hlavních demografických ukazatelů, ale i při seskupení zemí prostřednictvím shlukové analýzy. Hlavní trendy populačního vývoje proběhly nejdříve ve většině zemí západního bloku, později v zemích jižní Evropy a...
Kravské mléko jako přirozený zdroj jodu v lidské výživě
VÍTKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá významem mléka jako přirozeného zdroje jodu ve výživě člověka. Přináší údaje o spotřebě mléka a mléčných výrobků a jejich podíl na krytí potřeby jodu u studentů a zaměstnanců Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Do pokusu bylo zařazeno celkem 60 osob (20 mužů a 40 žen). Empirická data byla získána v rámci řešení grantového projektu GAJU 011/2013/Z a NAZV QH 81105. Údaje o spotřebě mléka a mléčných výrobků byly získány pomocí dotazníků. U mužů dosáhla průměrná týdenní spotřeba mléka hodnoty 826,5? 835,1 ml (118,1 ml za den) a u žen hodnoty 912,4? 783,9 ml (130,3 ml za den). Spotřeba jogurtů byla u mužů průměrně 361,0? 401,4 g za týden (51,6 g za den), u žen 428,4? 338,8 g za týden (61,2 g za den) a průměrná spotřeba sýrů: muži 263,0? 240,5 g za týden (37,6 g za den), ženy 260,2? 226,5 g týden (37,2 g za den). Z mléka a mléčných výrobků přijali muži za den průměrně 81,6 g jodu a ženy 93,4 g. Podle výsledků bylo množství zkonzumovaného mléka a mléčných výrobků nižší než celorepublikový průměr, přesto ale pokrylo více jak polovinu jeho denní potřeby. Práce uvádí také údaje o obsahu jodu v moči studentů a zaměstnanců Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (n=62) jako ukazatele zásobení organismu jodem. Průměrný obsah jodu v moči všech vyšetřených osob (mužů i žen) byl 230,4? 171,3 g-l-1, přičemž u mužů (n=21) dosáhl hodnoty 244,6? 195,2 ?g-l-1 a u žen 223,2? 159,8 ?g-l-1. Výsledky průměrného obsahu jodu v moči odpovídaly fyziologickému rozpětí, tj. u studentů a zaměstnanců Jihočeské univerzity bylo zjištěno dostačující zásobení organismu jodem. Dále práce přináší údaje o množství jodu v bazénových vzorcích mléka vybraných chovů (n=50) z Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a kraje Vysočina v průběhu let 2011 - 2013. Bazénové vzorky mléka byly získány ve spolupráci s centrální laboratoří mlékárny Madeta a.s. České Budějovice a Veterinárním centrem s.r.o. Sušice. V roce 2011 dosáhl jod průměrné koncentrace 321? 337,8 g-l-1, v roce 2012 298,8? 290,8 g-l-1 a v roce 2013 a 234,7? 166,1 g-l-1, tj. ve všech sledovaných letech byl zjištěn jeho nadbytek. Nejvyšší hodnoty (315,6? 305,1 g-l-1) dosáhl jod v kraji Jihočeském. V kraji Vysočina byla zjištěna nižší průměrná hladina jodu (o 9,5 %), stejně jako v Plzeňském kraji, kde bylo jeho množství v mléce menší až o 53,7 % oproti kraji Jihočeskému a o 48,8 % oproti kraji Vysočina.
Obsah jodu v mléce a moči dojnic
VÍTKOVÁ, Lucie
Práce přináší údaje o obsahu jodu v mléce, moči a krevní plazmě dojnic při podávání krmné dávky s různým množstvím a formou jodu. Do pokusu byla zařazena skupina 9-ti dojnic s různou užitkovostí z chovu v okrese Klatovy. Vzorky mléka, moči a plazmy byly odebírány od ledna do května 2011 v intervalu 3-4 týdnů. Obsah jodu byl stanoven spektrometricky po alkalickém spalování vzorku. Zdrojem jodu byly minerální krmné přísady Vitamix S7+ obsahující anorganický jod a UNI-SATURAN J s obsahem organického jodu. Při zkrmování krmné dávky obohacené pouze o anorganický jod v množství 80 mg.kg-1 MKP byl obsah jodu v mléce 33,07 +-31,13 mikrogramů.l-1, v moči 192,87 +-65,56 mikrogramů.l-1 a v krevní plazmě 76,18 +-26,22 mikrogramů.l-1. Při zkrmování diety s přídavkem organické formy jodu v množství 1 mg.kg-1 MKP a nižším obsahem anorganického jodu (40 mg.kg-1 MKP) byl jeho průměrný obsah v mléce 51,13 +-26,29 mikrogramů.l-1, v moči 221,20 +-137,65 mikrogramů.l-1 a 83,13 +-44,24 mikrogramů.l-1 v krevní plazmě. Nízký obsah jodu v mléce a zvýšený obsah jodu v moči svědčí o sníženém využití jodu v organizmu i při jeho optimálním příjmu. Uvedené stavy souvisí často s účinkem strumigenních látek. V krevní plazmě dosáhl jod fyziologické hodnoty.
Startegické přístupy Japonska, Austrálie a Nového Zelandu k Asijsko-tichomořské hospodářské spolupráci (APEC)
Vítková, Lucie ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Práce pojednává o zájmech Japonska, Austrálie a Nového Zélandu v rámci Asijsko-tichomořské ekonomické spolupráce (APEC). Vychází z analýzy ekonomického postavení APEC jako celku a tří zkoumaných zemí v jeho rámci a z charakteristiky samotné organizace. Práce zkoumá vazby těchto tří zemí v oblasti, jejich bezpečnostní a ekonomické zájmy v oblasti a z toho vyplývající zájmy v rámci APEC.
Postavení Japonska ve světovém obchodu
Vítková, Lucie ; Novotná, Zuzana (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Práce popisuje současné postavení Japonska ve světovém obchodu (cca období 1995 až 2005 s důrazem na roky 2000 až 2005). Specifikuje postavení Japonska z hlediska vývozu a dovozu zboží a komerčních služeb, vývoje HDP. Obsahuje srovnání s dalšími hospodářskými centry a popis postavení v rámci Asie. Práce se také věnuje ekonomickým vztahům Japonska s Českou republikou.

Viz též: podobná jména autorů
7 VÍTKOVÁ, Lucie
2 Vítková, Laděna
3 Vítková, Lenka
2 Vítková, Libuše
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.