|
|
Lokální edafické adaptace v okruhu Minuartia verna
Koberová, Tereza ; Chrtek, Jindřich (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Rostliny, které svůj metabolismus přizpůsobily životu na půdách obsahujících těžké kovy, jsou vhodnými kandidáty pro studium lokálních adaptací. Ačkoliv půdy obsahující těžké kovy a rostliny, které na nich rostou, přitahují pozornost botaniků už několik desítek let, neexistuje dostatečný počet studií, které by se zabývaly ekologicko- evolučními otázkami souvisejícími s pre-adaptací rostlin na tyto náročné podmínky. Tato práce se zabývá druhem Minuartia verna, jež zahrnuje populace rostoucí na důlních výsypkách, populace rostoucí na hadci a populace rostoucí na netoxických substrátech. Lokální adaptace a pre-adaptace byly studovány pomocí recipročního kultivačního experimentu zahrnujícího populace, které reprezentují každou ze tří výše zmíněných skupin. U rostlin bylo sledováno několik vegetativních a generativních znaků, ze kterých byla vypočtena fitness rostlin. Z porovnání měřených znaků a fitness rostlin mezi populacemi a půdami, ve kterých rostliny byly pěstovány vyplývá, že nemetaliferní populace nejsou pre-adaptovány pro růst v půdách kontaminovaných těžkým kovy v důsledku těžby. Všechny populace však dobře prospívaly v hadcové půdě, což znamená že jsou geneticky adaptovány na hadcový substrát. Metaliferní populace prospívaly ve všech typech metaliferních půd, ale dvě z nich měly horší...
|
|
|
Riziko hybridizace ohrožené třešně křovité (Prunus fruticosa) s pěstovanými zástupci rodu Prunus
Musilová, Lenka ; Vít, Petr (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí riziko probíhající hybridizace (antropohybridizace) v populacích silně ohroženého taxonu Prunus fruticosa na území České republiky a v přilehlých oblastech. Pro studium hybridizace byla využita analýza absolutní velikosti genomu (stanovená pomocí průtokové cytometrie) spolu s klasickou a geometrickou morfometrikou. Bylo zjištěno, že ke křížení P. fruticosa dochází ve stejné míře jak se zplanělou a na našem území nepůvodní Prunus cerasus (vzniká tetraploidní kříženec Prunus ×eminens), tak s přirozeně se vyskytující Prunus avium (vzniká triploidní kříženec Prunus ×mohacsyana). Výskyt triploidního hybrida byl na území České republiky podceňován (uváděn byl pouze tetraploidní hybrid), protože kříženci P. ×eminens a P. ×mohacsyana nejsou odlišitelní pomocí studovaných morfologických znaků. Díky odlišné ploidii je ale lze za využití průtokové cytometrie jednoznačně odlišit. Na většině analyzovaných lokalit se nacházeli buď pouze jedinci čisté P. fruticosa nebo hybridi prvního či druhého typu. Jen čtyři populace byly smíšené. Ve dvou z nich byla zjištěna kontinuální variabilita v absolutní velikosti genomu, která by mohla poukazovat na výskyt hybridních rojů zahrnující různě pokročilé hybridy včetně zpětných kříženců. Jedná se však pouze o nepřímé důkazy případně...
|
|
| |
|
|
Diferenciace v polyploidním komplexu Libanotis pyrenaica (Apiaceae)
Přívozníková, Hana ; Chrtek, Jindřich (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Polyploidizace patří u rostlin mezi hlavní evoluční mechanismy. V čeledi Apiaceae není častá, mezi zajímavé polyploidní komplexy tu paří Libanotis pyrenaica, s doposud zjištěným diploidním (2n = 2x = 22), tetraploidním (2n = 4 x = 44) a vzácně i triploidním (2n = 3x = 33) cytotypem. Předložená diplomová práce se zaměřila na geografický pattern ploidní diferenciace ve střední Evropě, genetickou variabilitu a některé biologické vlastnosti tohoto druhu. Použita byla metoda průtokové cytometrie, analýzy dvou úseků chloroplastové DNA (trnF-trnL a cp018-cp020), morfometrika a analýza klíčivosti semen v experimentálních podmínkách. Diploidní cytotyp byl zjištěn v celé zkoumané oblasti; v České republice zejména v Českém středohoří, jižních Čechách a roztroušeně na Moravě, na Slovensku zejména v karpatské oblasti na západní a střední části státu a v Pieninách. Tetraploidní cytotyp se vyskytuje hlavně ve východní části střední Evropy; v České republice se vyskytuje hlavně ve východním Polabí a v okolí moravských úvalů; na Slovensku zejména v Pováží, Slovenském rudohoří a Belanských Tatrách. Smíšená populace byla nalezena jen jedna (Polsko), bez objevení triploidních rostlin. Diploidní populace jsou vesměs vázané na přirozená stanoviště, tetraploidní naopak na člověkem často do značné míry ovlivněná...
|
|
| |
|
|
Proměnlivost druhu Urtica dioica na území ČR
Rejlová, Ludmila ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Rod Urtica L. je na území České republiky zastoupen třemi druhy. Nejběžnější Urtica dioica L. představuje značně variabilní skupinu s řadou popsaných intraspecifických taxonů. Mezi zdroji proměnlivosti Urtica dioica pravděpodobně převažuje polyploidie (min. 2 ploidní úrovně - 2x a 4x). Další příčinou variability u tohoto druhu je vlastní dvoudomost. V dvoudomých populacích se totiž v malém procentu vyskytují jednodomí jedinci a jejich studium má potenciál napomoci k nahlédnutí do evoluce dvoudomosti. S Urtica dioica je často zaměňován blízce příbuzný diploidní taxon Urtica kioviensis Rogow, který díky svým ekologickým preferencím a celkové příbuznosti navazuje na její problematiku. Cílem práce je shrnutí dosavadních poznatků o druhu Urtica dioica spolu s výsledky z pilotních sběrů a analýz, které identifikovaly několik ploidních úrovní s pravděpodobným těžištěm výskytu reliktního diploida v primárních měkkých luzích. V navazující diplomové práci bude tato problematika dále rozvinuta, se zaměřením na morfologické odlišení a příbuznost jednotlivých ploidních úrovní. Jelikož se nejvzácnější a v navazující práci nejvíce studované taxony, resp. cytotypy, rodu Urtica vyskytují výlučně v lužních lesích, je problematika těchto společenstev zpracována v samostatné kapitole, která je věnována především...
|
|
|
Evolutionary and conservation consequences of interspecific hybridization in rare plant species
Vít, Petr
epo h ě evolu i év atý h rostli . O e ě ale ůže ít jak pozitiv í tak egativ í důsledk , sahají í od vz iku ový h ta o ů až po ož é v h utí . T to důsledk ohou ýt o zvláště i te ziv ější o ů s geografi ký rozšíře í e o u vzá ý h ta o ů. )áklade předkláda é dizertač í prá e jsou tři účastí vzá ého ta o u. Prá e je dopl ě a studií, ve Koe iste e počet ý h pri ár í h h ridů s rodičovský i ta o la odhale a u e de i kého rož e Slavkovského lesa a jeho širo e rozšíře ý protějške ů je vel i vzá á. Předpokládalo se, že o a ta o hoj ě , avšak aše kar ologi ká data te to předpoklad epotvrdila. H ridiza e v případe h e í váž ý ohrože í vzá ý h ta o ů. Třetí studie osvětluje důsledk . O e ě jsou ve střed í Evropě rozlišová tři základ í a tři h ridoge í ta o . V eze í jed otlivý h ta o ů je však ejed oz ač é a dík i trogresiv í h ridiza i e istují pře hod jak v velké části u ož ě a lidský i aktivita i .j. distur a e , které u ož il původ ě prostorově izolova ý i ta o a ásled ou h ridiza i. Původ ové aga osper i ké posled í studii. O do é li ie vz ikají ve střed í Evropě opakova ě dík ezidruhové h ridiza i. Nejčastěji vz ikají aga osper ičtí triploidi h ridiza í diploi ího a tetraploid ího ta o u apř. . Dlouhodo á e iste e tě hto li ií je u ož ě a pře hode k aga osper i ké u způso u reproduk e.
|
|
|
Velikost genomu v evoluci švábů
Stuchlíková, Magdalena ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Velikost genomu nebo také obsah jaderné DNA je vlastnost, která se nesmírně liší napříč živými organismy, přičemž neexistuje vztah mezi velikostí genomu a komplexitou organismu. Udávána je obvykle jako tzv. C-hodnota buď v počtech párů bází nebo jako hmotnost DNA v pikogramech. Soubor nevyřešených otázek ohledně mechanismů ovlivňujících velikost genomu a vztahů velikosti genomu s dalšími vlastnostmi organismů je znám také jako C-value enigma. Je známo, že velikost genomu pozitivně koreluje s velikostí buněk a negativně s rychlostí vývoje a dělení buněk. U holometabolního hmyzu byla také navržena maximální hranice haploidní velikosti genomu 2 pg. Přestože je dnes popsán přibližně jeden milion druhů hmyzu, velikost genomu je známá jen pro pouhý zlomek z nich. Tato práce si proto klade za cíl rozšířit dataset dosud známých velikostí genomu hmyzu o co největší počet druhů švábů (Blattodea). Dalším cílem je pak porovnat výsledky se známou fylogenezí a také porovnat rozdíl velikosti genomu mezi pohlavími. Pro stanovení velikosti genomu byla využita průtoková cytometrie, což je rychlá, jednoduchá a efektivní metoda, vhodná také ke studiu ploidie a dalších buněčných vlastností.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.