Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Architektura zámku Nelahozeves
Víšková, Martina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce "Architektura zámku Nelahozeves" bylo shrnutí dosavadního poznání a porovnání rozdílných názorů. Pokud to bylo možné, pokusila jsem se podložit argumenty názory jevící se jako správné oproti jiným. Důraz byl kladen na předlohy Sebastiana Serlia. Některé z řešených otázek zůstávají i nadále otevřené, jako například otázka autora nelahozevského zámku. První kapitola mé práce uvádí do historických a kulturních souvislostí a věnuje se také podrobněji Florianu Griespekovi, stavebníkovi nelahozevského zámku. Dále se píše o jeho dřívější stavbě zámku v Kaceřově, se kterým má objekt mého zájmu některé souvislosti a včleněna je i zmínka o pevnostním stavitelství. Následuje samotné jádro práce, kapitola o zámku v Nelahozevsi. Po obecném úvodu a historii obce je uveden výčet majitelů a poněkud složitější problematika postupu stavby. Poměrně obsáhlá část se věnuje popisu a rozboru architektury s důrazem na knižní předlohy Sebastiana Serlia. Stručně jsou zmíněny také souvislosti s italskými a českými stavbami. Poslední kapitola řeší nelehkou otázku autorství nelahozevského zámku a ukončuje ji celkové zhodnocení stavby.
Architektura renesančních a manýristických krbů v Čechách a Sebastiano Serlio
Víšková, Martina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Po úvodních kapitolách o Vitruviovi a Sebastianu Serliovi, kde jsou popsány také jednotlivé knihy Serliova architektonického traktátu, je zařazena kapitola věnující se historii a vývoji otopných zařízení. Následuje stěžejní část diplomové práce "Architektura renesančních a manýristických krbů v Čechách a Sebastiano Serlio" zabývající se rozborem a komparací jednotlivých krbů českých renesančních staveb. První okruh zahrnuje pražské stavby - Královský letohrádek na Pražském hradě, kde se však krby nedochovaly, a letohrádek Hvězda v Praze Liboci, navržený arcivévodou Ferdinandem Tyrolským. Druhým okruhem staveb je Plzeňská radnice, zámek v Kaceřově a zámek v Nelahozevsi. Tyto objekty spojuje jednak lokalita (Plzeňská radnice, Kaceřov) a jednak osoba stavebníka Floriana Griespeka (Kaceřov, Nelahozeves). Třetí okruh pojednává o jihočeských krbech na zámku v Jindřichově Hradci a v rožmberském zámku Kratochvíle.
Problematika potratu v dnešní společnosti
Víšková, Martina ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Fošum, Jan (oponent)
Problematika potratu v dnešní společnosti Diplomová práce se pokouší objasnit potrat z pohledu dnešní společnosti. Hlavním tématem práce nebylo náboženské hledisko, ale práce ho neopomíjí a je mu věnována samostatná kapitola. Snaží se najít odpověď na otázku: Je potrat nemorální za všech okolností? Práce se pokouší objasnit různé pohledy na potrat. Kromě toho se také zabývá lékařským hlediskem i různými druhy a způsoby potratu. Snaží se poukázat i na historický vývoj názoru na potrat a najít základy tohoto problému. Snahou je poukázat nejen na morální aspekty, ale i na pocity žen podstupujících potrat a různé následky, které mohou nastat. Závažnou kapitolou je postabortivní syndrom, který ale není přijat jako lékařská diagnóza spojená s psychickými následky potratu. Práci doplňuje krátký dotazník poukazující na názory a zkušenosti některých žen. Klíčová slova potrat, druhy potratu, postabortivní syndrom, nechtěné děti, spor o status embrya
Potrat z racionálního hlediska
Víšková, Martina ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Potrat z racionálního hlediska Anotace Diplomová práce "Potrat z racionálního hlediska" se pokouší objasnit potrat z racionálního hlediska. Náboženské hledisko nebylo hlavním tématem práce, ale práce ho neopomíjí a je mu věnována samostatná kapitola. Snaží se najít odpověď na otázku: Je možné považovat potrat za morální, a pokud ano, za jakých podmínek? Práce se pokouší objasnit různé pohledy na potrat jak v České republice, tak v zahraničí. Kromě toho se také zabývá lékařským hlediskem i různými druhy a způsoby potratu. Snaží se poukázat i na historický vývoj názoru na potrat a najít základy tohoto problému. Snahou je poukázat nejen na morální aspekty, ale i na pocity žen podstupujících potrat a různé následky, které mohou nastat. Závažnou kapitolou je postabortivní syndrom, který ale není přijat jako lékařská diagnóza spojená s psychickými následky potratu. Práci doplňuje krátký dotazník poukazující na názory a zkušenosti některých žen. Klíčová slova potrat, druhy potratu, postabortivní syndrom, nechtěné děti, spor o status embrya
Architektura renesančních a manýristických krbů v Čechách a Sebastiano Serlio
Víšková, Martina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Po úvodních kapitolách o Vitruviovi a Sebastianu Serliovi, kde jsou popsány také jednotlivé knihy Serliova architektonického traktátu, je zařazena kapitola věnující se historii a vývoji otopných zařízení. Následuje stěžejní část diplomové práce "Architektura renesančních a manýristických krbů v Čechách a Sebastiano Serlio" zabývající se rozborem a komparací jednotlivých krbů českých renesančních staveb. První okruh zahrnuje pražské stavby - Královský letohrádek na Pražském hradě, kde se však krby nedochovaly, a letohrádek Hvězda v Praze Liboci, navržený arcivévodou Ferdinandem Tyrolským. Druhým okruhem staveb je Plzeňská radnice, zámek v Kaceřově a zámek v Nelahozevsi. Tyto objekty spojuje jednak lokalita (Plzeňská radnice, Kaceřov) a jednak osoba stavebníka Floriana Griespeka (Kaceřov, Nelahozeves). Třetí okruh pojednává o jihočeských krbech na zámku v Jindřichově Hradci a v rožmberském zámku Kratochvíle.
Architektura zámku Nelahozeves
Víšková, Martina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce "Architektura zámku Nelahozeves" bylo shrnutí dosavadního poznání a porovnání rozdílných názorů. Pokud to bylo možné, pokusila jsem se podložit argumenty názory jevící se jako správné oproti jiným. Důraz byl kladen na předlohy Sebastiana Serlia. Některé z řešených otázek zůstávají i nadále otevřené, jako například otázka autora nelahozevského zámku. První kapitola mé práce uvádí do historických a kulturních souvislostí a věnuje se také podrobněji Florianu Griespekovi, stavebníkovi nelahozevského zámku. Dále se píše o jeho dřívější stavbě zámku v Kaceřově, se kterým má objekt mého zájmu některé souvislosti a včleněna je i zmínka o pevnostním stavitelství. Následuje samotné jádro práce, kapitola o zámku v Nelahozevsi. Po obecném úvodu a historii obce je uveden výčet majitelů a poněkud složitější problematika postupu stavby. Poměrně obsáhlá část se věnuje popisu a rozboru architektury s důrazem na knižní předlohy Sebastiana Serlia. Stručně jsou zmíněny také souvislosti s italskými a českými stavbami. Poslední kapitola řeší nelehkou otázku autorství nelahozevského zámku a ukončuje ji celkové zhodnocení stavby.
Vliv hospodaření rodiny Kinských na mikroregion Chlumec nad Cidlinou v letech 1918 až 1938
Víšková, Martina ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Tóth, Andrej (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou vlivu hospodaření rodiny Kinských na mikroregion Chlumec nad Cidlinou v meziválečném období. Cílem je zjistit, jak a jestli vůbec ovlivnilo jejich hospodaření meziválečný vývoj regionu. V řešení byl použit historický archivní výzkum a komparativní analýza. Provedeným výzkumem jsem došla k závěru, že hospodaření rodiny mělo na sledovaný mikroregion významný vliv především kvůli jejímu monopolnímu postavení v držbě pozemků a nemovitostí.

Viz též: podobná jména autorů
2 VÍŠKOVÁ, Markéta
3 VÍŠKOVÁ, Michaela
2 Víšková, Markéta
3 Víšková, Michaela
1 Víšková, Monika
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.