Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Míra vyšetření uživatelů drog
VÁVROVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá problematikou vyšetření uživatelů drog na infekční choroby. Je zde zpracována problematika testování uživatelů návykových látek v nízkoprahových centrech. Nízkoprahová zařízení pro uživatele drog působí v oblasti sekundární a terciární prevence. Včasné vyhledávání infikovaných osob je mimořádně významné i z hlediska ochrany běžné (nerizikové) populace. Práce je rozdělena na 2 základní části, teoretickou a praktickou část.Teoretickou část tvoří v první řadě aktuální informace o drogové scéně v ČR. Dále je v práci pojednáno o zdravotních důsledcích, které se týkají užívání drog, převážně pokud jde o injekční aplikaci drogy a sdílení injekčního materiálu. Jsou zde popsána jednotlivá onemocnění HIV, VHB, VHC, syfilis, protidrogová politika ČR a legislativní rámec testování v nízkoprahových centrech. Praktická část práce je rozdělena na několik dílčích výzkumů. Kvantitativní výzkum zaměřený na nízkoprahová centra, kde je zjišťováno, využívání možnosti testování na onemocnění HIV, VHB, VHC a syfilis za rok 2014. Jakým způsobem testování probíhá kde je testování prováděno a kdo ho provádí. Výzkumná data byla získávána pomocí vlastního dotazníku určeného nízkoprahovým centrům v ČR. Dle Výroční zprávy drogové epidemiologie za rok 2014 je v ČR 76 nízkoprahových center. Celkem bylo sebráno 32 dotazníků. Dotazník tvořilo 32 otázek. Uzavřené otázky byly použity pro zjišťování typu zařízení, zda zařízení testují na vybraná one-mocnění HIV, VHB, VHC a syfilis, jaký typ testů používají, kdo testování provádí a na jakém místě kde se testování provádí. Kvalitativní výzkumu tvoří 18 rozhovorů vedených s uživateli návykových látek z Kontaktního centra Český Krumlov, který v rámci terénního programu pracuje v lokalitách Český Krumlov, Větřní, Kaplice, Horní Planá, Loučovice, Frymburk, Vyšší Brod a v příhraničních lokalitách, jako Horní a Dolní Dvořiště a Studánky, ve kterých je problematika návykových látek výrazná. Pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor, který byl anonymní. Rozhovor tvořily 4 okruhy: identifikační údaje: věk, pohlaví, bydlení, vzdělaní a ekonomická aktivita, drogová anamnéza: první užití drogy, druh užívané drogy, nitrožilní užívání, sdílení injekční stříkačky,testování: zda byl uživatel na testech, kdy naposled, jak často, z jakého důvodu,informovanost: znalost rizik, které souvisí s nitrožilním užíváním a sdílením injekční jehly. K tomuto výzkumu je připojeno 30 dotazníků získaných od respondentů Kontaktního centra Prevent v Českých Budějovicích. Pro sběr dat byl použit anonymní dotazník, tvořený 3 základními okruhy. Byla zjišťována základní drogová anamnéza a identifikační údaje, informace o testování na infekční onemocnění a informace o znalostech týkajících se zdravotních rizik. V práci je stanoveno 6 cílů. První 3 cíle se zabývají zmapováním protestovanosti VHB, VHC a HIV u uživatelů drog v nízkoprahových centrech za rok 2014. Účelem mého čtvrtého cíle je zjistit, jakým způsobem testování v nízkoprahových centrech pro-bíhá. Pátým cílem zjišťuji, zda mají uživatelé drog zájem o testování VHB, VHC a HIV. Mým šestým cílem je zjistit, zda byli uživatelé drog testováni za rok 2014. Po zpracování výsledků jsem stanovila následující hypotézy, které z výzkumu vyplynuly. H:1 Uživatelé drog se zajímají o svůj zdravotní stav H2: Uživatelé drog znají rizika, která plynou z těchto nemocí. H3: Testování v nízkoprahových centrech není uživateli dostatečně využíváno. Výzkumné šetření ukázalo, že uživatelé drog mají dostatečné informace o rizicích souvisejících s injekční aplikací drog a sdílením injekčního materiálu, přesto je protestovanost poměrně nízká. Závěrem práce lze říci,že uživatele návykových látek je třeba neustále informovat o důležitosti provádět testování pravidelně. Pro navýšení počtu testovaných by bylo vhodné přizpůsobit testování potřebám uživatelů, možnost provádět více testů v terénních službách. Řešením by byla místní návaznost zdravotnických zařízení s kontaktními centry.
Problematika očkování proti chřipce u seniorů
VÁVROVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá problematikou očkování proti chřipce u seniorů. Jejich informovaností o onemocnění chřipkou, její závažnosti, komplikacích a rizicích. Chřipka patří v České republice mezi velmi častou nákazu. Každoročně jí onemocní statisíce obyvatel a v průměru téměř dva tisíce na ní umírá. Přesto je většinou naší po-pulace vnímána za banální a nerizikové onemocní. Mnoho lidí zaměňuje běžné nachla-zení a infekci horních cest dýchacích, které probíhají většinou mírně, s chřipkou, která může způsobit velice vážné, až smrtelné komplikace. K rizikovým skupinám patří zejména lidé starší 65 let, kterým se ve své práci a výzkumu věnuji. Práce je rozdělena na dvě základní části, teoretickou a praktickou část. Teoretickou část tvoří v první řadě seznámení s největšími chřipkovými pande-miemi, následují kapitoly, které zpracovávají základní charakteristiku chřipkového viru, popis onemocnění chřipkou a komplikace chřipky u seniorů. V dalších částech teoretické práce je seznámení s léčbou, prevencí a očkováním proti chřipce. Ve výzkumné části se snažím zjistit, jaká je informovanost seniorů o tomto onemocnění, jestli ho chápou jako závažné onemocnění, či nikoli. Jestli znají rizika a komplikace, které jim v jejich věku hrozí. V práci jsou stanoveny 3 cíle. Mým prvním cílem je zjistit jaká informovanost seniorů o závažnosti chřipkového onemocnění, dalším z cílů je zmapovat proočkovanost seniorů proti chřipce na Českokrumlovsku a třetím cílem je zjistit, zda je rozdíl proočkovanosti v domech pro seniory a u senioru žijících samostatně. K získání dat je použita metoda kvantitativního výzkumu pomocí anonymního dotazníkového šetření. Pro zpracování je použito 100 dotazníků vyplněných respondenty starší 50 let na Českokrumlovsku. Sběr dat byl prováděn v čekárnách praktických lékařů a v domovech pro seniory. Dotazník je tvořen 20 jednoduchými a srozumitelnými otázkami. První část dotazníku je tvořena identifikačními otázkami, druhá část je pak zaměřena na informovanost seniorů o závažnosti chřipkového onemocnění, o vakcíně, její ceně a kde převážně tyto informace získávají. Dále dotazník mapuje proočkovanost a další druhy nejčastěji používané prevence proti chřipce. V souvislosti s cíli mé práce jsem si zvolila 2 hypotézy, které jsem obě násle-dovně vyvrátila. Má první hypotéza zněla: Většina seniorů pokládá chřipkové onemoc-nění za závažné. Druhá hypotéza: V domovech pro seniory je vyšší proočkovanost než u seniorů žijících samostatně. Z výsledků dotazníkového šetření dále vyplývá, že informovanost o chřipce je v sledovaném vzorku seniorů poměrně vysoká, například komplikace a rizika chřipky zná 86% dotazovaných. Nižší už je podíl těch, kteří ji považují za závažnou chorobu, jen 60%. V tomto ohledu je velký rozdíl mezi pohlavími, jak již bylo řečeno ? muži obecně více chřipku bagatelizují. Informovanost o vakcíně a její ceně je ve sledovaném vzorku nižší, lepší situace je pak u seniorů, kteří žijí v domově pro seniory. Informace o vakcí-ně a její ceně většinou pocházejí od ošetřujícího lékaře, z tisku a medií. Mapování pro-očkovanosti ukázalo, že očkovaných seniorů proti chřipce bylo jen 23 ze 100 dotazova-ných (tj. 23 %). Procento očkovanosti nezávisí na věku, pohlaví, místě pobytu ani vzdě-lání. Bohužel, zjistit, zda je rozdíl proočkovanosti v domech pro seniory a u senioru žijících samostatně se nepodařilo, rozdíl není statisticky průkazný. Stanovené cíle byly na základě získaných dat splněny. Bakalářská práce může v budoucnu sloužit odborným pracovníkům, jako zdroj informací, které dále zprostřed-kují seniorům buďto v ordinacích praktických lékařů, nebo v domovech pro seniory. Jako zdroj informací o závažnosti chřipkového onemocnění může také posloužit široké veřejnosti.
Firemní kultura švédské společnosti v České republice
Melková, Monika ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Vávrová, Marie (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat švédskou firemní kulturu a její uplatňování ve švédské firmě LYCKEBY CULINAR a. s. První kapitola popisuje kulturu a firemní kulturu obecně. V druhé kapitole je přiblíženo Švédské království, jeho obecná charakteristika, historie, ekonomika a také kultura a jeho obchodní specifika. Třetí kapitola je zaměřená na firemní kulturu švédské firmy LYCKEBY CULINAR a. s. a popisuje její image, zaměstnance, komunikaci, klíčové hodnoty a vize.
Koncepce vzdělávání dospělých v kontextu firemního vzdělávání
VÁVROVÁ, Marie
V teoretické části se věnuji specifikám výchovy a vzdělávání dospělých, otázkám tradic ve firemním vzdělávání v ČR a v některých evropských zemích v rámci EU, více se zmiňuji o závěrečné části firemního vzdělávacího procestu - o hodnocení výsledků vzdělávání. V praktické části zaznamenávám provedení výzkumu, zaměřeného na zmapování portfolia vzdělávacích institucí a firem v jihočeském regionu. Ve výzkumu analyzuji oblasti a témata nabízeného vzdělávání, prezentaci a způsob propagace těchto firem. Cílem mé bakalářské práce je ukázat klady i úskalí práce personalistů a vzdělávacích referentů, nahlédnout do jejich práce, popsat, jak probíhá náročný proces vzdělávání ve firmách, různorodost vzdělávacího procesu a poukázat na nezbytnost celoživotního vzdělávání.

Viz též: podobná jména autorů
11 Vavrová, Michaela
1 VÁVROVÁ, Magdaléna
3 VÁVROVÁ, Marie
5 VÁVROVÁ, Martina
11 VÁVROVÁ, Michaela
1 VÁVROVÁ, Michala
6 Vávrová, Markéta
5 Vávrová, Martina
11 Vávrová, Michaela
1 Vávrová, Milena
4 Vávrová, Miriam
4 Vávrová, Monika
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.