|
|
Odboj na Plzeň - sever za druhé světové války
Boříková, Barbora ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Diplomová práce stručně popisuje situaci na Plzeňsku v průběhu období od podepsání Mnichovské dohody po osvobození a konec II. světové války na pozadí mezinárodního dění a se zvláštním akcentem na každodenní život. Dále mapuje vývoj domácího odboje a jeho součinnost s odbojem zahraničním a přináší výčet organizací působících na Plzeňsku. Převážná část práce je věnována odboji na Nýřansku, které je od roku 1960 součásti okresu Plzeň - sever. Tato část se zabývá jak odbojem organizovaným, ať již se jedná o odboj na komunistickém či demokratickém základě, tak spontánními odbojovými činy jednotlivců. Práce přináší několik konkrétních příběhů lidí, jejichž osudy významně poznamenal protinacistický odboj, a do jejichž životů zasáhla nacistická perzekuce. Cílem práce bylo vykreslit na pozadí těchto příběhů situaci domácího odboje v průmyslové oblasti Nýřanska.
|
|
|
Československý rozhlas ve 20. a 30. letech 20. století
Mrázek, Daniel ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
"Když jsme roku 1923 zakládali radiotelefonickou společnost, netušili jsme přes dosti podrobné informace z ciziny, jakým významným činitelem se stane rozhlas za několik let v našem veřejném životě. Bylo nám sice od počátku zřejmé, že bezdrátová telefonie je výtečným dopravním prostředkem k šíření kultury a zpravodajství, nemohli jsme však prohlásiti s takovou jistotou, jako dnes, že vdějinách lidské tvorby je málo případů, které by tak skvěle prokazovaly možnost i úspěch spolupráce techniky s pokrokem kulturním."1 Takto začíná někdejší předseda Radiojournalu Dr. Ladislav Šourek v roce 1935 svůj úvod ke knize A. J. Patzakové Prvních deset let československého rozhlasu. A skutečně - jak bude dále uvedeno, rozhlasové vysílání v Československu bylo zpočátku bráno jako jakási "atrakce". Nikdo nevěděl, zda objev bezdrátového šíření lidského hlasu najde praktické uplatnění. Však také tehdejší veřejnost nový vynález přijímala poměrně nedůvěřivě. Když se tedy zjistilo, že je možné vyvinout takovou technologii, která šíření rozhlasového vysílání umožní, přišla na řadu dosti zásadní otázka - o čem se bude vysílat. A protože na vytváření zpravodajství již v Československu působila jiná společnost, hlavní záběr rozhlasu byla kultura a vzdělávání, což dokazuje například i to, že Poradnímu sboru Radiojournalu, který od...
|
|
| |
|
|
František Fajtl po roce 1945
Holeček, Martin ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
65 RESUMÉ Bakalářská práce má za cíl představit život válečného hrdiny Františka Fajtla po roce 1945. V této jeho životní etapě se autor zaměřil na zatčení, věznění a celkovou perzekuci komunistickým režimem. První kapitola přináší stručný životopis, který končí druhou světovou válkou. Následující blok kapitol se zabývá podrobnějším popisem jednotlivých fází života Františka Fajtla v období totality. Závěrečné kapitoly přibližují jak přednáškovou a publikační činnost stíhacího pilota, tak jeho vnímání sametové revoluce a následných událostí. V bakalářské práci byla využita celá řada cenných primárních pramenů, které mají podpořit její autentičnost. V tomto ohledu je i textová příloha velmi bohatá. Klíčová slova: "bývalí lidé", František Fajtl, generál, memoáry, Mírov, RAF (Royal Air Force), rehabilitace, TNP.
|
|
|
Proměny města Česká Kamenice v letech 1945-1951
Müllerová, Vanda ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Jak již vyplývá z názvu, práce se zabývá historickým vývojem České Kamenice v letech 1945 - 1951. Květen 1945 představoval pro další vývoj České Kamenice zásadní změnu. Němci, do té doby většinové obyvatelstvo, rázem dostali nálepku ,,státně nespolehliví" a v očekávání velkých změn proti nim začala být uskutečňována diskriminační nařízení. Mezitím začali do České Kamenice přicházet Češi z různých koutů republiky. Byli mezi nimi tací, kteří v příchodu do pohraničí spatřovali pouze příležitost k obohacení se, ale přišli i ti, již poté ve městě zůstali, získali národní správcovství a začali zde nový život. Někteří ale museli město znovu opustit. Ne vždy byla národní správa svěřována těm nejschopnějším a nejvíce vhodným pro tuto funkci. Často se přidělování a odebírání národních správ stalo silným mocenským nástrojem. První měsíce v České Kamenici byly doprovázeny vlnou bezpráví a tyranie. Ve městě se usadily vojenské a partyzánské jednotky, které tyranizovaly nejen německé, ale i české obyvatelstvo. Snahy učinit jim přítrž byly potlačeny. Události vypluly na povrch teprve v roce 1947 díky nezdolnému úsilí jednak bývalého člena Městského národního výboru Ing. Caidlera, který věřil, že protiprávní jednání musí být potrestáno, a díky novináři Peroutkova Dnešku Michalu Marešovi, jenž zmíněné události uveřejnil....
|
|
|
První krůčky k únoru. Moskevská jednání v březnu 1945
Čuchna, Matěj ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tématem této práce jsou moskevská jednání československé politické reprezentace v Moskvě v březnu 1945, konkrétněji jednání prezidenta Beneše s představiteli Sovětského svazu a vnitropolitická jednání československých politiků z londýnského a moskevského exilu o programu, struktuře a složení první poválečné vlády, uspořádání státu a jeho mezinárodněpolitické orientaci. Kromě průběhu a bezprostředního výsledku moskevských jednání práce zasazuje téma do širšího historického kontextu a představuje události a skutečnosti, které vedly k moskevským jednáním a definovaly jejich podobu, a rovněž jejich dlouhodobé následky.
|
|
| |
|
| |
|
|
¨Rudolf Lodgman von Auen a jeho vztah k Československu v období první republiky
Kajzrová, Pavla ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Československá republika byla slavnostně vyhlášena 28. října 1918. Její konstituování však neprobíhalo zcela bez obtíží. Jedním z problémů byl odpor německých obyvatel žijících v pohraničí k novému státu. Nechtěli být do něj začleněni a vytvořili vlastní provincie, jež měly být připojeny k Německému Rakousku. Právě v tuto chvíli se objevuje na politické scéně Rudolf Lodgman von Auen, německý politik z Čech. Jeho jméno je spojeno s provincií Deutschbohmen. Ta se nacházela v severní části Čech. Již 29. října 1918 ji vyhlásili němečtí poslanci z Čech v rakouské říšské radě na základě práva na sebeurčení. Měla být výhradní provincií právě se ustavujícího Německého Rakouska.
|
|
|
Historie terezínských transportů Dl a Dm do Osvětimi
Strmisková, Sabina ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Tématem této diplomové práce je příběh dvou transportů, transportů Dl a Dm, vypravených 6. září 1943 z terezínského ghetta, jejichž cílovou stanicí byla Osvětim. O této problematice bychom sice našli mnoho zmínek v řadě publikací, avšak tato diplomová práce si klade za cíl toto téma podrobněji zmapovat a oživit cennými svědectvími přímých pamětníků. Pro tuto práci bylo velmi důležité obeznámit se s rodinnými poměry těchto pamětníků, deportovaných do terezínského ghetta, kde se jejich osudy jednoho zářijového dne při odjezdu transportů Dl a Dm protnuly . Co se týká samotného transportu do Osvětimi, byly v této diplomové práci zpracovány jeho charakteristiky z hlediska věku a pohlaví deportovaných vězňů. Z výpovědí přeživších vězňů z těchto transportů jsme se snažili přiblížit průběh dvoudenní cesty do největšího koncentračního a vyhlazovacího tábora za druhé světové války. Výpovědi očitých svědků nám také nastínily obraz celé "uvítací" procedury po příjezdu do Osvětimi, ať už to byly popisy dezinfekce, tetování vězňů, či přidělení ubikací. V této práci je přiblížen půlroční pobyt terezínských vězňů v rodinném táboře B IIb v Osvětimi - Birkenau, tragická smrt 3 792 jeho vězňů v noci z 8. na 9. března 1944, včetně snahy rekonstruovat seznam zdravotníků a dvojčat, vyreklamovaných Dr. Josefem Mengelem. Na závěr...
|
host ::
RSS.