|
|
Měření intervalů QT
Váňa, Tomáš ; Chrobák, Martin (oponent) ; Kozumplík, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce je zaměřena na měření QT intervalu. V teoretické části práce je zaměřena na rozměření EKG signálů a jeho problematiku, vlastnosti QT intervalu a metody pro detekci začátku vlny Q a konce vlny T. V praktické části je popsán detektor R vln, předzpracování signálu EKG a realizace vybraných metod pro měření QT intervalu. Vybrané algoritmy byly otestovány na standardní databázi CSE. Detekované pozice byly porovnány s referenčními hodnotami. Výsledkem práce je porovnání jednotlivých algoritmů dle dosažených výsledků. Výsledkem práce je zhodnocení dosažených výsledků.
|
|
|
Biometrické rozpoznání živosti prstu
Váňa, Tomáš ; Vítek, Martin (oponent) ; Smital, Lukáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na biometrické rozpoznání živosti prstu. Teoretická část práce je zaměřena na biometrické systémy využívající k rozpoznání otisk prstu, problematiku stanovení živosti prstu a metody pro detekci živosti prstu. V praktické části jsou popsány vybrané příznaky pro rozpoznání živosti prstu. Dále je zde navrhnuto a realizováno předzpracování obrazu s ohledem na vybrané příznaky. K rozpoznání živosti využívá algoritmus dopředné neuronové sítě. Navržený algoritmus byl testován na databázi LivDet 2009, která obsahuje pravé i falešné otisky prstů pořízené třemi různými snímači. Při testování bylo dosaženo přibližně 93% úspěšnosti klasifikace.
|
|
|
Role voleb v nedemokratických režimech: Českolovensko před rokem 1989
Piňosová, Barbora ; Váňa, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tématem bakalářské práce je role voleb v nedemokratických režimech, která je zkoumána na volbách konaných v roce 1971 v komunistickém Československu. Práce se nejdříve zabývá zařazením Československa na škále nedemokratických režimů a poté, s ohledem na specifika dobového kontextu a na základě teoretického vymezení nedemokratických voleb, analyzuje konkrétní volby. Cílem práce je odpovědět na otázku, jaký měl režim důvod pořádat nedemokratické volby a jestli takové volby slouží jen k legitimizaci moci, či mají více funkcí. Na základě tohoto rozboru autorka dochází k závěru, že komunistický režim volby pořádal v reakci na události Pražského jara, jakožto zakončení vlastní konsolidační fáze a to nejen za účelem legitimizace moci - zejména předvolební období vykazovalo několik dalších funkcí, sloužících zejména k upevnění pocitu apatie a bezvýchodnosti mezi obyvatelstvem, což umožnilo přežití nedemokratického režimu až do jeho pádu v roce 1989.
|
|
|
Koncept vědomí, jeho součásti a funkce v procesu systémového fungování v pojetí Karla Wolfganga Deutsche
Pulicar, Miroslav ; Váňa, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá konceptem vědomí politického systému v pojetí německého politologa a teoretika mezinárodních vztahů Karla Wolfganga Deutsche. V první, teoretické části práce nejdříve seznamuje s některými dosavadními přístupy a konceptualizacemi vědomí v politické vědě. Následně poskytuje nezbytný úvod do Deutschovy teorie komunikace, seznamuje s jejími východisky a s některými jejími pilířovými koncepty, kterými jsou informace, zpětná vazba, paměť, či vůle. Cílem této části je zejména nastínit specifika Deutschova komunikačního přístupu ke studiu politických systémů a poskytnout čtenáři kontext pro hlavní náplň práce. Po obecném úvodu již přistupuje k samotnému Deutschovu konceptu vědomí. Analýzou jeho stěžejního díla Nervy vlády rozpracovává teoretické základy tohoto pojmu, vymezuje jeho funkce a význam v rámci politického systému, dává jej do souvislosti s dalšími koncepty Deutschovy práce a ilustruje některé rozdíly oproti přístupům jiných autorů. Ve druhé, praktické části práce formou kvalitativního výzkumu aplikuje poznatky teoretické části na konkrétně vybraný politický systém. Cílem výzkumu je prostřednictvím zvolených metod přiblížit vybrané aspekty vědomí, ověřit platnost některých Deutschových závěrů a v závěrečné části pak nastínit potenciál komunikačního přístupu pro další...
|
|
|
Politická komunikace a politainment v prezidentských volbách roku 2013 v České republice
Všetíčková, Denisa ; Kunštát, Daniel (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Politická komunikace a politainment v prezidentských volbách roku 2013 v České republice" analyzuje politickou komunikaci v historicky první, předvolební prezidentské kampani v České republice. Prezidentskou volbu jsem vnímala jako příležitost pro výzkum nové platformy politické komunikace, jíž je politainment. Primárním cílem práce je představit tento pojem v kontextu současného charakteru politické komunikace a současně v českém prostředí najít proměnné, které tento fenomén definují. Prvky politainmentu analyzuji v kampaních dvou nejúspěšnějších kandidátů aspirujících na úřad prezidenta České republiky, Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga. Primárně jsem se zaměřila na televizní vystoupení obou kandidátů v televizních debatách České televize, které byly vrcholem celé prezidentské kampaně. Zajímala jsem se o obsahová sdělení obou kandidátů a o celkový charakter diskusí. V práci odpovídám na otázky: Co je politická komunikace a jakou roli zaujímá v politice? Jak se proměňuje její podoba v čase? Má personalizace volebních kampaní za následek nástup politainmentu jako fenoménu politických celebrit? Jaká jsou jeho pozitiva a negativa? Může mít politainment nějaké důsledky pro politickou participaci občanů za předpokladu, že média (televize) tvoří základ informovanosti...
|
|
|
Tři liberální teorie spravedlnosti
Macháček, Jiří ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem práce je představení moderní teorie liberální spravedlnosti se zaměřením na její distributivní rozměr. Vedle toho se autor zabývá otázkou hodnotové neutrality liberálního státu a pojetím rovnosti v liberální teorii. Autor prezentuje koncepci "justice as fairness" liberálního politického filosofa Johna Rawlse. Jeho pojetí je následně podrobeno kritickým reakcím dalších představitelů moderního liberálního proudu Roberta Nozicka a Ronalda Dworkina. Autor se stručněji zabývá vztahem myšlení zmíněné trojice filosofů k ranějším představitelům liberalismu a k současným kritikům mimo liberální tábor. První kapitola obsahuje výčet myslitelů a jejich příspěvků k problematice spravedlnosti a teorii společenské smlouvy. Naplní druhé, třetí a čtvrté kapitoly je interpretace jednotlivých pojetí výše zmíněné trojice autorů pomocí kritické analýzy jejich publikací. V páté kapitole jsou přiblíženy argumenty myslitelů obecně označovaných jako komunitaristé, kteří kriticky reagují na Rawlsovu teorii spravedlnosti. Připojen je rovněž i pohled Jürgena Habermase. V závěrečné šesté kapitole jsou shrnuta hlavní teoretická východiska a argumenty trojice liberálních filosofů. Následně dochází k jejich komparaci, zhodnocení stěžejních rysů a sumarizaci společných, a naopak rozdílných bodů.
|
|
|
Jazyk a totalitarismus
Váňa, Tomáš ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Diplomová práce Jazyk a totalitarismus se zabývá vztahem mezi těmito dvěma fenomény. Na základě myšlení autorů zabývajících se totalitarismem formuluje svou vlastní definici totalitarismu. Představuje teorii komunikace Karla Wolfganga Deutsche a na jejím základě poukazuje na úzký vztah mezi komunikací a politickými systémy, konkrétně mezi jazykem a totalitarismem. Jazyk je nahlížen především na pozadí myšlení Ferdinanda de Saussure a Ludwiga Wittgensteina. Totalitní jazyk je vysvětlen zejména užitím Orwellova jazyka newspeak z 1984. Praktická analýza vybraného vzorku Rudého práva z období komunistického režimu v Československu v letech 1948-1989 ukazuje jeho projevy v reálné aplikaci. V závěru práce je jako příklad totalitních tendencí v liberálních demokraciích představen fenomén politické korektnosti.
|
|
|
Tři liberální teorie spravedlnosti
Macháček, Jiří ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem práce je představení moderní teorie liberální spravedlnosti se zaměřením na její distributivní rozměr. Vedle toho se autor zabývá otázkou hodnotové neutrality liberálního státu a pojetím rovnosti v liberální teorii. Autor prezentuje koncepci "justice as fairness" liberálního politického filosofa Johna Rawlse. Jeho pojetí je následně podrobeno kritickým reakcím dalších představitelů moderního liberálního proudu Roberta Nozicka a Ronalda Dworkina. Autor se stručněji zabývá vztahem myšlení zmíněné trojice filosofů k ranějším představitelům liberalismu a k současným kritikům mimo liberální tábor. První kapitola obsahuje výčet myslitelů a jejich příspěvků k problematice spravedlnosti a teorii společenské smlouvy. Naplní druhé, třetí a čtvrté kapitoly je interpretace jednotlivých pojetí výše zmíněné trojice autorů pomocí kritické analýzy jejich publikací. V páté kapitole jsou přiblíženy argumenty myslitelů obecně označovaných jako komunitaristé, kteří kriticky reagují na Rawlsovu teorii spravedlnosti. V závěrečné šesté kapitole jsou shrnuta hlavní teoretická východiska a argumenty trojice liberálních filosofů. Následně dochází k jejich komparaci, zhodnocení stěžejních rysů a sumarizaci společných, a naopak rozdílných bodů.
|
|
|
Vznik týdeníku The Economist
Váňa, Tomáš ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jungová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce "Vznik týdeníku The Economist" pojednává o vzniku a vývoji týdeníku The Economist. A to od roku 1843, kdy byl založen, až do roku 2007, kdy na místo editora nastoupil John Micklethwait. Hlavní důraz je v práci kladen na vznik The Economist. Za účelem lepšího popisu jeho vzniku je popsána také atmosféra doby, společenské podmínky v Anglii v polovině 19. století, přijetí obilních zákonů a následky jejich přijetí a jejich zrušení. Dále je popsána situace na mediálním trhu v tomto období. Část práce se věnuje ekonomickému myšlení Adama Smitha, Thomase R. Malthuse a Davida Ricarda, a zejména doktrínám laissez-faire a volného obchodu, které se staly, respektive jejich prosazování, jedním z hlavních motivů vzniku The Economist. Rozsáhlejší část práce je věnována osobnostem zakladatele The Economist Jamese Wilsona a jeho zetě a v pořadí třetího editora The Economist Waltera Bagehota, kteří se stali nejvýznamnějšími osobnostmi v historii The Economist a vysokou měrou se zasloužili o jeho rozvoj. Součástí práce je také stručná analýza prvních čísel The Economist a popis čtenářů, podporovatelů i odpůrců The Economist. Poslední část práce je věnována zběžnému popisu vývoje The Economist od svého vzniku do dnešní doby.
|
|
| |
host ::
