Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The perception of regionalisms in French general dictionaries
Urbanová, Jana ; Mudrochová, Radka (vedoucí práce) ; Kučerová, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá uchopením regionalismů v obecných slovnících jazyka francouzského a jejich percepcí ve Francii. Teoretická část usiluje o vymezení termínu regionalismus v rámci lexikografie a lingvistiky obecně. Na základě získaných a nastudovan dat se pokusíme o vlastní typologii regionalismů, která je aplikována na empirickou část práce, jež se zaměřuje především na popis vybraných regionalismů pomocí lexikografické rešerše na území Francie s cílem jejich uspořádání dle výskytu a uchopení ve Výzkum se zároveň věnuje i jejich početnímu zastoupení v jednotlivých oblastech Francie. Dále obsahuje sociolingvistický výzkum formou dotazníku, jehož se zúčastní rodilí mluvčí, tj.
Srovnávací analýza obsahů německých jazykových zkoušek se zaměřením na zkoušku Německého jazykového diplomu II Konference ministrů kultu
Urbanová, Jana ; Švermová, Dagmar (vedoucí práce) ; Nečasová, Pavla (oponent)
Ve své práci jsem se zabývala změnami, které nastaly v jazykových zkouškách po jejich přizpůsobení se Společnému evropskému referenčnímu rámci. V souladu s cílem své práce jsem analyzovala zkoušku Německý jazykový diplom II Konference ministrů kultu Deutsches Sprachdiplom II der Kultusministerkonferenz - dále jen DSD II), jejíž revidovaná verze proběhla poprvé během školního roku 2007/08. Předkládám zde souhrnné výsledky porovnání této současné podoby zkoušky s její předcházející verzí. Analýzu opírám o první část této práce, ve které se zabývám testováním všeobecně. Uvádím v ní různé způsoby testování jazykových prostředků a řečových dovedností, typy testových položek. Popisuji konstrukci standardizovaných testů a požadavky, jež takový test musí splňovat. Shrnuji obsah a funkci Společného evropského referenčního rámce. Nová zkouška vykazuje mnoho inovací, a to v několika rovinách. První výrazná změna odpovídá současnému komunikativnímu pojetí výuky, tedy i testování jazyka. V původní verzi byly kromě řečových dovedností testovány i jazykové prostředky v části "Gramatika, slovní zásoba, slovotvorba a větná stavba". Tato část již nebyla do nového DSD II zařazena. Lingvistické kompetence tvoří pouze část komunikativních jazykových kompetencí. Jejich ovládnutí ještě nezaručuje, že budou vhodně aplikovány v...
Imprinting u savců
Hejkrlíková, Zuzana ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Urbanová, Jana (oponent)
Genomický imprinting je jedním ze způsobů epigenetické regulace, při němž dochází k expresi genu pouze z jedné ze dvou alel v závislosti na pohlaví rodiče, od kterého pocházejí. Je jedním z typů monoalelické genové exprese, vedle inaktivace X chromozomu a tzv. náhodné monoalelické exprese čili alelické exkluze. Imprinting ovlivňuje expresi mnoha genů důležitých pro růst a vývoj embrya. Narušení imprintingu vyústí v onemocnění, např. syndromy Prader-Willie, Angelmanův, Russell-Silverův nebo Beckwith-Wiedemannův, transientní neonatální diabetes, pseudohypoparathyroidismus a dětskou persistentní hyperinzulinemickou hypoglykémii. Imprintované geny jsou uspořádány v clusterech a jejich exprese je řízena ICR (imprinting control regions). Imprintovaná genová exprese je komplexní proces, který je přísně regulován. Základním mechanismem imprintingu je DNA methylace a histonové methylace. Methylační imprinty jsou vytvořeny během gametogeneze a udržovány v průběhu celého života. Methylace ICR rozhoduje o aktivitě genů v clusterech. Dalším regulačním mechanismem je transkripce non-coding RNA (ncRNA). ncRNA transkripty mohou reprimovat expresi okolních genů v clusteru. Klíčová slova: imprinting, DNA methylace, transkripce ncRNA, Prader-Willie syndrom, Angelmanův syndrom, Russell-Silverův syndrom,...
Studium epigenetických regulací HLA genů II. třídy v rámci příbuzenských vztahů.
Chmel, Martin ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Urbanová, Jana (oponent)
Úvod: V současné postgenomické době představuje studium epigenetických regulací jeden z nástrojů pro porozumění funkci genů. Epigenetické regulace mohou přímo řídit časovou a prostorovou aktivitu genů či jejich umlčení. Molekulární podstata těchto regulací spočívá v modifikaci bází DNA, remodelaci chromatinu a RNA interferenci. Zároveň tyto mechanismy vykazují vlastní způsob přenosu dědičné informace do dalších generací nazývaný epigenetikcá dědičnost. V rámci mnoha chorob byla jako příčina prokázána deregulace epigenetické informace určitých genů. Z tohoto důvodu se jeví studium epigenomu HLA genů jako zvláště důležité, neboť tyto geny hrají zásadní roli v regulaci imunitního systému. Cíle: Cílem této práce je vytvořit popis epigenetických modifikací v rámci rodin. Jedná se o analýzu histonových modifikací a metylace DNA v promotorovém úseku genu HLA DQA1. Cílem bylo rovněž srovnat rozdíly v epigenetických modifikacích mezi alelami a také srovnání rozdílů v daných modifikacích mezi generacemi. Získané výsledky budou porovnány s analýzou míry exprese genu HLA DQA1. Metody: Z odebrané periferní krve dárců byly izolovány DNA, RNA a leukocyty. DNA byla použita ke genotypizaci. Další část vzorků DNA byla konvertována bisulfitovou metodou a posléze sekvenována. Ze získaných dat byla provedena analýza...
Výskyt specifických ostrůvkových autoprotilátek u pacientů s HNF1A-MODY a HNF4A-MODY
Urbanová, Jana ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Štechová, Kateřina (oponent) ; Bém, Robert (oponent)
Ostrůvkové autoprotilátky jsou asociovány s autoimunitní inzulitidou a patří k základním diagnostickým kritériím diabetes mellitus 1. typu. Nicméně, narůstá důkazů o jejich přítomnosti i u jiných typů diabetes mellitus. V této práci se zaměřujeme na incidenci ostrůvkových autoprotilátek u českých pacientů s MODY (Maturity-onset Diabetes of the Young) a analyzujeme jejich funkční relevanci ve smyslu vzniku diabetu a glykemické kompenzace. Autoprotilátky proti dekarboxyláze kyseliny glutamové 65 (GADA) a proteinu tyrozin fosfatázy 2 (IA-2A) byly měřeny v kohortě 28 českých MODY pacientů (s geneticky prokázanou diagnózou). Vybrané klinické a laboratorní údaje byly korelovány s expresí autoprotilátek a jejich kinetikou. Téměř jedna čtvrtina vyšetřených pacientů s MODY (7/28; 25%) měla pozitivní GADA nebo IA- 2A. GADA byly prevalentnější (7/7) nežli IA-2A (1/7). Incidence těchto autoprotilátek nekorelovala s HLA (Human Leukocyte Antigen) rizikovým genotypem ani s konkrétním typem mutace v MODY genech. Pacienti, kteří exprimovali ostrůvkové autoprotilátky vyvinuli v porovnání s pacienty bez autoprotilátek diabetes později, ale měli horší glykemickou kompenzaci. Exprese autoprotilátek klesla při jakémkoliv zlepšení kompenzace diabetu. Pouze jeden pacient nekorespondoval s výše uvedeným a vykazoval známky...
Výskyt specifických ostrůvkových autoprotilátek u pacientů s HNF1A-MODY a HNF4A-MODY
Urbanová, Jana ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Štechová, Kateřina (oponent) ; Bém, Robert (oponent)
Ostrůvkové autoprotilátky jsou asociovány s autoimunitní inzulitidou a patří k základním diagnostickým kritériím diabetes mellitus 1. typu. Nicméně, narůstá důkazů o jejich přítomnosti i u jiných typů diabetes mellitus. V této práci se zaměřujeme na incidenci ostrůvkových autoprotilátek u českých pacientů s MODY (Maturity-onset Diabetes of the Young) a analyzujeme jejich funkční relevanci ve smyslu vzniku diabetu a glykemické kompenzace. Autoprotilátky proti dekarboxyláze kyseliny glutamové 65 (GADA) a proteinu tyrozin fosfatázy 2 (IA-2A) byly měřeny v kohortě 28 českých MODY pacientů (s geneticky prokázanou diagnózou). Vybrané klinické a laboratorní údaje byly korelovány s expresí autoprotilátek a jejich kinetikou. Téměř jedna čtvrtina vyšetřených pacientů s MODY (7/28; 25%) měla pozitivní GADA nebo IA- 2A. GADA byly prevalentnější (7/7) nežli IA-2A (1/7). Incidence těchto autoprotilátek nekorelovala s HLA (Human Leukocyte Antigen) rizikovým genotypem ani s konkrétním typem mutace v MODY genech. Pacienti, kteří exprimovali ostrůvkové autoprotilátky vyvinuli v porovnání s pacienty bez autoprotilátek diabetes později, ale měli horší glykemickou kompenzaci. Exprese autoprotilátek klesla při jakémkoliv zlepšení kompenzace diabetu. Pouze jeden pacient nekorespondoval s výše uvedeným a vykazoval známky...
Imprinting u savců
Hejkrlíková, Zuzana ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Urbanová, Jana (oponent)
Genomický imprinting je jedním ze způsobů epigenetické regulace, při němž dochází k expresi genu pouze z jedné ze dvou alel v závislosti na pohlaví rodiče, od kterého pocházejí. Je jedním z typů monoalelické genové exprese, vedle inaktivace X chromozomu a tzv. náhodné monoalelické exprese čili alelické exkluze. Imprinting ovlivňuje expresi mnoha genů důležitých pro růst a vývoj embrya. Narušení imprintingu vyústí v onemocnění, např. syndromy Prader-Willie, Angelmanův, Russell-Silverův nebo Beckwith-Wiedemannův, transientní neonatální diabetes, pseudohypoparathyroidismus a dětskou persistentní hyperinzulinemickou hypoglykémii. Imprintované geny jsou uspořádány v clusterech a jejich exprese je řízena ICR (imprinting control regions). Imprintovaná genová exprese je komplexní proces, který je přísně regulován. Základním mechanismem imprintingu je DNA methylace a histonové methylace. Methylační imprinty jsou vytvořeny během gametogeneze a udržovány v průběhu celého života. Methylace ICR rozhoduje o aktivitě genů v clusterech. Dalším regulačním mechanismem je transkripce non-coding RNA (ncRNA). ncRNA transkripty mohou reprimovat expresi okolních genů v clusteru. Klíčová slova: imprinting, DNA methylace, transkripce ncRNA, Prader-Willie syndrom, Angelmanův syndrom, Russell-Silverův syndrom,...
Srovnávací analýza obsahů německých jazykových zkoušek se zaměřením na zkoušku Německého jazykového diplomu II Konference ministrů kultu
Urbanová, Jana ; Švermová, Dagmar (vedoucí práce) ; Nečasová, Pavla (oponent)
Ve své práci jsem se zabývala změnami, které nastaly v jazykových zkouškách po jejich přizpůsobení se Společnému evropskému referenčnímu rámci. V souladu s cílem své práce jsem analyzovala zkoušku Německý jazykový diplom II Konference ministrů kultu Deutsches Sprachdiplom II der Kultusministerkonferenz - dále jen DSD II), jejíž revidovaná verze proběhla poprvé během školního roku 2007/08. Předkládám zde souhrnné výsledky porovnání této současné podoby zkoušky s její předcházející verzí. Analýzu opírám o první část této práce, ve které se zabývám testováním všeobecně. Uvádím v ní různé způsoby testování jazykových prostředků a řečových dovedností, typy testových položek. Popisuji konstrukci standardizovaných testů a požadavky, jež takový test musí splňovat. Shrnuji obsah a funkci Společného evropského referenčního rámce. Nová zkouška vykazuje mnoho inovací, a to v několika rovinách. První výrazná změna odpovídá současnému komunikativnímu pojetí výuky, tedy i testování jazyka. V původní verzi byly kromě řečových dovedností testovány i jazykové prostředky v části "Gramatika, slovní zásoba, slovotvorba a větná stavba". Tato část již nebyla do nového DSD II zařazena. Lingvistické kompetence tvoří pouze část komunikativních jazykových kompetencí. Jejich ovládnutí ještě nezaručuje, že budou vhodně aplikovány v...
Studium epigenetických regulací HLA genů II. třídy v rámci příbuzenských vztahů.
Chmel, Martin ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Urbanová, Jana (oponent)
Úvod: V současné postgenomické době představuje studium epigenetických regulací jeden z nástrojů pro porozumění funkci genů. Epigenetické regulace mohou přímo řídit časovou a prostorovou aktivitu genů či jejich umlčení. Molekulární podstata těchto regulací spočívá v modifikaci bází DNA, remodelaci chromatinu a RNA interferenci. Zároveň tyto mechanismy vykazují vlastní způsob přenosu dědičné informace do dalších generací nazývaný epigenetikcá dědičnost. V rámci mnoha chorob byla jako příčina prokázána deregulace epigenetické informace určitých genů. Z tohoto důvodu se jeví studium epigenomu HLA genů jako zvláště důležité, neboť tyto geny hrají zásadní roli v regulaci imunitního systému. Cíle: Cílem této práce je vytvořit popis epigenetických modifikací v rámci rodin. Jedná se o analýzu histonových modifikací a metylace DNA v promotorovém úseku genu HLA DQA1. Cílem bylo rovněž srovnat rozdíly v epigenetických modifikacích mezi alelami a také srovnání rozdílů v daných modifikacích mezi generacemi. Získané výsledky budou porovnány s analýzou míry exprese genu HLA DQA1. Metody: Z odebrané periferní krve dárců byly izolovány DNA, RNA a leukocyty. DNA byla použita ke genotypizaci. Další část vzorků DNA byla konvertována bisulfitovou metodou a posléze sekvenována. Ze získaných dat byla provedena analýza...
Ochrana know-how a jiných kritických dat podniku v digitální době
Urbanová, Jana ; Regnerová, Olga (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Digitální doba, jak je někdy označován začátek 21. století, se v podnikatelském prostředí vyznačuje vysokou mírou automatizace procesů, která vyžaduje digitalizaci velkého množství dat. Automatizace přináší zrychlení procesů, omezení lidských zásahů, snížení chybovosti a tím snížení nákladů a zvýšení zisků. Mezi digitalizovanými daty nechybí ani různé druhy dat důležitých pro prosperitu podniku, mimo jiné know-how v podobě různých receptů, návodů, postupů, šablon atp. Stejně tak jako jiná důležitá aktiva podniku je potřeba i tato data chránit proti zcizení či zneužití. Tato práce rozebírá různé možnosti ochrany dat reagující na známá rizika a na příkladu konkrétní společnosti analyzuje, jak je tato společnost v oblasti ochrany svých dat připravena. V závěru práce zhodnocuje aktuální stav a doporučuje, čemu by se společnost měla v oblasti ochrany svých dat dále věnovat. Samozřejmě s přihlédnutím k efektivnosti zavádění jednotlivých opatření.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
12 URBANOVÁ, Jana
1 URBANOVÁ, Jiřina
1 Urbanová, Jaroslava
3 Urbanová, Johana
1 Urbanová, Julie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.